Kdo dostane v roce 2024 vyšší podporu v nezaměstnanosti? O kolik se podpora zvýšila oproti roku 2023?

Od 1. 1. 2024 se zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, nově můžete dostat až 24 608 Kč, resp. 27 578 Kč za měsíc. Kdo tyto peníze dostane a kdo ne?

Nejde totiž jen o výši příjmu z posledního zaměstnání, ale též o dobu, kdy se zaregistrujete na úřadu práce, resp. požádáte o podporu, a též o to, jak dlouho jste nezaměstnaní. Podpora také někomu postupně klesá. Jak moc a proč?

Pozor na výsluhový příspěvek

Stejně jako poživatel starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně (s výjimkou dle ust. § 25 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti) nemá na podporu v nezaměstnanosti nárok uchazeč, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by mu náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek.

U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek a současně mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti (neplatí pro něj tedy to v předchozí větě uvedené – čili výsluhový příspěvek není vyšší než podpora v nezaměstnanosti), se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví jako rozdíl mezi standardní podporou v nezaměstnanosti a výsluhovým příspěvkem.

Chybějící dobu zaměstnání nebo podnikání lze vykompenzovat náhradními dobami, jako je péče o dítě

Není-li pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti splněna podmínka spočívající v odpracování alespoň 12 měsíců důchodově pojištěné výdělečné činnosti předchozím zaměstnáním (nebo samostatnou výdělečnou činností), a to v posledních 2 letech, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby, kterou může být např. péče o dítě ve věku do 4 let a další doby specifikované v ust. § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.

Podpora při rekvalifikaci je většinou vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která se může postupně snižovat

Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu, která trvá maximálně:

• 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
• 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
• 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Propuštění s odstupným už nebude odkládat nárok na podporu

Doposud se výplata podpory odkládala, dokud neuplynula doba určená podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální (tj. zákonná) výše odstupného.

Pokud někdo dostal odstupné ve výši 3násobku průměrného výdělku, získal nárok na podporu až po uplynutí 3 měsíců. Pakliže získal nové zaměstnání dříve, vůbec nedošlo k čerpání podpory. (Podobná pravidla platila pro odchodné a odbytné.)

Toto pravidlo o odkladu výplaty podpory bylo k 1. lednu 2024 zrušeno.

Někdy si na tuto otázku posvítíme podrobně v širších souvislostech. Podobně je zrušeno i navazující pravidlo o kompenzaci odstupného. Rovněž došlo ke změně úpravy nároku na podporu v případě opakované nezaměstnanosti. Na to se též podíváme někdy samostatně.

Výše podpory

Výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje nejenom předchozí výdělek (jeho výše), ale i forma skončení zaměstnání (zda šlo o jednostranné, nebo dvoustranné právní jednání, tedy např. výpověď – to v prvním případě, nebo dohodu – to ve druhém případě), a také důvod rozvázání pracovního poměru uchazeče o zaměstnání (zda byl vážný, pokud jej rozvázal zaměstnanec, nebo šlo o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, pro které jej ukončil zaměstnavatel).

Podpora je pak v závislosti na tom přiznávána ve standardní, nebo snížené výši, anebo na ni nemá uchazeč o zaměstnání vůbec žádný nárok. Její výši u uchazečů o zaměstnání, kteří dosahovali vyššího příjmu, ovlivňuje rovněž doba, kdy o ni požádají.

Různé procentní sazby pro výpočet (stanovení) výše podpory v nezaměstnanosti

1) Běžná sazba

Sazba podpory v nezaměstnanosti činí

• první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %,
• další 2 měsíce 50 %
• a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4, nebo 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného (čistého) měsíčního výdělku uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebo jeho vyměřovacího základu (pokud podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

Délka podpůrčí doby

2) Nižší sazba za skončení zaměstnání zaměstnancem bez vážného důvodu

Uchazeč o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu (tedy z jiných důvodů než uvedených v ust. § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti) ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, však má nárok na podporu v nezaměstnanosti jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Úřady práce ovšem uznávají za vážný důvod rozvázání pracovního poměru dohodou i jeho ukončení z organizačních nebo zdravotních důvodů, i když nejsou plně kryty zmíněným ust. § 5 písm. c) zákona.

