Vlákno názorů k článku Když prohrajete spor, musíte platit i za chyby soudů a soudců od * - "A jestli dá nějaké procento zaplatit špatně rozhodujícím...

Něco podobného máme u nás i dnes - systém exekucí a práv exekutorů. Byť ne tak v extrémní podobě.

Se zákony mi u nás stav nepřijde, v době internetu, zas tak hrozný. NE ideální, ale jde to.
Mnohem horší je, že u nás nejsou volně dostupné technické normy. Pouze za úplatu, dost vysokou, nebo na okresní požární stanici (!). Což, jak konstatovaly naše soudy, je veřejná dostupnost. Tedy pouze podle našich soudů...

Prosím o odkaz, kde zdarma (ZDARMA) dostanete úplné znění právního předpisu, ke kterémukoliv datu, ke kterémukoliv právnímu stavu. Velmi rád začnu používat. Opravdu nevydělám tolik, abych si mohl dovolit platit ASPI od Wolters Kluwer (redakci se omlouvám, nemyslím to jako reklamu, ale jako příklad zřejmě nejužívanějšího právního systému). Ani mnozí advokáti se zaběhlou praxí na to nemají. Má spolupracující advokátka, k níž posílám klienty, kteří potřebují získat náhradu nákladů (nahražuje se jen palmáre advokáta, jak jistě víte - já dělám sice zadarmo, ale právní zastoupení beru s ohledem na zdravotní omezení jen zcela opravdu výjimečně), používá něco od C. H. Becka. (Kvalitu s ASPI nemohu srovnávat, neznám ten její systém.) I velmi dobrý server jako zakonyprolidi.cz nabízí úplná znění jen výjimečně, musíte si příslušné znění k určitému datu sestavit podle historie novelizací (a někdy to dá práci), já to tak dělám. Portál státní správy snad nabízí úplná znění? Ještě jsem to nezkoušel. Vždyť stát má už mnoho let v plánu automatizovaný systém práva pro veřejnost zdarma a skutek zatím utek nebo už to je a já to ve svých zajetých kolejích nepostřehl? Pak, pardon.

Aktuální znění k dispozici jsou + se ledacos nechá dohledat archivního.
Jinak ano, takové "vychytávky", jako "úplné znění právního předpisu, ke kterémukoliv datu", to je za peníze. Ale řeč byla pouze o aktuálně platných předpisech, o základu, ne o nadstandardu.

Pořád je to nesrovnatelně lepší stav, nežli mají technici, kde nejsou veřejně k dispozici aktuálně platné normy, z nichž mnohé jsou i závazné (!). Ano, takový je skutečný stav, kvůli těžko uvěřitelnému výkladu práva našimi soudy (no, pakuje se na tomto stavu soukromá firma).

PS: Abych to přirovnal.
Jak by se právníkovi líbila situace, kdyby NOZ byl k dispozici jen za 50.000 Kč (to je vzhledem k velikosti asi ve správném poměru, jako prodávají normy), a podle soudů by to bylo v pořádku, protože NOZ je přeci k nahlédnutí na okresní hasičárně?

Tahle stížnost na bezplatnou nedostupnost archivního znění zákonů je... v tomto kontextu spíše úsměvná.

... A chystá se novelizace NOZ, a ta by byla k dispozici za nových 50.000 Kč komplet, případně jako změnové listy za 8500 Kč.

Není třeba, abych něco uváděl k předchozím diskusním příspěvkům. Ostap Bender to vystihl. Jen dodávám - za socíku to nebyl až takový problém, tu a tam se prostě v původním vydání Sbírky něco přelepilo novelou, jen to znamenalo koupit si 2 tištěná vydání částky s novelou (s ohledem na oboustranný tisk). Právní řád byl stabilní. Jenže pak přišla po r. 1989 hypertrofie práva a neuvěřitelně špatná legislativa začala chrlit neuvěřitelné množství novel a novel novel. (Do toho nešvar nepřímých novelizací. I když to se povedlo i komunistům. Viz v osmdesátých letech zákon o státním podniku.) Zpočátku bez počítačů to byla skutečně hrozná práce udržet si úplné znění předpisu. Navíc, pokud jste používali klasickou techniku přelepování jako za socíku, přišli jste o znění k určitému datu. Opravdu si myslím, že je povinností státu zpřístupnit všechna úplná znění 1 předpisu. Každá firma si přece nemůže platit právníka, který s novelizacemi musí umět pracovat, nebo si kupovat licenci na automatizovaný právní systém.

Jeden hovoří o RELATIVNÍM SROVNÁNÍ, ""Autor článku" zase o, a čertví proč, "polemizuje" s neexistujícím tvrzením, že by NE měla být povinnost státu atd.

Jak na to autor článku přišel? Dokáže to vysvětlit?

