Názory k článku Desetník: Jak vydělat na spořicím účtu a kreditní kartě
-
SocPredator (neregistrovaný)Je jen otázkou času, kdy ČSOB zavede 2% poplatek na transakce s kreditkou. Podle mě to první dobití udělali zdarma jen pro rozjezd, nečekali tyto finty.
Platební příkaz u GE je za 10 Kč, tam netuším co s tím banka udělá, protože tento poplatek se zvyšovat moc nedá, spíše takto půjčené peníze začnou standardně úročit.
Češi své schopnosti sice prokázali, ale podle mě jde spíš o prokázání neschopnosti těchto bank potažmo produkt manažerů. -
guest (neregistrovaný)Já mám fixní plat, takže jakýkoliv čas navíc věnovaný práci mi peníze nepřinese. Zato operace s kreditkou a spořicím účtem mi přinese přes 800 Kč zisk za dobu 50 dní a to mi za těch pár kliknutí stojí. Ale chápu, že ten kdo podniká a za deset minut vydělá víc než těch 800 Kč tak se tomu taky bude věnovat.
-
Hanek (neregistrovaný)Dobře, že sem byl přidán tento příspěvek. Je to přesně tak, lidi vyhazujou hromadu peněz za pitomosti, ale prapodivnými operacemi chtějí ušetřit pár korun.
Celý je to o tom, že účastník těchhle přesunů (nebo jak to nazvat) je prostě pyšný na to, co objevil, je pyšný, že někoho přelstil. Užitek to má pramalý. -
Evelyn (neregistrovaný)Skoro bych řekla, že právě proto se toho banky bát nemusí. Je to sice způsob, jak z banky "vytáhnout" prachy navíc, ale většina národa si řekne, že je to moc práce za málo muziky. Odpor k vyplňování všemožných formulářů a k úředním úkonům je totiž u spousty lidí tak velký, že jim ani 250 korun nepřijde jako adekvátní odměna.
Budou toho využívat zase jen lidé, kteří si "rádi hrají". Ostatní to brzo omrzí a za měsíc za dva na to zapomenou (protože pokud jsem dobře četla, u většiny z uvedených transakcí se může postup opakovat až za měsíc). Takže musíte mít sloní trpělivost a soutěživého ducha. Jinak se na to příště vykašlete a o ty dvě stovky, ke kterým jste přišli, vás banka už stejně dávno obrala, takže si je může odepsat jako reklamu (účet, který lze - byť hypoteticky - "dojit", přece klient nezruší). -
anonymníMáte sice pravdu, že většina národa se toho nejspíš ani nevšimne (ona taky většina národa nepoužívá internetové bankovnictví a bez toho to jaksi nepůjde ;-) ), ale na druhé straně je dost lidí, kteří přesouvají peníze mezi spořicími účty jen proto, že někde je o 0,2% lepší úročení...
A když už mně banka dala kreditku s limitem 50 kKč a měsíčně na ni utratím maximálně 15, tak proč bych ten zbytek ležící ladem nevyužil, že :-). Banky, a ČSOB obzvlášť, ochotně podojí každého klienta, takže tady se situace kapánek obrátila a proč nepodojit naopak banky, dokud to jde... -
anonymníNo, ono to šlo dělat tam zpátky tam zpátky, limitováno to bylo pouze nerychlostí mezibankovních převodů. Psalo se v diskuzích o lidech, co údajně dokázali za měsíc takto protočit 10 mega. Kolik je z toho jedno procento? To už jde, ne? Navíc, ty peníze, co se pořád točili, půjčila zdarma jiná banka :)
-
anonymníNo jo, je to tak. Zajímalo by mě proč mi o tom nepřišel okamžitě mail od PaySecu??? Kdejaké blbosti a reklamy chodí mailem a takovou zásadní informaci nepošlou. Přitom ještě před měsícem měli v ceníku, že do 31.8.2008 je nabíjení platební kartou zdarma a po tomto datu bude jen první nabití kartou zdarma. Copak se má člověk denně dívat na jejich stránky do ceníku zda ho náhodou nezměnili? Kdyby to aspoň uvedli na hlavní stránce velkým písmem nebo tak něco... Je smutné, že se o tom musí člověk dočíst v diskusi...
