Názory k článku Jak spořit na důchod s kreditní kartou?
-
bob (neregistrovaný)
Je to jen oblbování lidí. Kdyby banka nedoufala že na tom vydělá tak to nedělá. Příklad ING - dají 1% když utratím 38 tisíc ročně tak to snad můžu mít zadarmo (ještě musím hlídat splacení).
Tedy ročně získám 380 kaček a ale riskuji mnohem vyššasi í náklady. Tedy i kdybych šel do důchodu za 30 let tak mě to "hodí" asi 11 tisíc korun. Tedy NIC, NIC a zase NIC (za těch 30 let).
Má tohle pro člověka vůbec nějaký smysl??
-
annonym (neregistrovaný)
Stejne jako jakakoliv jina KK - je to dobry sluha, ale zly pan. Pokud nekdo pouziva KK na bezne rodinne nakupy, ktere by jinak delal debetkou, utrati tak mesicne reknem prumerne 15 - 20 tis. (ano, uvazuji spis cloveka z mesta, kde se da KK platit casto a v podstate vsechny vetsi obchody to umoznuji), tak jednak muze mit diky KK daleko snazsi prehled, kde a za kolk nakupuje (na vypisu z bezneho uctu se platby tlucou jeste s ostatnimi naklady) a druhak muze mit penize, ktere by jinak musel mit na beznem uctu na sporicim uctu, kde mu taky nejaky urok hodi. Ale hlavne - banka mu posila penize za to, ze nakupuje, coz by stejne delal, akorat ze debetkou. Banka samozrejme spoleha na to, ze nesplati, na cemz vydela, jenze ona neco malo vydela i na tom, kdyz bude jenom platit, protoze dostane od obchodnika procenta a o ta se s klientem rozdeli tak, ze mu je pripise na ucet penzijniho pripojisteni.
Navic napriklad manzele, kteri nemaji spolecny ucet, muzou mit prave KK (treba i bez bonusu) k jednomu kartovemu uctu. Tyto karty pak mohou pouzivat vyhradne na rodinne nakupy (chteji-li si koupit neco jen pro sebe, pouziji kartu k vlastnimu uctu) a na konci mesice pak kazdy zaplati pomernou cast dluhu. -
flex (neregistrovaný)
Nevím jak je to u ING, ale já mám AXA kartu a mám nastavený 100 % inkaso, tj. nic hlídat nemusím, vše je strháváno automaticky.
Přes kartu měsíčně utratím cca 15.000 Kč, tj. na penzijko mi díky nákupům přes kartu přijde tak 200 Kč (1 % + další bonusy ve vybraných obchodech). Těch 200 Kč je bráno jako příspěvek účastníka, tj. z této částky jsou kalkulovány státní příspěvky a samozřejmě zhodnocení (i když stojí za pendrek).
Na penzijko si přispívám minimum, tj. 100 Kč. Pokud bych nepoužíval kartu, dostal bych se státním příspěvkem 150 Kč + zhodnocení, takto dostanu 420 Kč (300 Kč příspěvek účastníka + 120 Kč státní podpora).
Měsíčně tak díky kartě "vydělám" 270 Kč, což za třicet let je nějakých 97.000 Kč + zhodnocení v jednotlivých letech. I když to nebude žádná závratná částka, lepší než nic - pokud penzijní fondy do té doby nezkrachujou :-)
-
Jarmila (neregistrovaný)
To je tanečků kvůli několika desetikorunám.
Člověk jen žasne, co všechno jsou kreativci schopni a ochotni vymýšlet. Dokonce 11% z ceny parfémů! Kolikpak jich asi člověk koupí do roka, aby si nějak významně přilepšil na důchod? Nebo by si měl ještě v produktivním věku udělat zásobu, aby nebyl tolik cítit, až bude v důchodu (pokud se ho dožije) z hladu rabovat popelnice? -
Pár desetikorun? To ani náhodou, pokud si člověk zvykne platit kreditkou všechno a je dostatečně inteligentní na to, aby si hlídal bezúročné období, tak hravě udělá roční obrat přes 100 tisíc. A v tu chvíli jste i u běžného zboží s připočteným 1% na tisícovce bonusu, pokud se tu a tam trefíte i do toho "bonifikovaného" zboží, tak to bude ještě více. Žádná senzace, ale "desetikorun" je to za rok velmi slušná hromádka. A vtip je v tom, že se po vás nechce vlastně nic - jen platíte kartou úplně stejně, jako by se platilo nějakou debetní...
