Vlákno názorů k článku Každý dlužíme téměř 60 000 Kč! od j - tvrzení, že každý dluží 60k je demagogie. Je...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 11. 3. 2004 8:06

    j (neregistrovaný)
    tvrzení, že každý dluží 60k je demagogie. Je to státní dluh, má jej každý stát na světě (OK, Kuvajt atd. vynechme). Kolik by asi tak dlužil občan USA? Srovnávat stát s hopodařením domácnosti je také trochu mimo, stát má ´plně jiné povinnosti i možnosti pokud jde o dluhovou službu. Vyrovnaný rozpočet není tak velký problém - myslím tím "virtuálně" vyrovaný". Již dnes je např. vyčíslitelný dluh na "odpisech" "veřeného" majetku (silnice, mosty atd.) cca 2000 miliard kč! Jenže tyto odpisy se fakticky nikde nevykazují, je to dluh nebo není? Na čem se dnes ušetří (údržba,školství, zdravotnicví, státní správa a ostatní "veřejné" služby) se můžezítra násobně projevit reálným zvýšením státního dluhu.Máme teď jeden krásný příklad, Motol - opravy přijdou na možná až 5 miliard kč, kvůli "šetřeníů v minulosti. Každá vláda může teoreticky mít ty čtyři roky vyrovnaný ropočet, ale co potom. Nejde totiž jen o bilanci, ale také dynamiku ("cash flow"), odpisy, investice do bodoucnosti. Tvrzení, že každý stát je špatný je stejně vágní a demagogické jako tvrzení že demokracie je špatná nebo že daně jsou špatné.Stát, demokracie i daně jsou přitom vždy takové, jaké je voliči chtějí mít, ani špatné ani dobré!
  • 11. 3. 2004 11:01

    Jan Ludvicek (neregistrovaný)
    To ze neco ma kazdy stat na svete neni zadny argument. Samozrejme - kady stat/urednik/politik totiz nehospodari se svymi, ale s cizimi prostredky. Parazitovi je jedno, kolik utrati a nakolik zadluzi potomky svych obeti. Politik utraci, protoze za 4 roky jde od valu. Do te doby si musi maximalne nabagrovat a pred volbami jeste musi z neceho uplatit nejvetsi/nejhlasitejsi volicske skupiny.

    Motol - dobry priklad. Kdyby byl Motol soukroma nemocnice fungujici na komercnim zaklade, nikdy by se do takovych problemu nedostal (a kdyby ano, byl by to problem jeho majitele a ne poplatniku). A i kdyby se tam dostal, rozhodne by rekonstrukce nestala tolik, kolik bude stat nas. Kazda statni zakazka je totiz minimalne 2x predrazena oproti srovnatelne soukrome. Dodavatelske firmy se uz ted tresou, jak za uplatek pro vedeni motola a pro politiky dostanou lukrativni nadhodnocedne zakazky a jak nikdo nebude kontorlovat kvalitu jejich prace tak, jako kdyby dodavali pro soukromou firmu.

    Tvrzeni, ze dane jsou spatne neni ani vagni, ani demagogicke. Na sto procent totiz odpovidaji definici kradeze (poruseni soukromeho vlastnictvi) a kradez je spatna vzdy.

    A ze dane jsou takove, jake je volici chteji mit? Zaprve to neni pravda: proc si myslite, ze treba v zakone o referendu je vyslovne uvedeno, ze se da hlasovat o cemkoli, jen ne o danich?
    A zadruhe, i kdyby to pravda byla, jeste to neznamena, ze je to tak dobre. Protoze o vysi dani mohou ve volbach rozhodovat a take rozhoduji jejich cisti konzumenti - nezamestnani, davkari, duchodci, zamestnanci statu, atd... Jejich hlas ma uplne stejnou vahu, jako hlas cistych platcu. Predstavte si, ze by o tom, co se stane s penezi ve vasi penezence mel pravo hlasovat vas soused stejne jako vy.
  • 11. 3. 2004 13:17

    Patrik Chrz (neregistrovaný)
    Kdyby Motol vlastnila soukromá firma, tedy si ho nechala i postavit, tak by se nikdy do takového stavu nedostal proto, že by ho nechali postavit pořádně. Vždyť je to relativně nová budova. Takže jeho dnešni stav není způsoben jenom špatnou údržbou, ale hlavně nekvalitní stavbou.
    Vždyť s Motolem jsou (co si pamatuji) problémy snad už od doby, co byl postaven.
  • 11. 3. 2004 13:55

    Jan Ludvicek (neregistrovaný)
    To je pravda. Cili opet je na vine stat a jeho socialismus.
    Samozrejme nemuzeme presne vedet, jak by se vyvijelo zdravotnictvi v ciste trznim prostredi. Jestli by vznikaly mamuti nemocnice typu Motol, nebo naopak mensi zarizeni s prostredim "rodinneho" typu. Proste nabidka by se prizpusobovala poptavce. Ted urednici resi, jestli mame nemocnic/lekaru/luzek moc, nebo malo. Ale jak to ten urednik muze vedet a jaky ma skutecny zajem to stanovovat na zaklade objektivnich kriterii? Pocet pekarstvi, autosalonu, zubnich ordinaci, atd... take zadny moudry urednik nestanovuje a kupodivu si nikdo nestezuje. Proc by to melo byt jine s nemocnicemi a skolami? Ted jsem se bavil s jednou holkou, ktera studuje "socialni ekologii" na UK. Sakra co to je za obor? Kdo sluzby jeho absolventu realne poptava? Neni to spis tak, ze urednik nalajnoval tabulky, kolik absolventu jakych oboru by se mu libilo? Nebude to nahodou tak, ze takovy student bude studovat za penize poplatniku a pak ho budto poplatnici budou opet nuceni (v tom lepsim pripade) zivit na podpore a v tom horsim pripade takovy clovek (opet za penize poplatniku) najde misto na nejakem urade, kde bude jen skodit (kdo mel co do cineni s urady zamestnavajicimi tento typ "odborniku" mi da jiste za pravdu)?
    Ciste trzni skolstvi by pruzne nabizelo takove studijni obory, kde maji studenti realnou sanci se uzivit (a splatit pujcku na skolne, popripade kde najdou jiz praci behem studia a pujcku ani nebudou potebovat) - tedy obory, po jejichz absolventech je skutecna poptavka, tedy jaci jsou DOOPRAVDY potreba. Problem nezamestnanosti absolventu by prakticky neexistoval - investici do VS vzdelani by clovek delal na zaklade ekonomicke uvahy o navratnosti. Asi bychom meli mene socialnich ekologu, politologu, atd..., zato bychom meli absolventy, ktere nase hospodarstvi potrebuje. Opakuji: stat problemy neresi, ale vytvari (i kdyz tvrdi opak).
  • 11. 3. 2004 18:28

    Jan Ludvicek (neregistrovaný)
    http://www.libinst.cz/osobni/sima/data/OS_12_01.pdf
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).