1) Jak se naloží s penězi, které se ušetří za výplatu stávkujících úředníků a učitelů? (Kdyby stávkovali měsíc, ušteřené peníze by se mohly použít na zachování požadovaných mezd.)
2) Jak budou uhrazeny náklady vzniklé rodičům školou povinných dětí kvůli nedodržení povinností státu vyplývajících ze zákonů? (8. 12. je součást školního roku s povinnou školní docházkou.)
3) Jak budou odškodněni občané (nebo jaký trest si stát uloží) za nezajištění dalších státních služeb, jejichž poskytování je stanoveno zákonem (a které je financováno z daní občanů)?
A kruci! A takovýchto názorů jsme se dočkali po více jak 20ti letech od převratu! 1. Jak je to s náhradou mzdy za dobu stávky se dočtete v příslušných předpisech. 2. Pokud ředitel školy vyhlásí ředitelský den, na což má právo, vůbec se rodičů nemusí ptát a ani ho nemusí zajímat, jak rodiče naloží s dětmi. Jinak např. na ZŠ, kam chodí náš syn, stávkují pouze nepedagogičtí pracovníci. S ohledem na to, že tamní jídelna stejně vaří mizerně, je nám to tak nějak jedno. 3. Jaké služby v tomto případě máte na mysli? Např. to, že v uvedený den si třeba nebudete moci požádat o výměnu ŘP? To máte možná pravdu, ale měl jste na to cca 2 roky, takže proč zrovna 8.12., když o termínu stávky inteligentnější lidé vědí už nejméně jeden měsíc? 4. Máte ještě nějaké dotazy? A teď já a jen jeden dotaz na vás: Jak chcete jinak působit na vládu, která není ochotna s nikým jednat, resp. tvrdohlavě si stále mele tu svojí? Osobně vás typuji na jejího tiskového mluvčího.
... no ta odpověď č.1 je trochu mimo. Ptá se, co stát udělá s ušetřenými penězi, které dle zákona nebudou vyplaceny stávkujícím. Odpovědím 2 a 3 moc nerozumím. V každém případě však za dotazy vůbec nevidím, že by se nemělo stávkovbat. Prostě stát a jeho úředníci nemají ani zdaleka zmáknuté procesy a legislativu. To ovšem není nic nového pod sluncem.
Jako učitel můžu říci, že 4,5 hodiny denně nepracujeme! Nepleťte si prosím počet odučených hodin s počtem hodin odpracovaných. Vy asi netušíte, že je třeba se na hodiny připravovat, opravovat písemky, spravovat třídní knihu a vše, co se třídou souvisí. Pokud si myslíte, že se máme tak dobře, přijďte mezi nás, a zkuste si z fleku jeden týden učit - bez přípravy, psát písemky, řešit absenci.... Pak si můžete něco říkat o 4,5 hodinách práce!!!
Nějakou dobu jsem působil ve školství.
1. Učitelé si dělají přípravy JEN PRVNÍ rok. Pak jedou stále dokola.
2. Volna mají učitelé suveréně nejvíce. O tom snad není sporu.
3. Ano, učit je nesmírně namáhavé psychicky. Ale co mají říkat lékaři, piloti, řidiči kamiónů a autobusů a mnoho dalších. Každé povolání má své výhody a nevýhody.
Jo a nezapomente na vedouci krouzku, ty maj 50 kc na hodinu hrubeho a nikdo jim nic neprida. Tak ze vim, co to je priprava na praci s detmi.
Ale prosim, uz si nestezujte, jste docela trapny. Jo a zkuste si taky s nami
kopat odpad na vodu, cele leto a pak neco blabolte, chudinky :)
"Jak chcete jinak působit na vládu, která není ochotna s nikým jednat, resp. tvrdohlavě si stále mele tu svojí?"
