jenže jak začít? Trh je přesycen nabídkami všeho druhu. Uchytit se dá jen s výjimečným nápadem(začít podnikat s čímkoli se dalo před 20ti lety,dnes ne) a hlavně člověk musí mít nějaké to obchodní nadání - dokázat prodat svou práci.
Dá se vydělávat na nevědomosti lidí - nabízet něco co vím, že se dá dělat lépe(a zákazník to neví) a konkurence to dělá, já to neumím, jen na tom se nedá asi dlouhodobě profitovat, navíc je doba internetu, to není udržitelný koncept firmy.
A taky, je těžké prorazit mezi zavedenými firmami. Mám třeba zkušenost se státní správou, byl bych schopen vyrobit pro ně službu, možná kvalitněji než stávající firmy, nemám ale ty správné kontakty a vazby, bez toho se nic dnes podniknout nedá:-(
Nebudu jim schopen konkurovat ani cenou - stávající firmy mají zavedené systémy pro získávání dotací všeho druhu,jako one-man firma na to nemám prostor.
Máte někdo nápad na něco pozitivního?:-)
Začněte u sebe. Přečtěte si knihu Chudý táta, bohatý táta. Přemýšlejte o peněnzích, investicích, o sobě, o svých prioritách a prferencích. Učte se z vlastních chyb. Na svém osobním příkladě jsem zjistil, že systém R. Kyosakiho funguje. Neměl jsem téměř žádné vlastní zdroje (řádově desítky tisíc Kč). Začal jsem pořitovat aktiva (byty) při zaměstnání. Po dvou letech jsem dal výpověď, abych se mohl pořizování bytů věnovat naplno. Dnes výnos z aktiv (nájmu bytů) plně pokrývá finanční požadavky mé rodiny a stále mi zbývají peníze na další investice. Začínám investovat do staveb (k bydlení, k podnikání, do pozemků, do drahých nkovů). Začněte u sebe, pořizujte aktiva, používejte cizí zdroje a zkušenosti/práci druhých lidí, odložte osobní spotřebu do budoucnosti, vytvořte si investiční plán a postupujte podle něj. Uviíte že to půjde. Bohatství je ve vaší hlavě a ve vašich schopnostech.
Proč chudá? Můj otec kdysi žádal o přidělení obecního bytu. Prý možná za 20 let, jestli budou. Oblékl montérky a po odpolednách a víkendech makala celá rodina. Po práci. Když jsme dostavovali a částečně rekonstruovali, bylo to obdobné. Makala celá rodina, na odborné práce práce jsme platili odborníky. Výsledek: na RD byla úspora cca 2/3 hodnoty nemovitosti. Druhý byt v patře RD nás opět vyšel na necelou třetinu celkové hodnoty. Dostavba a rekonstrukce trvala něco kolem 4 let. Šlo by to i rychleji, kdyby byly větší zdroje a kdyby se některé kroky nezdržely pro technické obtíže (kdy jsme třeba zjistili, že tak, jak to chceme, to prostě nejde a musí se to udělat jinak. Příklad: schody z patra na obytnou půdu se nedaly udělat rovně, musely se kvůli komínu a sklonu střechy ohnout do pravého úhlu, jinak by po nich nemohla jít dospělá osoba, ale jen trochu přerostlejší trpaslík).
Kombinací vlastních a cizích zdrojů. Pokud nemáte vůbec žádné vlastní zdroje zamyslete se proč je nemáte a co můžete udělat pro to abyste je měl. Hypotéka je jedna z možností jak získat cizí zdroje. Pokud si hypotéku nemůžete nebo nechcete vzít musíte získat jiné cizí zdroje. Než se zeptáte jaké a jak zkuste alespoň tři jiné cizí zdroje popsat a navrhnout způsob jak je získat. Vadí vám něco na tom, že použijete hypotéku na pořízení nemovitosti?
Nejistý podnik je koupit špatně nemovitost, špatně ji spravovat a nakonec ji i špatně prodat. Potom je i velké riziko financovat špatná rozhodnutí hypotékou. Pokud koupíte nemovitost dobře, dobře ji sparvujete a dobře ji nakonec prodáte je financování takovéhoto projektu hypotékou zcela rozumné. Dobře koupit znamená koupit alespoň za cenu 2/3 ceny v místě obvyklé (tržní), dobře ji sparvovat znamená pronajmout ji tak aby výnos z nájmu pokryl náklady spojené s nemovitostí včetně nákladů na pořízení cizích zdrojů včetně jejich splátek a dobře ji prodat znamená prodat ji alespoň o 15 % dráž než je cena v místě obvyklá a za podmínek, kdy vám zákon o daních z příjmů umožní dosažený zisk nedanit daní z příjmů. Pokud prověříte alespoň 20 až 30 možností koupit nemovitost jistě se vám podaří první podmínku splnit. Pokud koupíte byt pro vlastní bydlení na hypotéku a dostanetese do situace, že hypotéku nebudete moci spláce a následně přijdete o vlastní bydlení je to mnohem horší než když pořídíte nemovitost a nebude se vám dařit dosáhnout potřebných výnosů z jejího pronájmu. Můžete se kdykoliv rozhodnout nemovitost prodat, předčasně splatit hypotéku, přiznat ztrátu, ale pořád ještě bydlíte. Při další investici budete již opatrnější a rizika z koupě, správy a následného prodeje již lépe eliminujete.