-
Člověče, dojení moc nedoporučuju ;-)
Jednu dobu jsem dělal v pojišťovně pracovní úrazy ze zemědělských družstev a není o co stát. To bylo "při dojení jí stoupla kráva na nohu", "kopl ho kůň", "zranil se při vystupování z traktoru", člověk by neřekl, jak je to rizikové povolání. A hlavně - ty platy, to je fakt bída :( -
Důležité není vyrobit - ale prodat. A pokud ten zemědělec není schopen svůj výrobek (svojí práci) prodat tak, aby byl spokojen (třeba proto, že někde jinde na světe jsou schopni ho vyrobit levněji), má prostě smůlu. Život prostě není (a nikdy nebyl) fér.
Klasická ekonomická poučka o ceně vody a diamantu - jak to, že je diamant draží než voda, která je přece mnohem důležitější. Tohle se učí v prvním ročníku na ekonomce :) -
anonymníPokud budou všude ve světě dotovány určité výroby a my se budeme chtít světu ukázat ekonomický zázrak, totiž že vyrobíme cokoliv bez dotací, tak můžeme republiku zavřít a rozpustit, protože nedokážeme vůbec nic vyrobit levněji.
Vyspělé státy si nenechají do zemědělství "kecat" a jen my si necháme určovat, kolik že můžeme vyrobit litrů mléka, tun másla, litrů vína. A tak samozřejmě ty vyspělé k nám valí přebytky, a naši zemědělci krachují.
A to není jen u zemědělců.
Valí se k nám levná, nekvalitní elektronika z Asie, vodoinstalační materiál z mosazi dotované Itálií, papundeklový nábytek z Polska, prezervativy z Číny atd. atd.
Vyspělé státy mají takovou ochranu trhu, aby jejich občané měli práci a odbyt pro svou výrobu a nemuseli potupně jezdit pracovat do jiných zemí. Ostatně, viděli jste v hromadném měřítku, že by např. z Francie jezdili prodavačky do Německa, z Německa mýt hajzly do Norska nebo ze Švédska do Turecka montovat auta?
Jó, z jeden čas jezdili z Amreiky nebo Německa k nám učit mládež jazyky. Pak se ukázalo, že to byli vesměs pedofilové a jiní úchyláci ... -
Promiň, ale tady fakt meleš páté přes deváté. Na jedné straně to vypadá, že jsi zastánce dotací a na druhé straně se ti nelíbí, že ten, kdo dotace vyplácí určuje kvóty výrobků, které mohou být vyrobeny. Jestli něco Evropu zahubí, tak to budou právě ty dotace. Firmy se místo na zvyšování efektivity zaměřují na získání maximálních možných podpor (v ekonomii pro to existuje i odborný termín, teď si nevzpomenu na název) a pomalu to vypadá, že dnes nejde bez dotací vyrobit naprosto nic - omyl, jde a ne o moc dráž, než s nimi. Já jsem naopak pro to, odbourat všechny ty restrikce a regulace (kromě dohledu nad kvalitou a zdravotní nezávadností) a samozřejmě i dotace.
A že pracovníci nejezdí mezi státy? Ale kdeže, stačí se podívat někde, není to sice jako v USA, ale i v Evropě se cestování za prací začíná pomalu rozmáhat. Zatím je to sice otázkou spíše kvalifikovanějších lidí, ale to je dáno potenciálním velkým rozdílem v příjmu.
Když jsem byl s minulou firmou na veletrhu v Basileji, tak bylo nádherně vidět, jak přes hranice proudily auta pendlerů (Švýcaři, Francouzi, Němci) oběma směry - bylo je možné poznat na první pohled - vevnitř jen řidič, žádná zavazadla a za okýnkem cedulka "nic k proclení". -
anonymníAsi jste pořádně, Patriku, nepochopil.
