Vlákno názorů k článku Ještě pořád žije. Matka dívky dokonávala ve vegetativním stavu, peníze jí proto nepřišly od Filip9 - V osobáku zemřel ještě řidič. Odporná je firma,...

V osobáku zemřel ještě řidič. Odporná je firma, která odsouzeného řidiče kamionu zaměstnala, poškozeným nijak finančně nepomohla a mladou holku nechala roky bojovat u soudů. Full logistics s.r.o.

Firma neplatí povinné ručení?

Zjevně platila. Tipnul bych si, že kdyby ne, v článku by tahle situace byla, a i když to není výslovně jasné, myslím, že není nebezpečné předpokládat, že ta pojišťovna, o které článek mluví a která vyplatila odškodnění 350 tisíc za nemateriální újmu, bude právě z povinného ručení.

Tady jde ale o něco jiného. Situace mohla vypadat nějak následovně:
- "A ještě poprosím o vyplacení výživného po usmrcené osobě. Tři tisíce měsíčně, prosím.“
- "Jistě, to by neměl být problém. (Pojišťovna koukne do zákona, zjistí, že rozhodujícím okamžikem podle něj je okamžik úmrtí) Upřímnou soustrast, že vaše matka zemřela. Můžete nám říct kdy? Máte třeba úmrtní list?"
- "No, ten nemám. Matka je v nemocnici na přístrojích."
- "Aha, tak to se obávám, že na výživné kvůli usmrcení osoby teď nemáte nárok.

A dva další soudy řeky to samé. Že zákon je v tomhle jasný a mluví o usmrcené osobě, a že když doktoři nevydali úmrtní list, tak se nejedná o usmrcenou osobu a pojišťovna správně nárok neuznala.

Až ústavní soud vynadal těm předchozím soudům, že se měli vykašlat na to, co říká zákon a doktoři, a pro potřeby přiznání nároku na výživné ji měli považovat za mrtvou (ale zdá se, že jenom pro potřeby výživného; a pro potřeby nároku na invalidní důchod ji měli stále považovat za živou).

Jistě. Tak je tedy odporná firma nebo soudy nebo kdo vlastně?

Těžko říct. Asi nikdo z nich.
Firma s pojišťovnou mi odpor í nepřipadají. Splnili všechny povinnosti, které měli. První dva soudy mi odporní nepřipadají - rozhodli tak, jak zákon zní. K ústavnímu soudu mám rozporuplné pocity - rozhodl sice morálně správně, ale odchýlil se od docela jasně napsaného zákona a vytvořil situaci, kdy je občan pro nějaké paragrafy živý, pro nějaké mrtvý, i když úředně a lékařsky mrtvý není. Na dceru mám taky smíšené pocity - domáhala se něčeho, co bylo sice fér, zřejmě to bylo i pro ni velmi potřebné, ale její požadavek se odchyloval od toho, na co má podle zákona nárok i přesto, že nebyla zavedená právní praxe, která by ji podpořila, a šla tím na sílu přes tři soudy.

Nejvíc odporný mi (s přiznáním, že nemám dost znalostí o jeho fungování a v článku vůbec nefiguroval, takže je moje hodnocení možná nefér přísné) připadá ČSSZ. To je náš sociální systém tak neflexibilní a neochotný, že nemá v takovéhle situaci jak pomoc, že nutí nezaopatřené dítě absolvovat tři kolečka u soudu včetně ústavního a doufat, že se jim podaří nějak ohnout občanský zákoník, místo aba pomohli tam, kde to vypadá, že byla pomoc potřebná?