taky mě zaujal titulek a zklamal obsah. K těm argumentům, proč bydlení ohrožuje ekonomiku bych přidal ještě jeden - splácení hypoték a přehnaných výdajů za bydlení odčerpává peníze, které by se jinak utratily za spotřebu. Protože se musí šetřit, šetří se v první řadě na zbytných věcech, šetří se na využívání služeb, ale produkce spotřebního zboží a poskytování služeb by mohla prospět ekonomice více než to, že se zisky z poskytování úvěrů hromadí v bankách.
Jaksi nechápu vaši argumentaci.
Pokud zplácení hypotéky se v ekonomice rovná velikosti nájmu, bude odčerpáváno stejné množství peněz a žádná změna ,když nebudou hypotéky nenastane.
Nebo předpokládáte pokles nájmů? Proč, když cena nájmu neklesá ani teď, kdy je nedostatek nájemníků a trh by to měl řešit poklesem...
A jak jste na to přišla? Myslíte si že nějaký byt na předměstí bude mít v horizontu padesáti let nějakou cenu? To je naivní. Spíše přijde statik a řekne, že ten dožitý panelák je třeba zbourat.
Je tady jakási iluze, že cena nemovitostí bude stoupat až do nebes, by mě zajímalo, kde se vzala. Podívejte se na Španělsko, jak se zhodnotili :)
V Praze bude za x desítek let ze spousty předměstí širší centrum za předpokladu, že počet obyvatel půjde prudce nahoru. Pokud bude v ČR žít 16 mil, bude z předměstí širší centrum, pokud bude žít 6 milionů, budou z předměstí gheta. Zvýšit počet obyvatel se může buď v důsledku populační expoloze nebo migrace. První je utopie druhé taky, protože jsme součástí unie a já jako imigrant např. z Laosu půjdu radši do Německa, Rakouska, Dánska atd. protože je tam značně vyšší životní úroveň než tady a pokud se dostanete sem, můžete už odejít kamkoliv z těchto zemí.
Je to velice nepravděpodobné.
Ale budu ve svém a nebudu platit nájem což jaksi opomínáte zdělit.
A že bude hodně bytů?
Co například vývoj co už se udál v minulosti,kdy vývoj půjde směrem s pidibytů např. kdy 3+1 má 55 m2 (přeháním) se spojí 2-3 byty a vznikne 3+1 o 165m2. Tedy počet bytů poklesne 2-3x? A "bude potřeba" 1/2 populace na jejich obsazení...
Jooo bude rozdíl, kdy 3 byty dohromady budou mít cenu jako jeden byt dnes. Ale stále budu ve svém a ne v nájmu (potažmo potomci)
Vaši jistotu co bude za 50 let bych chtěl mít, asi by ze mě byl nějlepší investor :D
I kdyby cena klesala tak to pořád bude víc než nula se kterou odejde obyčejný nájemník. Pokud se nechci stěhovat (třeba bydlím ve městě kde je dost pracovních příležitostí) tak je hypotéka dobrá volba. Stejně - pořád se něco platí a člověk je "otrok". V nájmu je člověk taky otrok a když se rozhodne že nebude otrok a uteče tak kam půjde? ... do dalšího nájmu nebo pod most.
Pokud cena mírně klesne tak zbytek sežere inflace. Pokud investujete dva miliony a za 30 let bude při stejné ceně a dvouprocentní inflaci 70% hodnoty pryč. Krom toho do nemovitosti musíte pořád něco investovat na údržbu, za pojištění, fond oprav, daň z nemovitosti a úroky z hypotéky jsou také peníze vyhozené z okna. Hypotéka může být výhodná, ale zdaleka ne vždy a je potřeba hodně počítat.
Váš příspěvek je tak trochu mimo. Dám vám to na příkaldu, aby jste i Vy pochopil nesmyslnost toho co jste napsal.
v roce 2005 byl index ceny +-65, v roce 2014 +-95. Takže "investice" 1mega v roce 2005 <> "investici" 1 mega v roce 2014.
Pokud jsem tedy měl 1 mega v trezoru ztratil jsem hodnotu vámi uvedenou dle inflace. Pokud jsem ten mega investoval, pak se mi investované peníze zvětšili o růst toho indexu.
Jinak, daň z nemovitosti platíte sporostředkovaně v nákmu, opravy opět sprostředkovaně v nájmu, což dle mě znamená nesmyslnost toto vůbec započítávat=stejně to platítte.
