Názory k článku Úroky přes 3 % nejsou sci-fi, kam uložit „rychlé peníze“?
-
LauraU (neregistrovaný)
Je sice hezké, že má GE úrok 2,6%, ale je to banka, která když může, tak klienta poškodí.
Vypořádávám s ex soudně SJM k březnu 2008. Soud podal dotaz, jestli mám u GE účet a kdy byl založen. Na tento dotaz podala GE vyčerpávající odpověď – dle pravdy, že účet byl založen rok po sledovaném datu a přidali ještě výši zůstatku na mém účtu, včetně podrobnému návodu k exekuci. Což je informace, která je pro tento soudní účel naprosto irelevntní, ale protistrana už ví… -
jsf (neregistrovaný)
Fio drželo úroky „vysoko“ když byla vysoká inflace ( → reálný výnos nula mínus…). Nyní, při „virtuálně“ nulové inflaci a když většinu svých prostředků získává obchody s cennými papíry (nejen na svém RM Systému), nemá důvod uhánět klienty na vysoký úrok. Jsem zvědavý jak dopadne žádost o bankovní licenci, kterou má opět podanou (a držím palce)… Na „složenky“ a česko-slovenské operace ideální partner, korunové „operativní“ spoření mám však radši u ING.
-
Filip (neregistrovaný)
Autor si dal práci s aktuálním přehledem SÚ na trhu. Když se ale na konci článku pokusil srovnat SÚ s FPT, použil pouze dva náhodně vybrané fondy kdesi na fóru, chtělo by to větší přehled o FPT, což ale asi není téma tohoto článku.
Co mi při srovnávání SÚ a FPT zcela chybí je jejich reálný rozdíl výkonosti. Dobré by bylo srovnání výkonosti například ING konta a několika vybraných FPT za minulý rok. Při výpočtu zohlednit všechny faktory (změna úrokové sazby, připisování úroků u ING konta, vstupní a výstupní poplatky u FPT). To by byl myslím velice zajímavý článek.
-
Jak už jsem psal, srovnání výkonnosti za poslední rok by vyšlo pro všechny (teoreticky by se mohla najít nějaká výjimka) fondy peněžního trhu velmi optimisticky. V důsledku poklesu úrokových sazeb rostly ceny podílů, protože fondy měly v držení staré cenné papíry s vysokými úrokovými sazbami a vrátí se to jak bumerang až vzroste inflace a s ní i úrokové sazby. Pokud by mělo být srovnání co k čemu, je třeba vidět výkonnost za delší období (tak deset, patnáct let), které tyto výkyvy vyruší.
K tomu by to ale chtělo i delší historii úrokových sazeb spořících účtů, která se docela obtížně dohledává.Srovnat fondy peněžního trhu mě napadlo právě na základě diskuse na mFóru a u těchto dvou, které tam kdosi zmiňoval to opravdu nevypadá, že by na tom byly dlouhodobě lépe, než spořící účet. Jeden z nich navíc má vstupní poplatek, který je třeba od výnosu odečíst. Diskuse je otevřená, pokud má někdo zájem, může srovnat dlouhodobý výnos jiného podobného fondu :)
-
Přidám srovnání ING fondu peněžního trhu, zajímavé jsou např. tyto údaje:
1470,71 – 2. 1. 2006
1536,84 – 15. 9. 2008
1 435,74 – 24.03.2009
1 470,80 – 26.06.2009
1 509,55 – 31.12.2009Z čehož vyplývá:
Kdo vložil peníze do fondu 2.1. 06 a vybral je 15.9. 08 získal výnos 4,46 %. Za dva a tři čtvrtě roku to tedy fakt není žádný zázrak.Pokud jste ale měli smůlu a vložili jste peníze 15.9.08 a vybrali 24.3.09, realizovali jste ztrátu 6,55 %.
Pokud jste vložili v den založení fondu (2. 1. 2006) a vybrali 26.06.2009 (tedy 3 a půl roku), realizovali jste nulové zhodnocení.
Možná tady někdo zveřejní fond peněžního trhu, který dlouhodobě překonává spořící účty, ale mě to tak prostě nepřipadá.
-
Fondy (neregistrovaný)
„V důsledku poklesu úrokových sazeb rostly ceny podílů, protože fondy měly v držení staré cenné papíry s vysokými úrokovými sazbami a vrátí se to jak bumerang až vzroste inflace a s ní i úrokové sazby.“
To je velmi nepřesný a dost zjednodušující názor!
