Názory k článku Kolik bude stát vysokoškolské vzdělání?

Nevím, jestli tohle je způsob, jak ušetřit. Popisované "ušetření" na přednáškách je diskutabilní - takto by se hlavně ušetřil čas vyučujícího, jenže škola stejně potřebuje vyučujícího zaplatit - kvůli rozvoji výuky apod. Taky je třeba mít odborníky v oboru, kvůli akreditaci...
Jestli někdo chce ušetřit na školství, tak bych to viděl takto: opustit myšlenku, že budeme mít 50% vysokoškoláků (opravdu máme tolik tak schopných studentů, nebo jde o to rozdat tituly ať už jsou schopnosti jakékoli?) a mít rozumné množství škol (dneska si kdejaké větší město chce vytvořit vlastní vys. školu nehledě na její úroveň).
Tím, že se stejné množství peněz rozpustí mezi menší množství studentů a škol je pak prostor pro ono nespecifikované "zvyšování kvality".
Těžko dosáhnout zvýšení kvality za souč. stavu vzniku nových malých vys. škol, které pak těžko seženou dostatek odborníků pro vedení výuky a výzkum (a pomáhají si tzv. turboprofesory, kteří garantují výuku na několika vys. školách současně - kvalitu si asi umíte představit).

Vysoká škola je samozřejmě také o určitém společenském životě, především ale musí být o studiu, Sám jsem před lety ukončil dost náročnou kombinaci humenitních oborů s průměrem 1, 5, z cca 60 zkušek jsem opakoval jen jedinou. Mně a valné většině mých kolegů ze studia bylo jasné, že pečlivé studium se prostě vrátí. Nicméně si dobře pamatuji na řadu studentů z ročníku, kteří dříve nebo později odešli a postupně zkusili až 3 fakulty, přičemž neukončili žádnou. Vyskytli se taky "experti", co dávali zkoušky zpravidla napotřetí za 3 , protože kvůli nočním tahům neměli čas makat... Ale pokud jde o politiky (zejména ty tlučhuby z ODS, kteří vystudovali zadarmo a přitom mají plná ústa školného :-))), je třeba přímo se jich poptat, zda by byli ochotni zaplatit sami za sebe...

Jo, s tím taky souhlas. Jde tu o to, aby člověk měl schopnosti praktika, protože spousta teorie, která se učí na výškách, je nesmyslná a v praxi nepoužitelná. Jenže tady se bavíme o VSTUPU pro praxi, a tím VŠ rozhodně je. Uvaž, jak bys na tom byl s platem bez diplomu...

Jsi si jistý, že u zkoušek prospívají nadaní studenti? Nebo záleží více na tom, jak se kdo dokáže prezentovat a kdo má štěstí?

Jsi si jistý, že u zkoušek prospívají nadaní studenti? Nebo záleží více na tom, jak se kdo dokáže prezentovat a kdo má štěstí?

Takoví co se jen přihlásí na VŠ kvůli výhodám, rozhodně nemusí získat statut studenta na celý rok. Např. na ČVUT - fakultě strojní (je to škola, kam se dostane každý kdo se tam přihlásí) kvůli vysokému počtu takových, kteří chtěli jen statut studenta, bylo před pár lety zavedeno, že po zimním zkouškovém období musí mít student určitý počet kreditů (které získá za dvě tři zkoušky, nebo třeba 5 zápočtů a zkoušku nemusí mít žádnou) a kdo je nemá je vyhozen na konci února. To by šlo i zpřísnit a vyhodit studenta po dvou třech měsících. A nebyl by problém zavést to na všech školách.
Jsem proti placení školného, těch pár tisíc ročně od studenta naše vysoké školy nespasí, ale některé by to mohlo odradit od studia na VŠ.
A navíc autor neuvedl důležitou věc. Už teď je nastaven počet let zadarmo. Je to řádná doba studia + rok navíc a všechny roky nad tuto dobu studia se platí. A sčítá se i doba z různých nedokončených VŠ. Takže pokud je někdo 2 roky na VŠ a pak jde na jinou a tu vystuduje v řádné době, stejně platí rok studia. Roční školné pro tyto "opozdilece" je zhruba 15 000 - 30 000Kč.

chrlí síly, které na trhu práce nenajdou uplatnění. Platí to jak o SŠ, tak o VŠ. Všichni se rozčilujeme, že naše dítko nevzali na tu a na tu školu, ale víme, že po škole nalezne uplatnění ve studovaném oboru? Pokud máme známé a tlačenku, někdy a někde se uchytí. V opačném případě zaměstnavatelé vyžadují praxi a zkušenosti 50letého barda (kterého však pro svůj věk raději propustili) a jelikož čerstvý absolvent praxi nikde nezíská, končí na pracáku (a pomalu si zvyká, že nemusí ráno brzo vstávat a za pár šprdů se někde plácat) a učí se vyžít s podpory s tím, že občas někde udělá nějakou fušku a je vystaraný.

