Názory k článku Jak to má správně vypadat na letním dětském táboře?

Ze jsme pred triceti lety vubec prezili tehdejsi letni tabor :-)

Pravda, myti esusu v potoce - to by melo resit OSN jako nejtezsi zlocin :-)

Ja to nikomu nevnucuju a chapu ze doba je dnes jina, ale i tak je usmevne jak se musi vse znormovat a je chladne sterilini.

Prostě každému podle jeho gusta. Pro někoho je takový tábor dobrodružství, pro jiného jen nuda a pro jiného horror.

Ty "fajnové" tábory si organizovali přímo zaměstnanci pro svoje děti (taky tam sami jezdili jako vedoucí), aby když si nemůžou vzít dovolenou a bejt s nima doma, tak aby se měly, jako by byly doma.

Stejně tak já to nikomu nevnucuju, dokážu si představit děti, které by to nebavilo (právě proto, že je to vlastně stejné jako bejt někde s rodičema na chatě) a klidně budou spát ve stanu a celej den se válet v lese v mokrým listí, ale můj šálek kávy tohle nikdy nebyl, já byl vždycky spíš na ten komfort :D

ne plně realizovatelné.Organizoval jsem putovní i stálé tábory přes 30 let a vím,co je přijatelné a co je možné bez vysokých finančních a personálních nákladů.Požadavky hygieniků,které byly stanoveny od stolu někde na ministerstvu,si tito úřednícu v praxi nevyzkoušeli a nemohou tedy posoudit,zda některé veci mají smysl.Vždyť přeci chceme zpátky do přírody a pokud to budeme dělat s rozumem,tak pro nás byli,jsou a budou hygienici svými nereálnými předpisy brzdou.Já to obcházel tak,že tábor byl nahlášen jako putovní s tím,že budou využívána veřejná tábořiště pro nás s vyhrazeným prostorem.

Je moc hezké provozovat tábor podvodně jako putovní a vykašlat se na hygienické předpisy. Solidně to kazí situaci a podmínky těm, kteří dělají tábory poctivě. Když už se něco stane (v drtivé většině případů právě na takovýchto odfláknutých táborech), tak se další rok zpřísní podmínky a doplatí na to právě ti poctiví.

Jezdím na tábory přes dvacet let a vždy jsme dělali tábor poctivě. Např. s hygienickou stanicí nemáme žádný problém. Známe se navzájem roky a víme, co je třeba. Hygiena nás dopředu upozorňuje na nové "nesmysly" z EU i rok dopředu a vždy jsme našli způsob, jak vyhovět požadavkům hygienikům k oboustranné spokojenosti.

Jinak ten článek je pouze stručný výcuc některých oblastí, které musí organizátor zajistit. Je zcela opomenuto to nejdůležitější a to jsou lidé na táboře - vedoucí, instruktoři, kuchaři, zdravootníci a další. Otázky školení a praxe jsou zcela opomenuty a přitom pro bezpečnost a zážitky dětí jsou jejich vedoucí to nejdůležitější.

Kdysi jsme dělali tábor, kde byly i děti z dětského domova.
Nesměli jsme použít vlastnoručně nasbírané borůvky na koláče a ani houby.
Děti mohly být ubytovány POUZE ve zděné stavbě, stany nebyly povoleny.
Musel být zajištěn tepelný zdroj pro případ chladna a deštivého počasí.
Děti se mohly pohybovat pouze na úředně schváleném hřišti, na aktivity mimo tento prostor bylo třeba více dozorových sil, ale ty nebyly, lépe řečeno nebyly na ně zdroje.
Děti nesměly pomáhat při přípravě stravy.
atd., atd.
Výsledek:
Borůvky a houby jsme obešli (kontrola přišla o dva dny později) a děti to přežily.
Stany jsme zrušili, děti spaly v tělocvičně. Pobyt na hřišti je srdečně nebavil. Za ten týden, co jsme tam byli, se byli 2x vykoupat, v lese byly jen na houbách a na borůvkách, tedy pracovně.
Dva dny poprchalo. Na usušení a přiteplení jsme vypotřebovali tolik energie, že na další turnusy už nezbyla. Další roky se proto tábory nekonaly, nebyly na ně zdroje.
Pro rejpaly podotýkám, že to bylo dva roky před pádem komunistického režimu. Ty předpisy byly tvrdé už tehdy a plně souhlasím s názorem zde uvedeným: abychom mohli cokoli uspořádat, museli jsme obcházet kdejaké zákony a nařízení. Je vidět, že změna režimu nepomohla. Cokoli v souladu se zákonem je drahé a rodiče dětí na to prostě nemají. Když ale všichni zúčastnění vědí, že se při pořádání akce obchází zákon, je to velké dobrodružství a partu to neobyčejně stmelí. Dokonce pak ty ešusy v potoce myje s radostí a s vědomím, že dělá něco nepovoleného, za co by normálně hrozila sankce.

