Jak umíme spořit?

14. 12. 2004
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos – gunnar3000
Ilustrační obrázek
Téměř každý si vytváří finanční rezervy – spoří. Ať je cílem spoření zajištění sebe a své rodiny pro případ „výkyvu příjmů“, nebo pořízení čehosi, na co běžný příjem nestačí, je důležité spořit „tím správným“ způsobem. Jak ukládají volné prostředky Češi ve srovnání s jinými zeměmi?

Spořit lze mnoha způsoby – od ukládání peněz do obálky (či šuplíku) přes bankovní termínované vklady a spořící účty po investice v podílových fondech a na kapitálových trzích. Agentura GfK s podporou Bank Austria Creditanstalt uskutečnila průzkum o využívání bankovních produktů ve 14 vybraných evropských zemích. Z výsledků lze vyčíst zajímavé srovnání ve způsobech spoření.

Zatímco v Německu a Rakousku spoří více než 75 % občanů starších 15 let, v České republice je to jen 35 % a ze zkoumaných zemích spoří nejméně obyvatelé Ukrajiny – pouhá 2 %. Hlavní rozdíl však nespočívá jen v počtu spořících, ale především ve způsobu uložení prostředků – a samozřejmě objemu prostředků, které občané mohou spořit.

Spoření - EU vs. Pl, H, CZ

Z grafu „Finanční aktiva – domácnosti“ je patrný diametrální rozdíl nejen mezi naspořenou absolutní částkou, která je v průměru České republiky, Polska a Maďarska přibližně desetinová oproti eurozóně Evropské unie, ale také ve způsobu uložení (a zhodnocování) ús­por.

Převahu bankovních depozit v nových zemích Evropské unie lze přičíst několika faktorům, z nichž nejvýznamnějším je nezkušenost s investičními produkty a nedůvěra v kapitálové trhy, vycházející ze zkušenosti dřívějších let. Nezanedbatelná je dle mého názoru také skutečnost menšího objemu úspor – při nižší naspořené částce je potřeba mít k zajištění pro případ výkyvu příjmů větší podíl likvidně uložených prostředků.

Podíl úspor v jednotlivých spořících nástrojích je značně rozdílný i po přepočtu na hrubý domácí produkt na osobu.

bitcoin_smenarna

Finanční aktiva a pasiva - v % HDP

Bez přepočtu na hrubý domácí produkt vypadá statistika ještě hůře – v následujícím grafu je patrné, že úspory ani v jedné ze tří zemí – České republice, Polsku ani Maďarsku – nedosahují v žádném segmentu (s výjimkou bankovních depozit) ani 10 % průměru eurozóny.

Finanční aktiva a pasiva - v eurech na osobu

Přestože v současné době je většina úspor českých domácností uložena v bankovních depozitech, je pravděpodobné, že s růstem životní úrovně a disponibilního příjmu stoupne váha investičních produktů – podílových i penzijních fondů, kapitálových a investičních pojištění a přímých investic na kapitálových trzích.

Jaké jsou vaše rodinné úspory (na osobu)?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).