To se divím, že si tento stav pochvalujete. A co je na tom pozitivního? To je snad samozřejmost!!! Stát se snad musí postarat o to, aby jím vydávané právní předpisy byly k dispozici veřejnosti, když je mají adresáti právních norem dodržovat. A v době internetu je snad samozřejmé, že musí být Sbírka zákonů na síti, tedy zdarma, a ne jenom na papíře, za peníze. Podívejte, kvalitní automatizovaný právní systém vyjde tak na 40 - 45 tisíc ročně - ASPI od Wolters Kluwer, Beckův je levnější, ale podle mne méně dobrý. Stát slibuje automatizovaný právní systém na internetu zdarma už mnoho let - že dosud není, je buď jeho totální neschopností, což se mi ani při exemplární neschopnosti české státní správy nechce věřit, protože to zvládnou dělat tak řekněme 1 právník, který bude mít k ruce 1 či 2 studenty práva na brigádě při studiu a k tomu jeden pracovník IT, tudíž náklady minimální, anebo - a to je pravděpodobnější dobrým lobbingem společností prodávajících automatizované právní systémy.

"To se divím, že si tento stav pochvalujete. A co je na tom pozitivního?"

Nic. Jak "autor článku" přišel na to, že by si to někdo pochvaloval? Já nic takového nevidím.

... zbytek příspěvku následuje argumentace proti vlastnímu výmyslu.

Mě podobně zrůdné, jako byl Kancléřský soud, připadá pravidlo v US, že náklady řízení platí vždy žalovaná strana. Tam se to reálně využívá k likvidaci konkurence - poňouknu pár jedinců, aby firmu žalovali za libovolnou hovadinu, a po několika takových sporech jde konkurence zu grunt. Dokonce tam existují "podomní právníci", kteří zvoní u dveří a nabízí lidem zastupování v libovolně nesmyslném sporu, hlavně když zažalují někoho bohatého.

Neznám procesní právo USA, tedy ani hmotné, já se přiznávám. To, co říkáte, se mi vůbec nezdá - kde jste přišel k té informaci? Bez urážky, nic ve zlém: doufám, že to nemáte z nějakého Céčkového filmu nebo seriálu. Prosím citaci zákona nebo precedentu nebo obyčeje. Chcete mi říci, že v USA neplatí, že úspěšné straně musejí být nahrazeny náklady na řízení? To se mi nechce věřit. Myslím, že se mýlíte. Což je škoda, zatím je tu diskuse se čtenáři na úrovni. Pokud jde o palmární náklady: Naopak je v USA obvyklé, a to moc dobře vím, že právníci se dohodnou velmi často s klientem na podílové odměně, klient platí jen za vítězství a nechá právníkovi třeba 30 % vysouzené částky. Když prohraje, nic neplatí. To mi přijde fér. V ČR je podílová odměna něčím zcela výjimečným, advokáti jsou placeni i za neúspěch, mají vždy své jisté.

Zákon citovat nemůžu, to nevím. Ale právě tato praxe umožňuje ty pověstné nesmyslné žaloby, jako za kočku upečenou v mikrovlnce, nebo opaření kafem. Protože žalující prohraným sporem nic neriskuje. Podobně právě toto umožňuje tu vámi opěvovanou podílovou odměnu, protože i v případě prohry si právník žalující strany přijde na své. Podobně právě kvůli tomu se v US používají protižaloby, věc jinde nevídaná. Prostě když ty žaluješ mě, tak já pro libovolný nesmysl zažaluju tebe, a buď se dohodneme, nebo právníci oškubají nás oba. Také vím, že už několikrát byl podán návrh zákona na změnu platby tak, aby platila neúspěšná strana, ale smetl to nejvyšší soud, protože by to, podle jeho výkladu, omezovalo možnost bránit svá práva žalobou. A je to také důvod, že v US žijí 3% světové populace obyvatel, ale 97% světové populace právníků (i když toto je jen poněkud přehánějící bonmot).

v USA neplatí, že úspěšné straně musejí být nahrazeny náklady na řízení - neplatí ale ani pravidlo, že náklady platí vždy strana žalující. ve skutečnosti v USA náklady platí každý sám svoje, nikoliv ten kdo prohrál. právě proto je americkým specifikem tzv "contingency fee", ve kterém právník za stranu žalující vede spor "zadarmo" za předem sjednanou provizi. pro někoho důkaz zvrácenosti amerického soudnictví, kde kdokoliv může beztrestně a bez zodpovědnosti žalovat kohokoliv za cokoliv, pokud najde dostatečně sebevědomého advokáta, který by za provizi do sporu šel - a kde je možno téměř kohokoliv zlikvidovat serií účelových žalob, právě protože si i vyhravší strana platí veškeré náklady sama, a teprve když nemá vůbec nic, dostane advokáta ex offo. pro jiné je to naopak férový přístup k právu i pro nemajetné a negramotné, férovější než v našich koutech světa - právě protože žalující nemusí dopředu nic zaplatit, ani soudní poplatek, ani advokátovi, ale ani pak případně zvítězivší žalované straně.
kdysi dávno sem viděl usa film, údajně natočený podle skutečné události - kde jakýsi pomatený rodič falešně obvinil učitele ve školce ze sexuálního zneužívání. rozhořel se z toho obludný spor plný šílených svědectví účelově zmanipulovaných dětí, cinknutých posudků atd. , kdy lidi už si jasně pamatovali i věci které se nikdy nestaly, proces nikoli nepodobný čarodějnickým procesům dějin našich. falešně obviněný učitel musel náklady na svou obhajobu platit sám, během několikaletého sporu tedy přišel úplně o všechno. o bydlení, o tu školku a její nemovitosti, všechno musel prodat aby se mohl hájit, ani tak prachy nestačily, a jako bezdomovec končil spor s advokátem ex offo. nakonec vyhrál - a film končí, jak prochází kolem zdevastované budovy bývalé školky, psychicky zlomený z deseti nebo kolikaletého sporu, profesně stejně odepsaný, ekonomicky na mizině nemá vůbec nic - a ten kdo tu žalobu spustil, mu řekne - no tak sorryjako, a v klidu odejde. a tak to je v usa. každý si platí svoje náklady.

