Názory k článku Jak si vás banky prověřují, než vám poskytnou úvěr?

Bohužel, banka klientovi nemůže sdělit důvody zamítnutí poskytnutí půjčky, což bývá občas nepříjemná situace.
Prosím, vysvětlí mi někdo, proč banka nemůže sdělit důvody?
Čelím podobnému problému - v registrech jsem čistý jak lilie (BRKI/NRKI/Solus), příjem mám nadprůměrný, ale hypo mi nechtějí dát, prý vnitřní kriteria banky.
Někde evidentně mám nějaký (a né malý) vroubek, který nedokážu najít...

A projel jste si například i výdaje na účtu? Banka to bere položku po položce a hledá pokud tam najde nějaký problém například sázení, hazardní hry... A nebylo by lepší skočit do jiný banky? Co neprojde v jedný bance projde v druhý. A v tomto případě bych se obrátil na hypotéčního poradce. Ten je v určitých případech schopný vytáhnout z banky proč ne.

Banka to neříká, protože by tím dala ven informace o scoring procesu a pro podvodníky by bylo jednodušší ten proces hacknout.

Taky mi svého času nechtěly banky půjčit ani floka. Neměla jsem dluhy ani žádná zpoždění plateb. jen jsem na vedlejšák rok pracovala jako Mystery Shopper pro jednu agenturu pro výzkum veřejného mínění a kontrolovali jsme banky. Součástí úkolu bylo zjistit podmínky úvěru. Zjistila jsem na několika pobočkách téže banky, ale nečerpala. Moje jméno ale zůstalo v registru a banky tenkrát vůbec nezajímal důvod, proč jsem úvěr nečerpala. Prostě jsem tam měla žádost o úvěr a šmytec. Riskla to až Liška, půjčila mi, a já se jí odměnila tím, že jsem úvěr na bydlení s 18-letou splatností splatila ze 10 let. Od té doby jsem pro banky VIP-klient a v době, kdy ČNB nařídila hypotéky na 80% LTV, mi banka s naprostým klidem půjčila 100% LTV. když banka věří, že jí to vrátím, já se snažím jí to vrátit co nejrychleji. Spokojeny jsou obě strany.

Hlavní důvody jsou dva. První byl zmíněn - banka nechce odhalovat svoje procesy, aby bylo obtížnější jejich napadení/obejití. Takové "Security through obscurity".

Druhý je ten, že proti konkrétnímu důvodu může klient nějakým způsobem protestovat, nejdříve různými stížnostmi, v extrémním případě i zahájit soudní spor. I kdyby důvod byl relevantní, pro banku by to znamenalo náklady a těm se s odkazem na to, že jde o vnitřní kritéria (není povinna poskytnout úvěr komukoliv) vyhne. Je to nespravedlivé vůči těm, komu zamítne žádost v důsledku chybných informací (i v registrech jsou chyby) a on je nemůže vyvrátit nebo nemůže situaci nijak napravit.

Ostatně obdobně se banky chovají při výpovědi účtu. Když mi vypovídala účet Unicredit a ING, tak rovněž bez udání důvodu. Jen Expobank mi dala výpověď s odvoláním na konkrétní bod smluvních podmínek, nicméně během týdne pro jistotu poslala výpověď novou, už bez udání důvodu, protože si nebyla jista, jestli by to při případném smluvním přezkumu obhájila.

Ten schvalovací proces může obsahovat různá kritéria, poměrně oblíbený (i když spíše u malých půjček) je Telco Score, ale hrát roli může skutečně cokoliv - rodinný stav, druh vykonávané práce / obor, délka současného zaměstnání, věk, historie předchozích úvěrů,....

Někdy hraje roli i PR - https://www.linkedin.com/posts/olga-pe%C5%A1kov%C3%A1_komercka-podekovani-cx-activity-6890996108244385792-qryI?utm_source=linkedin_share&utm_medium=member_desktop_web
Pokud máte štěstí, banka zrovna hledá nějaký "typický" příklad pro svůj blog a tak schválí i to, co by jinak neschválila, i když "skákalo kolem toho asi 5 lidí po dobu několika dní", což samozřejmě naprosto vystřelí náklady takového kroku a běžně se to nedělá.

...stačí,když budete registrován a z vašeho účtu budete posílat zlaťáky do sázkových kanceláří jako Tipsport,sázka a podobně a už vaše rizikovost pro banku stoupá

Škoda, že podobné různé „skóre rizikovosti“ nemůže udělat pronajímatel bytu nebo zaměstnavatel. To by byla hned diskriminace podle věku, rasy, těhotnosti (nebo sklonu k němu) apod.

