Názory k článku Jaký dostanete důchod při platbě minimálních záloh? (PŘÍKLADY)
-
Láďa (neregistrovaný)
Hlavně pak nic nezachraňujte chvíli před odchodem do důchodu:
http://poradna.naseduchody.cz/vypocet-duchodu-osvc/ -
Tak, to už se moc zachránit nedá, že. Mně by se měl důchod vypočítávat z příjmů za 420 měsíců, a do dosažení důchodového věku mi zbývá pět let. Takže abych zvýšil svůj osobní vyměřovací základ o tisíc korun, musel bych posílat na pojištění o sedm tisíc měsíčně více, plus minus (abych tam poslal těk 420 tis.).
No, jenže i dnes jsem nad redukční hranicí takže do výpočtového základu by vstoupilo z té navíc odvedené "průměrné tisícovky" jen +260 Kč/měs, díky čemuž bych měl procentní výměru důchodu (po 46 letech pojištění) o hezkých 180 Kč měsíčně vyšší :-D.
Navýšit si dobrovolně sociální pojištění má význam jen tehdy, pokud je to na dostatečně dlouhou dobu, tomu navýšení reálně odpovídají příjmy (což u těch co platí minimální zálohy, obávám se, většinou není), a tehdy, pokud nebude po tom navýšení podstatně překročena první redukční hranice.
-
karel78 (neregistrovaný)
Škoda, že neexistuje na webu kalkulačka, podle které by bylo možné důchod aspoň orientačně vypočítat. Vím, že na webu MPSV mají ten excel, ale počítá jen pár let dopředu. Pokud je dnes někomu 20-50 let, tak si vlastně nemůže učinit představu a nemůže si nastavit, kolik má platit sociální pojištění (teda zaměstnanec se moc rozhodovat nemůže, ale živnostník nebo majitel firmy si to může nastavit praktick jak chce). Zadal bych třeba do té kalkulačky věk a jaký chci důchod a z kalkulačky by vylezlo, kolik musím platit na sociálku.
-
Pavel (neregistrovaný)
Podívejte se, jak často se parametry pro výpočet důchodu a odchod do důchodu mění. To i těch pár let dopředu, co je na MSPV je hodně optimistické, to zase naši pos(l/r)anci stihnou změnit.
Jen pro pobavení. Ještě za komunistů jsem si zkoušel spočítat, jak dlouho bych musel pracovat, abych dostal důchod stejný jako můj tehdejší plat. Vyšlo mi, že bych musel dělat do 92 let. A od té doby se to spíše zhoršuje, než zlepšuje.
-
Jelikož se každoročně příjmy z minulosti, používané při výpočtu důchodů, upravují koeficienty podle dosavadní inflace a průměrného růstu mezd na současnou "hodnotu peněz" (např. koeficient, kterým se násobí příjmy dosažené v r. 1986 je letos 9,5816, zatímco příjmy dosažené v r. 2015 se násobí jen koeficientem 1,0597), tak taková kalkulačka pro vzdálenější období prostě nelze vytvořit, jelikož ten budoucí vývoj inflace a výše mezd nikdo nezná. Tedy nezná ani budoucí hodnotu peněz.
Ale jednoduchým vodítkem může být první redukční hranice (letos tuším 12496 Kč). Pokud nepřehazujete právě někde ve sklepě peníze vidlema aby se nezapařily, jelikož nevíte co s nimi, tak má smysl navýšit si pojistné jen tehdy, pokud je váš tzv. "Osobní vyměřovací základ" (fakticky koeficiety upravený průměrný měsíční příjem) za dobu od začátku pracovní kariéry do současnosti nižší. Samozřejmě s tím, že musíte zvážit tu skutečnost, že navíc zaplacené pojistné se rozloží do celého období pojištění (např. u mne tedy do 420 měsíců).
Pokud jste ale s Osobním vyměřovacím základem znatelně nad touto částkou (letos), je potřeba vzít v úvahu, že při stanovení tzv. "Výpočtového základu" (používaného pro stanovení procentní výměry důchodu) se částka nad redukční hranicí započte jen z 26 %!
Dobrovolně si tedy navyšovat pojistné, je-li Osobní vyměřovací základ vyšší, nemá moc smysl, neb než se vám do systému ČSSZ vložené peníze vrátí na vyplácené penzi, tak zaručeně zemřete. Je lépe případné volné peníze dát do třetího pilíře, nebo vhodně investovat.
-
kk (neregistrovaný)
a/ Když budu platit 9.900,- budu mít důchod 9.100,-
b/ Když budu platit 20.000,- budu mít důchod 11.800,- díky redukční hranici.
Budu platit 40let 9.900,- a 10.100,- dám do slamníku, za rok 121.200,-, za 40let 4.848.000,-. Důchodcem budu 20let, na přilepšení k důchodu 9.900,- budu mít 20.200,- .