A jak byste si asi představoval, že se dá ufinancovat bez razantních škrtů chod tohoto státu? Na to odpověď nemáte, co? Lidi jsou obecně moc rozežraní, ČSSD je v dobách kdy vládla uplácela na dluh a teď holt sklízíme plody. Na dluh se zkrátka žít perspektivně nedá, to platilo a platit bude bez ohledu na to, jestli se to někomu líbí nebo ne, protože to je primitivní matematika, ne ideologie. Kdo tvrdí opak, kecá.Této vládě bych naopak vytknul to, že škrty jsou málo, ale opravdu málo razantní, protože plánovanej schodek 135 mld. mně připadá spíš jako špatnej vtip. Škrtat se mělo mnohem víc, shodek měl být max. 20-30 mld. Že by to bylo nepříjemný? Inu, bylo, ale na to jste měli myslet předtím, než jste se začali utrácet peníze, který jste si nevydělali.
P.S.: Nejsem odesák, vždycky jsem je považoval za darebáky patřící spíš za mříže než do parlamentu, ale na výše uvedeným to nic nemění.
Osobně vidím velký problém tohoto "šetření" v tom, že jinde unikají peníze skutečně ve velkém, ale řešit se to nechce, neboť by se tím zavřely jisté kohoutky. Největším problémem je dle mého korupce - protože se ve své podstatě nijak koncepčně neřeší, občas se uchytí nějaký nový bezzubý nápad, ale nic víc. A když se něco "domatlá" k jakémusi částečnému výsledku, pak zasáhne ústavní soud v mém pohledu zcela proti svému poslání. Vše opět díky nepoučitelnosti a nenažranosti menšiny hezky míří k nějaké diktatuře :-(
1. Na náhradu mzdy za dobu stávky jsem se neptal.
2. V době stávky se pokud vím stávkuje, kdyby bylo ř. volno, nemůže současně z logiky věci být stávka (přerušení práce). Proto srovnání s ř. v. poněkud kulhá.
3. Jakékoli služby, které stát poskytuje prostřednictvím úřadů a státních institucí. Příklad s ŘP je naprosto irelevantní. Platím státu POVINNĚ daně za poskytování služeb, ovšem on jejich poskytování v daný den nezajistí. Pokud chcete argumentovat tím, že je jeden den v měsíci postradatelný (dá se záležitost zařídit před nebo po), pak se může rovnou úředníkům pracovní doba o jeden den měsíčně zkrátit.
4. Nemám důvod na vládu působit, s úspornými opatřeními souhlasím. S vládou nemám nic společného, ale když doma méně vydělám, tak také vím, že nemůžu utratit tolik.
Nyní úředníci a další křičí, že se jim mají snížit platy, když za krizi nemohou a práce mají pořád stejně, ale když se jim v dobách blahobytu platy zvyšovaly, tak jim podíl na ekonomickém vývoji země pokud vím nevadil - i když se stejnou logikou nemohli ani za ten blahobyt. Měli by tedy být potichu i teď (nebo by jim víc vyhovovalo být platově stále na úrovni např. roku 2000, místo 9letého přidávání a jednoho roku ubrání?), nebo si najít jiný argument.
Stát se nepochybně pokusí zajistit veřejné služby prostřednictvím zaměstnanců, kteří stávkovat nebudou (budou-li tací).
Vzhledem k tomu, že ze zákona nesmí na místo stávkujících přijmout jiné (nepochybně by se per-analogiam uplatnil zákon o stávce v kolektivním vyjednávání), tak v mezích zákona nic dalšího udělat nemůže.
Takže máme všichni smůlu. Bohužel Vaše (naše) práva končí tam, kde začínají práva někoho jiného - v tomto případě stávkujících odborářů.
Poznámka: Až sem to byla interpretace de lege lata (práva, jak je) podle mého názoru de lege ferenda (právo tak, jak by mělo být) je právo na stávku legalizované vydírání a mělo by být z ústavy, listiny práv a svobod i všech ostatních dokumentů odstraněno; každý, kdo je v důsledku stávky jakkoli poškozen (byť i tím, že si nemohl vyřídit řidičák) by měl mít právo požadovat po stávkujících in solidum (společně a nerozdílně) náhradu škody.
