ne plně realizovatelné.Organizoval jsem putovní i stálé tábory přes 30 let a vím,co je přijatelné a co je možné bez vysokých finančních a personálních nákladů.Požadavky hygieniků,které byly stanoveny od stolu někde na ministerstvu,si tito úřednícu v praxi nevyzkoušeli a nemohou tedy posoudit,zda některé veci mají smysl.Vždyť přeci chceme zpátky do přírody a pokud to budeme dělat s rozumem,tak pro nás byli,jsou a budou hygienici svými nereálnými předpisy brzdou.Já to obcházel tak,že tábor byl nahlášen jako putovní s tím,že budou využívána veřejná tábořiště pro nás s vyhrazeným prostorem.
Bohužel tímto směrem se ubírají všechny pravidla a zákony. Místo přísnějšího vyžadování současných zákonů a nařízení se zpřísňují ty současné, kdy se zároveň počítá s tím, že se vlastně až tak moc dodržovat nebudou (např. neustálé změkčování trestů - hlavně co se bodového ohodnocení týče - v oblasti dopravy).
Je moc hezké provozovat tábor podvodně jako putovní a vykašlat se na hygienické předpisy. Solidně to kazí situaci a podmínky těm, kteří dělají tábory poctivě. Když už se něco stane (v drtivé většině případů právě na takovýchto odfláknutých táborech), tak se další rok zpřísní podmínky a doplatí na to právě ti poctiví.
Jezdím na tábory přes dvacet let a vždy jsme dělali tábor poctivě. Např. s hygienickou stanicí nemáme žádný problém. Známe se navzájem roky a víme, co je třeba. Hygiena nás dopředu upozorňuje na nové "nesmysly" z EU i rok dopředu a vždy jsme našli způsob, jak vyhovět požadavkům hygienikům k oboustranné spokojenosti.
Jinak ten článek je pouze stručný výcuc některých oblastí, které musí organizátor zajistit. Je zcela opomenuto to nejdůležitější a to jsou lidé na táboře - vedoucí, instruktoři, kuchaři, zdravootníci a další. Otázky školení a praxe jsou zcela opomenuty a přitom pro bezpečnost a zážitky dětí jsou jejich vedoucí to nejdůležitější.