Takže co si asi vyberu?
Bohužel toto nevyužijí zaměstnanci, kteří pracují za 30.000,-Kč, odvedou za 30.000,- ale na důchod se jim započítává 11.883 + 26%z(30.000-11.883) = 16.593,-. -
miki (neregistrovaný)
Ta Vaše čísla jsou dosti zavádějící, protože platí "pouze dnes".
Odvody jsou v našem státě pouze pojištění, protože máte průběžný systém.
Vraťte se 40 let zpět a udělejte si podobnou kalkulaci s tehdejšími čísly. Vašich 20 tisíc dnes, což není ani průměrná mzda by bylo kolik? 1500,-?
(slušný plat dělníka tehdy).
1500 * 12 * 40 = 720 000. Na 20 let důchodu je to přilepšení 3000,- na měsíc k minimálnímu důchodu (nevím kolik je, 3800,-?)
Tj. žádná sláva.
A co když bude v důchodu déle než 20 let?
Je dosti lidí, což jsou 85+ -
jezevec (neregistrovaný)
poněkud zavádějící je ale i váš výpočet.
1) inflace nepostupuje skokově z bodu nula na bod Y+40, ale postupuje o kousíček každý rok, úměrně tomu se mění i výpočty a odvody pro každý rok. logicky je tedy (i když obojí je špatně) bližší pravdě, počítat s jedním číslem čtyřicet roků a extrapolovat časovou hodnotu peněz, než porovnávat dnešní číslo se mzdami před 40 lety.
2) počítáte pouze staticky odvody a důchody numericky, ale nepočítáte s investičním zhodnocením peněz. například investovat v roce 1980 sto tisíc korun do jakékoliv nemovitosti nebo do zajímavého veterána, dalo by vám dnes zhruba deset mega. ale i s konzervativní investicí se dá inflace přinejmenším porazit, není to tedy jen suma kterou ušetříte na pojistném.
3) nepočítáte s vývojem legislativy. v západoevropských zemích se věk odchodu do důchodu stále posouvá, práce pro staré lidi ale není, když už pominu že ne každý sedmdesátiletý je schopen a ochoten podávat konzistentní pracovní výkon. věku odchodu do důchodu se tedy vůbec nemusíte dožít, k čemuž nastavení systému logicky směřuje. pak není špatné mít za zadkem kakáč peněz, a přestat pracovat třeba v 60. pak v 85 se vaše potřeby smrsknou na vyhřátou postel, pantofle, a pár věcí co se vejde do rakve.
4) taky tady mohou za pár dekád převládnout muslimáci, a důchody nám zrušit zcela. v sharia totiž nevěřící psi musí platit daň, aby mohli zústat naživu - s jejich krmením ze státního rozpočtu se rozhodně nepočítá. -
* (neregistrovaný)
"například investovat v roce 1980 sto tisíc korun do jakékoliv nemovitosti nebo do zajímavého veterána dalo by vám dnes zhruba deset mega"
No, nemovitosti sice šly od roku 1980 dost nahoru, ale jen velmi málokterá z 0,1 na 10. Reálnější je spíše z 0,1 na 2.
Co je ovšem horší, že
a) Vybral jsi si historicky interval s velmi nadprůměrným zhodnocením
b) investice do nemovitostí 2006 se přibližně rovná hodnotě z roku 2016, s inflací, údržbou, dalšími náklady, ale s výnosy z nájemného, je to prodělek. A nikdo neví, jaká bude hodnota investice z 2016 v roce 2050.No a veterán... většinou žádné terno. Ty ceny veteránů, s kvalitní renovací, nic moc. Pro radost a jako koníček, proč ne. Ale na kšeft je to mizérie. To jsou náklady na garáž atd.
3) Máš pravdu, ale tohle je neudržitelné. Posouvat odchody do důchodu při 10+% nezaměstnanosti celkově, o zaměstnanosti, a hlavně zaměstnatelnosti, lidí kolem 70-ti nemluvě.
Důvodem mediální masírky je kšeft důchodových fondů - které, jak si uvědomuje stále více lidí, nic neřeší, protože nemohou, dokonce i kdyby to bylo jejich cílem.
Co nutně musí přijít je zřejmé: úprava fondu pracovní doby, jako se tu už stalo v dějinách mnohokrát. Zkrácení směny z 16-ti na 12, 10, 8 hodin, zkrácení pracovního týdne na 5 dní atd.4) Pokud se tak stane, tak jsi stejně odepsaný. Nemovitost se stane neprodejná, zlato nevyvezeš, a i kdyby ano, v muslimy nazasažených zemích tě stejně nepřijmou. To bude nad jejich síly a kapacity.
-
miki (neregistrovaný)
Já to bral hrubě nepřesně ta čísla z doby "před 40-ti" lety, nicméně princip jste pochopil.