Řada míst je obsazena pracovníky, kteří na danou pozici nikdy nic nestudovali, protože zkrátka takový studijn obor neexistuje. Přesto fungují. Nač tedy požadovat po lidech, aby se stále vzdělávali? Vždyť je to zbytečné zdražování pracovní síly a určitě by bylo vhodnější, aby peníze obětované na vzdělávání pracovníka šly raději pracovníkovi do mzdy. Pracovník by si finančně polepšil, byl by místo vzdělávání více na pracovišti. Problém asi bude, co dělat s přebujelými vzdělávacími firmami. Ono je jednoduché ukázat na toho druhého a říci seš zbytečný - ale pokud by se to dotklo vlastní vzdělávací firmy, tak ta o sobě neprohlásí, že je zbytečná a nepůjde místo své dobře placené vzdělávací činnosti mejt lidem do LDNky posr*né zadky. A co je pro nás užitečnější: znát teorii socio-kapitalismu nebo mít umytý zadek?

O tom, co se na školách učí za pitominy, které v životě nikdy nebudou potřebovat, raději pomlčet. Platilo to o socialistickém školství, platí to ale i dnes!
Syn nastoupil na školu (nesoukromou). V rámci "bezplatného vzdělání" jsme mimo jiné složili nemalou zálohu na učebnice, ze které nám na konci odečtou amortizaci. Syn dotáhl domů saláty "Státní nakladatelství ..." z před r. 1986! Takto chce ODS vzdělávat lidi ???!!! Učebnice vydané v poslední době si musí kupovat individuálně v knihkupectvích, a jelikož jsou to novodobé "vymoženosti" - pracovní sešity, do kterých žáci nepíší vzkazy pro další generace, ale třeba výsledky řešení, tak učebnice je pro další generace nepoužitelná (některé učebnice bez vpisování se dají koupit od vyšších ročníků za nižšší ceny). Je ale i možné, že tenkrát byly učebnice na takové úrovni, že se z nich daleko lépe učilo než z těch dnešních pracovních sešitů. A poučka o gravitaci nebo tvrdém Y fungovala za socialismu a měla by fungovat i za dnešní totality.

Ačkoliv zatím oba vyděláváme, je nám jasné, že dítko z finančních důvodů na VŠ umístit nebudeme moci , i kdyby chtělo - co dnes již stojí kolej, menza, učební pomůcky, dojíždění ... A k tomu ještě platit další výdaje ve formě školného?! Zrovna tak sousedovic holka. Ve čtvrťáku, vynikající prospěch, na VŠ však nejde - otec v důchodu, matka myje ne na LDNce, ale v domově důchodců lidem posr*né zadky. Školství bude opět jen pro bohaté, a různá stipendia či odpustky toho mnoho nezachrání.

A jak tady někdo napsal, že každé město chce mít svoji VŠ (dnes se navíc VŠ nazývají honosně univerzitami). Pracovníci v nich zaměstnaní a pobírající velice slušné platy určitě nepřipustí, že aby každý ovládal znát teorii socio-kapitalismu nebo dílo A. Jiráska je zbytečné. Zrovna tak vrazi mohou na stejném principu tvrdit, že ta a ta zbrojovka vyrábějící pistole a samopaly je velice důležitá nebo narkomané tvrdit, že zemědělská výroba makovic by se měla rozšířit do každé sebezapadlejší vísky. Každý bude preferovat vždy jen to svoje, bez ohledu na důležitost uplatnění ve společnosti.

Požadoval bych úhradu studia, pokud jde absolvent dělat mimo. Znám stavaře, který šel raději oblbovat lidi v bance. Ač v jeho oboru je spousta dobrých a dobře placených pozic, je levý a líný, tak je raději v teple v kanclíku a věší lidem bulíky na nos. Další: studovaný lékař - místo léčení objíždí své kolegy a nabízí léky jedné firmy. A to za podstatně větší peníz, bez služeb. Podobně další - zubařka. Po chvíli praxe poznala, že jako dealerka si vydělá podstatně vyšší peníz, než už beztak královsky plycená doktorka. Do těchto lidí stát nacpal nemalé prostředky, aniž by pak práci, na kterou studovali, vykonávali.