Nemyslím si, že pan Kyiosaki říká že koupit nemovotost pro vlastní bydlení je špatně. Pan Kyiosaki říká, že pro člověka, který se rozhodl budovat "pasivní příjmy" je to špatně. Odhaduji že více než 90 % lidí v česku nebuduje nebo není schopno budovat systém pasivních příjmů a pokud se tito lidé rozhodnou pořídit si vlastní bydlení není na financování hypotékou nic špatného.
pan Kyiosaki rika, ze koupit vlastni bydleni (natoz na hypoteku!!) je zpusob, kterym zustanete navzdy chudy. Nerika, stejne jako ja, ze to je spatne. Spatne na tom je jen to, ze lide opravdu veri, ze kdyz si na vlastni bydleni si vezmou hypoteku, ze vydelali a ze to je dobre financni rozhodnuti. NENI. Je to zatracene spatne financni rozhodnuti, ktere je neuveritelne drahe. Je to cena za luxus, budiz. Jenze 90% tech co to takhle udelaji na to NEMAJI. A proto zustanou navzdy chudi. Ani to mi nevadi, jejich chudoba znamena moje bohatstvi. Co mi skutecne vadi je, kdyz si pak tito lide zacnou stezovat, ze maji malo, ze se jim zije spatne a ze za to mohou lide jako ja. Jenze davat penize lidem, co je utrati za vlastni dum na hypoteku, nema naprosto zadny smysl. Jejich iluze bohatstvi zustane navzdy iluzi, na kterou si hraji. Presne jak je to popsane v clanku o tom mladem "uspesnem". Az se nakonec udrou k smrti za vecneho nadavani na vladu, na zamestnavatele a blby pocasi. Pritom na pocatku stoji nejake JEJICH rozhodnuti, ze koupit si byt na hypoteku neni spatne, kdyz je to pro vlastni bydleni.
A to bereš jako lepší rozhodnutí někomu sponzorovat jeho výnosy nájmem, který platím místo toho abych splácel byť drahou hypotéku? Na jejím konci budu mít vlastní byt, na rozdíl od toho nájmu, kdy sice nebudu nikdy zadlužený, ale budu mít pořád kulový?... Nebo snad doporučuješ onen skvělej vynález socialismu, kterým je dvou nebo třígenerační bydlení? :-) Bydlení je základní lidská potřeba, samozřejmě hned po vzduchu, jídle a pití... Jde zde snad spíš o to, abych si nepořizoval na hypotéku vilu za 4 mega, když mi stačí byt za dva... Souhlasím s tím, že si pak takovej člověk nemá právo stěžovat, ale pořád má možnost najít si jinou práci nebo si třeba přibrat druhou... Pokud pan Kiyosaki a jeho fandové říká, že má člověk upřednostnit investice na úkor budování vlastního hmotného majetku, tak je to zatracenej riskér, protože jakákoliv investice na kterou si nemůžu sáhnout (tj. vyjma nemovitostí, zlata, stříbra atp.) může změnit v bezcenej papír. Kiyosaki nás vlastně všechny posílá do jakýhosi kasína (podnikání, investic) a říká hrej, hrej - někteří hodně vyhrajou. Na tu drtivou většinu co prohrajou už raději pozapomene a odbyde je větou o špatnejch rozhodnutích. Jenomže na těch, co udělali ta špatná rozhodnutí při těch investicích - a bude jich sakra dost - bohatnou "zkušení hráči" jako třeba Kiyosaki úplně stejně jako na opovrhovanejch zaměstnancích, kteří se drží při zdi s pravidelným příjmem, berou si hypotéky a nechají se dle něj tak poslušně dojit. Je to jen o akceptované míře rizika, tj. jestli si vydělaný peníze "zafixuju" do vlastního majetku a nebo je budu vrhat do dalších a dalších investic. Proč ne. Trvám ale na tom, že bez zajištětí jistoty základních životních prostředků pro sebe a svou rodinu (vlastní bydlení, disponibilní "železné" rezervy s jasným určením) se vrhne do investic jen totální hazardér, který riskuje úplně stejně, jako když si někdo vezme hypotéku, kterou nemá šanci splácet... A obětovat nejistý fixní idee "že jednou budu bohatej" svůj momentální život, tj. že budu místo toho bytu na hypotéku radši X-let bydlet v pronajatým panelákáči s umakartovým jádrem a plísní na zdech, tak za to mi ta iluze budoucího bohatství fakt nestojí, natož jakýkoliv další "nadstavbový" riziko... Až si pro mě příjde rakovina, tak budu sakra litovat, že jsem se do toho luxusu na hypotéku nenastěhoval hned... Zaměstnaneckej poměr možná vyrábí dojný krávy, ale podnikání třeba taky (při těch špatných rozhodnutích) bezdomovce! Když to za to někomu stojí, tak ať si v tom kasínu zahraje...
Tak Kiyosakiho mám načteného kompletně, vždycky jsem se na něj díval i přes jaho motivační myšlenky kriticky, ale takhle absolutně pravdivý, skvěle strukturovaný a formulovaný názor mi otvírá úplně nový obzor, klobouk dolů před autorem. Jinak smaozřejmě Kiyosaki nezbohatl na velcro-nylonových peněženkách, ale samozřejmě na svých publikacích, které jsou určené hlavně velké hráče bez rodin. Konečně Kiyosaki sám tvrdí, že zkrachuje 9 z 10 nových byznisů, a ruku na srdce, kdo z vás na to má?
hmm, vas nazor chapu. Jen mam jiny. Ja se divam po lidech kolem. A prave ti, kteri se nastehovali do velkeho pekneho domu, dopravali si, prozili "bohaty" zivot a nakonec skoro nic nemaji mi delaji starosti. Protoze pak se vsechno zhorsi a oni jen nadavaji jak je jim spatne. Oni si nevzpomenou jak zili, nevzpomenou si na to Vase rozhodnuti "radeji to uziju hned, zitra nemusi byt", nedokazou se radovat z minulosti. Mam strach, ze skoncim jako oni. Takze volim (nazor, nic jineho, nelze rict, kdo ma "pravdu") radost z budoucnosti. Bez ohledu na to, jestli svuj majetek v praxi uziju nebo ne, se tesim, ze na svetlejsi budoucnost. Pro me to to horsi uz bylo. Je to vic zivotni postoj. I kdybych o vsechno prisel zasahem statu, asi pobiju lidi, co se budou smat cizimu nestesti, ale zacnu znovu a znovu se budu tesit na lepsi budoucnost nez nyni. To je to co me zene dopredu.