Chápu, že vy běžně ty tisícikoruny nalézáte na ulici, ale každý takové štěstí nemá :-))) -
Nezlobte se, ale tohle je spíš jen taková proklamace :-( Když třeba kdysi v minulosti Kaufland nebral karty, tak taky spousta lidí v diskusích papouškovala, jak je díky tomu levnější, ale prostě to pravda nebyla - ceny celkového "spotřebitelského koše" se od obchodů karty akceptujících nijak nelišily, leckdy byly i vyšší. Vyloženě mě svého času pobavil jeden obchod s fototechnikou, kde za platbu v hotovosti dávali dokonce slevu, tuším 4%, a na webu se tím děsně holedbali, jak jsou banky zlé, akorát efekt kazilo, že i cena po slevě byla o poznání vyšší, než ve dvou jiných obchodech (které shodou okolností karty braly).
Podobných příkladů se najde více, nehledě k tomu, že obchodů neakceptujících karty stále ubývá (z velkých je příkladem třeba Makro).
Jistě, pokud máte čas pro každý nákup sledovat nabídky a pečlivě vybírat nejnižší cenu, tak ušetříte dost (mimochodem jsem si ale dost jistý, že zdaleka nebude vždy ta nejnižší cena podmíněna platbou v hotovosti), ale osobně preferuji trochu jiný způsob trávení času... -
Jarmila (neregistrovaný)
Vzhledem k tomu, že na běžném týdenním nákupu dokážete při rozvážném nákupu uspořit 50-100,- Kč (taky hodně záleží na počtu stravovaných osob), nemá počítání švesťáků v různých výhodných a slevových programech smysl. když si s tím dáte práci, tak zjistíte, že TV kupujete tak 1x za 7 let, totéž další spotřebiče. Nejčastěji kupujete potraviny, ošacení nebo beznzín, ale na to se slevové programy nevztahují. než počítat švesťáky, to je lepší vyžehlit prádlo, uvařit dobrou večeři nebo vytřít byt.
-
Ale samozřejmě, že se to týká i potravin! Jen zkrátka na běžné nákupy dostanete obvykle něco kolem 1% zpět, nikoli nějaký ten vyšší bonus jako u "parfémů". Kolega tohle dost sledoval u normální karty se zpětným bonusem od Citibank a vyšlo mu po roce zvýhodnění něco kolem 1,5% - naprostá většina "za procento", ale přece jen tu a tam něco navíc trefil, aniž by se o to zajímal. U zde debatovaných "penzijních karet" to bude asi dost podobné.
-
xf (neregistrovaný)
Jak kterých potravin. Netýká se to nejdražší pravidelné položky - obědů v jídelně, školní jídelně atp., kde karty neberou. (Jo, můžeš chodit do restaurace, tam 1% "ušetříš".)
Netýká se to nákupů v pekárně, zelenině, kde také drobný obchodník karty nebere. Takže zbývají jen supermarkety - což je ovšem jen menší část nákupů potravin.
A jak bylo řečeno, netýká se to nákupů PHM. Což je často výrazně větší položka, nežli "zbytkový" nákup potravin.
A týká se to nákupů obuvi a oblečení.... Dokonce někde dávají i 5 - 10 -15 i 20 %. Blbíčko na tom je, že stejně jako u těch parfémů, jedině v těch nejpředraženějších kvelbech.
Inu, nechci slevu zadarmo.
No, spočítal jsem si, že na těch "zbytkových" platbách, ušetřit lze max. několik málo korun až desetikorun měsíčně. (Čímž nezpochybňuji, že "ušetřit" lze třeba ty tvé tisícikoruny. Ale jen "ušetřit".)
Ale za cenu stresu, času a rizika. Ono je sice hezké, že lze zřídit inkaso... jenže ne z úročeného účtu, jen z běžného. Kde je potom to úročení, a používání cizých peněz? Stejně tak lze mít kartu bez poplatků... jenže abych dával každý rok Citině výpověď, pamatovat na to, podávat to doporučeně na poště, aby jakože mi to na další rok odpustila... Tolik času a peněz kvůli doslova několika korunám?Potom je tu riziko. Jo, také jsem si myslel, že MĚ nedostanou. A stačila vteřina nepozornosti, kliknout vedle, a 150 Kč z eMax + bylo pryč. Nebo zapomenout na jednu platbu, a dostat se na FIO do mínusu. Sice jen za asi 8,5 Kč... ale hlídat si to, myslet na to, a nakonec stejně jednou udělat chybu?
