Je to přesně tak, trestají se opět ti poctiví. Statistiky o tom, že se snížila nemocnost jsou nesmysl. Nemocnost a počet vypsaných pracovních neschopností jsou dvě různé věci. Já např. neměl neschopenku skoro 5 let ale na přelomu let 2008–2009 jsem byl nemocný snad 6× nebo 7×. Na podzim jsem dostal chřipku a pak se mi respirační onemocnění vracely po měsíci nebo i po 14 dnech celou zimu… I takoví lidé jsou mezi námi a nejsou to simulanti. Holt někdo má sennou rýmu a má problémy na jaře a v létě a někdo jiný má zase 7× za rok nemoc z nachlazení (chřipka, angína, záněty dýchacích cest). Takže usuzovat z toho, že někdo šel marodit 7× od podzimu do jara, že je to automaticky simulant je taky nesmysl.
Při lehkém průběhu „nachlazení“ (často nejde o nachlazení, ale o čistou rýmu) to většina lidí ve firmě řešila pár dny (2–3 dny + víkend) dovolené (pro nejhorší období nemoci).
Teď to máme zakázané a musíme jít pro neschopenku k doktorovi. Může za to krize. Zaměstnavatel si pravděpodobně spočítal, že ho to takhle vyjde mnohem levněji. Na nás, co pak prskáme jeden na druhého (protože na neschopenku nechce nikdo), se může… Víte co, že?!
Druhotným efektem je, že někteří lidé mají komplikace. Nemoc se u některých z nich stala chronickou. Oni si to často ani neuvědomují, ale rýma jim teče neustále, popotahují, bolí je dutiny, kašlou, často mají i teploty, jsou protivní,… U některých už tento stav pozoruji 3 měsíce (1/4 roku!).
Také lze pozorovat, že se mnohonásobně zvýšila spotřeba paracetamolu a ibuprofenu.
P.S. Tento příspěvek byl původně (včera) umístěn v jiné diskusi (na jiném serveru), sem se ale vyloženě hodí… Nechci ho přepisovat, omluvte prosím trochu odlišný „tón“ než jaký by se hodil na Měšec.
– jiste ze neproplati, nicmene zamestnanec zase nevycepa dovolenou kterou bude muset zamestnavatel proplatit jindy. nula od nuly pojde.
- osobni ohodnoceni je predpokladam nenarokova slozka, nicmene ja bych u takoveho zamestnavatele rozhodne nedelal…
- blbost. prumerny vydelek pro nahradu mzdy za dovolenou se pocita z odpracovanych hodin, nikoli z doby kdy byl clovek na neschopence.
Ak si zamestnavatel spocital, ze je pre neho vyhodnejsie, aby ste na nemoci boli PN, tak je asi humanitne vzdelany, nemohol maturovat z matematiky ;-)
Ja by som to pocital nasledovne :
Dajme tomu, ze do roka je 250 pracovnych dni, 4 tyzdne do roka ste nemocny a ze mate 20 dni naroku na dovolenku. Su 2 moznosti :
a) na nemoci vycerpate celu dovolenku, pracoval ste 230 dni a dostanete
250 dennych platov, zamestnavatela teda vas pracovny den stoji 250/230 = 1.087
b) na nemoci ste PN, 20 dni cerpate dovolenku u mora alebo na horach,
pracoval ste 210 dni, dostanete 230 dennych platov plus 4 x (5-3) = 8 dni nemocenskej, ktora dajte tomu predstavuje pre zamestnatela polovicny naklad ako denny plat, takze celkove naklady su 230 + 8/2 = 234 dennych platov, takze zamestnavatela vas pracovny den stoji 234/210=1.114
V pripade b) ste teda pre neho o takmer 3 % drahsi. Mozno pocita s tym, ze ste trochu produktivnejsi, pretoze ste si oddychli, ale ak ste nastvany, jednak preto ze ste oddychovat nechcel a druhak preto, ze nemate peniaze ( jednak ste menej zarobil a druhak ste viac minul kuoli tym horam a moru ;-) ), tak sa ten pozitivny efekt asi vynuluje. Okrem toho natlak na b) vedie k moznosti c) ze ludia pracuju aj nemocni, pricom su jednak malo produktivni a druhak siria nemoc. Takze ja na mieste zamestnavatela by som bol rad, keby ludia volili a) ale samozrejme by som ich k tomu nenutil.
Nechce se mi kvůli chřipce 1 – 2 do roka kdy kdy zůstanu 2×3 dny vybírat čtvtinu dovolené. Chápu sice, že systém byl při proplácení prvních 3 dnů zneužíván simulanty a prostě mi nepřijde fér aby když už je mi fakt špatně a potřebuji pár dnů ležet si na to musel brát dovolenou – když mi strhávají takové prachy každý měsíc. O.K. jak tu někdo zmínil, musím počítat že budu 2 x do roka marotit a nechat si na to finanční rezervu. Čekal bych potom ale přístup – přestáváme proplácet první 3 dny, a snižujeme daň o x%, takže z toho co vám zůstane navíc si našetřete na marodění!
To se ovšem přesně stalo – nemocenské (i sociální) pojištění současně se zrušením proplácení prvních tří dnů kleslo. Většina si ale ani nevšimla, jednak proto, že výplatní pásky nečte, druhak proto, že celé nemocenské pojištění je v řádu jednotek procent.
Asi se nedá čekat, že by to snížení pojistného kompenzovalo snížení nemocenské úplně přesně, ale kompenzace existuje.
Stalo se. Nikoli ale „přesně“ tohle.
Co se stalo doopravdy? Namísto 25% za první tři dny 0%, a namísto 69% od čtvrtého dne (včetně) 60% (až do 30. dne). 31.-60. den 66%. Od 61. dne 72%.
Tedy došlo k významnému snížení nejen za ty omílané 3 dni.
K tomu 30 Kč za lékaře, 0 – cca 90 Kč v lékárně. A při ukončení dalších 30 Kč. I to je třeba k výpadku příjmu připočíst.
To vše, ani velmi přibližně, snížený odvod nevyrovná. Jen na snížení nemocenské si stát sliboval 9,2 miliardy Kč ročně (skutečný stav nevím) a na poplatcích 10 miliard (skutečný stav 17 miliard?).