Jinak je odpirani a odpirani. Clovek si strasne spatne zvyka na horsi podminky nez mel predtim. Z tohoto duvodu je spatne rozhodnuti vyuzivat bohaty zivot predtim nez mam zajisteno, ze u nej budu moci vydrzet po zbytek zivota. Neodpiram si "dobre bydleni". Ja na nej nejsem zvykly. Jednou treba budu mit svuj dum s odhlucnenym hudebnim salem a krytym malym bazenkem, protoze to je to co chci vlastnit, ale nemam na to. Nemam jistotu, ze na to vydelam tak jak mi bude diktovat banka. A jestli mam krmit jineho cloveka, ktery si koupil byt jako investici nebo banku, byt je flexibilnejsi a mnohem mnohem levnejsi nez kolik si rekne banka za dum za 5M.
Skutecne jediny strach mam z lidi, kteri vsechno prozerou a pak chteji prozrat i to me. Protoze nehledi na minulosti ani budoucnost, nepamatuji si, ze mam vic, protoze jsem mel tezsi zivot nez oni. Vidi jen to, ze mam vic penez a chteji je. Ale jak jsem rekl, mame jen rozdilny nazor.
Rád bych investoval - bohužel, nájem je drahý. Skoro stejně drahý, jako splátky hypotéky. Jak z toho ven?
Rozhodl jsem se pro hypotéku s tím, že se ji pokusím předčasně zaplatit. A pak druhou hypotéku a pořídit v Praze byt a pronajímat ho. To ale udělám až v případě, že budu mít hypotéku na současné bydlení zaplacenou. Teď bych už další půjčku nedostal.
Pokud máte lepší nápad, tak mi prosím poraďte, budu jen rád! Pasivní příjmy - to je nejjistější důchod.
ne, chudy tata, drel a drel az za dvacet let splatil posledni splatku hypoteky na dum. Dum co stal 3M ho za tech dvacet let stal dalsiho 0.5M na opravach. Hypoteka samotna ho vysla na dalsi 3M. Ted konecne splatil hypoteku, tak si muze pujcit 100k na opravu strechy. Zaplatil 7.5M za dum, ktery ma hodnotu kolem 2.5M a nema nic. Bohaty bydlel v podnajmu. V mnohem horsim podnajmu nez v jaky si planuje jednou koupit a v jakem chce zit. Tak deset let setril, na neplaceni hypoteky ziskal 3M, 1M-2M usetril, protoze jeho najemni bydleni melo horsi kvalitu nez jakou si vybral chudy tata k ziti do konce zivota. Bohaty se nekolikrat prestehoval, nez nasel treti zamestnani, ktere mu diky zkusenostem z predchodich dvou nabidlo vyssi plat. Zatimco chudy tata pristich 10 let bude platit bance uroky ze sveho 3M domu, bohatemu naopak ty same uroky chodi navic a za dalsich 10let spolu s vlastnimi usporami ma pres 10M. Za ktere si muze a nemusi koupit dum. Jen na urocich v bance ma pres 400k rocne, coz mu bohate zaplati najem. A sve penize stale muze investovat lepe. Prakticky kdykoliv si muze koupit vlastni bydleni kvality jake pozaduje a prestat pracovat. Zastavit tim rust pasivnich prijmu a uz si jen uzivat. Zatimco jeho kolega, ma svuj domecek a musi pracovat, aby mel na elektrinu, jidlo, benzin. A bude pracovat az do smrti, protoze uz je prilis stary na to, aby vybudoval pasivni prijem na stari, bude odkazan na statni duchod a drobne pasivni prilepseni plynouci ze skromneho soukromeho portfolia.
Proc by nemohl nekdo vlastnit a pronajimat nemovitost?
Protoze nedela charitu nybrz si zajistuje pasivni prijem.
Fakt nechapu :/ Snad kazdy muze koupit nemovitost a pronajimat ji a tim si zajistovat pasivni prijem. Jak tohle souvisi s kupovanim na hypoteku (a odvadeni bance) nebo s tim, ze jiny clovek majoritni cast svych uspor ziska na rozdilu "bydlet ve vlastnim zadluzenem velkem dome jehoz sluzby stoji 7000/mes+26000hypo" vs. "pronajmout si maly byt na bydleni s najmem vc sluzeb 5000"?.
Dobře, tak jinak. Koupíte si byt na hypotéku (dnes, v dnešních cenách, na maximální hypotéku) a budete ho pronajímat. Ceny nemovitostí jsou tak přepálené, že nájem vám náklady na měsíční splátku úvěru nikdy nezaplatí. A to nemluvím o dalších nákladech jako fond oprav, pojištění, daně, opravy po nájemnících, rezerva na dobu, kdy je byt prázdný. To, že si za stejnou cenu někde pronajmete pro sebe byt, vám nijak nepomůže, protože to, co vyberete na nájmu, stejně vrazíte do svého bydlení. A pokud uvažujete s rozdílnými velikostmi bytů (např. koupíte 4kk a sám si pronajmete garsonku), tak si stejně moc nepomůžete, protože nájemné v tom větším sice bude dvojnásobné, jenže jeho cena ( a tím i měsíční hypotéční splátka) je v současné době klidně trojnásobná, takže ztráta bude ještě vyšší.
Téměř každý, kdo vlastní byt si ho koupil "při zaměstnání". V čem vidíte problém koupit při zaměstnání další byt/byty? Znám lidi co při zaměstnání sportují, chodí na pivo, lenoší, koukají na televizi a jsou tací co kupují byty. Je přece každého věc jak svůj volný čas užije.