Např. splatnost cenných papírů – do 3 měsíců – je u fondu KBC Multi Cash CZK plných 51,93%.
Takže žádný „bumerang“ nebude. Pozvolný pokles ano a následně (v případě inflace a zvyšování úrokových sazeb) zase pozvolný růst. Prostě žádné drámo. ;-) Navíc portfolio manažer může aktivně reagovat a v případě signálů (zvyšování úrokových sazeb ČNB) může duraci fondu PT postupně snižovat. Mimochodem, u klasického peněžáku by měla být durace (splatnost) portfolia do 1 roku.
Takže shrnuto, uvedená citace spíše platí v případě dluhopisových fondů, ale rozhodně ne u fondů peněžního trhu!
-
No, uvidíme. Termíňák ve ztrátě být nemůže, ale takový fond peněžního trhu úplně bez problémů.
http://www.ingfondy.cz/…storical.asp?…
i když tenhle ztrácel v době klesajících úrokových sazeb.
OK, má někdo peněžák, který by doporučil, který obstojí srovnání s termínovanými vklady a spořícími účty?
-
Kybernet (neregistrovaný)
To ale michate dve veci – investici a sporeni. S takovym pristupem nikdy relevantni vysledek pri porovnani fondu a sporicich uctu nedostanete. Davat do fondu penize, ktere budete mozna potrebovat rychle vybrat, to je nezodpovednost a opravdu spekulace. Investice se z toho stava ve chvili, kdy si muzete dovolit pockat na jejich zhodnoceni. A to plati i pro penezni fondy.
-
Fondy peněžního trhu jsem v článku uvedl právě proto, že na mFóru je kdosi doporučoval jako alternativu ke spořícím účtům a také jsem uvedl, že v tomto případě se nedomnívám, že by šlo o dobrý nápad.
Ale nevadí, uveďte KONKRÉTNÍ případ fondu peněžního trhu, který na nějaké střednědobé (řekněme 5 – 10 let) zhodnocení doporučujete. Co jsem se já jimi probíral, tak mě zhodnocení vycházelo pod úrovní spořících účtů neb termínovaných vkladů. -
Faktem je, že tenhle článek je o účtech pro „rychlé peníze“, tedy s možností kdykoliv vybrat a to účet s 6 měsíční výpovědní lhůtou nesplňuje.
Navíc na záložnu není úrok 3,55 – 4 % (dle částky) u účtu s 6 měsíční výpovědní lhůtou nic výjimečného. Unibon má za stejných podmínek 4,05 až 4,20 u půlročního termínovaného vkladu. Pravda, příkaz by se musel poslat poštou, ale to u 6 měsíčního termíňáku není až takové omezení.
U MPÚ mám u účtu s 6 měsíční výpovědní lhůtou (novým klientům už nejsou nabízeny) úrok 4,2 %. -
KLM (neregistrovaný)
MPU to minuly rok prestrelilo a maji depozit, ze nevedi, co s tim. Navic nabirali cely rok jen kratkodobe vklady a ted se jim to asi spatne ridi. Nove cleny uz ani neprijimaji. A Unibon? Ten nabira take pouze kratkodobe vklady, potřebuji asi rychle penize…to je divne!
WPB Capital ma jako jedina zalozna standardni nabidku kratkych i dlouhych vkladu, a to dlouhodobe. Pusobi to na me duveryhodne. Hlavne na dlouhe vklady nemaji konkurenci (urok az 5,95%)…to nikdo jiny nedava! -
No, zadarmo to samozřejmě nedělám, mám tam dva termínované vklady (1,5 roku, 5,2 % p. a. – tedy stejná sazba jako pro jakéhokoliv jiného klienta), pokud myslíte toto, žádné další úhrady od nich nedostávám. Měl jsem i ten jejich spořící účet bez výpovědní lhůty s 3,1 % p. a., ale co MSD poskytla možnost otevřít si jejich vkladní knížku i pro Pražáky, přestěhoval jsem své „rychlé peníze“ tam. Účet sice stále mám, ale aktuálně s nulovým zůstatkem.
Vaši záložnu (WPB) jsem nezmínil, protože aktuálně nemá žádný spořící účet bez výpovědní lhůty (kterých se tento článek týkal) a i Vaše dlouhodobější úrokové sazby nejsou nejlepší na trhu.