Lesní plody a houby jsou na táboře zakázané dodnes. Vajíčka a maso se smí kupovat pouze z obchodu nebo od výrobců pod hygienickým dohledem (jatka, řezníci). Ale třeba zeleninu a ovoce můžete koupit i od soukromé osoby jako přebytky ze zahrádky. V článku chybí uvedená tatarka jako explicitně zakázaná potravina.

Jinak nevím, co to byl za tábor (něco takového si nedovedu představit), ale zažil jsem tábory již koncem 80. let a organizuji dodnes. Přesně vím, jaké předpisy se kdy měnily.

Ty předpisy byly přísnější právě proto, že tam byly děti z DD. Je to víceméně ochrana pracovníků DD. Epidemie by se mezi dětmi šířila rychleji než mezi dětmi z rodin a taky nikdo nechtěl jít k soudu, kdyby se něco stalo.

Článek se týká hlavně organizačních záležitostí táborů, což v polovině června je o ničem - dobří organizátoři to dávno vědí, špatní to nebudou vědet nikdy.

Hlavní změna je ale v dětech. Dneska jsou to chcípácí, kromě 10%, které dělají závodně nějaký sport. Zatímco před dvaceti lety jsme bez problémů ušli 25 km pěší celodenní výlet (10 km tam, odpočinek, atrakce, 5 km přechod, odpočinek + jiná atrakce, 10 km zpátky). Dneska polovina dětí po 5 km skučí, že už nemůžou. Není divu, když přijedou na tábor, tak se nováčci ptají, kde je televize. První šok je, že tam žádná není a nebude. A oni hned vysypou kompletní program každého dne, seriál za seriálem od 14 do 21 hod, že se na polovinu z toho chtějí dívat. Po dvou dnech už si na televizi ani nevzpomenou.

Dneska je třeba mnohem více závislých kuřáků ve věku kolem 15 let. My to řešíme tak, že dítě, které je závislým kuřákem, je zdravotně nezpůsobilé se účastnit tábora a nevezmeme jej. 70% dětí s námi jezdí opakovaně každý rok a nově přihlášené buď známe osobně nebo známe někoho, kdo jej zná.

Ale na druhé straně kamarádství, dobrodružství a zážitky platí dneska jako v minulosti.

Dneska už i armáda změkčuje přijímací požadavky, protože fyzickými testy by dnešní počítačová generace neprošla.

Pane Fetter, divím se, že vám ty vaše recyklované články pořád někdo tiskne a možná dokonce i platí. Každý rok nabízíte prakticky stejné články několika médiím - například tuto "objevnou" sérii o dětských táborech jsem od vás četl už někdy před pěti lety...

1. opakování je matkou moudrosti
2. já /a asi i mnoho dalších/ třeba žádný takovýto článek před pěti lety nečetl, takže nevidím důvod, proč před prázdninami takové věci nepublikovat, třeba i opakovaně.

Ostatně, když vás nějaký článek nezajímá nebo jste ho již někde četl, nemusíte jej číst. Já taky nečtu vše ...