Ačkoliv neexistuje nezaměstnanost, nikdo nepracuje.
Ačkoliv nikdo nepracuje, produktivita roste.
Ačkoliv produktivita roste, obchody jsou prázdné.
Ačkoliv jsou obchody prázdné, ledničky jsou plné.
Ačkoliv jsou ledničky plné, nikdo není spokojený.
Ačkoliv nikdo není spokojený, všichni volí jednohlasně.
Nezaměstnanost roste a počet podniků, výroby v ČR klesá. Z toho by js měli začít mít aspoň obavy, když nemáš přirozenou schopnost sebeobrany, do které patří i strach. Když házeli na Paroubka vajíčka, tak jsem se tomu ještě smál. Když hází na Topolánka kameny, už to není legrace.
Osobne jsem pro to, aby byl zavedena povinna ucast ve volbach. To neni nic totalitniho, to maji treba i v Australii. Nekteri se obavaji, ze pak vetsina zvoli CSSD ci neco podobneho. Na to prave cekam, pokud se ukaze ze vetsina lidi v tehle zemi je tak hloupa, tak nezbyva nez ji rychle opustit. To soucasne presplapovani na miste je jeste horsi.
No a jak budou volit, když přijdou povinně k volbám ? Hodí do urny prázdnou obálku. Nakonec i neúčast je vyjádření postoje : občanovi je jedno, kdo bude vládnout.
přesně. Nebo ještě hůř - z trucu budou volit nějakou extremistickou stranu, tak jako dříve Sládka (podle hesla "ať je v tom parlamentu taky nějaká sranda").
Já jsem rozhodně proti rozšiřování povinností občana ve vztahu ke státu.
Nie nie, prázdna obálka musí znamenať, že si človek nepraje žiadnu z daných strán vo vláde. Prípadne proste vyrobiť dve nové "strany" - "je mi to jedno" a "nechcem nikoho".
Hlas "je mi to jedno" sa rozpočíta medzi všetky strany vo voľbách.
Hlas "nechcem nikoho" by znamenal, že sa volí za "prázdne kreslo". Tj. ak by 40% oprávnených voličov volilo "nechcem nikoho" - tak by proste 40% kresiel v parlamente ostalo prázdnych. Pri hlasovaní by boli tieto kreslá vždy započítané ako prítomní poslanci a ich hlas by bol započítaný ako "zdržal sa".
Vďaka takémuto systému by bolo ďaleko ťažšie, aby vo vláde boli ľudia, ktorých väčšina ľudí nevolila.
I když souhlasím s Broucajzem. Uniká mi rozdíl mezi těmi, kdo k volbám nejdou a těmi, kterým je to jedno.
Zato si dovedu snadno představit nejpopulističtější stranu, jak sedí sama ve sněmovně.
Její růžovo-červený odstín už je na na fantazii každého z nás.