Hlavní navigace

Jak (ne)danit peníze, které sbírkou získáte na léčbu vážné nemoci?

13. 6. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Některé druhy léčby vážných chorob veřejné zdravotní pojištění nepokrývá. Za tímto účelem se pořádají různé sbírky, které mají příjemci pomoci s úhradou drahé léčby. Kdy se tyto příspěvky nemusí danit?

V případě, že od známých i neznámých lidí ve sbírce přijmete za nějakým účelem darem peníze, jedná se o tzv. bezúplatný příjem. Zákon o daních z příjmů (ZDP) připouští osvobození jistých bezúplatných příjmů od daně, jsou-li splněny určité podmínky.

Dnes si toto osvobození rozebereme s ohledem na přijímání darů na léčení, a to díky spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím, jež nám k tématu poskytlo odborný názor.

Jaké dary jsou osvobozené?

Pro účely tohoto článku může být příjemci daru užitečných hned několik ustanovení ZDP.

A to konkrétně § 4a odst. j) ZDP, podle kterého může být dar osvobozen v případě, že ho příjemce nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce jeho přijetí prokazatelně použije na léčení.

V případě, že by podmínky pro osvobození naplněné nebyly, stanou se takto přijaté prostředky příjmem dle § 10 ZDP (ostatní příjmy), a to v tom roce, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny.

Užitečné může být také ustanovení, podle něhož jsou osvobozeny také bezúplatné příjmy na humanitární nebo charitativní účel nebo bezúplatné příjmy z veřejné sbírky podle § 4a písm. k) ZDP

Dále bod, podle kterého jsou od daně z příjmů osvobozeny ostatní bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů (§ 10 odst. 3 písm. c) bod 1. ZDP).

Pak také ostatní bezúplatné příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti, a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou (§ 10 odst. 3 písm. c) bod 2. ZDP).

Jak upozornila Hana Baráková, mluvčí Generálního finančního ředitelství, v případě osvobození daru od osoby, se kterou příjemce daru (poplatník) žil ve společné domácnosti, musí být splněny obě podmínky a musí platit současně. Musí tedy platit, aby poplatník a dárce žili ve společné domácnosti, a to nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním příjmů. A zároveň musí platit, že příjemce daru z důvodu žití s dárcem ve společné domácnosti o tuto domácnost pečuje nebo je na dárce odkázán výživou.

Od daně jsou osvobozeny i ostatní bezúplatné příjmy (zejména dary) nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč (§ 10 odst. 3 písm. c) bod 5. ZDP). Relevantní je tedy úhrn ve zdaňovacím období posuzovaný za každého dárce zvlášť, upřesnila Baráková.

Dary a daň z příjmů

Pokud byste přijali dar, na který se zmíněné osvobození nevztahuje, budete příjem danit:

  • 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy,
  • 23 % pro část základu daně nad hranici 48násobku průměrné mzdy.

Příjmy, které jsou od daně osvobozené, se do daňového přiznání neuvádějí. Pokud příjem osvobozený od daně přesahuje částku 5 mil. Kč, vzniká poplatníkovi oznamovací povinnost vůči správci daně podle § 38v ZDP, upozornila Baráková z Generálního finančního ředitelství (GFŘ).

Pak musíte takové příjmy oznámit finančnímu úřadu ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Ačkoli oznámení nemá zákonem předepsanou formu, pro usnadnění vydalo GFŘ doporučený tiskopis.

Dary na léčení

V případě darů na léčení můžeme narazit na problém kvůli nejasnému pojmu „léčení“. Pokud pomyslíme na to, že můžete chtít svou léčbu posílit různými podpůrnými prostředky či procedurami nebo chcete svou diagnózu léčit např. i na zahraniční klinice, seznáme, že samotný pojem léčení je trochu vágní.

Pojem ‚léčení‘ není pro účely splnění podmínky osvobození přijatého daru od daně speciálně definován. V každém případě lze za léčení považovat poskytování jakékoliv odborné lékařské péče pacientovi s cílem ovlivnit průběh jeho onemocnění. Není přitom rozhodující, zda se jedná o léčbu poskytovanou v tuzemsku, nebo zahraničí, vysvětlila nám Baráková z GFŘ.

Jak prokazovat použití darovaných peněz?

Uvedla také, že způsob prokazování použití přijatého daru na daný účel není zákonem speciálně stanoven. Vychází tedy z obecné právní úpravy, daňového řádu. Jako důkazních prostředků lze užít jakýchkoliv podkladů, jimiž lze zjistit skutečný stav věci a ověřit rozhodné skutečnosti, pokud nejsou získány v rozporu s právním předpisem, a to i těch, které byly získány před zahájením řízení (§ 93 daňového řádu), uvedla pro server Měšec.cz Hana Baráková.

Jako důkaz vám tedy mohou posloužit např. různé výpisy, listiny, záznamy, ale i svědecké výpovědi apod.

Musíte dary evidovat?

Dále není ze zákona na první pohled zřejmé, jestli je nutné přijaté dary na léčení evidovat, jaké informace by v takové evidenci případně měly být nebo zda si musíte za účelem evidence například zřídit speciální účet.

Zákon neukládá fyzické osobě ve vztahu k přijatým darům žádnou evidenční povinnost (nejde-li o dary přijaté v souvislosti s podnikáním) ani povinnost přijímat dary jen na vyhrazený účet, a to ani v případě, že se jedná o dary, u nichž je osvobození od daně vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek, pokud jde o účel či použití daru, informovala nás Baráková s tím, že musíte být jen schopni prokázat splnění zákonných podmínek pro vznik osvobození (jak jsme popisovali výše).

Z hlediska postupu podle ní pro obdarovaného není rozdíl, jestli dar obdržel od fyzické, nebo právnické osoby.

skoleni_15_4

Odpočet od základu daně

Co se týče odčitatelnosti daru na straně dárce, je tato problematika z hlediska nezdanitelných částí upravena v § 15 odst. 1 ZDP pro fyzické osoby a z hlediska položek snižujících základ daně v § 20 odst. 8 ZDP pro právnické osoby.

Pokud jde o dary poskytované přímo fyzické osobě, mohou dárci (pokud splní podmínky ve výše odkazovaných ustanoveních) snížit základ daně o hodnotu daru poskytnutého např. i fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby. A to na zdravotnické prostředky (max. do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami) nebo na zvláštní pomůcky dle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (max. do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu). A dále na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).