-
NIkdo nepopírá, že to je individuální - třeba u mě jsou nákupy v hypermarketu či Makru u potravin jasně dominující, odhadem to finančně bude u mě minimálně 80% útrat za potraviny. Pokud je to u někoho jiného menšina, tak se přirozeně kalkulace posune, ale o tom to celé je - brát to jako reálnou nabídku, která se někomu vyplatí víc a někomu míň.
K tomu riziku - osobně využívám kreditku už skoro 10 let (podotýkám, že ne kvůli podobným "slevám", u mě byl důvod jinde, ale to sem nepatří). Inkaso nepoužívám vůbec, platím osobně převodem a kupodivu jsem se chyby nedopustil nikdy. Je to spíš o tom si na to zvyknout a zautomatizovat si to, pak to jde snadno.
Mimochodem poznámka k City - ten návrat cca 1,5% u Visa Shopping byl kolegou kalkulován včetně poplatku za vedení, žádné šaškování kolem akčních nabídek v tom nebylo. Při dostatečném objemu plateb se to vyplatí i tak a člověk se zbytečně nenervuje. V tomhle s vámi plně souhlasím, že kdyby se mi to vyplácelo jen při důsledné optimalizaci typu neustálé změny karty atd., tak by se na to asi každý rychle vykašlal, to nemá cenu.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Ano, přesně, je to třeba kalkulovat podle situace jednotlivců. Mně se třeba nevyplatí sleva na kreditní kartu, protože třeba nejbližší Makro mám "pouhých" 65 km. Ale třeba mne zaujal slevový systém Lyoness (prosím, aby to nebylo bráno za reklamu), který do slev zahrnul benzín, elektřinu, plyn i potraviny. Sice výběr partnerských obchodů není (doufám že zatím) nejreprezentativnější, ale mít nebo nemít 1,5% na mnou uvedené komodity taky není špatné. Jediné, co mi na tom vadí, je fakt, že karta neběhá všude a musí se objednávat nákupní poukázky (s minimální platbou 3.000,- Kč za hrst poukázek). Ale třeba za poukázku pro OMV nejen načerpáte benzín, ale necháte si i umýt auto, pokud si koupíte poukázky do Intersparu nebo do Tesca, můžete si koupit třeba živého slona, když bude na skladě.
Pravda, není to úspora na penzi, je to úspora pro člověka v produktivním věku.
PS: i ten převod se dá rozumně nastavit, např. šablonou v netovém bankovnictví, abych číslo účtu nemusela pokaždé jako magor klapat do klávesnice. -
xf (neregistrovaný)
Šablonou to udělat samozřejmě jde (kdo ji ostatně pro opakující se platby vytvořenou nemá?).
Jde ale o to, že to na spořícím nemůžu dát jako souhlas k inkasu, ani jako trvalý příkaz, ani jako budoucí platbu to nasázet na rok dopředu. Protože netuším, kolik budu převádět. Takže to musím hlídat, myslet na to, co v případě těžší nemoci, dovolené atd.?Anebo peníze nechat na běžném účtu - ale potom se vytrácí ta výhoda, že je mám úročeny.
A samozřejmě - pokud přes tu kartu dělám firemní nákupy, tak se to potom vyplatí. Ale to asi nebude zrovna typický případ uživatele. Měl jsem zato, že se bavíme o tom, zda se to vyplatí běžnému člověku, protože právě tomu jsou tyto karty nabízeny. Vnucovány. (Díval jsem se na holčiny přes sklo, a bylo mi jich docela líto.)
-
To "hlídání a přemýšlení" má smysl i pro normálního člověka. U mě je třeba podstatné to, že splácím z více účtů podle potřeby (na jeden mi chodí výplata, na další občas nějaké živnostenské příjmy, občas využiju k splacení i spořící účet) - to prostě automaticky nevyřešíte (nebo aspoň neuděláte "optimalizaci"). Občas se hodí i kalkulovat s přesným datem bezúročného období, třeba zrovna tento týden to u mě nastalo - jeden nákup přes net jsem odložil z neděle až na středu, kterážto "maličkost" v praxi znamená možný odklad splacení o celých 50 dní, protože to tím spadne až do dalšího zúčtování.