Pak skončíme opět u rozdílu splátka hypotéky vs splátka nájmu. Kde započítat zda chci i investovat do budoucna, tj. neplatit nájem v důchodě apod. a najednou jsem i teze, že i když nájem bude např. v Praze o 1/3 menší než hypotéka nebude nájem ta pravá volba...
P.S. plně souhlasím s vetou " Hypotéka může být výhodná, ale zdaleka ne vždy a je potřeba hodně počítat." tou inflací jste celý váš příspěvek zabil=to inflaci je nesmysl...
To co jste napsal je nesmysl, do nájmu si můžete dát cokoliv a může být i nekonečně vysoký, ale musíte najít někoho, kdo vám ho v tržním prostředí zaplatí, což je při přebytku pronajímatelů problém
Já si zase myslím, že je lepší být v důchodu v balíku a bydlet v levném nájmu nebo si koupit karavan, než dát všechny celoživotní úspory za předraženou hypotéku a bydlet vesvém a mít h....
Já bych uvedl další rizika investic do nemovitostí:
1) Demografie: za 20 let budou polovinu populace tvořit penzisti (a bůh ví, kolik procent budou nezaměstnaní, věční studenti, mamánci z mamahotelu, studenti sociální antropologie nucení pracovat za min.mzdu v McDonalds, atd...).
A ty penze podle odhadů budou tak 6000/měs, na víc stát mít nebude.
Penzisti si tedy nebudou moct dovolit bydlení, resp. aby si ho dovolili, budou se muset 4 sestěhovat do jednoho bytu a 3 uvolní.
Plus možná stále více mladých bude zůstávat to 35ti doma v mamahotelu.
Takže bytů+domů bude nadbytek, ceny i nájmy půjdou dolů.
2) Druhým obrovským rizikem je stát. Státní dluh stále roste. Politici stále mluví o tom, že jsou u nás nízké daně, zejména ty z nemovitostí.
Až stát bude mít opravdu problémy, ke komu si pro peníze přijde? No k těm, co něco mají. A co to je za lidi, to si stát jednoduše přečte v katastru nemovitostí. S jinou formou kapitálu můžete utéct za hranice, s nemovitostí ne - s ní jste rukojmím státu.
Přímé i nepřímé (dph, spotřebka) daně už u nás jsou na hraně leférovy křivky, jejich zvýšení již přináší snížení výběru. Proto stát sáhne jinam, Hned po znárodnění 3. a 2. pilíře na řadu přijdou nemovitosti, zřejmě i progresivní daň (máte-li jich více, z každé další budete platit vyšší sazbu). Vlastníci více nemovitostí se jich tak začnou zbavovat a v důsledku půjdou dolů ceny všech (a nájmy logicky také).
Jenže se jedná zase o nějaké teoretické předpovědi a praxe ukáže, že bude vše jinak. Ekonomové jsou jako rosničky. Dlouhodobé předpovědi jim prostě nevychází. Sice se snaží vytvářet stále nové a nové rovnice, do kterých se sami zamotávají a nakonec jim ani nerozumí, ale vypadají ohromně "vzdělaně" u laické veřejnosti.
1) Tak z dnešního pohledu tomu všechno nasvědčuje, ale nikdo zatím nedokáže říct co bude za 5 let. Taky se může stát, že kdekoli v sousedních zemích bude podstatně větší krize a lidé se za prací, mírem a bezpečím přesunou sem do právě vyprazdňovaných bytů a opět je zaplní a podpoří i poptávku po nových domech a ceny po postupném poklesu opět porostou.
2) Větší státní dluh půjde ruku v ruce s větší inflací a cena nemovitostí si udrží mírný růst. Samotní politici mají navíc velmi často velkou část svého majetku v nemovitostech, takže by byli sami proti sobě, kdyby tyto daně výrazně zvyšovali.
Jasně, prodají a utržené peníze vrazí do státních dluhopisů a nebo si je nacpou do matarace:)
Nemovitosti jsou dobrý uchovatel hodnoty, kdo zrestituoval v Praze činžák z první republiky, ten to dobře ví.
Najdou se výjimky, ale obecně jsou nemovitosti lepší uchovatel hodnoty než cokoliv jiného.
Rakušani a Němci asi ne, ale vemte v úvahu, že cca 80% populace na této planetě má horší životní úroveň než je u nás. A mnohde se zhoršuje nejen materiální situace většiny lidí, ale především se snižuje bezpečnost (loupežná přepadení, občanské války apod.).