Pro běžného smrtelníka je prostě určitě lepší státu platit, než si spořit.
Drtivá většina lidí nebude investovat do fondů bez jakékoliv záruky (a že v této zemi je s fondy dost nepotrestaných zkušeností), těch pár korun měsíčně navíc zase nedá tu vstupní investici pro nemovistost (pokud nechci hypotéku, její úroky a další povinnosti) a nakonec co pak s tou nemovitostí, pokud už jednu mám?
Doba, kdy mi nájemník byt nevybydlel a zaplatil všechny poplatky + hypotéku je na většině míst pryč a za pár let tu bude tolik volných nemovitostí "z dob levných hypoték a výhodných investic", které nikdo nebude chtít.
ČR se taktéž brzy připojí k zemím, kde daň z nemovitosti nebude jen symbolická. Už totiž není kde jinde brát a tak už dnes se zvyšují různé koeficienty daně, nebo poplatky alá popelnice.
No a v neposlední řadě, platby sociálního pojištění nejsou jen na řádný důchod, ale i na ten invalidní, kdyby se něco stalo. -
karel78 (neregistrovaný)
Zdravím! Je mi 37 let, do 26 let jsem studoval, pak jsem byl 3 roky zaměstnán. Pak jsem byl 6 let OBZP - neplatil jsem si sociální pojištění, poslední dva roky jsem OSVČ a platím minimální zálohu.
Někde jsem četl, že vliv na výši důchodu má i doba pojištění. Já vlastně 6 let nebyl pojištěn. Vím, že nějakých 10 let lze být dobrovolně pojištěn, tzn. tuhle 6-ti letou díru bych mohl zalátat zpětným doplacením. Mám do toho jít? Celkem by šlo za 6 let asi o 120.000 Kč. Peníze mám, ale nevím, jestli není lepší je dát do podílového fondu, koupit akcie ČEZ, nebo jimi právě doplatit nepojištěnou dobu. Zatím se přikláním k doplacení sociálky.
-
Pavel (neregistrovaný)
To si rozhodněte, než půjdete do důchodu (jestli to ovšem tehdy ještě půjde doplatit). Těch šest let totiž může pro vás i rozhodovat, jestli vůbec nějaký důchod dostanete. Pokud budete mít tuhý kořínek a budete makat do osmdesáti, tak vás to asi trápit nebude. Ale pokud budete chtít si užít důchod co nejdříve, může to být podstatné.
-
Obávám se, že pokud jste nebyl v evidenci ÚP ani nestudoval, tak jako OBZP si můžete doplatit pojištění maximálně rok zpět (a celkem zaplatil max. 15 let, leč průběžně). Čili že tu šestiletou díru od 29 do 35 let asi doplacením pojistného nezalátáte :(. Tedy pokud se něco nezměnilo. V každém případě bych se poinformoval na ČSSZ, případně požádal o informativní přehled doby pojištění, abyste měl jasněji, co se bude počítat, a co ne.
-
karel78 (neregistrovaný)
Hm, tak to jste mě nepotěšil. Na ČSSZ jsem už byl, ale jsou tam pořád fronty, dlouho čekáte a není moc prostoru cokoli řešit a vyptávat se, protože lidi za váma jsou nervozní, navíc ty úřednice taky všechno nevědí (toto s doplacením rok zpět mi třeba vůbec neřekli). Jenom mi řekli, že za každý měsíc bych musel doplácet asi 1700 Kč, což při 6 letech dělá těch 12 tisíc Kč. Zkusím se objednat k nějakému finančnímu poradci, snad bde vědět víc.
-
Behemot (neregistrovaný)
Proč byste proboha režimu cokoli dával, jste upad na hlavu úplně, nebo jenom trochu? Dostanete ze 120000 hovno. Nakupte radši kvalitní víno, za 30 let se jeho cena zněkolikanásobí.
Tahle celá socialistická unie se za dalších 30 let třikrát rozpadne, spolíhat na to, že za půl života něco dostanete, checht. Jenže takoví jako vy ten bordel udržují při životě…
-
Pavell+ (neregistrovaný)
V podnikání existuje něco jako konkurenční prostředí. Pokud je platba na důchod nízká, pak ten, kdo by si platil dobrovolně víc, bude na trhu práce znevýhodněn. To, že stát umožňoval neplatit pojištění vůbec, nebo jen v malé výši, umožňovalo více lidem podnikat.
Pravděpodobně měli tito lidé odkráčet na pracovní úřad, a stát by jim zajistil vhodnější místo. Snižila by se konkurence a ostatní mohou zvednout ceny tak, aby se vhodný poplatek pokryl. -
kupecké počty (neregistrovaný)
Úvaha podle předložené tabulky je jednoduchá:
Když zaplatím minimální odvody, budu mít důchod malý, ale o 779 Kč resp. o pěkných 16% VĚTŠÍ než kolik jsem do toho vložil.