Pokud chcete v příštím článku být, stačí, když zavedete spořící účet bez výpovědní lhůty, nebo zvednete úrokové sazby z termínovaných vkladů např. nad úroveň MSD nebo Unibonu.
Koho jsem vynechal (a opravdu ne úmyslně) je Volksbank s jejich spořícím účtem s úrokem 2,03 % p. a. Na doplnění se pracuje.
-
Patriku, prosím, brzdi.
Jestliže se na jedné straně různě na fórech chlubíš, že jsi autorem našeho serveru, tak musíš zachovat plnou objektivitu a nestrannost. Velmi nerad toto řeším ve veřejné diskuzi, ale nedáváš mi jinou možnost. Nemůžeš si dovolit preferovat svoje subjektivní názory nebo snad dokonce „radit“ finančním institucím, co mají udělat proto, aby Měšec.cz o nich napsal. O vydání vždy rozhoduje šéfredaktor serveru, a tím jsem já.
WPB Capital do tohoto článku nepatří, protože je o spořicích účtech bez výpovědní doby. Ale přece nemůžeš WPB (a kohokoli jiného) napadat, že jejich úrokové sazby nejsou nejlepší na trhu a nepřímo tak naznačovat, že proto jsi o nich nepsal. Možná Tobě jejich nabídka ze soukromého pohledu nevyhovuje. OK. Ale nešlo slušně napsat, že o jejich nabídce víš, článek však byl na jiné téma? Protože až budeme psát o úrokových sazbách dlouhodobých depozitních produktů, karta se obrátí a uvedeme VŠECHNY finanční instituce, které za různých podmínek dobré úroky nabízejí.
Tvůj soukromý vztah klient-banka, resp. klient-družstevní záložna čtenáře nezajímá, navíc docela hodně jich je z Tvých opakujících se komentářů unaveno. Nemusíš čtenáře nepřetržitě informovat, kde máš své peníze. Nikoho to nezajímá a hlavně tím čtenáře ovlivňuješ. Využij své zkušenosti proto, abys čtenářům podal objektivní pohled, ne abys jim říkal, co si o kom myslíš třeba jenom proto, že Ti na pobočce neuvařili kafe.
Jestliže máš v budoucnu publikovat na našem serveru, musíš vystupovat objektivně, férově a profesionálně. A to platí i pro diskuze. Svým neopatrným vystupováním pak devalvuješ kvalitu svého článku. A pozor: není to jen „Tvůj“ článek, ale článek na serveru Měšec.cz. Tím devalvuješ i naši kvalitu – a to už nemohu připustit.
Pokud budeš diskutovat kdekoli na internetu, dělej si co chceš. Pokud budeš diskutovat na našem serveru jako běžný čtenář, piš si co chceš. Ale pokud se chlubíš autorstvím a barvami Měšce a diskutuješ na našem serveru, nebo dokonce pod svými články, nemůžeš psát, co Tě napadne. Buď budeš nadále naším autorem při dodržení pravidel a kodexu, který platí pro všechny naše autory, nebo budeš svobodným čtenářem, který na Měšec články nepíše.
-
http://www.mesec.cz/…zen-v-cesku/
Zisk za rok 2008 (2009 zatím ještě není k dispozici):
MPU: 6 milionu
MSD: 6 tisíc
Unibon: 8,5 milionu
WPB: ztráta asi 20 milionůKdopak působí nejméně důvěryhodně? :D
-
Štěpán Průcha (neregistrovaný)
Poznámka pro autora – řekl bych, že frekvence připisování úroků nemá nic společného s roční úrokovou sazbou – všechny banky uvádějí roční úrokovou sazbu (p.a., tedy per annum).
Pokud se mýlím, uvítám zpřesňující informaci, abych ve svém okolí nešířil bludy.
Zajímavé je úročení termínovaných vkladů, např. GE před rokem nabízela „4 % p.a., tedy 12 % za 3 roky“ – to považuji za nesmysl, protože 1,04×1,04×1,04 rozhodně není 1,12… -
Poznámka pro autora – řekl bych, že frekvence připisování úroků nemá nic společného s roční úrokovou sazbou – všechny banky uvádějí roční úrokovou sazbu (p.a., tedy per annum).
Pokud se mýlím, uvítám zpřesňující informaci, abych ve svém okolí nešířil bludy.