A mimochodem k té vaší poznámce o perpetuum mobile na jiném místě - ono je to daleko prozaičtější - banky zkrátka kalkulují s tím, že spousty lidí vůbec nepochopí, jak vlastně kreditní karta funguje a pak se na nich zahojí. A ani bych neřekl, že k tomu potřebují jakékoli podpásovky či "malá písmenka" - lidí, kteří to zmotají i sami od sebe je víc než dost... Ale to už jsme u potřeby vyšší finanční gramotnosti, což je jiné téma. -
anonym (neregistrovaný)
Ano, presne tak. Banky jednak vydelavaji na procentech z platby kartou od obchodniku, o kterou se s klientem klidne rozdeli, aby ho nalakaly jednak na urocich, protoze statisticky vetsina lidi proste KK v bezurocnem obdobi nesplati - a na teto vetsine pak banka vydelava.
Stejne funguji i nektere uverove spolecnosti, ktere nabizeji uver bez navyseni s tim, ze se musi treba do roka splatit. Ovsem statisticky to v bezurocnem obdobi splati asi 5 - 10 %(!) procent klientu, tem ostatnim pak naskacou uroky. -
xf (neregistrovaný)
Ano, ty mluvíš o bezchybné teorii. Já zas o tom, jak to reálně bude pro naprostou většinu lidí fungovat. (Paradoxně o odstavec níže sám předpokládáš, že se lidé podle tvé teorie chovat nebudou...)
Perpetum mobile: nepochopil jsi. Ostatně kdyby ano, tak jsi nenapsal první příspěvek. Perpetum mobile, jak je tebou popsané, obchodník přejde na systém s vyššími náklady.... a podle tebe mu to umožní prodávat levněji.
To co popisuješ nyní, je zase něco jiného: tentokrát chceš do systému (skrytě - "lidé nepochopí") navýšit vklad energie - peněz.
-
benzin (neregistrovaný)
Obchodnik prejde na system s nizsimi naklady, protoze neni nucen nakladat s hotovosti. Zajistovat jeji pravidelnou dopravu do banky a platit za jeji prepocitani a vlozeni na ucet.
A druhy duvod je ten, ze clovek s kreditkou tipicku utrati vice nez clovek s hotovsti. Aspon se to traduje. (Tedy vedeckou praci o vlivu kreditek na vysi utraty sem jeste nevidel).
-
xf (neregistrovaný)
Ale to už se tu mnohokrát řešilo, co jsi napsal bylo mnohokrát napsáno.
Ale nikdo nikdy nedokázal odpovědět na jednoduchou otázku: proč tedy, když je ta karta samé pozitivum a jistota, obchodník dává vždy přednost hotovosti - dáš-li mu vybrat. Však on obchodník sám nejlépe ví, do svých nákladů sám nejlépe vidí, co je pro nej výhodnější.Stejně tak ten nesmysl o větším utrácení. To už jsi zde druhý, kdo se pokouší vymyslet perpetum mobile. Zákazník nemůže utratit víc peněz, nežli si vydělá. A je úplně jedno, jestli bude platit šekem, kešem, nebo penězma.
-
Ono to je perpetuum mobile z hlediska ekonomiky jako celku - lidi opravdu nemohou utratit víc než mohou (no tedy oni to leckdy dělají, ale to je jiná smutnější historie).
Jiná věc je ale pohled jednotlivých obchodníků a tam už to tak nereálné není. Je třeba docela dobře doloženo, že v hypermarketu je objem nákupu lidí platících kartou větší, než u hotovosti - že pak nakoupí méně jinde je pro daný obchod spíš výhoda. Dále hrají karty značnou roli při něčem, co lze nazvat "impulsivní nákupy" - člověk narazí v obchodě na něco, co třeba měl opravdu výhledově v plánu kupovat. Zaujme ho to a pokud obchod akceptuje karty, tak často koupí. Pokud ovšem karty neberou a v kapse nemá hotovost, tak už začne přemýšlet a zdaleka není jistota, že se po vybrání u bankomatu ještě vrátí. A takhle lze pokračovat dále...
-
xf (neregistrovaný)
1) To že zaplatím svačinu v hotovosti (objem nákupu menší) a velký nákup kartou (objem nákupu větší) na faktu, že nakonec stejně utratím jenom to co mám, nic nemění.
Ani tohle není perpetum mobile, jako není perpetum mobile, že za roh jdu pěšky a za oceán letím letadlem.2) Impulzivní nákupy... jistě. Jenže to koupím proto, že to je LEVNĚJŠÍ - to je ten důvod, v akci, a ne že protože karta. Vždyť bankomat je hned u vchodu do kvelbu.