Obávám se, že bych hlavně narazil na rudooranžový blok, který je schopen jakoukoli změnu ústavy spolehlivě zablokovat, což by samozřejmě udělal, protože s odboráři je jedna ruka.
Ovšem máte pravdu, ÚS by také mohl opět prokázat, že vychází ze svých představ o ústavním právu a nenechá se zmást platnou ústavou.
"Bohužel Vaše (naše) práva končí tam, kde začínají práva někoho jiného - v tomto případě stávkujících odborářů."
Takže když státu sdělím, že jeho právo vybírat daně za celý rok končí tam, kde začíná jeho "neprávo" - jím (ne)zajištěné poskytování služeb za tyto daně - a že požaduji vrácení 1/365 odvedených daní, mohu předpokládat, že pokorně sklapne podpatky? :) Je vůbec nějaká zákonná páka na toto, nebo je stát vždy z obliga?
Až na drobný detail, že Vy (my) rozhodně nemáte na ústavní úrovni nějaké obecné právo na to, aby Vám (nám) stát poskytoval veřejné služby na úrovni, jakou si představujete. Výjimkou je podle mne jen právo na spravedlivý soudní proces, tam snad ano - ale to je zhruba na úrovni, že do zhruba do čtyř až pěti let by se Váš spor fakt měl rozhodnout.
Jak už někdo zmínil, ústavní katalog práv je povětšinou "negativní", tj.říká, v čem Vám stát nesmí bránit, do čeho Vám stát nesmí zasahovat apod. Práva, která Vám dávají právo po státu chtít, aby něco dělal, jsou podstatně vzácnější.
Třeba právo na vzdělání? Tedy, jistě, není v LZPS napsán počet dní, ale stejně tak tam není napsána ani výše daní. Tedy bych předpokládal, že v rámci školního roku (jistě je to nějak specifikováno ve školském zákoně) má dítě školou povinné právo na výuku ve všechny školní dny...?
Nebo vládou stanovené úřední hodiny
http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/C9E856A86E831CC2C12571B6006CD030
- tedy možná nemám automatické právo na služby, ale pokud si to sám stát vymyslí?
No, to bylo myšleno tak, že nemám automatické právo na služby - důraz na to "automatické". :) Ale pokud si stát sám od sebe umane, že mi toto právo "nadstandardně" na základě vládního usnesení poskytne, pak to právo mám, nebo ne? Pokud ne, proč ne?
Pak bych přeci stejně tak mohl tvrdit, že stát sice může dle Ústavy vybírat daně, ale protože to automaticky neznamená sazbu 15 %, budu platit jen 10 %...?
Protože zde jsou předpisy různé právní síly.
Pokud Vám usnesení vlády přiznává právo na úřední hodiny (což si ale nemyslím, podle mne vláda usnesením, na které výše odkazujete, ukládá povinnost úředníků v tyto hodiny obsluhovat, nevytváří ale Vaše právo být obsloužen - plnění této povinnosti se může domáhat po úředníkovi stát, nikoli Vy po úředníkovi, natož pak po státu), ale ústava říká, že úředník má právo nepracovat (=stávkovat) a zákon říká, že stát nesmí na jeho místo najmout jiného úředníka, tak tyto dva předpisy vyšší právní síly fakticky znemožňují splnění předpisu nižší právní síly - a Vy máte smůlu.
Pro snažší pochopení příklad téhož principu z politické oblasti:
(1) občanský zákoník říká, že smlouvy se musí dodržovat, ale zároveň (2) ústava říká, že poslanec je při výkonu mandátu vázán pouze svým svědomím. tudíž se Věci veřejné nemohou dovolávat povinnosti poslance dodržovat smlouvu, ve které se zavázal hlasovat podle jejich pokynů, protože, aby tuto smlouvu splnil, musel by porušit ústavu.