Frekvence připisování úroků má vliv na celkové zhodnocení. Pokud je poměrná část úroku připsána každý měsíc, je už následující měsíc úročena a klient kromě úroků z jistiny dostává i úroky z úroků. Rozdíl je vidět např. mezi LBBW a ING. Protože LBBW připisuje úroky měsíčně, dostane klient za rok víc, než u ING, která připisuje úroky čtvrtletně. V obou případech dostane víc, než když by byly úroky připisovány čtvrtletně. Je tak ekvivaletní účet s ročním úrokem 2,529 % a ročním připisováním úroků a účet s ročním úrokem 2,5 % a měsíční připisování úroků.
Pokud bych si uložil peníze na účet s 4 % p. a. a ročním připisováním úroků, dostanu po třech letech 12,486 %, pokud by úrok byl připisován měsíčně, dostal bych 12,727 %. I tento rozdíl může mít vliv na rozhodování klienta kam uloží své úspory, proto u každého účtu uvádím jaká by byla ekvivalentní úroková sazba, pokud by úrok byl připisován ročně. -
Pavel (neregistrovaný)
Tady snad mozna jenom dousku, rozdil ve frekvenci uroceni je na druhem desetinnem miste u vyjadreni procent, v praxi je to pri malych castkach nezajimave. Na radove sto tisic korun je to radove par desitek korun pred zdanenim. Po zdaneni a vztazeni na cely rok a celou tu castku je to defacto stejne. A pochybuji, ze nekdo ma sporicim uctu vic penez nez tak sto tisic.
-
Noname (neregistrovaný)
Pro mě osobně je nejzajímavější alternativou na krátké peníze fond peněžního trhu – AXA CZK Konto. Splňuje to mnohem více než jen krátkodobé uložení rezerv. Na druhou stranu mám mnohem více jistoty, co se s pěnězy opravdu děje a nemusím špekulovat o kapitálové síle banky, záložny atd.
-
4honza (neregistrovaný)
Ano, AXA konto kombinuje mnoho nevýhod v jednom :-) Jedná se totiž o fond peněžního trhu, který výkonnost spořících účtu dlouhodobě nepřekonává, vklad není vůbec pojištěn u FPV a nemůžete ho mít propojen s běžným účtem jako u eMax+, Červeného konta nebo Spořícího účtu Génius.
Jediná výhoda je, že neplatíte daň z výnosu, pokud je vklad delší než 6 měsíců.
-
Petr Z. (neregistrovaný)
Úroky nejsou nikdy po připsání dále úročeny celé, ale bez daně.
Pro porovnání např. se stavebním spořením, kde se úroky nedaní
je korektnější přepočet uvádět
pro MSD s 4 % měsíčně
(1 + (0,04 / 12)*0,85)^12 = 1,03453487
zhodnocení vkladu je tedy 3,45 % p.a.pro UNIBON s 3,1 % měsíčně
(1 + (0,031 / 12)*0,85)^12 = 1,02667057
zhodnocení 2,67 % p.a.pro ING s 2,5 % čtvrtletně
(1 + (0,025 / 4)*0,85)^4 = 1,02141994
zhodnocení 2,14 % p.a.a pro LBBW Bank s 2,5 % měsíčně
(1 + (0,025 / 12)*0,85)^12 = 1,02145819
zhodnocení 2,15 % p.a. -
Tak samozřejmě, že úroky jsou uváděny v hrubém, tedy před zdaněním, ale to uvádějí všechny banky (nebylo by to pak možné porovnat s účty, které nebyly v článku uvedeny).
Stejně jako je v hrubém uváděno i zhodnocení fondů, nebo životního pojištění. Někdy je to pak od daně osvobozeno, někdy nikoliv. Vzhledem k tomu, že se jako náklad nedají uplatnit poplatky spojené s daným produktem, způsobuje zdanění další rozdíly mezi produkty (viz můj článek o životním pojištění). -
Fondy (neregistrovaný)
U všech velkých investiční společností v ČR (např. IKS KB, ISČS, ČSOB IS) je majetkový účet podílníka veden v oddělené části evidence Střediska cenných papírů. Tuto evidenci zřizuje a vede investiční společnost. Za tuto službu neplatí podílník nic navíc.
Tudíž účet ve SCP (pro investování do těchto podílových fondů) není vůbec potřeba.
-
investment estates (neregistrovaný)
bezpečné a zajištěné investice do nemovitostí přináší až 100% s návratností do 3 let. http://www.sreality.cz/ze-zahranici/investice-do-nemovitosti-v-usa-az-100-profit-a4600
