Hlavní navigace

Jen tak na okraj …

28. 3. 2013
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Vystřídá v dalších měsících obavy z inflace diskuze o jejím protějšku – deflaci? Možná ano, bude-li pokračovat trend vývoje cen z posledních měsíců.

Jádrová inflace v USA za poslední rok zpomalila z 2 procent na 1,3 procenta, v eurozóně je o desetinu procentního bodu vyšší. V českém případě je již čtvrtým rokem záporná, měřeno korigovanou inflací bez pohonných hmot. Riziku deflace začala věnovat větší pozornost ČNB, jak ukazuje jeden z posledních rozhovorů s jejím guvernérem.

Jen krátké připomenutí, v čem je deflace nebezpečná. Především v motivaci ke změně chování domácností. Stále klesající ceny nabádají k odložení nákupu zboží na později (intertemporální substituce spotřeby). Logicky se to nejvíce týká zboží s vysokou cenovou elasticitou poptávky, kterou determinují zejména nezbytnost zboží, podíl výdajů na toto zboží na celkových výdajích, dostupnost substitutů nebo délka období klesajících cen. Zároveň, při rigiditě nominálních mezd vede pokles cenové hladiny k růstu reálných mezd a nákladů firem. Výsledkem je deflačně-recesní spirála, proti níž měnová politika bojuje obtížněji než proti inflaci, protože deflaci doprovází past likvidity.

Technická poznámka: tradičně používaný Laspeyresův index inflaci mírně nadhodnocuje. Odchylka, které se říká Boskin-bias, byla v USA odhadnuta na 0,8 až 1,6 procentního bodu (pro meziroční inflaci). Německá Bundesbanka jí odhaduje na 0,75 procentního bodu. Bank of Canada spočítala zkreslení na 0,6 procentního bodu. Z ekonomického pohledu tedy deflace nezačíná na nule, ale už o něco výše.

dan_z_prijmu

Stejně jako v případě inflace i u deflace záleží především na očekáváních. Dokud se nepodaří změnit deflační očekávání, jen těžko se jí podaří vystrnadit. Teoreticky se jí dá zbavit kombinací „důvěryhodně nezodpovědné“ měnové politiky, jak doporučuje Paul Krugman, a fiskální expanzí. Měnová politika v Japonsku, USA či Velké Británii se snaží, a zdá se, že nová krev v čele BoJ a BoE se bude snažit ještě více. S fiskální politikou je potíž vzhledem ke stavu veřejných financí v řadě vyspělých zemí.

Česká republika si prošla krátkou epizodou deflace v roce 2003, měřeno indexem spotřebitelských cen. Tehdy za ní stály klesající ceny potravin. Současná situace je závažnější. Celkový index spotřebitelských cen sice roste v meziročním srovnání, jádrová inflace (korigovaná inflace bez pohonných hmot) je ovšem již od poloviny roku 2009 záporná. Ceny klesají ve 4 z 12 hlavních skupin indexu spotřebitelských cen. Detailní pohled ukazuje, že deflace je nejsilnější u telefonních a telefaxových zařízení (-14,7 procenta), nářadí, nástrojů a potřeb pro dům a zahradu (-10,1 procenta), zařízení a vybavení audiovizuální, fotografická a pro zpracování dat (-7,2 procenta), přístrojů a spotřebičů pro domácnost (-4,8 procenta), telekomunikačních služeb (-4,6 procenta) a automobilů, motocyklů a jízdních kol (-3,4 procenta).

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Hlavní ekonom Patria Finance

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).