Výrobky, které jsou dotovány v cizině, kvóty žádné nemají, a tudíž se i hromadně vyváží. Naopak, u nás se hlídají kvóty, aniž by se něco dotovalo. Dotují se útlumové programy (v zemědělství to bylo např. zatravnění polí, zalesnění luk nebo chov skotu bez následné produkce mléka. A samozřejmě, pokud se něčeho vyrábí málo, v nedostatečném počtu, tak zde pak letí ceny závratně a neúměrně vysoko /např. mléko, maso, byty, když se zasází málo brambor, tak i ty brambory. Atd. atd. Muselo by se bohužel centrálně plánovat - kolik republika skutečně potřebuje, na to napasovat plány pro jednotlivé zemědělce, k tomu něco z dovozu na obohacení trhu a u všeho nad uplatnit ochranářská cla, tak, jako to dělají vyspělé ekonomiky. Zemědělství bohužel není jako průmysl, kde, zjednodušeně, nejdou-li na odbyt třeba židle, se jejich výroba omezí, dřevo na ně určené se někde uskladní a lidi propustí. V zemědělství se po zasetí musí i sklidit - znovu zasít a tak stále dokola. U živého materiálu se nedá vše vymlátit nebo chovat kuřata 3 roky, až o ně bude zájem a pak za 4 roky zjistit, že není maso, vejce, mléko ale pak není možno najednou otočit nějakým zázračným knoflíkem a spustit "výrobu" v odpovídajících, požadovaných kvantech. Něco se dá sice řešit dovozem, ale ne dlouhodobě, a ne za situace, že v cizině je neúroda.
Jelikož bydlím na hranicích, mohu vás ubezpečit, že i když je u sousedů veliká nezaměstnanost, tak k nám pracovat od nich nikdo nejezdí!
A určitě nebudete chtít po prodavačce, aby dojížděla za desítku čisté mzdy s tím, že dá měsíčně 4 litry na dojíždění ... Když bude brát sto tisíc, tak asi ty 4 litry na dopravu oželí. Ono se nedá chtít po mizerně placených lidech, aby dělali stejné věci jako managment mající o 0 (nulu) vpravo na výplatní pásce víc. Pokudněkdo není toto schopen pochopit, budete to asi české prvenství na světovém pracovním trhu. -
Kvóty na zemědělskou produkci jsou uplatňovány samozřejmě i v západní Evropě.
Ano, je pravda, že nelze otočit kouzelným knoflíkem a rázně zvýšit produkci ze dne na den, ale to my nemusíme. V případě akutního nedostatku se potřebné potraviny jednoduše dovezou. Máme tu výhodu, že si můžeme hravě dovolit přeplatit spotřebitele někde v Ugandě (dosaďte jakoukoliv africkou nebo jinou méně rozvinutou zemi) a jejich potraviny si vzít (stejně jako to děláme u biopaliv). Takže hladomor Evropě nehrozí. Vyšší cenu by jednou za čas mohly bez problémů dorovnat prostředky, které se nyní každoročně bez efektu utopí v dotační politice. -
Anonym (neregistrovaný)Paysec od začátku čelí tomuto útoku :-)
ale pozor na jeho srandovní podmínky, viz http://paysec.cz/CmsPage.aspx?Id=BusinessCondition bod 46 e " Uživatel nesmíprovozovat svou činnost nebo užívat Systém způsobem, který vede nebo může vést ke stížnostem, sporům, nárokům, zpětným platbám, poplatkům, pokutám a jiným závazkům k tíži Provozovatele"
Jinak peníze z kreditky se dali točit po dvou dnech: Paysec, převod na účet, převod zpět na kreditku, dobití Payseca a dokolečka dokola...
Ze začátku to byla náhrada za ukradených 500Kč za úroky z kreditní karty CSOB, ale když jsem si uvědomil, že CSOB by se neostýchala ukrást i víc, přestal jsem se ostýchat i já :-) A nějak se ten tip rozšířil...
A nejlepší je závěr, upozornění na jejich nový srandovní bod obch. podmínek skrytý pod podezřením z praní špinavých peněz - protože protočení pár set tisíc přes systém Paysec.
Nejlepší na tom je Citibank se Shell kreditkou, promptně mě navýšili limit a budu nucen si jejich kreditku nechat ještě i jeden rok, i když nejsou schopni poslat polovinu správných výpisů a měl v plánu ji zrušit.
ČLÁNKY DO MAILU