Hlavní navigace

Kdo má od 1. ledna 2020 nárok na zvýšené nemocenské dávky?

Autor: Depositphotos
Tomáš Zilvar

Pokud vyděláváte jen na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč, nemáte nárok na žádnou dávku, pokud přes 10 000 Kč, máte nárok na tři ze šesti dávek.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Dostanou zvýšené dávky i zaměstnanci v pracovním poměru nebo brigádníci činní na dohody, když už je pobírají letos, anebo jen ti, kterým vznikne nárok až po Novém roce? Už jsme informovali, podle jakých pravidel se zvyšují nemocenské dávky od 1. ledna 2020.

Ale nezvýší se všem, protože někteří zaměstnanci nárok na nemocenské dávky nemají nebo nemají nárok na všechny dávky. Pokud se informuje o valorizaci nemocenských dávek v souvislosti se zvýšením hranic denního vyměřovacího základu, také často padá dotaz, na koho se valorizace vztahuje. Zda až na ty pojištěnce, kterým vznikl nárok na dávky ode dne účinnosti valorizace (tj. 1. 1. 2020), anebo i na ty, kterým vznikl nárok – a pobírají je – už před provedením valorizace. Zda je valorizace automatická, nebo je o ni nutno žádat.

Jak to je?

Účast na systému státem provozovaného nemocenského pojištění je pro vás coby zaměstnance – na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných – povinná. Od povinné účasti v něm je odvozována i povinná účast v dalších veřejných pojistných systémech, jako je systém důchodový a zdravotní.

ZMĚNY A NOVINKY 2020

Co se všechno změní pro zaměstnance, nemocné, ženy na mateřské nebo seniory od ledna 2020?

Pokud jste někdo podle pravidel úpravy nemocenského pojištění jeho účastníkem, a jste proto povinni k odvodům na nemocenské pojištění, jste povinni platit i na důchodové pojištění a zdravotní pojištění.

Výjimky jsou stanoveny jen z toho důvodu, že u osob s nízkými příjmy by administrativní i finanční náročnost spojená s prováděním pojištění nebyla adekvátní nízké výši vypočtené dávky. Proto je stanovena hranice příjmu pro vznik a trvání účasti výdělečně činných osob na nemocenském pojištění, a to 3000 Kč.

Uvedený minimální limit platí pro nemocenské pojištění vyplývající ze zaměstnání v rámci pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. Pokud pracujete na základě dohody o provedení práce, je pro vás stanovena speciální hranice pro účast na nemocenském pojištění, a tou je příjem vyšší než 10 000 Kč.

Pravidla zaměstnávání na dohodu o provedení práce jsme si rozebrali v článku Dohoda o provedení práce: vhodná smlouva nejen pro studentské brigády. A jak je to se zdaněním výdělku a pojistnými odvody, jsme si přiblížili v článku Dohoda o provedení práce: kolik vám strhnou na pojistném a na daních?

Neplatíte pojistné, nemáte nárok na dávky

Účast na nemocenském pojištění máte však jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání dohody o provedení práce, do nichž vám byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč. Přičemž započitatelný příjem zúčtovaný až po skončení dohody se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž dohoda skončila.

Pro vaši účast na nemocenském pojištění není rozhodující doba trvání této dohody (může se jednat jen o jeden den), nýbrž výše zúčtovaného příjmu. (Pokud je uzavřena dohoda o provedení práce např. na jeden den a odměna činí více než 10 000 Kč, jste pouze v tomto dni účastni nemocenského pojištění.)

Přesáhli jste 10 000 Kč?

Pokud jste činní na základě dohody o provedení práce, jste účastni nemocenského pojištění též v případě, že jste u téhož zaměstnavatele vykonávali v kalendářním měsíci práci na základě více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhl v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Dále jste účastni nemocenského pojištění v tomto kalendářním měsíci nejvýše po dobu trvání těchto dohod.

Pojištění vám vzniká dnem, ve kterém jste poprvé po uzavření dohody o provedení práce začali konat sjednanou práci. A zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.

Pro nemocenské pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce platí některé významné odchylky. Například z takové smlouvy neplyne ochranná lhůta, a zejména pak nemáte nárok na všechny nemocenské dávky.

I když odvádíte pojistné, máte nárok jen na polovinu dávek

Jakožto zaměstnanec nemocensky pojištěný z dohody o provedení práce máte nárok na 3 ze 6 nemocenských dávek, a to na:

  • nemocenské (samozřejmě i na náhradu příjmu, jejíž výplata předchází výplatě nemocenského),
  • peněžitou pomoc v mateřství,
  • otcovskou.

Nárok na ošetřovné, na dlouhodobé ošetřovné a nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství je vyloučen zákonem o nemocenském pojištění.

Komu a od kdy zvýšené dávky

Výše dávek, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku a tento nárok trvá ještě tohoto dne, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše denního vyměřovacího základu stanoveného podle částek redukčních hranic platných od 1. ledna tohoto kalendářního roku. O navýšení nemocenských dávek, ale ani náhrady mzdy nebo platu nebo jiného příjmu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, tak není třeba žádat, bude vám provedeno automaticky.

Nárok na zvýšení nemocenských dávek mají všichni oprávnění pojištěnci, ať vám vznikl nárok na dávku ještě v r. 2019 (před účinností valorizace tzv. redukčních hranic, o níž informujeme v článku Změny 2020: O kolik peněz více dostanete v době nemoci, těhotenství, mateřství, ošetřování člena rodiny?), nebo až v r. 2020 (po účinnosti valorizace).

Diners_Vanoce2019

Jelikož se však při výpočtu nemocenských dávek vychází podle zákona o nemocenském pojištění zásadně z příjmu za posledních 12 měsíců, zatímco náhrada mzdy nebo platu či jiného příjmu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti se odvozuje od průměrného hodinového výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí podle pravidel zákoníku práce, není u náhrady příjmu zaručeno, že dojde ke zvýšení hmotného zabezpečení po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény. Průměrný výdělek se totiž stanoví a mění 4× do roka, k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu na základě výdělku z předchozího kalendářního čtvrtletí.

Pokud došlo k poklesu průměrného výdělku v rozhodném období (což nemusí být způsobeno poklesem základního příjmu, ale důsledkem vyplácení nadstandardních, motivačních složek příjmu – odměn, prémií apod.), může dojít i k poklesu náhrady příjmu, kdežto při dvanáctiměsíčním rozhodném období pro nemocenské dávky by se něco podobného mělo projevit jen výjimečně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).