V případě daní naopak žádný konflikt nenastává: ústava říká, že stát může vybírat daně, a zákon konkretizuje sazbu 15%. Existuje ovšem názor, že kdyby zákon stanovil nesmyslně vysoké daně (např. daň z nemovitosti ve výši 99% její hodnoty), došlo by k porušení ústavním pořádkem zaručeného práva vlastnit majetek a zákon by nebylo možné aplikovat.
"Pro snažší pochopení příklad téhož principu z politické oblasti:
(1) občanský zákoník říká, že smlouvy se musí dodržovat, ale zároveň (2) ústava říká, že poslanec je při výkonu mandátu vázán pouze svým svědomím. tudíž se Věci veřejné nemohou dovolávat povinnosti poslance dodržovat smlouvu, ve které se zavázal hlasovat podle jejich pokynů, protože, aby tuto smlouvu splnil, musel by porušit ústavu."
Taková smlouva zejména vůbec nezakládá občanskoprávní vztah ve smyslu § 1 odst. 2 OZ, takže nemůže být ani inominátní smlouvou podle § 51 OZ. Jestliže svoji existenci neopírá o platné právo, nemůže jít o právně závazný akt.
To je hodně zajímavý teoretický problém.
Podle mne lze podle §1 odst. 2 a § 51 OZ uzavřít jakoukoli synalagmatickou smlouvu, která není upravena ve zvláštní části OZ ani zvláštním zákonem.
Nepřípustnost této konkrétní pak podle mne plyne až právě z rozporu s ústavou a její nadřazenosti občanskému zákoníku. Kdyby ale ústava nepřikládala výkonu funkce poslance zvláštní význam a režim, tak by podle mne takovou smlouvu podle OZ uzavřít šlo - smlouva by se nijak zásadně nelišila od smlouvy, kterou se například divadlo zaváže umožnit herci stáž v Národním divadle a herec se tam zaváže hrát podle jeho pokynů a nevystupovat v roli Hamleta.
Podle mého názoru nelze podřadit jakoukoli smlouvu s jakýmkoli plněním pod § 1/2, resp. § 51 OZ. Musí jít o úpravu občanskoprávního vztahu. Za občanskoprávní vztah nelze, podle mého názoru, považovat jakýkoli závazek určitého poslance vůči "jeho" politické straně hlasovat určitým způsobem, protože to nelze podřadit pod dikci § 1/2 OZ. Taková smlouva má jasnou tendenci upravovat vztah ústavněprávní, nikoli občanskoprávní. I z hlediska procesního práva by byl problém - pokud by byla podána žaloba na její plnění k civilnímu soudu, měl by soud zastavit řízení pro nedostatek pravomoci.
Přijde mi, že jinými slovy říkáme totéž: aplikaci OZ na tento vztah vylučuje ústava tím, že si ho "uzurpuje".
Nemyslím si, že vztah mezi dvěma soukromými subjekty, když se týká věcí řešených v ústavě, přestával být občanskoprávním vztahem a vymykal by se OZ a zejména OSŘ.
Nějak mne totiž nenapadá, podle jakého procesního předpisu a před jakou instancí by se, pokud Vaši premisu připustím, měl řešit - a odmítnout rozsoudit spor by podle mne znamenalo porušení práva na spravedlivý soudní proces.
Já si myslím, že právě tím, že taková smlouva přímo upravuje materii, která zjevně patří do ústavního práva (hlasování poslance), a toto odvětví nic takového nezná, nemůže být předmětem občanskoprávního závazku.
