Kolik bude stát penzijní reforma samotné fondy?

Penzijní reforma se v médiích skloňuje v souvislosti s důsledky pro jednotlivé občany. My jsme se zamysleli i nad tím, jak ovlivní jednotlivé subjekty, které se do reformy zapojí.

Penzijní fondy a třetí pilíř

Penzijní fondy první změny už pocítily a další je čekají s přelomem letošního a příštího roku. Informovali jsme vás o nich v článku Na změnu penzijního fondu máte posledních 14 dnů. Jaký fond zvolit? 

Co se ale děje v rámci penzijního fondu mezi tím? Zeptali jsme se, jak se vlastně penzijní fond transformuje a co tento proces obnáší.

Změnu musí posvětit centrální banka

Prvním krokem musí být podání žádosti na Českou národní banku o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu a o povolení k činnosti penzijní společnosti (v níž se transformují současné penzijní fondy), která bude provozovat fondy ve druhém i třetím pilíři. Počáteční kapitál penzijní společnosti pro výkon činnosti zahrnující také provozování důchodového spoření, musí být nejméně 300 000 000 Kč, řekl serveru Aleš Poklop, generální ředitel Penzijního fondu České spořitelny.

Dále je nutné podat žádost o povolení vytvoření nových účastnických fondů ve třetím pilíři a nových důchodových fondů ve druhém pilíři, pokud se do něj penzijní fond chystá vstoupit.

Po udělení licence k provozování penzijní společnosti je nutné zajistit splnění zákonných požadavků na oddělení majetku účastníků a majetku společnosti, vybudovat infrastrukturu pro provozování Transformovaného fondu, Účastnických a Důchodových fondů a zajistit fungování všech ekonomických, obchodních a provozních systémů, vysvětlila serveru Měšec.cz Martina Novotná ze společnosti Aegon Penzijní fond.

Už jen podání zmíněných žádostí s sebou nese slušnou hromadu administrativy: Žádost musela obsahovat řadu dokumentů, např. plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty, návrh organizačního uspořádání, harmonogram transformace, návrh pravidel jednání penzijní společnosti se zájemci o uzavření smlouvy, strategii činnosti transformovaného fondu či podrobná pravidla vyčlenění majetku do transformovaného fondu, vyjmenoval pro server Měšec.cz Poklop.

Uvedl také, že kromě toho musí penzijní fond vytvořit také informační systém odpovídající novým podmínkám, zpracovat nové pracovní postupy a normy, vyškolit vlastní zaměstnance a prodejní síť, vypracovat návrhy komunikační a obchodní strategie, vytvořit prodejní aplikace a pomůcky a zajistit nové formuláře či internetové stránky.

Podstatným krokem je také zmíněné oddělení majetku stávajícího penzijního fondu na majetek akcionáře a na majetek klientů. Z majetku akcionáře vznikne penzijní společnost, tedy budoucí správce jak nového druhého pilíře, tak i transformovaného třetího pilíře. Majetek klientů penzijního připojištění pak bude vyčleněn do tzv. Transformovaného fondu, kde bude dále provozováno penzijní připojištění a který bude rovněž spravován penzijní společností. Penzijní společnost bude právním nástupcem stávajících penzijních fondů, řekl serveru Jiří Rusnok, předseda představenstva ING Penzijního fondu.

Co se stane po velkém třesku?

Po velkém třesku, který proběhne k 1. lednu 2013, budou v rámci třetího pilíře existovat dva produkty.  Jedním z nich bude stávající penzijní připojištění. Produkt doplňkového penzijního spoření, které fondy nabídnou právě od ledna, umožní zájemcům hned několik investičních strategií na podobné bázi jako podílové fondy. Povinně budou nabízet mimo jiné i Povinný konzervativní účastnický fond, který nahradí garanci nulového zhodnocení.

Tento fond by měl v podstatě mít velice obdobnou investiční strategii, jako je tomu u stávajících penzijních fondů a je zejména vhodný pro účastníky, kteří před sebou nemají příliš dlouhou dobu spoření nebo chtějí investovat konzervativně, prozradila Pavla Hávová, mluvčí ČSOB s tím, že investiční strategii tohoto fondu podrobně upravuje zákon.

V novém systému už také nebude možné také sjednat tzv. výsluhovou penzi. Účastníci stávajících transformovaných fondů budou moci přestoupit do nových účastnických fondů, které se budou řídit již podle nových pravidel. Opačným směrem změna možná nebude.

Jaké nové povinnosti přinese reforma fondům?