Jak je to právně? Proč banky podobné skóre dělat můžou, ale pronajímatelé a zaměstnavatelé ne?

Ony banky můžou dělat skóre podle rasy nebo "těhotnosti"? To je mi ale novinka. I posuzování podle věku je to omezené, AFAIK jde o případy, kdy by se splácení úvěru protáhlo do důchodu.

Úvěry měly být splaceny do cca 70 let věku. Dneska jsou ale na trhu banky, které půjčí se splácením do 72 let věku. Co je teda ale opravdu zajímá, je, v jakém oboru pracujete a jak je ten obor rizikový. z hlediska ztráty práce A kupodivu půjčí i víc než mega, a to dokonce bez jištění zástavou nemovitosti! Což mě docela zarazilo. Úvěr ze stavebního spoření se totiž řídí zákonem o spotřebitelském úvěru a asi jsou tam se zástavou oprsky. Je to teda jen moje domněnka, neptala jsem se, zas až tak mě to nezajímalo.

Skóre je interní a klient neví jak funguje, jak je psáno výše. Takže pokud bude mít banka v interní směrnici "černým nepůjčujeme", tak černý klient se dozví akorát že žádost byla zamítnuta bez hlubšího vysvětlení.

Ano, banky můžou dělat skóre podle věku, a to nejen při blížícím se důchodu. Je to napsané i v článku:

Socio-demografické hodnocení zase zohledňuje váš věk, rodinný stav, způsob obživy nebo počet dětí. Jako zaměstnaný žadatel s rodinou budete mít pravděpodobně větší motivaci splácet úvěr na bydlení než mladý holobrádek bez závazků, který si plánuje pořídit vlastní dům.

Co se týče těhotenství nebo řekněme potenciálu k němu, to je z hlediska úvěru také dost významné. Protože tam zjevně klesnou příjmy, ale na druhou stranu bude malé příjmy dostávat od státu, takže jistota. Čili oproti netěhotným malé úvěry spíše schválí, velké úvěry spíše neschválí. Tohle patří také do toho socio-demografického hodnocení.

Obecně můžou banky dělat skóre podle čeho chtějí. Vy se nedozvíte, proč vás odmítli, takže to rozhodnutí stejně nebudete moci nijak rozporovat.

11. 5. 2022, 08:33 editováno autorem komentáře

Postupy českých bank mají jednu zásadní vadu oproti USA. Naprosto je nezajímá POZITIVNÍ historie a zajímá je jen negativní. Př:

1) Osoba A. Zaměstnanec hrubý příjem 30 tisíc, nulová pozitivní historie, nulová negativní historie.

2) Osoba B. Zaměstnanec hrubý příjem 100 tisíc. 20 let dlouhá pozitivní historie, statisíce spíše miliony splacené úspěšně na úvěrech a hypotékách. Stovky správně zaplacených splátek. A pozor - JEDNA omylem pozdě poslaná splátka bance, tedy okamžitě automatem založený záznam v BRKI.

Hádejte kdo dostane a kdo nedostane úvěr i kdyby šel žádat o spotřebák na 30 tisíc?

On totiž případ B většinou zamítne už automat a dál se s váma nikdo nebaví.

Zdroj tohoto tvrzení? Třeba ten článek, na který reagujete, vyloženě říká, že banky pozitivní historie zajímá:

Je častým mylným dojmem, že nejdůvěryhodnějším žadatelem je pro banku vždy klient bez jakékoli úvěrové historie. Statisticky jsou klienti bez úvěrové historie spíše průměrní co do schopnosti splácet. Pozitivní úvěrová historie je rozhodně pro klienta lepší a takoví klienti obecně dostávají ty nejlepší úrokové sazby.

Však důraz na "ochotu splácet" oproti "schopnosti splácet" byl jednou z příčin tzv. hypoteční krize v USA.

Velký význam negativních záznamů u nás je dán zejména vysokou automatizací procesů schvalování, je třeba vybrat banku (většinou spíše větší), která je ochotná k manuálnímu posouzení, ale k tomu se jí u spotřebáku na 30 tisíc moc chtít nebude (nálady na zaměstnance převýší výnos z úvěru, výjimkou jsou nebankovní společnosti s vyššími úrokovými sazbami).

