Hlavní navigace

Jsou Češi osamělí vlci samotáři? Počet domácností jen s jedním obyvatelem prudce vzrostl

22. 2. 2023
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Nová data ukazují, že téměř 2 miliony Čechů žijí osamoceně. Ze všech domácností v České republice tvoří jednočlenné domácnosti bezmála 40 %. Co je příčinou tak vysokého počtu?

Český statistický úřad (ČSÚ) ve své nové zprávě z 2. února 2023 zveřejnil, že téměř 40 % českých domácností je obydleno pouze jednou osobou. Vychází přitom z dat posledního sčítání lidu, domu a bytů, které proběhlo v roce 2021.

Jsou Češi národem „vlků samotářů“? Žijeme raději sami, i když nás to po finanční stránce vyjde mnohem dráž, než se o domácnost dělit s někým dalším? Jak ukazují data ze sčítání lidu, domů a bytů 2021, tento trend za posledních 10 let, tedy od sčítání, které proběhlo v roce 2011, výrazně posílil.

Jak stoupají počty lidí v České republice, kteří žijí osamoceně?

  • Rok 2001: 1 276 176 osob,
  • rok 2011: 1 422 000 osob,
  • rok 2021: 1 880 336 osob.
Počet jednočlenných domácností v ČR v roce 2021
Kraj Počet domácností Celkové % ze všech domácností
Hlavní město Praha 308 279 43,9
Středočeský kraj 216 053 31,4
Jihočeský kraj 107 171 34,4
Plzeňský kraj 103 126 35,3
Karlovarský kraj 59 185 40,3
Ústecký kraj 159 495 39,3
Liberecký kraj 80 228 36,7
Královéhradecký kraj 92 925 34,6
Pardubický kraj 80 577 32,4
Kraj Vysočina 70 547 30,1
Jihomoravský kraj 195 401 33,0
Olomoucký kraj 105 060 33,7
Zlínský kraj 86 562 31,3
Moravskoslezský kraj 215 727 36,4
CELKEM 1 880 336 39,1
 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2021

Celkový počet domácností v České republice byl při posledním sčítání 4 813 103.

Nejvyšší počet osamoceně žijících obyvatel je v Praze, kde tyto domácnosti tvoří dokonce 43 %, blíží se tedy téměř k polovině obývaných pražských bytů a domů. V závěsu za bohatou Prahou je pak Karlovarský kraj se 40,3 % jednočlenných domácností, který je ekonomicky na zcela opačné straně, než je hlavní město. Na třetí příčce v počtu „single“ domácností je Ústecký kraj s 39,3 %. Naopak nejméně osaměle žijících lidí je v Kraji Vysočina (30,1 %) a ve Středočeském a Zlínském kraji (31,3 % a 31,4 %). Obecně na Moravě lidé žijí více pospolu.

Do těchto počtů se přitom nezapočítávají domácnosti, ve kterých žije osamělý rodič s dítětem, což spadá do kategorie domácností tvořených jednou neúplnou rodinou.

Téměř 40 % hospodařících domácností představuje domácnosti nerodinné, tvořené především domácnostmi jednotlivců. Počet domácností jednotlivců se od roku 1991 stabilně zvyšuje, mezi posledními sčítáními dokonce o třetinu, uvádí zpráva Českého statistického úřadu.

Podle ČSÚ s nárůstem počtu domácností jednotlivců souvisí pozvolné zmenšování průměrné velikosti hospodařící domácnosti. V roce 2021 klesla hodnota průměrně veliké domácnosti na 2,15 osoby. Kromě toho, že stoupl počet jednočlenných domácností, vzrostl také počet domácností, kde žijí pouze dva lidé, tedy partneři, manželé, nebo osamělý rodič s dítětem. Tříčlenných domácností naopak během dekády mezi jednotlivými sčítáními ubylo.

Senioři, Husákovy děti a mladí singles

Co se mezi jednotlivými sčítáními v roce 2011 a 2021 stalo, že se tak velká část obyvatel rozhodla žít sama v domácnosti? Čím to je, že se tak vysoký počet lidí rozhodne pro ekonomicky méně výhodné bydlení o samotě?

Podle sociologa Marcela Tomáška z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy jsou domácnosti, kde bydlí jen jediný člověk, tvořeny těmito skupinami lidí:

  • senioři,
  • rozvedení,
  • mladí svobodní.

Kumuluje se tu několik faktorů, proč lidé žijí sami. Jednak jsou to senioři, kterým zemřel partner. A jak víme, s prodlužujícím se věkem počet seniorů narůstá. Dále je to silná generace Husákových dětí, z nichž se mnozí po letech manželství nakonec rozvedli. Dnes je těmto lidem kolem padesátky a v tomto věku už nejdete do spolubydlení s kamarády, ale hledáte si samostatné bydlení. A nakonec je to mladá generace, která odkládá založení rodiny až na co možná nejpozdější dobu, vysvětluje příčiny Marcel Tomášek.