3) Když obchodník bere karty, musí náklady na provoz promítnout do cen.... To se potom těžko konkuruje třeba internetovým obchodům, co je neberou. O kolik zákazníků takhle přijde obchodník kvůli tomu, že bere karty?
O kolik zákazníků přijde obchodník, protože si klient impulzivně koupil zboží jinde?
A takhle by se dalo povídat do nekonečna. Ale jediné co platí je, že je to hra s nulovým součtem.
-
benzin (neregistrovaný)
2) Ale vubec to nemusi byt LEVNEJSI, ten clovek casto ani nema tuseni jake jsou bezne ceny a sortiment, jenom vi ze neco takoveho potrebuje, nebo v brzku bude potrebovat (uz mu v tom kuchynskem robotu nejak chrasti) a tak to vezme a koupi. V tu chvili nehraje tak dulezitou roli cena, jako pocit ze se jedna o dobrou cenu. A to je setsakrametsky velky rozdil. A ten pocit ten clovek muze v brzku strati, pokud mu ten vyrobek neprodate hned, ale nechate ho uvazovat (skutecne to potrebuju, mam se pro to vracet, neni to nekde jinde levnejsi).
Proto se vam taky snazi vsichni obchodnici vsechno vnutit v privnim natlaku, protoze ten byva neujspesnejsi, pozdeji vam dojde ze to nepotrebujete.
-
xf (neregistrovaný)
Dnes ano, ale již zítra si koupí méně.
Spekulovat můžeme o jediném: Jestli si zítra koupí méně přesně o to, o co utratil dnes více, nebo ještě méně o sankční pokuty a úroky. Také můžeme spekulovat o tom, že si za ty sankční úroky koupí o to více zboží u obchodníka někdo jiný, anebo odtečou formou dividendy do zahraničí, takže místní obchodník na tom prodělá. Ale celkem vzato, je to hra s nulovým součtem.
-
xf (neregistrovaný)
ING má jednu velmi podstatnou nevýhodu: peníze za nákup ti připíše jen na penzijní spoření. Takže, vzhledem k tomu, jak ti je ING za desítky let "zhodnotí", s nimi ani příliš nemá smysl počítat. Leda by jsi měl několik let do důchodu, a ING je tak nestihla výrazně "zhodnotit".
Ale pravda, alespoň zde funguje to úročení v bezúročném období. Trochu to ale kazí fakt, že jinde nabízí úročení bez výpovědní lhůty vyšší, s měsíčním připisováním, a ty zde potom musíš nechat méně úročit výrazně více peněz, aby tam byla nějaká rezerva. Takže prakticky zase nula od nuly pojde. (Předpokládám, že karta je bezplatná.)
-
xf (neregistrovaný)
Jistě, také to jde. Ale nic to neřeší.
Neřeší to problém s držením peněz + velkou rezervu na méně úročeném účtu.
A co je horší, žádná banka takovou bezproblémovou kartu nenabízí. Všechny mají větší, či menší háčky. Alespoň já o žádné nevím. Tedy bezúročné období, 1% vratka na jakýkoli určený účet, bezplatné vydání, vedení a zrušení, bez obstrukcí s vypovídáním a následném "mimořádném" odpouštění poplatků. S umožněním bezplatného inkasa z účtu jiné banky. Bez vazby na nějaký jiný placený produkt (třeba pojištění, placený běžný účet), nebo minimální měsíční obrat (ono se to některý měsíc může sejít, třeba kvůli nemoci), či jiný háček.
-
benzin (neregistrovaný)
No mne se tolik pres kreditku nedari prohnat i kdyz s ni kupuju skoro vsude kde to jde. Nicmene mylim, se nebo je jedno procento ze sta tisic 1000 Kc? To fakt nejsou takove kritky, aby ste se kvuli tomu musel prat, ze to bude spousta desetikorun :-D.
Navic pouzivat to s penzijnim pripojisteni, s tim ze si to vyberu (pokud mi to nejaka vlada nesebere) za nekolik let / desetileti a chapat to jeste jako "sporeni na duchod" je fakt smesne. Nehlede na to ze je to prijem, ktery je treba dodanit. V tom ohledu jsou lepsi kreditky, ktere zapocitavaji slevu okamzite s pristim vypisem (a odpusteni poplatku se da vdzycky s bankou vyjednat).
