Vlákno názorů k článku Jak to má správně vypadat na letním dětském táboře? od Jarmila - Kdysi jsme dělali tábor, kde byly i děti...

Kdysi jsme dělali tábor, kde byly i děti z dětského domova.
Nesměli jsme použít vlastnoručně nasbírané borůvky na koláče a ani houby.
Děti mohly být ubytovány POUZE ve zděné stavbě, stany nebyly povoleny.
Musel být zajištěn tepelný zdroj pro případ chladna a deštivého počasí.
Děti se mohly pohybovat pouze na úředně schváleném hřišti, na aktivity mimo tento prostor bylo třeba více dozorových sil, ale ty nebyly, lépe řečeno nebyly na ně zdroje.
Děti nesměly pomáhat při přípravě stravy.
atd., atd.
Výsledek:
Borůvky a houby jsme obešli (kontrola přišla o dva dny později) a děti to přežily.
Stany jsme zrušili, děti spaly v tělocvičně. Pobyt na hřišti je srdečně nebavil. Za ten týden, co jsme tam byli, se byli 2x vykoupat, v lese byly jen na houbách a na borůvkách, tedy pracovně.
Dva dny poprchalo. Na usušení a přiteplení jsme vypotřebovali tolik energie, že na další turnusy už nezbyla. Další roky se proto tábory nekonaly, nebyly na ně zdroje.
Pro rejpaly podotýkám, že to bylo dva roky před pádem komunistického režimu. Ty předpisy byly tvrdé už tehdy a plně souhlasím s názorem zde uvedeným: abychom mohli cokoli uspořádat, museli jsme obcházet kdejaké zákony a nařízení. Je vidět, že změna režimu nepomohla. Cokoli v souladu se zákonem je drahé a rodiče dětí na to prostě nemají. Když ale všichni zúčastnění vědí, že se při pořádání akce obchází zákon, je to velké dobrodružství a partu to neobyčejně stmelí. Dokonce pak ty ešusy v potoce myje s radostí a s vědomím, že dělá něco nepovoleného, za co by normálně hrozila sankce.

Lesní plody a houby jsou na táboře zakázané dodnes. Vajíčka a maso se smí kupovat pouze z obchodu nebo od výrobců pod hygienickým dohledem (jatka, řezníci). Ale třeba zeleninu a ovoce můžete koupit i od soukromé osoby jako přebytky ze zahrádky. V článku chybí uvedená tatarka jako explicitně zakázaná potravina.

Jinak nevím, co to byl za tábor (něco takového si nedovedu představit), ale zažil jsem tábory již koncem 80. let a organizuji dodnes. Přesně vím, jaké předpisy se kdy měnily.

Ty předpisy byly přísnější právě proto, že tam byly děti z DD. Je to víceméně ochrana pracovníků DD. Epidemie by se mezi dětmi šířila rychleji než mezi dětmi z rodin a taky nikdo nechtěl jít k soudu, kdyby se něco stalo.