Když zaplatím čtyřnásobné odvody, nebudu mít důchod čtyřnásobný, ale jen dvojnásobný, tj. o nepěkných 50% MENŠÍ, než jsem do toho vložil.
Takže je lepší to zhodnotit podle vlastního uvážení a lépe, jak je i naznačeno v textu. -
Důchod dostane často větší, než ten živnostník, jelikož za zaměstnance mnohdy ten živnostník odvede i při minimální mzdě vyšší pojistné, než sám za sebe :-). Jinak to co píšete se nepochybně vyskytuje, a to nejen u živnostníků (osobně jsem se s tím mezi známými setkal nikoli u živnostníků, ale u s.r.o.), nicméně že by to bylo "běžné", to bych neřekl.
Ono procento nepoctivých, úplatných atd. je totiž rozložené v populaci docela rovnoměrně. Takže živnostníků či jiných podniků, které to takto dělají, je relativně zhruba stejné množství, jako zaměstnanců, kteří své zaměstnavatele okrádají jak mohou (však i soudruh Bureš říkal, že zaměstnance je potřeba neustále kontrolovat, protože strašně kradou), případně předstírají práci, stejně jako úředníků, policistů či soudců, kteří bez všimného nehrábnou, atd.
Jinak, z ekonomického hlediska, když jsem obdobnou situaci kterou zmiňujete kdysi řešil s jedním známým (právě s poukazem na to, že bude mít velmi malé sociální zabezpečení, kdyby se něco stalo), tak mi odvětil, že ho v jeho třiceti letech nějaký důchod nezajímá, a že se takto se zaměstnavatelem dohodl proto, že místo minimální mzdy plus dvaceti litrů na ruku by dostal akorát tak nějakých dvaadvacet tisíc hrubého (tj. před zdaněním). A lepší vrabec v hrsti... (Když pak přišel o práci a skoro rok byl na pracáku, docela se divil, jakou almužnu dostal.)
-
jezevec (neregistrovaný)
to záleží na tom, jestli ten zaměstnanec co dostává 15 "na ruku" je imbecil, a ty prachy rozfrcá jako dar z nebes - a nebo jestli má mozek, a polovičku z tech 15, o kterou společně se zaměstnavatelem okradli stát, si nějak investuje právě na ten důchod, resp na nemocenskou.
zaměstnavateli je to přece jedno, jestli dává mzdu zdaněnou nebo nezdaněnou, jeho náklady jsou stále stejné. ušetří zaměstnanec. -
danaka (neregistrovaný)
Z uvedeného dopisu ....... Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) upozorňuje, že roce 2014 činila za zaměstnance roční platba pojistného na důchodové pojištění průměrně 76 116 Kč, zatímco za OSVČ průměrných 32 184 Kč........ vyplývá, že OSVČ odvádí podstatně méně než zaměstnanci, ale neuvádí, že ta částka za zaměstnance je tvořena ze dvou částí: první (1/3 z 76116Kč) co platí přímo zaměstnanec a druhá (2/3 z 76 116Kč) co za něj odvádí zaměstnavatel. Stejně to funguje u plateb na zdravotní pojištění.
Tedy zaměstnanec zaplatí v průměru mín než OSVČ, ale bude mít vyšší důchod. Vytváří to dojem, jak je OSVČ nezodpovědný element, ale přitom zde není uvedeno, že po dobu nemoci (první 2 týdny) nemá OSVČ žádnou nemocenskou, nemá vůbec žádné ošetřovné na nemocné děti a nemá od nikoho placenou dovolenou. A pozor - od 15. dne nemoci dostane (při minimálních zálohách) OSVČ NEMOCENSKOU V "ZÁVRATNÉ" VÝŠI cca 110 Kč/den tj. 3300 Kč za měsíc!!!!!!
Celé je to špatně a nespravedlivě nastaveno. OSVČ je trestána za to, že se stala živnosníkem.....OSVČ platí téměř 4 tisíce měsíčně (i v případě, že zrovna nemá odbyt na své služby či zboží....) na odvodech (soc,nem,zdrav) sám si musí našetřit na dny nemoci své či dětí a na dny volna (pokud si je může dovolit)
-
ze života: (neregistrovaný)
Ale majitel toho zaměstnance to neplatí ze svého, zaměstnanec mu na to musí vydělat! A zaměstnanec si nesmí zvolit, jak moc nebo jak málo bude platit sociální daň, jako to může dělat OSVČ!
Když si OSVČ neplatí nemocenskou, tak nemůže během nemoci pobírat dávky! Zaměstnanec zdravotní daň a nemocenskou zaplatí povinně a nikdo se ho neptá, jestli chce/nechce a kolik!
Ani dovolenou zaměstnance neplatí jeho majitel ze svého, ale ten zaměstnanec mu na to musí během roku vydělat a majitel mu to pak během dovolené částečně vrátí!