Kromě toho, že v případě doplňkového penzijního spoření bude možné investovat odvážněji, nastaví reforma ještě další nová pravidla. Ačkoli penzijní společnost může nabídnout v rámci nových účastnických fondů různé investiční strategie, pravidla dobré správy zůstávají. Existují i nová pravidla, která přitvrzují investiční možnosti. Jedná se především o zákaz investování do nemovitostí, prozradil serveru finanční ředitel skupiny AXA Mojmír Boucník.

Kromě toho dojde také k rozšíření administrativních povinností budoucích penzijních společností. Nově je například zakotvena nutnost uchovávat záznamy komunikace se zájemci, ale i se stávajícími účastníky II. i III. pilíře, a to několik let po skončení smluvního vztahu, řekl serveru Pavel Jirák, výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky.

Budou platit výrazně přísnější pravidla pro poplatkovou politiku. Zatímco v současné době není stanoven strop, kolik procent z celkového investičního výnosu fondu je možné vyčlenit na provozní náklady, v budoucnosti budou platit jasná pravidla. Transformovaný fond bude moci na svůj roční provoz využít jen 0,6 % z aktiv fondu, u účastnických fondů třetího pilíře to bude činit 0,4–0,8 %, u důchodových fondů ve druhém pilíři pak ještě méně: 0,3 – 0,6 % z celkových aktiv fondu. Dnes tato hranice u většiny stávajících fondů na trhu přesahuje 1 % z celkových aktiv, informoval server Jiří Rusnok. 

Co změny znamenají pro klienty spořící ve třetím pilíři?

Jak vidno, o změny nebude nouze. Co ale znamenají pro samotné účastníky penzijních fondů spořící ve třetím pilíři? Pokud chcete, můžete zůstat v transformovaném fondu s dosavadním penzijním plánem, zachováním garance nezáporných výnosů a možností výsluhové penze.

Nebo můžete po 1. lednu 2013 bezplatně přestoupit do účastnického fondu, přijít o garanci a začít investovat odvážněji. Stačí k tomu podat žádost s datem přestupu a uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, jejíž součástí bude také volba investiční strategie. Prostředky z transformovaných fondů budou převedeny na smlouvu o doplňkovém penzijním spoření s tím, že bude zachována doba, po kterou klienti platili příspěvky na penzijním připojištění, uvedl Jiří Rusnok.

Po přestoupení pro klienta skončí platnost sjednaného penzijního plánu a výplata dávek se bude řídit přímo zákonem, upřesnila Martina Novotná.

Čím se liší investice druhého pilíře a podílových fondů?

Zdá se vám, že investování ve druhém pilíři a v podílových fondech je to samé? Má sice podobnou povahu, ale nenechte se zmást. Zatímco investice do podílových fondů je výhradně dobrovolná, po vstupu do druhého pilíře už své rozhodnutí nebudete moci změnit. Dalším rozdílem je výše investice. Zatímco v případě podílových fondů je o vaší volbě, do druhého pilíře poputují 3 % z vašich odvodů na pojistné spolu s dalšími 2 % disponibilního příjmu.

Do podílových fondů navíc nemusíte vždy investovat s cílem zajistit se na důchod, což je další odlišností od druhého pilíře. Z toho vyplývá i rozdílný investiční horizont a likvidita.

Ani nabídka nebude totožná. Zatímco penzijní společnost musí v rámci druhého pilíře nabídnout právě čtyři investiční profily, u podílových fondů nabídka není nijak omezena.

Výraznou odlišností hrající ve prospěch druhého pilíře je i výše poplatků. Zatímco v podílových fondech se jich regulace netýká, poplatky ve druhém pilíři reguluje zákon.

Současné penzijní fondy půjdou i do druhého pilíře

Z odpovědí zástupců penzijních fondů vyplývá, že se chystají nabízet své produkty i v rámci druhého pilíře. Nabídka v rámci druhého a třetího pilíře bude mírou rozmanitosti v obou pilířích většinou obdobná. Výjimkou je pouze AXA Penzijní fond, který zatím účast ve druhém pilíři zvažuje.

Kolik bude stát transformace samotné fondy?

A kolik bude stát transformační proces samotné fondy? Když jsme tuto otázku pokládali, nečekali jsme rozhodně žádná přesnější čísla. Proto se nemůžeme divit, že se liší i tak obecné odpovědi, které jsme obdrželi.

Některá vyjádření odmítala vyčíslit náklady i jen přibližně. Jiná odhadovala náklady v řádech milionů. Podle některých odpovědí ale dosáhnou minimálně řádu desítek až set milionů Kč.

Změny v rámci druhého pilíře by přitom měly stát výrazně méně než transformace v rámci pilíře třetího. Náklady na vznik druhého pilíře tvoří jen asi 20 % celkových nákladů, které vznikají v souvislosti s transformací penzijního fondu na penzijní společnost, prozradil serveru Měšec.cz Pavel Jirák,  výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky.