Při výběru pojištění bychom měli vycházet z toho, co nejvíce ovlivňuje náš příjem, a nikoli z ceny za pojištění. Je sice fajn, že nás pojištění stojí měsíčně doslova pár korun, ale v případě, že nastane neočekávaná situace, tak nás správně neochrání.
Správné nastavení pojistky ovlivňují vaše příjmy
Správné nastavení pojistky je oblastí, která je velmi individuální. Každý člověk má jiné výchozí podmínky.
Jeden může mít finanční rezervu ve výši několika měsíčních příjmů, druhý nemusí mít rezervu vůbec žádnou.
Někdo by v případě zdravotních komplikací dokázal svůj finanční rozpočet omezit, někdo může chtít zůstat na svém běžném standardu. Někdo má dluhy, jiný je mít nemusí a podobně.
K nastavení pojistných částek mohu přistoupit tak, že chci pokrýt pouze nutné výdaje. Druhou možností je, že si chci zachovat svůj standard a dorovnat aktuální příjem.
Vliv zdravotních komplikací na příjem
Jaký vliv má dopad invalidity, dlouhodobé pracovní neschopnosti či dokonce úmrtí na příjem rodiny či jednotlivce, si nejlépe ukážeme v následujících tabulkách.
Tabulka číslo 1 ukazuje výši invalidních důchodů podle jednotlivých stupňů. A také to, o jakou částku svých příjmů by přišel 30letý člověk do 65 let věku.
Tab. č. 1: Invalidita a její dopad na příjem
| Hrubá mzda | 10 000 | 15 000 | 20 000 | 25 000 | 30 000 | 35 000 | 40 000 | 50 000 | 60 000 | 70 000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistá mzda | 8900 | 12 405 | 15 850 | 19 295 | 22 740 | 26 185 | 29 630 | 36 520 | 43 410 | 50 300 |
| ID – III. stupně | 9090 | 10 699 | 11 610 | 12 521 | 13 432 | 14 079 | 14 720 | 16 003 | 17 285 | 18 568 |
| ID – II. stupně | 5715 | 6520 | 6975 | 7430 | 7886 | 8210 | 8530 | 9172 | 9812 | 10 454 |
| ID – I. stupně | 4590 | 5126 | 5430 | 5734 | 6037 | 6253 | 6467 | 6894 | 7322 | 7749 |
| Měsíční propad ( v Kč) | ||||||||||
| ID – III. st | 190 | –1706 | –4240 | –6774 | –9308 | –12 106 | –14 910 | –20 517 | –26 125 | –31 732 |
| ID – II. st | –3185 | –5885 | –8875 | –11 865 | –14 854 | –17 975 | –21 100 | –27 348 | –33 598 | –39 846 |
| ID – I. st | –4310 | –7279 | –10420 | –13 561 | –16 703 | –19 932 | –23 163 | –29 626 | –36 088 | –42 551 |
| O kolik přijde 30letý člověk do 65 let věku (v tisících Kč) | ||||||||||
| ID – III. st | 80 | 717 | 1781 | 2845 | 3909 | 5085 | 6262 | 8617 | 10 973 | 13 327 |
| ID – II. st | 1338 | 2472 | 3728 | 4983 | 6239 | 7550 | 8862 | 11 486 | 14 111 | 16 735 |
| ID – I. st | 1810 | 3057 | 4376 | 5696 | 7015 | 8371 | 9728 | 12 443 | 15 157 | 17 871 |
Zdroj: Vlastní výpočty Partners; kalkulačky na www.penize.cz
U invalidity třetího stupně pro člověka s příjmem 30 000 korun hrubého je ideální pojistná částka 4 miliony korun. Tato částka může v letech lineárně klesat, protože pokud by se člověk stal invalidní například až v 50 letech, přijde již o méně prostředků (konkrétně o cca 1,7 milionů korun), než když se stane invalidní ve 30 letech.
V případě invalidity prvního a druhého stupně se předpokládá, že člověk bude schopen najít další pracovní uplatnění, tedy není třeba krýt celý výpadek až do důchodového věku. U invalidity druhého stupně tedy můžeme výši pojistné částky nastavovat na stejnou hodnotu jako u třetího stupně. U prvního stupně bychom měli pojistnou částku nastavovat na určitou přechodnou dobu, která je dostatečná na překonání a přizpůsobení se nové životní situaci. Částka je zase individuální, všeobecně jako dostatečná může být výše cca tří až pěti ročních příjmů.
