Jste zaměstnanec a chcete si legálně přivydělat? Poradíme vám, jak na to

Dohoda o provedení práce

U dohody o provedení práce je nespornou výhodou to, že u ní nemusí být rozvrhovaná pracovní doba a zaměstnanec může fungovat „tzv. na zavolanou“, jinými slovy: „Pokud mám zrovna čas a zaměstnavatel, se kterým mám uzavřenou dohodu o provedení práce, má pro mě práci.“ Pracovní doba tedy může záviset čistě na domluvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že mohu pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce odpracovat maximálně 300 hodin za rok. Někteří rovněž vidí výhodu v tom, že zdravotní a sociální pojištění, které snižuje částku k výplatě a zároveň zvyšuje mzdové náklady zaměstnavatele, se odvádí až od měsíční hrubé výše odměny 10 001 Kč a více.

Pokud si tedy v hrubém zaměstnanec vydělá max. 10 000 Kč, z odměny zaplatí jenom 15% daň a zbytek bude částka, která mu skutečně přijde na účet, vysvětluje vedoucí mzdového oddělení Connect Economic Group, s.r.o., Filip Krejčí.

Dohoda o pracovní činnosti

Alternativou k dohodě o provedení práce je dohoda o pracovní činnosti, která v jedné věci kopíruje dohodu o provedení práce. Rovněž u ní nemusí být rozvrhovaná pracovní doba a zaměstnanec může pracovat s vědomím zaměstnavatele, kdy se mu to hodí. Maximální rozsah práce je v tomto případě 20 hodin za týden.

Zdravotní a sociální pojištění se však odvádí již od hrubé výše měsíční odměny 3000 Kč a sazba daně opět činí 15 %. Díky nižší rozhodné částce pro odvod zdravotního a sociálního pojištění (3000 Kč v hrubém za měsíc) je ale dobré také upozornit na to, že základem pro daň je v momentě odvodu zdravotního a sociálního pojištění hrubá výše odměny, která je navýšená o zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem.

Sazba zdravotního pojištění placená zaměstnavatelem je 9 % a sazba sociálního je 25 %. Obojí se počítá z hrubé výše měsíční odměny, pokud činí alespoň 3000 Kč. Pojištění v tomto případě neplatí pouze zaměstnavatel, ale také zaměstnanec, kterému se odečítá z hrubé výše odměny 4,5 % na zdravotní pojištění a 6,5 % na sociální pojištění.

Samostatně výdělečná činnost

Další legální cestou přivýdělku je samostatně výdělečná činnost (jinak řečeno podnikání), která je v kombinaci s pracovním poměrem výhodná především v tom, že není brána jako hlavní zdroj příjmu a při nižším daňovém základu z podnikání není nutné z této činnosti hradit sociální pojištění.

Zatímco ale u dohody o provedení práce a u dohody o pracovní činnosti řeší zdanění příjmu a odvody případného pojištění zaměstnavatel, se kterým má zaměstnanec dohody uzavřené, u podnikání si tyto povinnosti musí splnit zaměstnanec sám, tzn. za každý kalendářní rok, kdy si přivydělával formou podnikání, musí do konce března následujícího roku podat daňové přiznání a následně do konce dubna přehledy na zdravotní a sociální pojištění.

Pokud je ale jeho daňový základ pro rok 2019 maximálně 78 476 Kč, nemusí z podnikání hradit sociální pojištění a zaplatí pouze 15% daň ze základu a zdravotní pojištění. Základem pro daň jsou v tomto případě příjmy – výdaje a základem pro zdravotní pojištění příjmy – výdaje. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 %.

Vše má své výhody a zápory

Ať už se rozhodnete jít jakoukoliv cestou přivýdělku, je vhodné se vždy obrátit na odborníky a případné varianty vždy prokonzultovat. U dohody o provedení práce je výhodou, že zaměstnanci většinou zůstane větší částka k výplatě, protože odměna se pouze zdaní (pokud je v hrubé výši do 10 000 Kč) a zaměstnavatel nemusí přihlašovat zaměstnance na zdravotní a sociální pojišťovnu. Vyšší částka zůstane také zaměstnanci při podnikání, tato varianta je ale vhodnější pro zaměstnance ‚dobrodružnější povahy‘, kteří mají rádi své finance plně pod kontrolou a zároveň mají čas a chuť sami komunikovat s úřady, a ne prostřednictvím zaměstnavatele, doplňuje Filip Krejčí.