Ano, je dobrá doba na kupování podniků. Je dobré nakupovat když je ekonomika dole. Taky se mi podařilo v poslední době koupit tři podniky. Mujsím se však přiznat, že než jsem začal nakupovat firmy, investoval jsem určitý čas do nemovitostí. Teď už mám zase dost času a můžu jedzdit na kole.
Jsou lidé co investují, když je na tom ekonomika špatně a jsou i lidé kteří jezdí na kole, i když je špatné počasí. To jsou ti, kdo něco dělají, nečeho dosáhnou a můžou se se svými úspěchy a třeba i zkušenostmi s neúspěchy podělit s ostatními. Zkuste si vyjet na kole ve špatném počasí a zkuste investovat. Nebo taky ne, Je to vaše volba.
Je to i o umění být spokojený sám se sebou. Měl sem sraz ze střední školy, fajn vidět některé spolužáky. Byl tam jeden, kterého sem neměl moc rád. Nevede se mu špatně, barák v Praze s bazénem a přijel ve volvu XC 90. Ale kurna pořád nespokojený. Pořád má málo. Štve ho, že jiní mají víc než on. Tihle lidé sou asi motorem všeho úspěchu, když chtějí mít pořád víc a víc. Dosáhnul toho hodně na svůj věk 35 let, ale je mu to málo!!! Ještě že sem tam byl já. Nebydlím ve velkém baráku s bazénem a mám felicii. Pěkně mi to ukázal a doufám že ho už nikdy neuvidím.
Měřítko materiálního bohatství je velmi jednoduché. Pokud spotřebuji méně, než vydělám, jsem bohatý. A spotřebuji jen to, co je třeba pro pohodlný život. A pro takový život stačí slušný byt, obyčejná Felicie, která mě někam doveze stejně jako to Volvo, jedna TV, lístek do kina nebo divadla. Jsou to cíle, které se průměrnému člověku, který je trpělivý, jistě podaří naplnit. Všechno ostatní je nadstavba vyprovokovaná závistí, nedostatkem sebevědomí, masáží reklam, nadměrnou ctižádostí. Váš spolužák se dostal do spirály, ve které nebude nikdy spokojený. Vždy bude někdo, kdo se má lépe než on.
Baví mně vydělávat peníze. Je to můj koníček. Vydělám určitě víc než spotřebuji. Pokud mi někdo může závidět tak to, že moje práce je mým koníčkem, že mám svobodu rozhodování, nezávislost na zaměstnavateli, státu. Pokud někdo někomu závidí peníze pak je to jeho chyba a známka jeho preferencí.
Jen by mě zajímalo - když jste si začal pořizovat byty při zaměstnání - kde jste bydlel? V nájmu nebo ve vlastním? V současné době jsou ceny nájmu dosti podobné splátkám půjčky.
Co dělat v případě, že si můžete dovolit jen ten nájem a živit rodinu?
Dlouho přemýšlím nad tím, jak z toho ven. Jak dole někdo napsal, rád bych se naučíl z hovna uplést bič - na dovolenou jezdíme na Mácháč, dovolit si to můžeme tak jednou za rok.
Prostoru je na trhu vždycky dost, v tom problém nevidím. Ale přece jen 1 rada: líp než začít vymýšlet vzdušný zámky a nějaký mohutný podnikatelský plány je rozvíjet své schopnosti a zájmy, a teprve až se dosáhne nějaké slušné úrovně, tak to převést do podnikání. Ono to podnikání musí jednak člověka dlouhodobě bavit a aby obstál, musí tomu oboru i víc rozumět než ostatní.
"Drobný problém" bych viděl třeba v tom, že Kiyosaki je borec, který závratně zbohatl nikoliv investicemi které propaguje, ale právě psaním "bestsellerů", ve kterých radí "zaměstnaným nebožákům", kteří musí vstávat ráno na šestou jak mají začít investovat a podnikat. :-) V dnešní době, kdy je celý ekonomický systém postavený totálně "na vodě" vidím jako naprostou sebevraždu investovat do čehokoliv nehmotného - cokoliv na papíře (nebo v počítači) se může zítra změnit na bezcenný papír nebo bezcenná data - zkrachuje, zruší, znárodní atd... A jestli se vám to nelíbí, tak bude slzný plyn, gumové projektily a v nejhorším případě ostrý... Takže zbývají maximálně ty nemovitosti, komodity (v hmotném stavu!!! tj. zlato, diamanty) a nebo to podnikání NA UZAVŘENÉM NAPLNĚNÉM TRHU, jak píše přizpěvatel přede mnou.. Hned bych s nějakým taky začal, třeba i při zaměstnání, na druhou stranu všichni víme, jak dnes dopadne v soukromé firmě každý, kdo nedává zaměstnavateli 100 a více %... Myslím, že pan Kiyosaki není nic jiného, než nahaněč firem, které pracují pod heslem "dejte nám svoje peníze a my Vám ukážeme, kolik si na nich umíme vydělat" Nedám! ... Naopak si myslím, že jedinou cestou jak v dohledné době nepřijít o peníze je pravidelně je utrácet, proměňovat nejlépe v nemovité ale i ty nemovité statky (třeba i ty luxusní dovolené, pokud nebudou vyloženě na dluh - zážitky, ty vám nikdo nikdy neveme). Naopak ty peníze si sebou do hrobu nevezmete vy, ale jednou někdo pořádně zachehtá. Třeba ten idiot s kroužkama v uších, kterýho si zítra přivede domů vaše dcera :-) P. S.: Ty byty vidím jako jednu z mála cest... Akorát musím nejdřív splatit dva a půl mega za ten vlastní :-)
Samozřejmě že není důležité na čem zbohatl ale z vašeho příspěvku to znělo jako "chudý člověk napíše knížku jak být bohatý a tím zbohatne" což by trošku knížku znevažovalo protože v doby kdy autor dopsal poslední řádku nevěděl by o zbohatnutí nic, naproti tomu Kiyosaki o tom věděl hodně když už knížku psát začal
Souhlasím s tím, že je třeba dávat dobrému zaměstnavateli 100 % a více. Přesto se můžu rozhodnout, zda svůj volný čas budu trávit u televize nebo při investování. Zase ze své zkušenosti vím, že teď když nemusím chodit do zaměstnání mám času dost např. i na spotřebu části vydělaných peněz prostřednictvím aktiv na dobré dovolené, pěkné věci apod. Nakonec to je ten hlavní důvod proč peníze vydělávat. Záleží jenom na mně jak s aktivy naložím např. zda je předám "idiotu s kroužkama v uších". Je pořád leší moci o něčem rozhodovat jak s tím naložit než nemít k rozhodování vůbec nic.