Nemovitosti mohou a nemusí být dobrý uchovatel hodnoty, stejně jako akcie nebo dluhopisy, umění nebo cokoliv jiného. Váš příklad je jasný, pokud jste si pořídil činžovní dům v centru Prahy nebo jeho okolí za první republiky, tak se vám velmi zhodnotil, protože společnost Prahy rostla. Pokud jste si v roce 2007 pořídil byt ve Španělsku, jste v jasné ztrátě.
K tomu, aby se vám hodnota nemovitosti zhodnocovala, je potřeba, aby společnost v dané lokalitě prosperovala a rostla. Vzhledem k populačnímu vývoji k tomu nevidím moc prostor. Spíše bych řekl, že je velmi málo nemovitostí, které hodnotu uchovají nebo zhodnotí a bydlení je jenom denní spotřeba, stejně jako automobil nebo jídlo a nemovitosti jsou vlastně taky jenom spotřební materiál, ikdyž někteří lidi se v tomto řídí nějakým sentimentem. Ale i to se postupně mění.
No za předpokladu, že je hypotéka dnes levnější než nájem, tak za 20 let tu hypotéku splatím a...... měl jsem klid (nikdo mne nevyhazoval, nezvyšoval nájem,....), něco málo jsem i ušetřil (ve velkém městě) a je to zaplacené. Takže se taky můžu sbalit a jít. Dneska moc nemáte na výběr. Kdo nechce spekulovat v akciích a fondech, tak si koupí vlastní střechu nad hlavou. I když mi odpojí vodu, elektriku nebo plyn, pořád nejsem pod mostem. A pokud to neprodám já, že to nikdo nechce, tak ani exekutor. Fondy někdo vybere a tradá. A daň z nemovitosti se důchodců týkat nebude, pokud z nich stát udělá sociálně slabé.
Ono se to mění, před pár lety bych to viděl podobně, ale dnes bych řekl, že situace, kdy je nájemné proti hypotéce jasně nižší, je spíše častější než opak. To jsme ale právě u těch v článku i diskusi zmíněných rizik - člověk může pečlivě zhodnotit situaci a kalkulovat, ale záruka, že se bude kalkulace jevit "chytrá" i za 10 let, je menší než by se zdálo...
Ano, člověk si to musí spočítat, a něco i odhadnout.
A není dobré udělat hned na začátku hrubou chybu v tom, že budu porovnávat nájem s hypotékou, zda je či není vyšší. Nájem musí být výrazně nižší, aby se vyplatil, nestačí jen že je o nějaký drobák levnější.
Když hodně zjednodušším, a zanedbám například údržbu (pozor, část údržby si platí přímo nájemník!), tak nájem budu platit řekněme od 20 do 80-ti let, tedy 60 let. Hypotéku platím typicky 20 let. Takže nájem by měl být 1/3 hypotéky.
Prosím, vemi zjednodušuji, jde o princip.
Jasně, já to chápu, je to o výhodách a nevýhodách. Pokud chci někde zůstat, založit rodinu a mám jistý příjem, tak není co řešit. Viděl bych to tak na kombinaci Doktorky a státního zástupce. Takový třeba programátor, tak ten už zase bude dnes dělat v Praze, zítra v Mnichově a pozítří v Bernu, takže ikdyž má jistý dobrý příjem, tak je značně flexibilní a nemá pro něj cenu kupovat si nemovitost. Co se týká např. dělňasů nebo nějakých rádobymanažerů, tak ti teoreticky můžou mít současně dobrý příjem, ale nemají ani tu jistotu jeho udržení.
Zase pohádky o penzích, je třeba se podívat kdo bude mít nárok na penze a jak vysoké. OSVČ si platí málo a mají velké procento v populaci a ti budou mít minimální důchody, pak jsou dlouhodobě nezaměstnaní co nedosáhnou 35let=není nárok atd. se dá pokračovat.
Otázkou je kolik lidí bude mít nárok na penzi jako dnešní penzisti...
Peníze na penze budou, ale lidi na ně nárok mít nebudou, což je rozdíl :D
Opět mám trochu jiný názor,
volič, který dokáže nějak ohrozit vládu, budou důchodci? Bude v tu dobu demokracie? atd. se dá pokračovat.