-
JH (neregistrovaný)
Mě to u Axy v minulém roce udělalo pěknou hromádku desetikorun - celkem jich bylo 271 (2 717,00 Kč).
Parfémy nekupuji, ale víno s 11% bonusem není marné, zvlášť když se jedná o to lepší z ČR. Drogerie, benzín a potraviny člověk nakupuje častěji - stačí si vybrat vhodnou prodejnu. A sportovní potřeby či elektroniku taky občas nakupuji. Akorát s těma zájezdama mám trochu problém - s CK zpravidla nejezdím :(
-
Když mě přijde, že se u tohoto článku úplně míjí podstata věci. U těch zpětných rabatů z karty (lhostejno zda u běžné "shopping" anebo u zde debatované "důchodové") ten člověk přece skoro neřeší vůbec nic... On prostě kartu používá úplně stejně, jako kdyby tady podobná možnost vůbec nebyla a bonus někam plyne - co je na tom za řešení? Ano, třeba řeší optimální splácení, ale to je zase u každé kreditky stejné, s bonusem to nesouvisí.
Prostě normální karta - dokážu pochopit, když někdo ryje do karet jako takových, ale proč se rozvine debata pod podobně řešeným bonusem už tolik nechápu. -
Jarmila (neregistrovaný)
Proč by se nerozvinula? Řada lidí hledá názory druhých, další řada si v práci potřebuje odfrknout, tak debatujou, jestli je lepší spotřebovat tisícku hned nebo ji nechat na účtu penzijního připojištění dalších 20 let, aby se jim "dále zhodnotila". Nakonec přijdou na to, že ji měli investovat do večeře nebo vína a udělat si hezký večer s manželkou, nebo benzínu a udělat si výlet s dětma, protože se důchodu nedožijou, a když přece, tak budou mít doma toho Němce, co jim pořád schovává ty věci, a na nějakou před 20 lety pracně našporovanou tisícku dávno zapomenou.
-
benzin (neregistrovaný)
No tak az tak pravda to neni. S kartou je potreba se naucit pracovat. Vlastne kazdy koho znam a ma kreditni kartu, aspon jednou s necim narazil. (Spatny variabilni symbol splatky -> Boj s tim aby ho banka vymazala z rejstirku dluzniku, Nepochopeni bezurocneho obdobi, nepohlidani si suzstatku pro inkaso, prekroceni limitu karty, protoze splatka dluhu jeste nestihla na ucet karty dojit, utraceni penez ktere nemel a pristi mesic mu neprisli). Vsechny tyto chyby jsou penalizovany a vetsinou v takove vysi, ze to presahuje dosazenou slevu. Proste s kreditkou je potreba umet nakladat a premyslet nad tim jak ji pouzivate a kontrolovat jestli vam nahodou nehrozi ze nejake pravidlo porusite.
-
luek (neregistrovaný)
Existují dva typy lidí - tí, kteří platí kartou a ti, kteří kartu využívají minimálně. Moje tchyně kartám nevěří a pořád vybírá celou výplatu u přepážky, já naopak platím kartou téměř vše nad 200 Kč (cca 90 % nákupů). Dřív jsem používal debetku, teď jsem přešel na kreditku AXA. Spotřebitelské chování jsem skoro nezměnil - parfémy nekupuju, optiku taky ne, i když u Benziny tankuji o něco častěji než před tím. Počítal jsem, že měsíčně tak získám cca 250 Kč měsíčně (z toho téměř stovku jenom díky benzínu). Pro někoho to není žádný výbuch, ale 3000 Kč za rok je lepší než drátem do oka. Nic to nestojí, mám nastavený inkaso, takže nemusím nic hlídat a kartu používám stejně často jako dřív.
Mohlo by vás zajímat
-
Na kartu v Albánii nespoléhejte, stoeurovky nechte doma a dejte pozor na poplatky za výběr z bankomatu
-
Úspěch s první hromadnou žalobou: Soud přiznal nárok na 1,6 mil. Kč. Jak vám může hromadné řízení pomoci?
-
Máslo za dvacku, cigarety za třicet. Vzpomenete si, za kolik jste nakupovali v půlce 90tek?
-
Učitel tvrdil, že žáka neuhodil, soudy mu ale nedaly šanci žáka vyslechnout. Zasáhl Nejvyšší soud
ČLÁNKY DO MAILU