Vidíte, to je otázka pohledu na věc:o)
Nám připadá naopak užitečné dát vám čtenářům vědět o nějaké využitelné věcičce, která se vám bude hodit. A to i přes to, že se jedná o konkurenční sekci jiného serveru:o)
Ale chápeme, že i takto se dá koukat na věc...Chybky opravujeme a autor si sype hlavu popelem:o)
Zákony v tomto státě a blbnutí obyvatel jsou fakt úsměvné.
Existují dva datumy: datum doporučené spotřeby a datum minimální trvanlivosti. Ani jeden údaj neoznačuje fakt, že uplynutím 24:00 příslušného dne se potravina rázem změní v nepoživatelnou hmotu, zatímco ve 23:59 ještě poživatelná byla. Stejně tak řádné datum nezaručí, že se potravina při nevhodném skladování nezmění ještě před uplynutím uvedené expirační doby, i kdyby bylo toto datum tištěno zlatem.
Datum minimální trvanlivost obvykle označuje potraviny trvanlivé, které se i po tomto datu mohou prodávat dál, jen musí být patřičně označené.
Datum doporučené spotřeby označuje např. mléčné výrobky a a obecně rychle se kazící potraviny. Po tomto datu se prodávat nesmí. Přesto jsou mnohdy konzumovány, protože kysané mléko v lednici jako kysané vydrží, stejně jako zrající sýr, který k uvedenému datumu ještě nemusí být správně vyzrálý. Stejně tak mražený výrobek vydrží více než 1 rok, ale je otázka, zda má smysl ho po tak dlouhou dobu vůbec skladovat. Pokud vím, tak dříve měly konzervy, skladované pro případ živelní pohromy nebo války, zaručenou životnost 10 let. A v Paříži, v Pasteurově ústavu, dodnes ukazují křivule s originálními bujóny, na kterých Louis Pasteur předváděl jím objevenou metodu zavařování potravin. Bujóny jsou dodnes nezkažené, přestože Pasteur zemřel již v r. 1985. Dnešní "borci" by ty baňky dávno vyházali jako "zkažené". Takže i tady by měl spotřebitel potraviny posuzovat podle jejich vizuálně-senzorických vlastností (nebudu jíst zelené nebo zapáchající maso) a udržet si zdravý selský rozum. Měl by pochopit, že výrobce MUSÍ dodržovat určité zákony a na obal výrobku MUSÍ něco napsat, přestože je to někdy v rozporu se zdravým rozumem. Takže potravina, která je ještě ve 23:59 poživatelná, bude jistě poživatelná i ve 00:01.
„Takže i tady by měl spotřebitel potraviny posuzovat podle jejich vizuálně-senzorických vlastností (nebudu jíst zelené nebo zapáchající maso) a udržet si zdravý selský rozum.“
A jste si jistá, že chemická kouzla neoblbnou vaše smysly?
Ale jásejte, obchodníci Vám vychází vstříc. Sice ošklivá inspekce jí za pokutuje, ale jsou schopní opravit a prodloužit novou etiketou úředně trvanlivost výrobku. To jste ráda, co?
Jak jste přišel na to,že jsem za podobné praktiky ráda? Obchod hned nemusí přelepovat etikety, stačí vzít např. maso na konci spotřební doby a udělat z něj jiný výrobek, např.: http://ekonomika.idnes.cz/nalozene-maso-muze-znicit-zdravi-odrovnalo-i-ochutnavace-mf-dnes-pht-/test.aspx?c=A090724_083957_domaci_lpo . Podobnými praktikami jsou proslulá hlavně marinovaná masa na grilování, můžete maso semlít do levných uzenin, starý chleba se zase rozmáčí a dělá se z něj nový (http://life.ihned.cz/c1-52896800-konec-ceskeho-chleba-enzymy-ecka-a-rychla-zkaza-co-nevite-o-chlebu-ktery-si-kupujete) atd.
Kvůli tomuhle humusu jste zvonil klíči? Pokud vím, tohle se trestalo i za předchozího režimu, ale v tak masovém měřítku k tomu nedocházelo. Možná i proto, že zboží v obchodech bylo podstatně méně a ke konci pracovní doby to snadno kazitelné nebylo vůbec.
Protože jednoduše člověk, který si stěžuje, že něco je ve 23:59 úředně v pořádku a o minutu později nikoli – je provokatér.
Pravidla musí být nějak nastavená (můžeme diskutovat zda správně). Ale pokud se daným výrobkům nastaví nějaký pevný čas trvanlivosti, tak to tak musí dopadnout. Jak to chcete udělat lépe?
Můžete zavést do prodejen ochutnávače jako za středověku u králů. Necháte ho ochutnat a když po několika dnech ochutnávač nezhebne, nebo neskončí na ÁRu, tak to můžete sníst. To je asi jediná alternativa k tomu.
To, že poznáte smysly, kdy je potravina použivatelná – jistě. Pokud jí někde utrhnete, nebo neprojde továrnou, kde dostane mnoha další přídavků, a bude upravena podle moderních výzkumů chemie. A na to naše smysly nejsou trénovány.
Druhá věc je, že se mi kvalita potravin též nelíbí, ale jakákoli zmínka je okamžitě napadena asi dvěma miliónů fanatických zblblíků v tomto státě, že cokoli jiného, než povolení humusu je levičáctví, návrat do komunismu a krok zpět.
Já osobně bych byl velmi rád za totalitní komunistické potraviny z doby před sametovou, kdy jídlo bylo jídlo a chutnalo mnohem lépe, než dnes. A kvalita byla mnohem výše než je dnes. Nepotřebuji osm miliard druhů výrobků, stačí mi několik málo použitelných.
Za minulého režimu k tomu nedocházelo, protože – a to je jednoduché - podvody na hraně jsou principem rozvinutého kapitalismu. Jsou tak integrální součástí každého obchodu, že v každé době se museli obchodníci hlídat a pokud nad nimi nevisí bič, tak budou prostě podvádět, pančovat, nahrazovat. Ve středoveku se máčeli ve Vltavě, dnes se jim uvolnil řetěz a výsledek je tu. Protože někde něco ošidit a získat tím vyšší zisk je velmi lákavé – a pokud nebudou hlídáni, někdo to udělá. A pokud to udělá jeden, bude to muset rychle udělat i druhý obchodník a následně všichni, protože bez šizení by nebyli schopní zkonkurovat tomu prvnímu šizuňkovi.
Pokud je ale obchod a obchodník bůh a stavíme obchod a zisk na oltář, tak to nemůže jinak dopadnout. I v té Číně je občas obchodník zastřelen – např. po aféře s přidáváním melaninu do mléka a následně smrtí mnoha lidí. Zatímco ve vyspělé zemi se nám Poláci smějí a vysvětlují nám, že jsme zbytečně nervózní z nějaké posypové soli pro silnice.