Názory k článku Jak si bezplatně půjčit peníze do další výplaty?
-
Na jednu stranu ano, na druhou záleží na okolnostech, výši té výplaty a dalších zdrojích příjmu. Jsou lidé, kteří nemají úspory, nebo mají jen nepatrné, stálý příjem nízký a jiné příjmy nepravidelné. Pak celkem snadno nějaký větší výdaj, kombinovaný třeba s tím, že někdo něco nezaplatí (fakturu živnostníkovi, výživné otci samoživiteli), snadno vyvolá přechodný nedostatek peněz "před výplatou". Mně se to sice nestalo, neb jsem měl rezervy (o kterých jsem si, pravda, před deseti lety mohl nechat jen zdát), ale například minulý rok mi oproti předchozímu v podstatě z měsíce na měsíc klesl příjem ze SVČ v souvislosti s "lockdownem" tak, že za celý rok 2020 byl ten výdělek o 80 % menší, než rok předchozí. A jelikož podmínky podpory byly nastavené tak, že stačilo vydělávat např. na DPČ nebo částečný úvazek pouhé 3000 Kč měsíčně, z nichž se již odvádělo sociální pojištění, tak na pomoc od státu nebyl nárok, ač hlavní zdroj obživy vyschl. Bez těch rezerv bych sice uhradil bydlení a jakž takž jídlo, ale minimálně v prvních měsících by to bylo v tom režimu "od výplaty k výplatě". A dokážu pochopit to, že leckdo druhý by se za stejných okoností dostal do sitace, kdy i "pár stovek" půjčených před výplatou bez dalších nákladů má svou cenu. (Jen na okraj, téměř milion lidí je v ČR pod hranicí chudoby, což je ve srovnání s jinými staáty EU relativně málo. Ale pokud by se ta hranice zvýšila jen o 10 %, tak by pod ní byla asi třetina obyvatel. JInak řečeno, jen desetina obyvatel je pod tou hranicí chudoby, ale další pětina je jen lehce nad ní, a pokles příjmů nebo zvýšení výdajů "o pár stovek" ty lidi do choudoby "štando péde" dostane....)
-
Hranice chudoby dle EU :
"V Evropské unii se práh chudoby podle Eurostatu stanovuje na úroveň 60 % mediánu příjmů v dané společnosti"To není hranice skutečné chudoby, ale ukazatel rovnostářství ve společnosti. Dle této definice když zvýšíte nebo snížíte všem příjem 10x, tak chudých bude pořád stejně.
-
Cenová hladina by se přizpůsobila u služeb a věcí s velkým podílem lokálních vstupů, ale importované zboží by stálo pořád stejně.
Např. auta, elektronika, atd. u nás nestojí třetinu co v Německu i když máme třetinové platy. Takže Německý "chudý" si může pořídit více věcí než český "chudý". Ano, nebude to trojnásobek jako je nominální rozdíl, ale rozdíl v neprospěch českého "chudého" bude.
Je to tedy opravdu správná definice ?
-
importované zboží by stálo pořád stejně.
Záleží na tom, jak definujete "stejně". Já tvrdím, že by po takovém umělém zásahu došlo nutně k devalvaci koruny, takže to importované zboží by sice stálo "stejně" po přepočtu na euro nebo dolar, ale nominální cena v korunách by šla nahoru, takže bychom si ho stejně nemohli dovolit desetkrát tolik. Nebylo by to ze dne na den, ale ekonomika by se takovému nepřirozenému zásahu přizpůsobila. Jinak řečeno, stát si sice může "natisknout peníze navíc", ale nemůže zajistit, že budou mít stejnou hodnotu; naopak, je to používáno jako způsob, jak jejich hodnotu snížit.
-
Těžko říct, ale určitě se to nedá poměřovat tím, že vezmu jejich příjem, převedu podle aktuálního kursu a porovnám. Pokud by se to mělo udělat pořádně, bylo by potřeba zohlednit typické životní náklady a to, jakou životní úroveň si za svůj příjem mohou dovolit. Ona třeba spotřební elektronika sice stojí v přepočtu víceméně stejně, ale rozhodně to neplatí pro všechno zboží - a už vůbec ne pro služby. I ta relativizace vůči populaci dané země má IMHO smysl: zkuste člověku, který u nás žije "z ruky do huby", vysvětlit, že oproti těm, kdo žijí v brazilských slumech, se má královsky, tak ať přestne vykládat něco o chudobě. Dokážu si živě představit, kam vás pošle.
ČLÁNKY DO MAILU