Takže mě výhled do budoucna vede k něčemu jinému, bude minimální dochod např 6tisíc (vůči hodnětě dnes), a bude jenom 10-15 procent důchodců co bude mít důchod 12-15k (vůči hodnotě dnes), pak méně jak 1 procento co bude mít důchod 15+(vůči hodnotě dnes).
Jelikož se změna bude dít pomalu, ted yprocento důchodců na minimu bude růst pomalu uplatní se faktor vaření žáby...
Takže neveřím vaší rovnici a mám ji za tak hodně optimistickou, že se nemá šanci uplatnit..
Tak těch nevýhod je celá řada. Daň z nemovitosti, fond oprav, pojištění, úroky z hypotéky, absolutní neflexibilita při ztrátě/změně zaměstnání, nemožnost se odstěhovat při problémových sousedech. A samozřejmě vývoj reálné hodnoty, pokud nemovitosti stagnují, její reálná hodnota se propadá při normální inflaci a amortizaci atd. atd.
hmmm, pán je znalec. daň z nemovitosti, fond oprav, pojištění, .... to vše neplatí nájemník v ceně nájmu, ale zaplatí to za něj paroubkovi marťani. často i s úroky z hypotéky, pakliže si vlastník bytu sám pořídil byt jen ku pronájmu a na hypotéku. zapomněl jste na inflaci, ta taky není zohledněna v ceně nájmu, takže vlastně nájemník furt vydělává ...... no, jen víc vás takových.
Znalec rozhodně ne, ale já tyhle poplatky neplatím, ale platím tržní nájemné v dané lokalitě + inkaso bez fondu oprav. Majitel chtěl samozřejmě tyto poplatky po mě platit v rámci nájmu, jenže realita s pronájmem v dané oblasti, špatná zkušenost s předchozími nájemníky a nemožnost dlouho byt pronajmout ho přitlačila ke zdi. Nutno ještě dodat, že byt neničím a platím vždy v předstihu. Bydlím v krajském městě.
Tak jistě, majitel si do nájmu může dát třeba pastelkovné nebo poplatek, že mu nad jeho nemovitostí vychází slunce. Ale bude muset najít někoho, kdo mu toto v nájmu zaplatí, protože na obchod vždycky musí být dva, jeden, který prodává a ten druhý, který kupuje. Víte o tom pane?
Tak praví obvyklé "moudro". Praxe je ale jiná. Smlouva na dobu určitou, typicky rok, či alespoň 3-měsíční výpovědní lhůta, složená kauce na 2 měsíce.... a jak říkáš, nabídek je dneska spousta, takže pronajímatel na dohodu nepřistoupí, ale nájemníka podojí, jak jen může. Takže mobilito kde jsi?
A to, že je dnes nabídek, a každý chce do vlastního, to není nějaká móda, či rozmar, ale 25-ti letá zkušenost s tržním nájemním bydlením, zkušenosti, které se takto projevují.
Nakonec vlastní byt mohu opustit ještě dnes v noci, a v pondělí už mohu nejen bydlet jinde, ale i mít pronajatý vlastní byt. To ale u nájmů nejde.
Praxe je naštěstí taková, jak se ti dva domluví. Smlouvu mám na dobu neurčitou, výpovědní dobu 1měsíc z obou stran, kauci na necelý měsíc. Samozřejmě jsem majiteli smlouvu hodně proškrtal a upravil a on s tím souhlasil.
Právě že sbalit a odejít u nájmů můžete velice lehce, s hypotékou už je to složitější, odedete bez gatí a co se bavím s lidma, co pronajímají, tak sehnat solidního podnájemníka, který pravidelně platí a byt vám nezničí, je dnes docela problém.
Obvyklá praxe je taková, jakou jsem popsal. Výjimky, to co popisuješ, samozřejmě existují. Dokonce i já jednu znám.
Mimochodem, ono stačí nahodit udičku, a hned se snesou výkřiky, jaký je nájemník dobytek, jak neplatí a byt zničí, a že na něj musí být přísnost. Paradoxně, když ti slušní nájemníci, až na několik málo výjimek, odešli, no řekněme to narvrdo: byli donuceni odejít, to tak dnes už je. Tolik ke smlouvě.
Paradoxně říkáš, že záleží na domluvě tam, kde jedna ze stran na domluvě nemá zájem. To nedává smysl.
Na prosté konstatování, že mi nic nebrání byt s hypotékou pronajmout a sám si najmout jiný, mi píšeš, že "je to složitější" a "odejdete bez gatí". Prostě tak. Protože to říkáš ty.