Atd. -
mai (neregistrovaný)
Zaměstnanec mu na to vydělat nemusí.Jde o náklad zaměstnavatele,cena za pracovní místo,které zaměstnavatel vytvořil.Stejné je to s ostatními náklady,jako dovolená atd.Uvedu příklad: Firma získá lukrativní zakázku a místo 10Kč za hotový produkt dostane 20Kč.Firma se rozhodne svým zaměstnancům zvýšit plat.Více vydělala,ale ti zaměstnanci pracují stále stejně,nijak nezvýšili svoji produktivitu.Pokud má tedy firma 100 zaměstnanců a zisk 100 Kč,nelze říct,že se každý zaměstnanec na tomto zisku podílel 1/100.
-
realista (neregistrovaný)
Ale samozřejmě, že musí. To si myslíte, že by jinak zaměstnavatel šáhnul do své kapsy a zaplatil? Náklad zaměstnavatele na zaměstnance/pracovní místo = cena práce = to co zaměstnanec musí vytvořit svou prací!
Zaměstnavatel/frima nese veškerou míru rizika, takže když prodělává, platí to ze svého, když vydělává, moří svoje dluhy a úvěry, které musela mít při startu podnikání. S velkým ziskem pak může investovat do rozvoje/vývoje/nových zaměstnanců.
-
To co píšete je jak z maoistické příručky z šedesátých let minulého století, nebo z politicko-ekonomického školení rudých khmérů ;).
Ono to sice částečně platí, leč 100% by to platilo tehdy a jen tehdy, pokud by podnikatel sám "ani nehrábl", tj na všechno měl zaměstnance, kteří by všichni vykonávali produktivní práci a sami si ji organizovali, a podnikateli přenechávali nějaký desátek (proč?).
Napadá mne třeba parta kopáčů, s vlastními krumpáči a lopatami, kteří si sami shánějí zakázky a sami zajišťují veškerou administrativu.
V jakémkoli jiném případě se zaměstnanci na výdělku pro podnik zpravidla pouze částečně podílejí. A v některých případech dokonce ani to.
Nulový podíl na výdělku podniku má třeba uklízečka v advokátní kanceláři (tam zpravidla za účelem výdělku nejvíce pracují podnikatelé, tedy ti advokáti, a uklízečka jen nahrazuje nějakou jejich sem tam potřebnou neproduktivní činnost, případně nakoupenou úklidovou službu, je-li to levnější). Tu jednoznačně zaměstnavatel platí "ze svého" (samozřejmě že za práci, ona však nevydělala zaměstnavateli nic), a dokonce je na domluvě podniku a té uklízečky, v jakém režimu bude práce vykonávána, tedy zda za ni nějaké sociální bude placeno, či nikoli.
A nízký podíl na výdělku (tržbě) pro podnik může mít třeba i dělník, obsluhující nákladný a výkonný stroj, protože tam je nejvýznamnější zhodnocení "práce minulé" kterou si podnik koupil tím, že do toho stroje investoval. A z hlediska kalkulace podílu konkrétního zaměstnance na výdělku toho stroje je jeho podíl jen takový, kolik činí na celkových nákladech a výdělku (či zisku) jeho hrubá mzda.
Komunisticko-odobrářská představa, že "já jsem to tomu kapitalistovi všechno vydělal", a beze mne by se ani nehnul, je lichá. Respektive, ten zaměstnanec a jeho práce je stejně důležitý, jako třeba řízení podniku, nafta do stroje, či elektřina. A dovozovat, že náklad na spotřební daň z nafty není nákladem podnikatele, ale náklad té nafty, protože ta tu práci udělala, by bylo asi docela zvláštní. ;)
-
Miki (neregistrovaný)
Naivní představa, že uklízečka nemá žádný vliv na výsledek firmy. Vy budete asi dobrý šovinista.
Samozřejmě, že firma stojí a padá se zaměstnanci. Co by asi tak pan podnikatel dokázal bez nich? Jasně že hraje klíčovou roli ve firmě, ale rozhodně bych netvrdil, že on je ten nejdůležitější.
Třeba zrovna ta uklízečka má vliv na úroveň prostředí a když k Vám dojdou do firmy klienti, tak čistota a úroveň sociálek ledacos o firmě napoví. Podobně tak to přispívá k pohodě pracovního kolektivu.
A kde je pohoda, tam jsou většinou lepší výsledky.
Sebelepší podnikatel se špatnými nebo nespokojenými zaměstnanci se může jít dříve či později bodnout. -
Rozumíte, prosím, psanému textu? Nezpochybňuji, že uklízečka (zpravidla) pracuje, pokud je v zaměstnání a uklízí. Ale je to "režijní zaměstnanec" a podniku přímo nepřináší žádné tržby (tj nevydělává).