Jako pomůcku k výpočtu odpovídající pojistné částky můžeme použít informaci, že pojistná částka 1 000 000 korun je dlouhodobě schopná generovat cca 5 000 korun měsíční renty. Pokud by tedy bylo třeba pokrýt výpadek 10 000 korun měsíčně, lze volit pevnou pojistnou částku 2 000 000 korun.
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech
V případě smrti je dobré nastavit pojistnou částku na aktuální výši dluhů našich nebo naší rodiny. Pokud chceme nechat pozůstalým další finanční prostředky, například na studium pro děti, je dobré navýšit pojistnou částku o plánované výdaje.
Jak absence příjmu ovlivní finanční situaci rodiny, záleží opět na její konkrétní situaci. Tabulka číslo 2 ukazuje orientační výši vdovských a sirotčích důchodů podle výše příjmů. Pokud bychom se bavili o manželích, kteří mají dvě děti, tak by v případě smrti živitele s příjmem 30 000 korun hrubého rodina dostala cca 21 000 korun (jeden vdovský a dva sirotčí důchody). Tedy téměř celý původní čistý příjem. Nedává tedy smysl krýt ušlé příjmy na tak dlouho dobu jako u invalidity z důvodu, že v případě smrti vyplácí stát více peněz než u invalidity. Pojistná částka by se mohla opět pochybovat v rozmezí cca tří až pěti ročních příjmů, aby rodina měla prostředky na přechodné období než se se situací vyrovná.
Tab. č. 2: Výše vdovských a sirotčích důchodů
| Hrubá mzda | 10 000 | 15 000 | 20 000 | 25 000 | 30 000 | 35 000 | 40 000 | 50 000 | 60 000 | 70 000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistá mzda | 8900 | 12 405 | 15 850 | 19 295 | 22 740 | 26 185 | 29 630 | 36 520 | 43 410 | 50 300 |
| Vdovský důchod | 5715 | 6520 | 6975 | 7431 | 7886 | 8210 | 8530 | 9172 | 9813 | 10 454 |
| Sirotčí důchod | 5040 | 5684 | 6048 | 6412 | 6777 | 7036 | 7292 | 7805 | 8318 | 8831 |
Zdroj: Vlastní výpočty Partners; kalkulačky na www.penize.cz
Dlouhodobá pracovní neschopnost
Tabulka číslo 3 porovnává čistou mzdu a její vliv na příjem při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Ukazuje nejenom propad v prvním měsíci a v měsících následujících, ale i to, o kolik by člověk celkově přišel za rok trvání neschopenky a kolik to činí v čistých příjmech.
Ideální výše pojistné částky pro člověka s příjmem 30 000 korun hrubého, která dorovná příjem, je tedy cca 300 až 400 korun denní dávky. Ta se vyplácí za každý kalendářní den, čili z pojišťovny by člověk obdržel cca 9000 až 12 000 korun za měsíc.
Tab. č. 3: Dlouhodobá pracovní neschopnost a její dopad na příjem
| Hrubá mzda | 10 000 | 15 000 | 20 000 | 25 000 | 30 000 | 35 000 | 40 000 | 50 000 | 60 000 | 70 000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistá mzda | 8900 | 12 405 | 15 850 | 19 295 | 22 740 | 26 185 | 29 630 | 36 520 | 43 410 | 50 300 |
| PN – 1. měsíc | 4680 | 7017 | 9353 | 11 673 | 13 437 | 14 991 | 16 485 | 18 032 | 19 587 | 21 141 |
| PN – další měsíce | 5429 | 8144 | 10 858 | 13 542 | 15 586 | 17 385 | 19 124 | 20 923 | 22 723 | 24 522 |
| Propad – 1. měsíc | –4220 | –5389 | –6497 | –7622 | –9304 | –11 194 | –13 146 | –18 488 | –23 824 | –29 159 |
| Propad – další měsíce | –3471 | –4262 | –4992 | –5753 | –7155 | –8800 | –10 507 | –15 597 | –20 688 | –25 778 |
| 1. měsíc – % z ČM | 0,53 | 0,57 | 0,59 | 0,6 | 0,59 | 0,57 | 0,56 | 0,49 | 0,45 | 0,42 |
| Další měsíce – % z ČM | 0,61 | 0,66 | 0,69 | 0,7 | 0,69 | 0,66 | 0,65 | 0,57 | 0,52 | 0,49 |
| Propad za 12 měsíců PN | 42 401 | 52 265 | 61 409 | 70 905 | 88 003 | 107 994 | 128 717 | 190 055 | 251 386 | 312 717 |
| Počet čistých mezd | 4,8 | 4,2 | 3,9 | 3,7 | 3,9 | 4,1 | 4,3 | 5,2 | 5,8 | 6,2 |
Zdroj: Vlastní výpočty Partners; kalkulačky na www.penize.cz
Doplňková připojištění
Ostatní připojištění je třeba brát jako doplňková. Všechna jsou podmnožinou připojištění uvedených výše. Pokud dostanu závažnou nemoc, je pravděpodobné, že budu zároveň v pracovní neschopnosti a příjem mi tedy dorovná připojištění pracovní neschopnosti. Pojistnou částku u závažných nemocí je tedy vhodné nastavit pro případné vícenáklady v souvislosti s léčbou, tedy zhruba na rok až dva příjmů člověka. Během této doby jsou pravděpodobné tři varianty: nemoc vyléčíme, nebo bude natolik komplikovaná, že kvůli ní skončíme v invalidním důchodu, případně na ni zemřeme.