Šmarjá panno!, Že já se s tebou vůbec bavím. To jediné nechápu.
Plácáš nesmysly. Cena je dána nabídkou a poptávkou a na obchod musí být dva, kteří se dohodnou. Na smlouvě je možné se dohodnout nebo jít jinam. A hlavně, jaký si to uděláš, takový to máš. Tolik moje dlouholetá zkušenost jako nájemníka. A nájemník je vzhledem k nabídce dnes ve výhodě, takže se může pokoušet pronajímatele pokoušet přitlačit ke zdi.
Pokud máš hypotéku a chceš se bytu zbavit i s hypotékou, většinou proděláš kalhoty, zvlášť pokud sis ji pořídil ve zlatých letech před 2008, kdy byly nemovitosti superextra předražené a cena spadla. Samozřejmě ho můžete pronajmout i s hypotékou, ale není to žádný med, protože nabídka v současné době krutě převažuje nad poptávkou a nájemník je ve výhodě.
Taková je praxe. Zbytečně se na mě zlobíš. Přechytralé fráze na tom nic nezmění.
Ostatně já jasně píšu o pronájmu, a ty mi na to napíšeš, že plácám nesmysly, protože prodat (navíc je pro tebe axiom, že prodat = prodělat kalhoty).... A tvrtdíš muziku svými fantaziemi "zvlášť pokud sis ji pořídil ve zlatých letech před 2008, kdy byly nemovitosti superextra předražené a cena spadla", aby ti to vyšlo. No pravda, je to alespoň pokus o arguumentaci. Jakás takás, sice hloupá a neslušná, ale přesto snaha.
Ach jo.
Ne, taková není praxe. Ta vaše "praxe" popírá základní principy trhu, takže je to nesmysl, co říkáte. Samozřejmě, že nákup nemovitosti za účelem bydlení může někdy podléhat sentimentu u ekonomicky méně zdatných jedninců, nicméně pro jakýkoliv nákup nebo prodej, který není regulovaný, platí pravidla trhu, nabídky a poptávky. A v tom je zahrnuto nákup nebo prodej nemovitosti at už za jakýmkoliv účelem - pronájem, vlastní bydlení, spekulace na cenu, zkrátka všechno a všechno spolu souvisí a mělo by se vyrovnávat na základě nabídky a poptávky a taky se tak děje a lidé to čím dál víc chápou. Nájemní bydlení konkuruje vlastnickému bydlení a naopak a vzájemně se vyrovnávají.
Jasně, že developeři využili boomu zlatých let po revoluci, kdy nebylo vlastnické bydlení ve velkých městech běžné a silných populistických ročníků a namluvili lidem, že kdo nebydlí ve vlastním, je socka a že ceny nemovitostí pořád porostou, stejně jako platy a pořád tu bude konjunktura, takže nemůžete prodělat. V současné době, kdy toto krize popřela - viz. Španělsko, se jim snaží namluvit, že je to jediná investice pro jejich prostředky a tím se snaží udržet poptávku a nesmyslné ceny. Naštěstí lidi se naučili počítat bez sentimentu, a to nejen peníze, ale i výhody a nevýhody a zvažovat všechny možnosti a rizika a už se nenechají tak snadno nachytat jako v porevolučních letech. Vytváří se skutečný trh na základě vyrovnávání se nabídky a poptávky.
Já se na vás ale vůbec nezlobím, jenom říkám, že plácáte nesmysly o nějaké praxi, která popírá základní ekonomické a tržní principy a na tom trvám.
Zkrátka, já podle tebe popírám principy volnotržní teorie.
A nevadí ti, že tebou požadované výsledky, popírá 25 let praxe, hezky vyjádřené větou jedné majitelky dvou činžáku ve Vršovicích "Dnes chce každý do vlastního".
Zamysli se, jestli je chyba v tobě, anebo lidech. Jestli je chybný výsledek, kam se chceš ohýbáním teorie dostat, anebo je teorie správná, a lidé podle nabídky a poptávky skutečně 25 let volí to, co je pro ně výhodnější.
Hezky to vystihuje pořekadlo "lidé hlasují nohama". Například v Německu, či Švícarsku je chování majitelů i poměr cen zcela jiný, a lidé tam do vlastního příliš nechtějí.
No ještě k těm nemovitostem:
Jedna věc je úvaha, zda je lepší platit nájem, nebo si bydlení pořídit na hypo.