No tak o tom žádná, že když člověk dokáže překročit Rubikon a dostat se na druhou stranu tj. stane se z něj ÚSPĚŠNÝ! podnikatel, tak má po čase dost prostředků k utrácení i času na to utrácení. Jenomže další drobnej problém je, že si na začátku musí obvykle vzít úvěr, kterej, pokud to nevyjde!!!, nebude mít nikdy šanci splatit (odpovědnost za rodinu, atd.). No a taky si musí obvykle na začátku toho podnikání projít obdobím, který bych charakterizoval větou jednoho kamaráda podnikatele "každej správnej podnikatel musí jednou za rok zkolabovat z přepracování, jinak není podnikatel,..." a těchto případů znám kolem sebe víc než dost... Tak si musí každý zvážit, jestli přeci jen není lepší být spokojený u solidního zaměstnavatele, místo medvěda jezdit Škodovkou a dovolenkovat na Korčule místo Ria...
Souhlasím s Vámi, že záleží na každém jestli se rozhodne být spokojeným zaměstnancem, spokojeným živnostníkem, spokojeným investorem, spokojeným majitelem podniku či spokojeným bezdomovcem Já jsem se rozhodl být spokojeným investorem a spokojeným majitelem podniků. Není nutné vůbec kolabovat. Stačí, když začnete utrácet prostředky a čas až to vaše podnikání "unese". Jezdím škodovkou a rád trávím dovolenou na Hvaru. Mám dobrý posit, že se mohu kdykoliv rozhodnout jezdit medvědem a jet na dovolenou do Ria. Nesu zodpopvědnost sám za svá rozhodnutí a rizika spojená s mým rozhodnutím. Pokud udělám chybu nesu za ní zodpovědnost. Důležité je dělat víc dobrých rozhodnutí než špatných. Na začátku není úvěr,na začátku jsou Vaše cíle, schopnosti a vůle.
Já tedy zásadně odvádím práci podle výše předpokládané výplaty! S přihlédnutím k výplatám minulým.
V posledních letech jsem neměl to štěstí narazit na zaměstnavatele, který by vám vaši práci (v neomezené míře) byl ochoten přiměřeně zaplatit. Na druhou stranu ale musím zase uznat, že většina zaměstnavatelů prostě po vás chce jen určitý objem práce a nesnaží se vás vyždímat do mrtě.
Změna nastala až s "krizí", kdy počty lidí klesly, odměny také, ale množství práce které je třeba udělat leckde zůstalo stejné, leckde došlo i k mírnému navýšení.
Ka-le, i ten "idiot s kroužkama v uších" (a budete rád, když bude mít jen kroužky v uších, a ne piercing v jazyce, kroužky v nose a tetování po celém těle - příklady by tu byly: http://www.mimibazar.cz/vtip.php?id=21321 = to teda není zrovna na místě viditelném pro veřejnost, ale toto už ano: http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://img.magazin.cz/img/img/06f5e6a7ccab.jpg&imgrefurl=http://magazin.libimseti.cz/lifestyle/5058-ti-nejsilenejsi-lidi-na-svete&usg=__sSnNP1Vx8FCAwG3ScpNIo_-HK1I=&h=886&w=450&sz=60&hl=cs&start=2&zoom=1&itbs=1&tbnid=Lacdx-9CLnjwWM:&tbnh=146&tbnw=74&prev=/images%3Fq%3Dtetov%25C3%25A1n%25C3%25AD%2Bpo%2Bt%25C4%259Ble%26hl%3Dcs%26sa%3DG%26gbv%3D2%26tbs%3Disch:1 , http://www.flatrock.org.nz/topics/odds_and_oddities/assets/tom_leppard.jpg a jiné) může mít na svět rozumný názor. My se taky v mládí odlišovali, začaly rifle, dlouhé vlasy, jiná muzika. Časem jsme rozum dostali. Berte to tak: bohatství nemusí být otázkou jedné generace. Vy se zadlužíte, ale získáte byt. Vaše dcera jednou zdědí byt, ušetří za vlastní bydlení, což jí umožní přikoupit dva další byty nebo jinou nemovitost. Pokud své děti vychováte k zodpovědnosti a k tomu, aby pokračovaly v začatém díle, bude se mít další generace zase o dost lépe. A o to nám přece jde, ne? Aby se naše děti měly lépe než my. Takže jde jen o to, abychom my ten život nestrávili jen prací pro blaho dalších generací, ale abychom jsme si ho i my dokázali rozumně užít.
to je ale velke kdyby. Malokdy neco usetrite pro vlastni deti. Prave to, ze zacinate od nuly casto vede k tomu, ze s prostredky nakladate rozumne. Na to abych veril vasi tezi o bohatstvi v rodine znam prilis mnoho pripadu, kterym rodice koupili byt a to pro ne znamena jedine: min pracovat, protoze nemusi. Takze skonci bez penez a po 50 letech s rozpadlym bytem a dalsi generace ma uz zase jen to, co si sama vydela. P.Hilton by asi taky mohla vypravet mit usta a ne pracku na pt..y
Pekny clanek, s casti se da i souhlasit.