Zdravím vás, Jezevče, vy jste zkušený a chytrý člověk, však se malinko už známe z výměny názorů, takže vám mohu věřit (trochu). Odkud čerpáte? Žil jste v USA? Ani vy mi nedáte nějaký odkaz na relevantní zdroj, pramen? Mně se fakt nechce v této otázce googlovat, moje angličtina je slabá! Nebo čerpáte jen z toho filmu, co jste shlédl? Mimochodem ale ty důsledky, co tu popisujete, mohou postihnout lidi i v kontinentálním systému práva, však vy o tom něco víte. K čemu jsou vám po 15 letech prachy od ČR, které nařídí soud ve Štrasburku vyplatit jako odškodné za průtahy v řízení, když máte nervy v háji, zničenou pověst a hlavně ztracených 15 let života? Sám jsem něco takového zažil - a to jsem jako právník odolnější, ale když jsme se po 5,5 letech nedostali v mé vlastní věci ani k rozhodnutí soudu 1. stupně (mnou vedený spis měl 30 cm písemností - taktéž u soudu), tudíž bylo jasné, že je to celkově tak na nejméně 10 let, tak jsem ten urputný boj vzdal, nervy a život mám jen jeden. Nejlépe na tom jsou kverulantní minority, které nenesou náklady řízení (osvobození od soudních poplatků, advokát zdarma, při neúspěchu si u nich nikdo na nic ani v exekuci nepřijde, protože jsou na sociálních dávkách nebo živi z příjmů černé ekonomiky...), pro ně jsou soudní spory sportem a zábavou, protože, když se doma válejí na sociálních dávkách, moc starostí nemají a ze soudů mají bžundu. Sám jsem spor, z něhož mohly být potenciálně velké peníze jako odškodnění resp. na úrocích, vzdal, mnohdy radím jakýkoliv odklon od řízení - mimosoudní vyrovnání, zpětvzetí žaloby a vykašlání se na věc i svým klientům.

zdravim. s omluvou ostatním diskutérům za drobný off-topic - - - tak důkaz neexistence neexistuje, to je přece základní argumentační paradox. ale dodnes jsem si myslel, že základní rozdíl mezi tzv "english rule" a "american rule" spočívající právě v uznatelnosti nákladů vyhravší strany, tzv "loser pays" - se vyučuje již v mateřské školce právnické akademie, přičemž "american rule" je terminus technicus kterým je řečeno vše. nejsa právně vzdělán v legislativě usa, odvozuji svůj názor zejména ze tří soudních sporů, které jsem v usa vedl osobně, jako poškozený (distančně z CZ) - a, s odpuštěním, z wikipedie.us, která "american rule" skutečně definuje jako technický termín.
tipuji že základní kodifikace vychází z občanského soudního řádu (Federal Rules of Civil Procedure, 54, (d),(1), federal statutes may supersede the default rule of not awarding attorney fees). signifikantní je též existence specificky amerického pojištění proti nesmyslným žalobám - kde se lze pojistit právě proti nákladům na právní zastoupení, jste-li žalován a vyhrajete.
pokud nehovíte angličtině, na českém internetu toho moc ku nalezení není, všechny zdroje mi odkazují na jeden článek oty ulče zde http:/ /neviditelnypes­.lidovky.cz/u­sa-problematicky-puvab-americke-justice-1-fjp-/p_zahranici.as­px?c=A160213_222424_p_zah­ranici_wag, který je mnohokráte citován a omílán, i autorem samým.
jinak mi nezbývá než doporučit stránky amerického parlamentu na http://www.house.gov/ a použít vyhledávací sekvenci "loser pays" což přinese dostatek dokumentů na toto téma, které by se třeba s pomocí translate google daly uchopit alespoň v základních obrysech.

Jezevče, dnes možná jako volitelný předmět to na PF je, já studoval na přelomu socialismu a kapitalismu, takže se všem omlouvám za svou neznalost. Staré učebnice jsme zahodili, nové ještě nebyly. Právními vztahy s mezinárodním prvkem jsem se v právní praxi nikdy nezabýval, natož právem USA. Myslím, že takových právníků je více.