Neumím si představit, jak by politická strana vymáhala u civilního soudu své "právo" na to, aby poslanec hlasoval tak jak se "zavázal" ve smlouvě nebo jak by probíhal výkon rozhodnutí (exekuce) takového práva. Zkrátka ústavní právo neumožňuje hlasovat závazně podle jakékoli smlouvy, a to že to neumožňuje je navíc ještě zesíleno tím, že zakotvuje volný mandát poslance. Ale, a to je právě ten rozdíl mezi mým názorem a Vaším, i kdyby ten volný mandát poslance zakotven v Ústavě nebyl, nešlo by vztah mezi poslancem a politickou stranou, jehož předmětem by byl závazek hlasovat určitým způsobem ve sněmovně, (včetně jeho zajištění např. smluvní pokutou) podřídit režimu občanského zákoníku. To, že nejde o občanskoprávní vztah podle mého názoru vylučuje právě předmět takové smlouvy, bez ohledu na povahu subjektů, protože samozřejmě poslanec i strana mohou vstoupit do jakéhokoli občanskoprávního vztahu, stejně jako kdokoli jiný. Obdobně jako taková smlouva nemá oporu ve hmotném právu, neexistuje ani žádná instituce, která by měla pravomoc rozhodovat spory z takové "smlouvy". Bez pravomoci nelze rozhodovat, takže nepřichází v úvahu ani denegatio iusticie.
Přiznám se, že Vaši úvahu nechápu.
Podle mne základní princip zákazu denegatio iustitiae je, že soud musí při odmítnutí žaloby označit orgán, který je příslušný, aby se na něj žalobce mohl obrátit a aby případně mohl vzniknout negativní kompetenční spor, který se bude nějak řešit. Vizte též §§ 104a-105 OSŘ.
Tvrdit, že nějaký vztah nemá oporu ve hmotném právu, je samo o sobě denegatio iustitiae.
A příslušný scénář si perfektně představit umím: politická strana podá žalobu, soud ji projedná a zamítne, protože požadované plnění zakázané (pokud by žaloba směřovala k tomu donutit poslance) nebo protože výkon ústavního práva nemůže být porušením smlouvy (pokud by žaloba směřovala ke smluvní pokutě).
Uvidíme, jestli se k této naší debatě vyjádří i někdo další.
??? To jste si asi popletl vlákno. Já výše reagoval na poznámky předřečníka o tom, že se stávkuje zadarmo, nikoli na jinou reakci (o které s dovolením již vím) v jiné části diskuse v tom smyslu, který naznačujete.
Jinak vás zklamu, ale žádného stranického šéfa nemám. Ale ona by to bez těch uštěpačných poznámek nebyla taková zábava, že.
teda! Uvedomujete si, ze vase argumenty mimojine rikaji ze:
1) skoly nemusi vubec ucit, neni to jejich povinnost, je to na libovuli reditele
2) urady mohou klidne pracovat jeden den v mesici, kdyz se da zavcas vedet ktery, uplne to staci. Fakt, ze se vubec nic nestane kdyz urednici proste nebudou den, dva, tri pracovat bych snad radeji tutlal a makal i o vikendech, aby to vypadalo, ze delam neco uzitecneho.
To jen k objektivnimu hodnoceni toho co jste uvedl jako odpovedi a argumenty. Osobne jsem take proti teto stavce. Ze chteji zrusit odmenovani za odslouzena leta mi prijde naprosto normalni. Me taky nikdo negarantuje vyssi prijem jen proto, ze ve firme pracuju uz 5 let. A ze se (opravnene) boji, ze kdyz se to prevede na zasluhovost tak si to rozdeli sefove nemocnic, reditele a sefove odboru a na sestry, ucitele a uredniky se nedostane, to je snad problem tech organizaci, maji stavkovat proti svemu vedeni, ne proti smysluplnym zakonum. Tim, ze tvrdi, ze stavkuji proti vladnim rozhodnutim, stavkuji ZA SVOJE PERSONALNI VYHODY A TEPLA MISTECKA, ne proti principu nebo proti spatne vlade.