Jen pasivni vydelavani penez je idealisticka blbost. I o byty, akcie nebo firmu se musite starat. Rozjet a provozovat podnikani je temer vzdy nekolikanasobne vetsi zaprah, nez zamestnani. Chudy i bohaty tata se nakonec udrou. Bohaty se akorat udre na svem. Zamestnavatel je otrokar, ale nejhorsim otrokarem je clovek sam sobe. Recept na stesti neni mit hodne majetku. Chytrej clovek se spokoji se s malem a hreje ho vedomi, ze to malo se vzdycky nejak zaridi. I kdyz zenam se to vysvetluje tezko.
Přesně tak, Jane,
ženské prostě nechápou rozdíl mezi spotřebou a investicí, pro ně je velmi dobrou investicí i koupě nových záclon nebo koberce, zkrátka protože jsou hezké...
Podepisuji také názor, že optimální je minimalizovat spotřebu a navíc se snažit být maximálně nezávislý na systému. Takže je např. lepší krb, protože dřevo mi samo roste na zahradě, a na střechu malou fotoelektrárnu, ne pro dojení státu, ale pro případ, že by Čez z jakýchkoli důvodů skončil apod.
Také jsem zjistil, že skromný život je bezpečnější, netřeba řešit zloděje ani závist, člověk není otrokem mnoha věcí apod. Jen to v praxi zase naráží na nepochopení u žen, které skromnost programově odmítají (i podvědomě) a často také u dětí, které přebírají konzumní návyky od spolužáků...
To je v podstatě ta nejzákladnější pravda. Když má člověk minimální náklady a nehoní se za každou blbostí, tak pokud je ještě k tomu přiměřeně pracovitý, mám peněz v podstatě neomezeně. Tím nemyslím žít jako poustevník, ale znát pro všechno míru a u každé věci si automaticky rozmyslet, jestli to opravdu potřebuju nebo jestli to je jen zbytná blbost.
A čím jsou lidi chudší a primitivnější, tím jsou nenažranější. Běžte se podívat do nejbližšího hypermarketu, co se tam děje.
Když idealistická blbost funguje, je to pohoda. Pokud vlastníte nemovitosti a současně firmu, která vám nemovitosti spravuje, garantuji vám ze své zkušenosti, že se neudřete. Souhlasím s tím, že v období budování systému správy a prvních investic "je to zápřah". Je však vynikající, že po pár letech (mně to trvalo tři roky) "můžete vypřáhnout". Považuji za lepší být chytrej a bohatej než jenom chytrej. Bohatství nevnímám jako marnotratnost, ale jako svobodu se rozhodnout "spotřebovávat málo nebo hodně". K bohatství nevidím synonymum udřít se.
Pěkný článek, jako počáteční téma k úvahám a na diskusi mezi přáteli za dlouhých zimních večerů...
Drobný zádrhel bych viděl v tom, že čtenář takového článku bude buďto patřit do skupiny lidí která o těchto tématech přemýšlí tak nějak z principu a článek pro něj nebude mít extra přínos, nebo bude patřit do skupiny lidí, jimž by "zamyšlení se nad tím, jak chtějí prožít život" prospělo, nicméně jejich reakce bude v zásadě obranná a článek svůj účel nesplní.
Problém je také v tom, že jak lidé (obou zmíněných skupin a i většina ostatních) stárnou, tak si vytvářejí obranný mechanismus před neúspěchy, nenaplněnými sny, nespokojeností se životem, ... a tím je to, že přestávají snít. Skupina lidí, kterou v článku představuje tatínek ne-zaměstnanec, je ta skupina u níž bylo snění potlačeno jen částečně.
Ano, máme tady 1000 poznámek na téma co nemáme dělat a co děláme špatně, jak typické. Ale ani jeden konkrétní příklad, jak začít jinak. Mám koupit další byt, abych jej pronajímal (a co když se mi do něj za peníze, které od toho budu chtít, nikdo nenastěhuje)? Mám začít podnikat (klidně, řekněte mi, jakou činnost mám provozovat, abych byl konkurenceschopný a kolik lidí zaměstnat navíc, aby vyřizovali byrokracii se státem)?
Kiyosaki je jako kartářka - přesně ví, kde děláme chyby a dokáže je popsat. Ale rady jsou velmi obecné a pouze se hezky poslouchají. Jakmile se začne člověk chovat podle nich, zjistí, že je stále na začátku a o ničem moc vlastně neví.
Chce to vysokou ekonomickou nebo 10 let v tatínkově firmě - ale kdo má dnes rodiče živnostníka?
A potom tu jsou ty demagogové Amway, kteří mají Kiyosakyho jako modlu... ale to je úplně jiné téma.
Já Amway nikdy nedělal ale známá ano. Nabízela mi vodní filtr za 20 000 a jakýsi doplněk stravy ze sóji za 1 000 Kč. Nevím co to musel být za zázrak. No nešel jsem do toho a ještě jsme se kvůli tomu rozkamarádili... Už to mi stačilo k tomu, abych Amway nikdy nedělal. Že prý to dělá ráda, podniká, dělá na sebe, pracuje kdy chce a ne když musí. No ale když jsem ji v neděli někam zval tak nemohla, prý jede do Prahy na školení Amway...
Takže kdo podniká, pracuje opravdu kdy chce, třeba i v neděli.