Ukončil-li však uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti

• po dobu prvních dvou měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %,
• další dva měsíce podpůrčí doby 50 %
• a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

Příjmy, popř. příjem ze zaměstnání – průměrný výdělek a vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti – se pro výpočet výše podpory sčítají. Podpora nenáleží dvakrát, nýbrž je vypočtena z dvojího, či případně vícečetného příjmu.

3) Nulová podpora za porušování pracovní kázně nebo režimu práce neschopného zaměstnance (pojištěnce)

Vůbec pak nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč, se kterým byl

• v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem jeho okamžitým zrušením podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce,
• nebo výpovědí podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce,
• nebo se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah výpovědí z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle ust. § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, tedy ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce pro nedodržení stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Při rekvalifikaci zůstává procentní sazba i výše podpory při zaučování, přípravě nebo studiu na nové zaměstnání stále stejná – kdežto u podpory v nezaměstnanosti procentní sazba klesá, i když při vysokém výdělku může podpora zůstat stejně vysoká.

Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu rekvalifikace.

Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.

Maximální podpora v nezaměstnanosti

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2023 činila 42 427 Kč. (Její výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 366/2023 Sb.)

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 24 608 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla, resp. bude podána po 31. prosinci 2023, tedy již v roce 2024.

Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2023, pak její maximální možná výše činí a zůstává na úrovni maxima 22 798 Kč měsíčně. Kdo již podporu pobírá, valorizace její maximální částky od 1. 1. 2024 se ho netýká.

Maximální podpora při rekvalifikaci

Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené nově v roce 2024 tak může dosáhnout až 27 578 Kč za měsíc. (Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci již v roce 2023, činí maximální podpora při rekvalifikaci stále 25 549 Kč.)

Příklady

1)

Na úřadu práce se registroval jako uchazeč (o nové zaměstnání) ze zaměstnání propuštěný dobře odměňovaný pracovník ve věku 39 let, jehož poslední průměrný výdělek činil 44 000 Kč čistého měsíčně. Jelikož je mu 39 let, může podporu pobírat až 5 měsíců.

1. a 2. měsíc má nárok na 65 % posledního průměrného měsíčního výdělku, což by bylo 28 600 Kč, jenže maximum je 24 608, má tedy nárok na 24 608 Kč (samozřejmě čistého).

3. a 4. měsíc má nárok na 50 % posledního průměrného měsíčního výdělku, což je 22 000 Kč, má tedy nárok na (své) maximum 22 000 Kč (nikoliv maximum obecné podle zákona), protože maximální podpora je vyšší – zmíněných 24 608, na které už ale uchazeč o zaměstnání nedosáhne.

5. měsíc má nárok na 45 % posledního průměrného výdělku, což je 19 800 Kč.

2)

Na úřadu práce se registroval ze zaměstnání propuštěný hůře odměňovaný pracovník ve věku 61 let, jehož poslední průměrný výdělek činil 20 000 Kč čistého měsíčně. Jelikož je mu 61 let, může podporu pobírat až 11 měsíců.

1. a 2. měsíc má nárok na 65 % posledního průměrného měsíčního výdělku, tedy 13 000 Kč (čistého).

3. a 4. měsíc má nárok na 50 % posledního průměrného měsíčního výdělku, tedy na 10 000 Kč.

5. až 11. měsíc má nárok na 45 % posledního průměrného výdělku, tedy na 9000 Kč. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti se ho vůbec netýká.

Kdo bude mít po celou dobu maximální podporu

Maximální výši podpory v nezaměstnanosti by si mohl udržet po celou dobu jen někdo s průměrnou měsíční mzdou v posledním zaměstnání zhruba na úrovni 55 000 Kč čistého měsíčně.

Jak 65 %, tak 50 %, tak i 45 % z této mzdy pořád bude nad maximem 24 608 Kč, takže podpora v nezaměstnanosti dosáhne právě této částky.

Podpora, když jsou 2 roky práce plně nahrazeny náhradními dobami nebo uchazeč nedoloží příjem

V případě, že uchazeč o zaměstnání nemůže doložit poslední výdělek, protože třeba žádný neměl, třeba protože podmínku pojištění aspoň 12 měsíců v posledních 2 letech splnil započtením náhradních dob, třeba péčí o dítě, se mu podpora počítá určitým procentem z průměrné mzdy v národním hospodářství, jak jsme ji shora uvedli.

Podpora při rekvalifikaci po celou dobu rekvalifikace činí 14 % průměrné mzdy, takže nově v roce 2024 5940 Kč (dosud v roce 2023 to bylo 5503 Kč).