Její práce, jakožto práce zaměstnance, je celkem snadno nahraditelná nakoupenou komoditou/službou, například od nějakého živnostníka/živnostnice Čistěny, třeba bez zaměstnanců.
A nebo, příklad právě z advokátní kanceláře mé kamarádky, kdy došla majitelka podniku k závěru (tuším po čtyřech změnách personálu), že to dámy v pracovním poměru jako uklízečky nedělaly v kvalitě dle jejích představ.
A proto nakonec podnikatelka sama osobně úklidu věnuje přiměřený čas, místo toho, aby ZE SVÉHO zaplatila jiné firmě, nebo uklízečce, tedy zaměstnanci. A současně ZE SVÉHO případně zaplatila zdravotní a sociální odvody za to, že smí využít práci zaměstnance místo své práce (či služby jiné firmy), což má zcela evidentně charakter zvláštní daně (v podstatě srovnatelné s daní spotřební u některých komodit).
Jinak samozřejmě vnímám, že dobré pracovní prostředí má (zpravidla) vliv na spokojenost (a přeneseně na výkonnost) zaměstnanců, respektive podnikatele samotného. A na pracovní prostředí má častečně vliv i úklid (vedle vybavení pracoviště, osvětlení, teploty, organizace práce, pracovní doby atd.). Ale pořád je, z pohledu tržeb podniku, ten význam toho, zda úklid zajišťuje Petra, Pavla, nebo jako službu třeba jiná podnikatelka Čistěna, srovnatelný s tím, zda do služebního auta podnik tankuje běžné palivo u Benziny, nebo třeba prémiové u Shellu ;)
-
Pavel (neregistrovaný)
Pardon ale uvědomujete si, že jsou i takové podniky, ve kterých je úklid jednou z jejich klíčových činností? Co třeba kuchyně, masokombináty, výrobci léků, nemocnice, ... Tam uklizečky opravdu nemají význam jen "zlepšovače pracovního prostředí", tam by to bez úklidu mohli za den zavřít.
A že to ty odvody platí podnikatelka ze svého? Předpokládám, že když taková podnikatelka někoho přijímá za řekněme 20 000, tak ví, že ji bude na mzdových nákladech stát 27 000, a s dalšími náklady (pracovní pomůcky, ...) dejme tomu 35 000 a že si dopředu spočítá, jestli opravdu zaměstnáním toho člověka dokáže navýšit své příjmy o více než tuto částku. Ono tvrdit, že to platí podnikatelka ZE SVÉHO je stejná demagogie, jako tvrzení, že to platí jejich zákazníci. Odkud odjinud přece ta podnikatelka ty peníze bere. A jestli to platí opravdu ze svého, tedy ze svých úspor či prodejem osobního majetku, tak by měla rychle, ale hodně rychle s tím podnikáním přestat.
-
Michal2 (neregistrovaný)
Podnikatel se bez zamestnancu neobejde a naopak. Nicmene pochyobovat o tom, ze kdyz podnikatel nakoupi stroje za stovky milionu a na jejich obsluhu najme delniky, tak je mimoradne hloupe naznacovat, ze si jsou navzajem potrebni stejne pac podnikatel se stovkami mln. se hleda kapanek hure nez delnas.
Kapital je uz dnes mnohem dulezitejsi nez prace. Upozornuji, ze nijak nehodnotim, zda to je dobre nebo spatne, jen konstatuji holy fakt.
S masovejsim nastupem plne automatizovanych provozu tento spor snad skonci zcela.
-
ass (neregistrovaný)
Ale to co píšete je fakt úsměvná nemysl nemájící s realitou nic společného.
Pouze demagogicky používáte příklady profesí, které jsou nahraditelné "rychle", a ztoho nesmyslně vyvozujete, že podnikatel je v násobcíéhc víc potřebný než zaměstnanec...
Ve skutečnosti, to stojí na odbornosti, té či oné profese a velikosti podniku.
dám příklad co by jszte mohl pochopit i VY. Když v nemocnici na JIPce bude dělat 150 sester a dá výpověď 10, tak se nic neděje, ale když to bude menší nemocnice a bude tam jenom 50 sester, a dá jich výpověď 10, skončila JIP na neschopnosti ze zákona zajisti péči...
Podobně to bude u firmy, kdy podnikatel musí dělat nějakou práci, a bude mít 3 soustružníky a termíny jakžtakž stíhat, a 2 mu dají výpověď...Ale jooo, můžete dál vést podobné chytré řečičky a skončíte jako ředitelé nemocnic na slovensku, kteří bájili podobné řečičky o nahraditelnosti a teď čumí na televizní kamery a musí říkat "ano zavíráme akutní péči"...
-
Kapitál je důležitější než práce (neregistrovaný)
"Kapital je uz dnes mnohem dulezitejsi nez prace. Upozornuji, ze nijak nehodnotim, zda to je dobre nebo spatne, jen konstatuji holy fakt."