Ano, to už vím taky. Kdysi jsem chodil s nabídkama reklamy do jedněch reklamních novin. Protože jsem neměl známosti, sehnal jsem prd. Ale v těch novinách měla obrovskou reklamu jedna velká společnost, která to vůbec nepotřebovala. Zřejmě tam někdo, kdo tu reklamui taky sháněl měl známého. Tak proč nepodojit firmu formátu EONu, že. Z cizího krev neteče a my se s kámošem rozdělíme o provizi... tak to chodí.
no ja nevim, me cizi chyby staci, naucil jsem se jim verit. A i kdyz jim nerozumim, snazim se jim vyhnout. Kaslat na chyby ostatnich a historii a verit jen tomu, co sam poznam je k nicemu. To delaji lide uz par tisic let a k nicemu to nevedlo. Idelalni zpusob JAK veci delat proste neexistuje. Kazdy si ma jet podle sveho, o tom ta evoluce a prirodni mechanismy jsou. Mozkem take nikdy nevymyslite PRAVDU. Nejde to. Mozek jen aproximuje mezi znalostmi, ktere ma k dispozici. Takze jestli hledate svaty gral, navod jak zbohatnout, tak ho nenajdete. Diky Bohu za to. Kdyby to zvladl kazdy pitomec, byli bychom opet vsichni chudi. Nebot vsichni bohati byt nemohou. Ja ctu podobne clanky prave proto, ze ukazuji, JAK SE DELAJI CHYBY. A zda se, ze to nefunguje nejhur. Protoze mi diky nim mozek aproximuje k nadprumernym resenim.
Ty příklady těch pasivních příjmů jsou nějaké divné. Nebo si snad autor opravdu myslí, že včely "samy" dávají med, že krávy "samy" dojí mléko či že sad "sám" nese ovoce a celá práce včelaře, sedláka či sadaře je obhlížet svá včelstva/krávy/sady láskyplným pohledem a poté si vzít med/mléko/jablka, která se samy donesou do chalupy a prostřou na stůl? Tak v tom případě autorovi prozradím, že práce včelaře/sedláka/sadaře je pěkná dřína, která nese med/mléko/ovoce až dlouho poté, co byla vynaložena práce (v případě sadu u po několika letech) a zaplacena daň (minimálně z nemovitosti). Autorův pohled je dost podobný názoru Marie Antoinety na romantický život venkovanů.
Není žádných pochyb, že práce včelaře, sedláka či sadaře je těžká a k romantice má hodně daleko. Pasivní příjem však není o práci včelaře, sedláka či sadaře. Zkuste si představit, že vlastníte sad a zaměstnáváte dobrého sadaře a obchodníka, který je schopen ovoce prodat tak, aby bylo dosaženo zisku. Zisk je pak váš pasivní příjem.
No, problém je dvojí:
1. Ten sadař nebo obchodník může uvěřit podobnému článku a rozhodnout se žít z pasivních příjmů - a toho sadaře a obchodníka budu muset dělat sám.
2. I když si nic nepřečtou, tak práce zaměstnavatele také není lehká - musí třeba mít rezervy, aby zaměstnance zaplatil, i když stromy spálí mráz, nese zodpovědnost za jimi způsobné škody, na což také musí mít rezervy, a zase musí zaplatit slušnou mzdu, aby ti zaměstnanci nešli jinam (či se nezařídili podle bodu 1). Prostě s tím pasivním příjmem má starosti, které také stojí jeho čas a námahu (i když to není sbírání jablek).
Ony vůbec podobné rady mají tu nepříjemnou vlastnost, že fungují, jen když se jimi skoro nikdo neřídí. Když začnou všichni chtít žít z pasivních příjmů, tak nebude nikdo, kdo by je vytvářel. Podobně, když si všichni postaví tří baráky, aby žili z pronájmu dvou z nich, nenajdou žádného nájemce, ...
Takže,. pokud se vám opravdu podařilo zařádit si život tak, že žijete s pasivních příjmů, moc se tím nechlubte a hlavně to neraďte ostatním, až bude podobných lidí víc, žádné pasivní příjmy nebudou.
Sám si odpovídáte. Práce zaměstnavatele opravdu není lehká a pokud nemáte rodiče milionáře, dostat se do stadia pobírání pasivních příjmů stojí hodně úsilí a času. Pasivní příjem neznamená, že přichází sám od sebe. Perpetuum mobile nefunguje ani v tomto případě. Jeho udržení stojí námahu a nervy. "Jen" přináší větší svobodu a nezávislost.
jsem nečetl ale praxe mého života v posledních 22 letech jeho teorii potvrzuje. Za hluboké totality jsem vyměnil byt v paneláku za téměř ruinu RD v atraktivní pražské lokalitě. Od začátku byl záměrem pronájem. Po 6 letech tvrdé práce jsem ještě před revolucí RD pronajal rakouské firmě. Nyní jsou v něm již několikátí nájemníci, při každé výměně jsem musel investovat do nákladných rekonstrukcí. Je třeba asi polovinu nájmu reinvestovat, jinak by člověk zkrachoval. Nicméně při skromném způsobu života mi zbylo na koupi 3 bytů, v jednom panelákovém bydlím, 2 pronajímám. Úspory jsem diverzifikoval do produktů peněžního trhu. Kromě období rekonstrukcí mám dost času vylepšovat si chatu. Takže souhlasím, "bohatý táta" nejdříve šetří a pro svůj produkt musí najít někoho, kdo ho koupí. Jako zaměstnanec vždy bude pracovat pro někoho, kdo si podstatnou část jeho odměny přisvojí. Ten postřeh, že podnikatel nejdříve utrácí a pak platí eráru, je trefná.
Máte pravdu. Využil jsem tehdy příležitosti. Dnes by to bylo mnohem obtížnější. Na druhou stranu, 2 byty jsem koupil v r. 98 z dnešního hlediska velmi výhodně a vzal si na ně půjčku. Také na rekonstrukci domu jsem si v r. 2000 půjčil milion. Takže si myslím, že člověk, který okamžitou spotřebu dokáže obětovat budoucímu výnosu, má šanci vždycky. Pokud jako Blackhawk pojedu na dovolenou bez finančního zázemí, tak pravděpodobně nebudu mít nikdy nic. Tím mu to ovšem neberu, každý má jiné priority.