To úplně není pravda. V případě klienta "B" to dostane do ruky pracovník banky, který se koukne a posoudí. A na 100% schválí, protože jedna platba poslaná pozdě, se může stát každému. Je vidět, že o tom nic nevíte

No to jsem viděla na vlastní kůži. Ani jedna platba pozdě, "jen" jsem byla Mystery Shopper, který se v rámci své práce ptal na možnost úvěru. NIKDE nebylo, že by byl zamítnut, jen poznámka, že jsem ho nečerpala. Důvod neuveden. Pomalu ROK jsem potom přesvědčovala banky, aby mi daly úvěr! Pak to riskla Liška a vydělala na tom, protože jsem jejím dlouholetým spokojeným klientem. Dneska tedy i Rajfkovým, protože koupili klientský kmen banky, jejímž klientem jsem byla.

To jste taky byla dost riziková. Málokterá banka při výše uvedené historii si neřekne: žádali si o spoustu půjčetk, ale žádnou nevzali => bude nás to stát úsilí a nevyděláme na tom? Žádost zamítnuta. Je potřeba se vžít do role banky...

To je fakt :-). Ptala jsem se asi na 8 pobočkách. My dostali instrukci, že se máme ptát na podmínky možného úvěru, ale nemáme ukazovat občanky. Jenže bez občanky to nešlo. Ono se pak dodatečně ukázalo, že vedení banky absolutně nezná podmínky, za kterých jejich vlastní instituce úvěry poskytuje. Pro nás to byla maximálně hrozba toho, že nás zaměstnanci banky odhalí, měli za odhalení prémie a odhalený MS vypadával ze hry. probíhalo to rok a bylo nás jen docela málo, co jsme prošli až do posledního kola :-). Mně se to dařilo hlavně proto, že mi nedělá problém udělat ze sebe totálního blbce s IQ vlající trávy. Krom toho banky spíš tipovaly na mladší MS, nikoho nenapadlo, že MS může být postarší prošedivělá dáma s výzorem polovičního bezdomovce :-). Problém byl v tom, že systém byl už tehdy propojený, a jak jsem se objevila na druhé pobočce, pracovníci okamžitě věděli, že jsem byla na té první. To pak následovala série výmluv, že jedu služebně do X a že jsem se zapomněla zeptat na... Vymlouvat jsem se uměla dobře, měla jsem praxi z práce :-)

Ve státech nikdy nebyl, takže to mám jen zprostředkovaně. Kámoš byl před pár lety spolu s několika kolegy v USA. Byli tam několik let. Jejich firma tam zakládala pobočku a oni tam jeli zaučovat místní. Kámoš tam byl jakože na služební cestě. Firma mu platila plat jako v ČR a k tomu pronájem auta, ubytování, ... . Někteří kolegové se dobrovolně stali zaměstnanci nově vzniklé pobočky a brali plat na úrovni USA, ale o bydlení, dopravu, ... se museli starat sami. Teoreticky na tom byli líp, ale ve finále měli docela problém, protože měli ve státech nulovou historii.

Plat měli hodně slušný i na poměry USA, ale když si chtěli vzít auto na leasing, tak problém, protože neměli žádnou historii.

Jestli pokladas permanentni zadluzenost za "pozitivni historii", tak je fakt system v USA lepsi. Me ale prijde daleko ujetejsi, nez u nas. Clovek, co cely zivot horko tezko splaci kreditky ma lepsi skore, nez ten kdo si chce pujcit poprve.

Jenže většina lidí kreditky nesplácí "horko těžko", nýbrž korektně a relativně v klidu. A nemálo lidí to zvládá i v bezúročném období, takže "zadluženost" je čistě virtuální.
Naopak pokud je někdo splácet nezvládá opakovaně, tak se to v historii projeví a v tu chvíli už to pozitivní nebude.
Kreditní historie náhodou smysl dává, člověk se slušným limitem na kreditce, který ji splácí bez podstatných komplikací, tím defakto jen dokazuje svou schopnost s financemi pracovat, což je pozitivní zpráva. A ano, pro mne je z hlediska půjčky určitě důvěryhodnější než někdo, kdo nikdy žádnou neměl a nedá se tedy tušit, zda si s tím bude vědět rady.

Jinak ale u nás byl hlavní problém v tom, že banky stavěly kreditní historii úplně na hlavu, kdy pokud někdo měl kreditku s limitem 100 tisíc, kde nikdy neměl dluh (v extrému ji vůbec nevyužíval), tak to prostě tupě braly jako "závazek 100 tisíc", který byl braný negativně automaticky, ne až při nějaké chybě. Je to zmíněno i v článku a v tomto ohledu byl český systém proti USA opravdu zcestný, nicméně údajně už se zrovna v tomto banky trochu poučily a tak je to (snad) už o něco lepší.
Prostě to u nás bylo dovedeno do opačného extrému, kdy byla bohatější historie leckdy braná jako negativum už jen kvůli své existencí, ani nebylo nutné mít něco "špatně".