Právě tzv. Husákovy děti, narozené v letech 1975 a 1976, stojí za porodním boomem o cca 35 let později, kdy se v letech 2008 a 2009 každý rok narodilo přibližně 120 tisíc dětí. Jen o něco málo starší generační vrstevníci, kteří se narodili kolem roku 1970, měli své první děti někdy kolem 21. roku života. Ještě do roku 1994 byla v České republice porodnost kolem 105 tisíc dětí ročně, ale o rok později nastal zlom a dětí se každoročně rodilo už jen kolem 90 tisíc. 

Kolik stojí bydlení?

V roce 2021, kdy proběhlo poslední sčítání, připadal na každou osobu v domácnosti průměrný čistý příjem 241 200 Kč, což představovalo měsíční průměr 20 097 Kč na osobu. Lépe na tom byli živnostníci, kteří si vydělali průměrně 263 800 Kč, ale na druhou stranu mzda a plat rostly více zaměstnancům.

„Největší přínos na celkovém růstu příjmů měly domácnosti zaměstnanců, kterým roční příjmy nominálně vzrostly o 12,6 % na 256,2 tisíce korun, především díky nižšímu zdanění v důsledku zrušení konceptu tzv. superhrubé mzdy,“ říká předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Člověk žijící sám musí svoji domácnost utáhnout z jednoho příjmu, což nebývá jednoduchá věc. Celkové náklady za bydlení činily podle statistického zjišťování ČSÚ „Životní podmínky“ na jaře 2022 v průměru 6820 Kč. Zatímco lidé bydlící ve vlastním bytě potřebovali mít měsíčně 5964 Kč na úhrady spojené s bydlením, osoby odkázané na nájem už musely vydat téměř dvakrát tolik, průměrně 10 808 Kč.

Do výdajů statistici započítali:

  • Nájemné,
  • platby za dodávky energií (elektřina, plyn, teplo a teplá voda),
  • vodné a stočné,
  • odvoz odpadků,
  • paliva,
  • ostatní služby spojené s bydlením.

V propočtu naopak nejsou zahrnuty případné hypoteční splátky, pokud si lidé pořídili vlastní bydlení, ani splátky úvěru nebo náklady na údržbu či rekonstrukci.

Problémem začal být prudký růst cen v posledním roce. Ještě do roku 2021 náklady na bydlení stoupaly pozvolna, přibližně o 2,5 % za rok. Ale v roce 2022 už celkové výdaje prudce vyskočily o 10,4 %, což zapříčinil zejména růst cen elektřiny (o 17,1 %) a plynu (o 17 %). Zároveň se o 5 % zvýšily ceny vodného a stočného. Samotné nájemné sice také rostlo, ale zdaleka ne takovým tempem jako ostatní náklady. Ceny nájmu se zvýšily průměrně jen o 3,5 %.

Výdaje za bydlení se významně liší podle toho, zda domácnost žije ve vlastním rodinném domě, nebo v bytě. Bydlení v rodinném domě vyšlo loni z hlediska průměrných vynaložených nákladů na 5930 Kč měsíčně. Ze 70 % tuto částku tvořily platby za elektřinu a plyn, ale velkou část také „spolkly“ výdaje za tuhá paliva a vodu.

skoleni_15_4

Na rozdíl od rodinných domů měli lidé bydlící v bytech jinou skladbu výdajů. Ti, co žijí ve vlastním bytě, utratili přibližně třetinu za užívání bytu, zatímco lidé žijící v nájmu už museli vydat 42 % z celkové částky nákladů na bydlení.

  • Nejvyšší položku tvořila elektřina, nájemníci i vlastníci za ni shodně zaplatili přibližně 20 % z nákladů na bydlení.
  • Za vytápění ústředním topením a teplou vodu vydali majitelé v bytech v osobním vlastnictví průměrně 960 Kč měsíčně. To odpovídá cca 16 % z celkových nákladů.
  • Obyvatelé nájemních bytů už museli zaplatit průměrně 1560 Kč, což je 14 % z celkových nákladů na bydlení.
  • Lidé, kteří žijí společně s příbuznými, uváděli nejčastěji jako největší náklad svého bydlení elektřinu a plyn, případně i nějakou skrytou formu nájemného.
Výdaje za bydlení v jednotlivých položkách podle typu vlastnictví (2022)

Výdaje za bydlení v jednotlivých položkách podle typu vlastnictví (2022)

Autor: Český statistický úřad

Je také důležité poznamenat, že v České republice žije téměř 9 % domácností, což je více než 400 tisíc, které vydají za bydlení včetně energií více než 40 % ze svých čistých příjmů. Nájemní domácnosti z tohoto počtu tvoří dvě třetiny. Mezi nimi je každý čtvrtý senior starší 65 let, který žije sám.

Příjmy a životní podmínky“ je výběrové šetření, které získává informace o životní úrovni českých domácností. V České republice probíhá již od roku 2005 jakožto národní verze evropského statistického zjišťování EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions).

Tazatelé v roce 2022 oslovili přibližně 11,5 tisíce domácností ve všech krajích republiky. Zjišťovali údaje o věku, vzdělání, ekonomické aktivitě, zdravotním stavu, sociálních podmínkách a příjmech jednotlivých členů vybraných domácností. Celých domácností se pak ptali na materiální podmínky k životu a na kvalitu a finanční náročnost bydlení.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je redaktorkou serveru Měšec.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).