Dobrý den paní Jarmilo,
nepsal jsem o trestání lidí, kteří skončili někde jinde, než co studovali. Uváděl jsem zcela konkrétní profese, které nezmizely z pracovního trhu, ani se ti dotyční nikamjinam, kde by jejich původní profese nebyla k sehnání, ale zkrátka se jen nechtělo lidem dělat, byli tzv. líní. Budu-li studovat medicínu, musím si být vědom, že mne budou čekat služby po pracovní době, že jako rodinný lékař bych měl být k dispozici (nebo po domluvě jiný kolega) 24 hodin denně. Pokud se mi tohle nezamlouvá, musím si vybrat ke studiu něco jiného, kde se po 8 hodinách svět může stavět třeba na hlavu. Oni zmiňovaní šli za vyššími penězi. Chápal bych jít za lepším u profesí, které jsou odměňovány nedůstojně, ale mnou zmiňované profese k nim rozhodně nepatří. Navíc zmiňovaní vystudovali v novodobých podmínkách, tak věděli, do čeho lezou. Tak když někde berou za pro společnost méně přínosnou práci více peněz než v profesi pro společnost přínosnější, tak ať své studium uhradí. Na prodavače (nyní vznešeně obchodního zástupce) stačil dříve učňák. Je fakt, že dnes, aby prodal, co nikdo nechce či nepotřebuje či je na trhu jiné, levnější, kvalitnější zboží, by mohl dealer studovat psychologii na VŠ, aby kupujícího patřičně přesvědčil či podplatil k nákupu toho svého zboží či služby..

Paní Jarmilo,
Vámi popisovaná situace je spíše okrajová - ano, najdou se i takovéto případy. Veterinář mohl (nebo spíše měl být) pojištěn. Já ve své práci mám taky pojistku na "blbost" - její výše a ochrana je adekvátní mé profesi. Pokud to vezmu osobně, tak brzy bychom neměli např. žádné řidiče, protože ti za sebemenší pochybení tvrdě platí pokuty. Pominu piráty silnic - mám na mysli takové, co je policajti jebou za nepřipoutání, nerozsvícená světla, prošlou lékárničku a podobné nesmysly. Pokud na účetní ve firmě vlítne finančák či sociálka, taky u ní najde nějaké to pochybení, byť ne úmyslné, pramenící v té době rozdílným názorem na jeden a ten samý zákon či vyhlášku. Po zaplacení doměrku bychom také byli brzy bez účetních. A kdyby se každá z chybujících účetních vrhla třeba do pojišťovny, museli bychom všichni být 10x pojištěni na smrt a 20x barák proti živlu...

Kéž by řada zdravotnických dealerů opravdu rozuměla tomu, co prodává (tak jako i mnoho dalších profesí ...). Ale: medicína jde obrovskými kroky kupředu. Takže co se učil za studií, za pár let nemusí vždy platit. A vzhledem k tomu, že dealer musí hlavně prodat, jsou mu nabyté informace mnohdy i přítěží. A pokud by se zde uváděný primář řídil ekonomikou léčby, musel by předepisovat co nejlevnější léky v dané kategorii a dealera nabízející dražší lék se stejnou léčivou látkou, by musel zákonitě vyhodit. Tudíž by v rámci daného léku mohl teoreticky uspět pouze jediný dealer nabízející tu nejlevnější variantu vzhledem k obsahu léčivé látky a všichni ostatní dealeři nabízející stejný léčivý přípravek pod jiným obchodním názvem a za jinou, vyšší denu, by museli jít k šípku. Je mi jasné, že v praxi to tak nefunguje a ani fungovat nemůže (... jak nám bylo slibováno reformátormi). Pak přicházejí ke slovu studovaní lékárníci, kteří vám mohou najít lék se stejnou léčivou látkou, ale bez doplatku. Je otázkou, zda je levnější i pro pojišťovnu - lék plně hrazený pojišťovnou bez spoluúčasti pacienta může být ve skutečnosti dražší než lék s jiným názvem, na který si ovšem pacient doplácí, a pojišťovna na něj naopak tolik nepřispívá. Ale to už je zase jiná politika založená na lobbingu mocných farmaceutických firem. A stejně tak ti lékárnícic si musí neustále rozšiřovat obzor, protože s tím, co brali na VŠ, by dlouho nevydrželi.

Jinak s Vámi souhlasím, že hobbista věci mnohdy rozumí více než kdejaký "odborník", který je profesionálně zaslepen a nevidí věco okolo, které by vidět měl. I když nejsem v ledasčem hobista, podaří se mi každou chvíli někoho nachytat na švestkách, když mi říká, co není pravda nebo pohled na věc překrucuje tak, aby věc či služba výhodná pro něj, a pro mne nevýhodná, vypadala jako výhodná pro mne. A nemusím být odborníkem na vše, abych prostým selským rozumem nedospěl k názoru, že charita není symbolem dnešní doby a že já jako zákazník musím být v prvé řadě oškubán, takže výhodnost je vždy jen pro poskytujícího. Jako zákazník si mohu jen vybrat, zda budu oškubán víc nebo jen míň, pokud je možnost volby a konkurence. A jelikož jeden nabízí za 18 a druhý bez dvou za 20, nula od nuly pojde.