U trvalých následků úrazu se velmi těžko určuje, jaké bude případné plnění ze strany pojišťovny, velice totiž záleží na konkrétním úrazu. Pojišťovny uplatňují tzv. progresi, tedy čím těžší následek, tím vyšší plnění ze základní pojistné částky. Například pokud by byla pojistná částka nastavena na 1 000 000 korun, tak může být vyplaceno: v případě ztráty jednoho ukazováku cca 100 000 korun, v případě ztráty zápěstí cca 700 000 korun, v případě ztráty jednoho oka cca 1 000 000 korun, v případě ztráty horní končetiny nad loktem cca 1 500 000 korun a třeba v případě ztráty obou očí cca 5 000 000 korun. Tyto částky se liší podle pojišťoven, každá uplatňuje jinou výši progrese. Svou roli hrají i oceňovací tabulky pro jednotlivé úrazy.
U denního odškodného úrazem případnou výši pojistné částky volíme stejně jako u pracovní neschopnosti, ovšem plněno bude pouze v případě, že problém vnikne na základě úrazu.
Pojištění hospitalizace často bývá nabízeno pro pokrytí nákladů v souvislosti s pobytem v nemocnici. Je třeba si uvědomit, že když bychom byli doma, také máme náklady na stravu a podobně. Pobytem v nemocnici se výdaje paušálně příliš nenavýší.
Kolik nás tedy bude pojištění stát?
Kolik by měla stát správně nastavená pojistka, která nám opravdu pomůže v případě vážných zdravotních problémů? Obecně se uvádí, že by se měla pohybovat ve výši do pěti až šesti procent čistých příjmů.
Nejlépe si to asi ukážeme na příkladu: 30letý člověk s příjmem 30 000 korun hrubého s následujícím krytím do 65 let věku:
- Smrt s klesající pojistnou částkou (například k úvěru) 1 500 000 korun
- Invalidita druhého a třetího stupně s klesající pojistnou částkou 4 000 000 korun
- Invalidita prvního stupně s klesající pojistnou částkou 600 000 korun
- Pracovní neschopnost ve výši 400 korun denního odškodného od 29. dne
- Trvalé následky úrazu na 1 000 000 korun s progresí.
Cena takto nastaveného pojištění se může pohybovat okolo 1400 korun měsíčně.
Univerzální řešení neexistuje
Na závěr je třeba říci, že existuje celá řada názorů, jak pojistnou smlouvu nastavit. Neexistuje univerzální řešení, vhodné pro všechny. Vždy je třeba vycházet zejména z příjmů a výdajů jedince, či rodiny.
Ale pojistné částky na vážná rizika by se měly pohybovat většinou v řádech statisíců až milionů. Pokud tedy živitel rodiny má smlouvu nastavenu například na 200 000 korun na smrt úrazem, 300 000 korun na trvalé následky úrazu, 500 korun na denní odškodné úrazem a 1000 korun v případě hospitalizace, měl by se vážně zamyslet nad tím, jakou službu mu takový produkt přinese. A jak vypadá vaše smlouva?
ČLÁNKY DO MAILU