Kdyby to tak bylo, tak každý dnešní podnik by se investoval mnohem větší objemy peněz do dalšího rozvoje, aby si maximalizoval své příjmy, zvlášť, když i půjčit si je dnes velmi levné. Pravdou ale je, že na trzích jsou přebytky kapitálu, které končí neustálým nafukováním různých trhů.
Jsou firmy které dnes dokáží velmi rychle expandovat, ale celkově je mnohem více těch, které jen sedí na penězích. -
ass (neregistrovaný)
Ale kulové, Maoista jsi poze ty.
Zaměstnavatel má zaměstnance nebo stroje, pro něj je to jedno. Jedno i druhé má náklady, a musí vydělat svou prací tolik aby se náklady na něj zaplatili jinak by pak musel dotovat provoz jak stroje tak plat člověka z jiné výdělečné=plusové činnosti.
to co jsi napsal, jsou právě ty bolševické kecy, pře 89 byli podle marxe, teď jsou podle kalouska, což nemění, že obojí jsou žvásty nemající s realitou nic společného...
Platí jenom jedno, pokud svou prací zaměstnanec nevydělá tolik, aby vydělal na svůj plat a něco navíc, tak bude propuštěn, stejně jako by podnikatel pořídil třeba soustruha a ten za svou životnost nevidělal tolik kolik by měl, tak musí pryč...
Ale to by jsi musel použít rozum při čtení a "managerování" místo opakování žvástů s ekonomických knížek, které sice popisujjí realitu, ale bez rozumu pak vycházíá podobné bolševické nesmysli, co píšeš ty...
-
Ass (neregistrovaný)
Lžeš jak se Kalouskovy práší od huby. Takže pro tebe ynteligente, zaměstnavatel odvádí za zaměstnance VŠECHNY ODVODY, jenom to rozděluje do různých tabulek...
Kdybys měl znáku inteligenci, jistě bys věděl, že pro zasměstnavatele je něco jako mzdový náklad, jako jedno číslo a jenom musí za stat platit účetní, která podle státních příkazů tyto peníze přerozdělí na hromádky a každou pošle někam, a zaměstnaci zůstane jenom něco čemu se říká čistá mzda, tedy zaměstnanec nikam nic neposílá, posílá vše i tu bajnou hodnotu, zvanou tebou "platí zaměstnanec" i tu druhou bajnou "platí zaměstnavatel", kulové, platí jenom :
Zaměstnavatel ze mzdových nákladů většinu odvede kam mu stát přikázal a na výplatní pásce to nezve různými názvy co mají méně inteligentním lidem jako ty nalhat, že se s pěnezi děje něco jiného než se reálně děje".... -
Loren (neregistrovaný)
Nesouhlasím, že "Celé je to špatně a nespravedlivě nastaveno. OSVČ je trestána za to, že se stala živnosníkem".
U OSVČ se to prostě jinak počítá
1) OSVČ musí vydělat měsíčně asi o 1/3 víc, než zaměstnanec, aby na tom byl stejně - t.j. aby uplatil absenci spoluúčasti zaměstnavatele na pojištění a absenci dovolené a nemocenské. To je známo a firmy to přepočítávají přesným koeficientem, když nabízejí "chceš dělat na mzdu nebo jako OSVČ"
2) OSVČ má výhodu paušálů, takže běžně je celková zátěž všech plateb daní a pojištění reálně nižší, než u zaměstnance. Zaměstnanci nikdo nic neodpustí - a žádné paušály.
Pokud si OSVČ myslí, že to pro ni není výhodné, tak se jde prostě nechat zaměstnat. Nezaměstnanost je minimální (musí člověk aspoň trošku být ale ochoten pracovat).
-
Loren (neregistrovaný)
Záslužný počin, tento dopis, mělo by se to nám-OSVČ připomínat častěji.
ALE: ač mám VŠ vzdělání, moc jsem dopisu v detailech nerozuměl - nebylo to moc názorně vysvětleno. příklady s "Vyměřovacím základem " nebyly doprovázeny odpovídajícími částkami měsíčních plateb pojistného - a to si člověk pamatuje spíš: Platím minimum, asi 1500. Nebo: z daňového základu 20000 měsíčně platím PSSZ asi 3000 Kč, t.j. reálně asi 14%.
To by lidi chápali lépe než pojmy "dvojnásobek minima vyměřovacího základu" a pod.
Když pak čtu "Skutečné výdaje pana Nováka ... 50 % " (má příjem 600000 ročně) a tedy "čistý příjem pana Nováka je pak 300000" - tak jsem zmaten: od toho se musí přece odečíst daně, platby sociálního a zdravotního pojištění - zbytku snad říkáme čistý příjem.
