Včera oznámil Český statistický úřad, že česká ekonomika vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 6,9 %, což je nejvyšší růst v novodobé historii České republiky. Hodnota sama překvapila nejen ekonomy, ale snad každého, kdo jen trochu sleduje dění v ekonomice. Ekonomové počítali s růstem kolem pěti procent (celý trh odhadoval růst 4,9 %), skutečnost tak byla o téměř dva procentní body vyšší!
Vyvstává tak hned několik otázek. Jednak co podněcuje tak rychlé tempo růstu a zároveň důvod pro tak velký rozdíl v očekávání trhu a v skutečných hodnotách růstu.
Zdroje růstu
Ve statistice se pro určení HDP využívá hned několik metod. Tou základní je sčítání jednotlivých druhů užití domácího důchodu, tedy součet celkové spotřeby v ekonomice, investic, vládních výdajů a rozdílu mezi vývozy a dovozy.
Z těchto čtyř agregátů přitom sehrál nejvýznamnější roli vývoj rozdílu mezi vývozy a dovozy, neboli vývoj našich čistých exportů. Jen zvýšení vývozu zboží dosáhlo 12,6 %, a bylo tak v porovnání s nárůstem dovozu zboží 6,1 % více než dvojnásobné.
Meziroční přírůstek investic (tvorby hrubého fixního kapitálu) činil ve čtvrtém čtvrtletí 4,2 % a své tempo výrazným způsobem nezměnil. Ani změny v domácí spotřebě nijak nepřekvapily a meziročně vzrostly o 2,6 %. Jediným negativním příspěvek tak zůstala vláda, která oproti čtvrtému čtvrtletí roku 2004 utrácela o 0,6 % méně.
Česká ekonomika tak v loňském roce využila stoupající zájem zahraniční o své výrobky. Zejména pak výrobky automobilového průmyslu a jiných strojírenských odvětví. Výrazně se na výsledcích podepsal i rozjezd kolínské automobilky TPCA, jehož vliv na zvýšení HDP bývá odhadován až na 1,5 % z přírůstku HDP.
Revize, revize, revize
Jistým koloritem se staly revize, které Český statistický úřad se zveřejněním údajů o HDP přináší. Nejinak tomu bylo i včera, kdy úřad oznámil, že růst HDP nečinil v prvním čtvrtletí 5 %, ale 5,3 %, ve druhém čtvrtletí dosáhl 5,8 % namísto 5,2 % a ve třetím 5,8 % namísto 4,9 %. Takové výrazné posuny pochopitelně zásadně ovlivňují i prognózy, které analytici sestavují. Částečně se tak staly i důvodem pro odlišné odhady růstu ve čtvrtém čtvrtletí.
Při zohlednění nových dat tak statistický úřad spočítal přírůstek HDP za celý loňský rok na úctyhodných 6 %.
Trochu jiná skutečnost
Informace o růstu jsou veskrze pozitivní, nicméně ve světle některých dalších dat se optimismus snižuje. Zejména pak v souvislosti s vývojem našich směnných relací (terms of trade). Směnné relace jsou pojmem, kterým se ve statistice označují hodnoty určující vztah mezi změnami cen vývozu k cenám dovozu.
Zásadní je pak to, zda se relace zlepšují, či zhoršují. Zlepšují-li se, může si daná ekonomika za méně vývozů (fyzického objemu) dovolit více dovozů a naopak. V úvodu tohoto článku bylo uvedeno, že jednou z veličin určujících HDP je i rozdíl mezi vývozy a dovozy. A právě prostřednictvím tohoto rozdílu ovlivňují směnné relace nepřímo i výši reálného domácího produktu a z dlouhodobého hlediska nám směnné relace podávají informaci o vývoji konkurenceschopnosti domácí ekonomiky ve vztahu k okolnímu světu.
A právě směnné relace se v našem případě snižují, přičemž za celý loňský rok to bylo o 3,8 %! Důvodů je v tomto případě hned několik. Zejména jde o posilování české koruny, která výrazně zdražuje české vývozy a nutí tím domácí výrobce, aby zlevňovali své výrobky na zahraničních trzích. Naopak zvýhodňuje dovozy ze zahraničí, u nichž tak dochází reálně ke zdražování. V rámci směnných relací je pak nejnepříznivější vývoj cen ropy, která má výrazný vliv i na jejich celkový vývoj a změny ve směnných relacích zároveň přispívají k tomu, že čeští vývozci nemohou zdražování surovin promítnout plně do svých cen.
Zdroj: ČSÚ
Pokud tak celý obrázek o HDP o vývoj směnných relací zohledníme, vypadá již trošku jinak. Růst by v tomto případě činil pouze 4,2 %, nutno dodat, že v minulých letech byl dopad vývoje směnných relací na HDP zcela opačný, a údaje o něm by tak byly o něco lepší.
Pocítíme růst?
Základní otázku, kterou si většina občanů klade, je, zda růst pocítí sami na sobě. V tomto případě je nejnázornější růst dokreslit vývojem mezd, které se v průměru vyšplhaly ve čtvrtém čtvrtletí na 20 841 korun. V podnikatelské sféře to přitom bylo 20 646 Kč při reálném růstu o 2,4 % a v nepodnikatelské sféře 21 499 Kč při reálném růstu o 2,1 %.
Reakce politiků
Ačkoliv politika dlouhodobě české ekonomice spíše škodí a výkon domácího hospodářství je spíše důkazem toho, že ekonomika může růst i politice navzdory, čeští politici si automaticky dobrá čísla připisují na svůj účet. Nejlepším příkladem je ministr financí Bohuslav Sobotka, který čísla o HDP komentoval slovy: Loňský vynikající a rekordní růst ekonomiky je důkazem správné hospodářské politiky realizované od roku 1998.
Signálem pro růst politice navzdory je i vývoj na trhu práce, kde je možné pozorovat stále velké množství nezaměstnaných, respektive nedostačující tempo snížení míry nezaměstnanosti. O problémech penzijního, daňového a právního systému raději nemluvě.
ČLÁNKY DO MAILU