Jo, to je můj případ. Nájem je podobně drahý splátkám z hypotéky. A někde prostě bydlet musíš. Buď v nájmu - a platíš cizímu hypotéku a sám máš prd. A nebo platíš hypotéku s vidinou, že to jednou bude tvoje. A splátky jsou podobné, jako by si bydlel v nájmu. Jak z toho ven? :D
12 let jsem pracoval u stavební firmy jako vedoucí výroby a stavbyvedoucí.Přešel jsem do soukroma a začal se zajímat o zakázky a bohužel to ve většině případů funguje tak že je přidělení zakázky již dopředu domluveno , když né tak firmy které se o zakázku zajímají na Vás jako na nového začnou tlačit ať jim děláte křoví nebo uvidíte, protože oni jsou prostě zvyklí tam dostávat práci už 20 let atd.Pokud je vypsáno opravdu poctivé výběrové řízení , tak skončíte na referencích protože je samozřejmě ještě nemáte... a jak je získáte když bez nich nemůžete nikdy vlastně začít...takže to je jako uzavřený kruh , kam mají přístup pouze vyvolení.
Samozřejmě, že vaše šance jsou minimální. Kdeco dneska umí postavit kdejaký lékař z Ukrajiny ... a že jich u nás ve stavebnictví je. Role podnikatele je úplně jiná, než umět stavět - na to si platí lidi. Podnikatel v první řadě musí umět sehnat zakázky a ještě důležitější je zajistit, aby za odvedenou práci dostal zaplaceno. Ještě dlouho budete dělat jen křoví - stačí, abych si do soutěže dal roční objem stavebních prací nad X mil. Kč (číslo doplńte dle potřeb zadavatele), reference za posledních 5 let, ISO 9001:2008 a jako stavbyvedoucího autorizovaného inženýra v oboru technologická zařízení staveb, který musí být vaším kmenovým zaměstnancem. Za těchto podmínek vás nenapadne se do soutěže ani hlásit.
Na vás zbývá tak max. 2 až 3 subka s cenou nižší o cca 30% . Je to kruté, ale taková je doba.
A je to tady. přesně vidím ty ubohé lidi, kteří se ani nezamysleli nad tím co zde bylo napsáno. rovnou píšou že to nedokáží apod. Např. hned první komentář je toho plný. já věřím tomu co Kiyosaki hlásá a souhlasím, že každý může být bohatý. Kdo četl jeho knihy ví, že Robert se musel ke všemu vypracovat a neseděl s rukama složenýma. Právě že ted je ještě víc možností, když je internet. Tak si tady plakejte dál lidi a nebo se seberte jdete do knihovny, inspirujte se a pohněte svými zadky. Stěžování Čechům nějak moc jde...
Hmm, taky znám jednoho borce, co se angažoval v Amway, ale i v jiných MLM. To bylo školení, pindů o bohatství, o pasivním příjmu. kdykoli jsem ho potkala, mlel o snech, krásných vilách a fárech za milijóny. Dneska má 30-letou hypo na starší ještě nerekonstruovanou chalupu (na 30 let proto, aby měl na splátky), auto asi 15 (stylem Franta mi nechal vrak za 5.000, já do dorazím a pak ho dám do šrotu) a bouchá dvanáctky v Kolbence. V rámci objektivity je třeba říct, že i sebekrásnějš sen se někdy realizovat nepodaří.
živnostník podniká jako fiz.osoba a za všechny své závazky ručí svým majetkem,pak je další skupina lidí,kteří se taktéž nazývají podnikateli,ovšem ručí omezeně nebo vůbec-kapitálové společnosti.tato druhá skupina bývá úspěšnější,protože riskuje cizí a jak známo z cizího krev neteče.pokud krev teče,tak tu máme konsolidační banku nebo klidně to nazveme agenturu-tá ty neúspěchy zamete a ty zaplatíme my všichni.tudíž at je nám útěchou,že se na těchto pitrovinách a mrázkovinách podílíme my všichni ovšem jen v případě ztráty.takže než začnete podnikat,tak si nezplette nenáviděného souseda se štaflema a autem na leasing s podnikatelem
Jednatel především odpovídá za škodu, kterou ze své funkce způsobí společnosti, jejímž je jednatelem. Neodpovídá nejen za škodu způsobenou úmyslně, ale i z nedbalosti. V případě vzniku odpovědnosti za škodu není tato odpovědnost nijak omezena a jednatel tedy může přijít nejen o všechen svůj majetek, ale klidně může nahrazovat vzniklou škodu až do konce života. Žaloby o náhradu škody proti statutárnímu orgánu (jednateli) jsou relativně běžná záležitost.
hmm, ty mas svoje, ja mam svoje. Jsem zamestnanec a kdybych zil v ideologii, jakou zde prezentujes, taky bych mel ... Muj pasivni prijem se uz dostal za hranici, ktera mi plati najem. Na to, ze sem pred trema rokama zacinal na 0, mi to prijde fajn. Ovsem mohl bych dat na tve rady, vzit si 20letou hypoteku, splacet bance a mit temer nulovy pasivni prijem. Za dvacet let budu mit svuj dum a nic navic. Fajn. Nebo taky muzu jeste tri roky pokracovat a nahrabat pasivni prijem, ktery mi zajisti i jidlo. Pak sice porad nebudu mit domecek, ale alespon si budu moct rict, ze v nejhorsim nemusim ani pracovat. Kdyby to tak slo dal, za 20 let si koupim mnohem vetsi dum a porad budu mit i bez prace co jist. Nemit penize je dost drahy, skoro jako spotrebak. To lide taky moc nevnimaji. A o tom je clanek.