Tak opravdu je to tak jako kdysi,zákony se udělají tak,aby se v nich běžný občan dobře nevyznal a pokud si nezaplatí právníka, tak je v ....a zase vyhraje ten kdo má moc a hromadu peňez, takže se nic nezměnilo a jedeme stále jako ta totality jen se to teď jmenuje demokracie v kapitalismu.A logický úsudek kdy je zcela jasne že pravdu má zaměstnanec je na nic, zase ostrouhá. ..už aby nastoupila nova generace a udělaly se pořádné zákony. ..ale to se ještě načekáme..že?
A proč by neměl existovat poslední okamžik dne? Co ještě neexistuje? Nekonečno? Ideální polovina? Hmotný bod?
Nejmenší kladné celé číslo existuje. Nejmenší kladné racionální číslo neexistuje. A i ta existence i neexistence toho čísla souvisí s tím, jak jsou daná čísla definována.
Poslední okamžik dne je prostě teoretický koncept, který je definován, tak že existuje. To, že vy máte nějakou intuitivní definici slova okamžik, která do té definice nepasuje, neznamená, že ta jiná definice musí nutně stát na zrovna té vaší dílčí definici.
Poslední okamžik dne je koncept fyzikálně-zeměpisný (odkud ho zřejmě přejalo právo). Dost se divím, že s ním má problém matematik (nebo někdo, kdo se matematikou ohání), protože v matematice je zcela běžné, že jsou některé věci definovány tak, že to úplně nekoreluje se selskou intuitivní definicí.
Proto že je řeč o čase, který je spojitý, tak jsem samozřejmě měl na mysli reálná čísla, a ne celá čísla, kvaterniony nebo Grassmanova antikomutativní čísla, to byste měl z kontextu pochopit. Stejně tak soud nespecifikoval, jestli když mluví o dnu, tak má na mysli pravý sluneční den, střední sluneční den, hvězdný den nebo bankovní den, protože z kontextu je zřejmé, že má na mysli střední sluneční den.
Že existuje teoretický koncept posledníhoí okamžiíku dne, je možné, ale to ještě neznamená, že to není nesmysl. Stejně tak existuje teoretický koncept létajícího špagetového monstra, a kolikrát už jste ho viděl?
Soud spojil s existencí posledního okamžiku dne událost, která nastala, a tedy nastala v nějaký čas, a tedy to nepoužil jako teoretický koncept, ale jako označení konkrétního času. A jak ukážu, toto označení je nesmyslné.
Jak vyplývá z úvah soudu, soud považuje za den zleva uzavřený s zprava otevřený interval <0, 24), vyjádřeno v hodinách od půlnoci. Že je zprava otevřený, vyplývá z toho, že soud neuvedl, že smlouva pozbývá platnosti o půlnoci, ale použil ten nesmysl s posledním okamžikem. Nuž a protože ten poslední okamžik má být konkrétní čas, ke kterému se váže konkretní událost, tak to znamená, že to je nějaký čas T < 24. A protože je poslední, tak by mělo platit, že neexituje žádný čas T', pro který platí T < T' < 24. Jenže stačí, kdyř položím T' = (T + 24) /2, a platí, že T < T' < 24. Tedy předpoklad existence posledního okamžiku dne vede ke sporu, tedy poslední okamžik dne neexistuje. A pokud ho někdo použije jako základ nějakých uvah, tak samozřejmě vyvodí nesmysl, protože z rozporu lze vyvodit naprosto cokoliv, tedy i všechny možné nesmysly.
Ve skutečnosti je chyba v uvažování soudu už na začátku, když si pokládá otázku, kdy zaniká pracovní poměr. Tato otázka je totiž nesmyslná. Pracovní poměr buď je, nebo není, ale nikdy nemůže vznikat a zanikat, protože vznik a zánik pracovního poměru by byl proces, během kterého pracovní poměr není, pak skoro není, pak je napůl, pak skoro je a pak je a při zániku naopak. To je samozřejmě nesmysl, protože nikdy není pracovní poměr napůl, a tedy žádný proces vzniku pracovního poměru neexistuje a tedy se nemá smysl ptát, kdyt pracovní poměr vzniká a zaniká.
Prostě pracovní poměr byl celé 30 září a nebyl 1 října žádná okamžik, když přestával existovat., neexistuje.
Stejně jako funkce sgn má hodotu -1 pro záporná čísla, 0 pro nulu a +1 pro kladná čísla, ale neexistuje žádné číslo ve kterém se její hodnota mění.