Tak vidím, že stejně musím Googlovat a podívat se do předpisů, jak se to počítá... (to aspoň v tom dopise mohlo být, ten vzorec pro pojistné a jeho objasnění)
Moc mi ten dopis jasno neučinil. Je to jen málo vypovídající ale přece výzva, aby se člověk sám staral.No a: proč se píše pořád o "zálohách" ? Jde přece o "platbu sociálního pojištění" za měsíc. Zálohy nejsou důležité - ale roční vyúčtování ČSSZ dělené 12 (na měsíc).
-
ali (neregistrovaný)
S vaším komentářem naprosto souhlasím. Je vidět že paní, která psala ten dopis asi neví, jak vypočítat čistý příjem OSVČ. Tvrdit, že po odečtení nákladů (tržby 600 000 - /mínus/ náklady 300 000 vznikne čistý příjem 300 000, je opravdu neznalost. S tímto tvrzením se setkávám poměrně často (ne jenom ze strany zaměstnanců, občanů, ale i samotných OSVČ).Je to asi opravdu naše česká neznalost, že si nedokážeme ani přesně vypočítat svoji mzdu.
Porovnání pouze sociálních odvodů zaměstnanec a OSVČ podle příjmů z příkladu:
Výpočet zaměstnance s hrubou mzdou celkem 300 000 Kč ročně (měsíčně 25 000 kč):
Hrubá mzda: 25 000 Kč
- 6,5 % sociální pojištění placené zaměstnancem (6,5 % ze 25 000 Kč): 1625 Kč
- 4,5 % zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4,5 % ze 25 000 Kč): 1125 KčČistá mzda po odečtení záloh pojistného: 25 000 – 1625 – 1125 = 22 250 Kč.
Výpočet OSVČ podle příjmů z příkladu v dopise:
(roční příjem, nebo tržby 600 000 Kč - /mínus 50%/ náklady 300 000 Kč vznikne příjem 300 000 Kč ročně (měsíčně 25 000 kč):
Minimální sociální pojištění placené OSVČ: 1943 Kč
Minimální zdravotní pojištění placené OSVČ: 1797 KčPříjem po odečtení minimálních záloh pojistného: 25 000 – 1943 – 1797 = 21 260 Kč.
Zaměstnanci tedy zůstane na živobytí 22 250 Kč, OSVČ (pokud odvádí minimální zálohy) zůstane 21 260 Kč měsíčně.
OSVČ však musí ještě doplatit na konci roku při vyúčtování ČSSZ(sociální pojištění je celkem 29,2% ročně pro OSVČ) 20 484 kč. OSVČ musí tedy doplatit ještě téměř jeden celý měsíční příjem.
Výpočet u zaměstnance je z hrubé mzdy zaměstnance. Pokud bychom započítali superhrubou mzdu, tedy ještě odvody, které odvádí zaměstnavatel, tedy 25% sociální = 6250 Kč a 9% zdravotní = 2250 Kč, dostaneme superhrubou mzdu zaměstnance 33500 kč měsíčně (ročně tedy 402 000 kč).
Aby OSVČ mohl odvést navíc, co odvádí zaměstnavatel za zaměstnance, musel by navýšit příjem (tržby) alespoň na 1.000.000 Kč ročně.
Superhrubá mzda zaměstnance je pouze číslo, na kterém se dohodl zaměstnavatel a zaměstnanec, aby bylo možno vypočítat jeho mzdu. On samozřejmě (zaměstnanec) vyprodukuje mnohem větší objem příjmu pro firmu. Tento příjem navíc je pak zisk firmy, peníze na obnovu a opravy strojů, peníze na montérky, na příspěvky na obědy, na dovolené atd. Jsou to tedy peníze na náklady firmy a zisk firmy. Takže i když zaměstnanec vidí na výplatní pásce superhrubou mzdu 402 000 Kč ročně, jeho skutečný roční výkon pro firmu je např. 1.000.000 Kč ročně. Tyto peníze jsou tedy na náklady a zisk firmy. Stejně jako má náklady OSVČ.
Nelze tedy porovnávat tržby OSVČ a plat zaměstnance (superhrubou mzdu) což se často děje. Jsou to nesrovnatelné věci.
Takže pokud velká část živnostníků v ČR má příjmy (tržby) okolo 600 000 Kč ročně, není to žádný velký luxus, i když si spousta lidí myslí, že je to jejich výplata.
-
libuška (neregistrovaný)
Budu se snažit o snadné vysvětlení.
Zaměstnanec vydělá za rok 314280 Kč zaplatí státu 129396 Kč.
Ve výsledku má čistého 15407 Kč. Zaplatí tedy více státu a proto bude mít i větší důchod.
OSVČ si odečte od příjmu výdaje a zůstane hrubý zisk, ze kterého
zaplatí sociální + zdravotní + daň. to je 89402 Kč má tedy čistý příjem
18740 Kč měsíčně.
ČLÁNKY DO MAILU