Zde plno lidí zahodi investiční uvažování, zhodnocení rizik, diverzifikaci, atd... a převýší emoce - touha bydlet ve svém.
Ale OK, v životě nejde jen o peníze a pocit, že bydlím ve svém, má také svou hodnotu.
Jenže pak tu jsou lidi, typicky Pražák zaměstnaný na managerském postu v mezinárodní firmě, s gáží 100-200kKč, nebo i lépe placení duševní živnostníci (bez reálných nákladů, ale s 60% paušálem) - různi poradci, analytici, právníci, vývojáři SW a vůbec IT specialisti "lepšího typu" (BI/DW, SAP, ...) s obdobným příjmem.
Takových lidí je v Praze plno (a určitě i v Brně, Zlíně, Plzni, ...).
A opravdu velká část z nich bere nemovitosti jako investici a to často jako jedinou. Maj byt, kde bydlí. Plus další jeden či dva koupili jako formu spoření na penzi. A když je jim byt malý, postaví si na hypo barák za Prahou - ale byty si samozřejmě nechají, je to přeci nejlepší investice.
Portfolio těchto lidí vypadá takto:
- Akcie: NULA
- Dluhopisy: NULA
- Au/Ag: NULA
- Nemovitosti: 20mil
- Hotovost: minus hromada (hypo, leasing na 2 auta, ...)
Tak akcie na nule mohou být u některých konkrétních firem. Pokud má člověk nějak normální akciové portfolio, tak to na nulu nespadne.
I rok 2008 nebyl horší, než propad o max.několik málo desítek procent a postupný návrat zpět.
Nemovitost ale takhle diverzifikovat nemůžete. Tam máte prostě jednu, nebo několik málo kusů nemovitostí.
A tam se v principu může stát, že se v dané lokalitě něco nepěkného stane a cena nemovitosti se propadne podstatně více, než kolik bude průměrný pokles ceny těch akcií, které vlastníte.
V extrémním případě to může být i na nulu a dokonce i pod nulu (= budete nucen likvidovat nemovitost a nějakou škodu, která jde za vámi jako majitelem).
Netvrdím, že ten poslední scénář je kdovíjak pravděpodobný, to píši spíše pro úplnost. Ale zásadní propad ceny nemovitosti v nějaké oblasti, nebo i třeba jenom té konkrétní nemovitosti, to je reálná věc.
Podle mého banky mají zájem ,aby ceny nemovitostí byly vysoké a proto jsou u nás nastaveny takto zákony.
Vždyt když máte vysoké spotřební daně , tak draho postavíte a nemovitost je pak vnímána jako investice..
Pokud vím , tak v americe jsou nízké spotřební daně a vysoká domovní dan .Ta se platí obci a je ve vyši cca 1 až 3% z nemovitosti. Asi tedy obce dostávají méně peněz z DPH než u nás a musí to dorovnat touto daní . Vysledkem je že materiál je levný , nářadí je levné a levně postavíte , ale držba nemovitostí je drahá a za pár desítek let vám ji obec vlastně vyvlastní .Tím pádem je nemovitost vnímána jako užitková věc a né investice .Je tato má uvaha správná ?
Asi jo. Proto jsou u nás nemovitosti staré i několik století a vždycky se po čase opravují a rekonstruují, zatímco v Americe domky po nějakých 40 letech strhnou a postaví nové. Nemají problémy se zarostlými trubkami vodovodu ani jnými trubkami, zastaralou elektroinstalací, mají to nové. My to tady občas splácáváme nechutným způsobem typu "co dům dal".
Na druhou stranu když byl známého syn v Americe a vydělával si mytím oken, bavil se se spolupracovníky a ti ho považovali za bohatého a divili se, proč myje okna, když je jeho rodina bohatá. A bohatá byla proto, že má - světe, div se - zděný dům.
S nemovitostmi v USA je to trochu složitější. Například existují obrovské rozdíly mezi státy federace z hlediska klimatu - leckde prakticky vůbec neřešíte topení a izolaci, ale zase je místy pomalu kladem, když je to lehké, levné a méně odolné, protože vás při tornádu lehčí trosky tak snadno nezabijí. Tohle si u nás vůbec neumíme představit a přenášet tuto zkušenost k nám by nedávalo smysl, podmínky jsou prostě jiné.
Klima rozdílné, ale předpisy na tepelnou izolaci všude stejné. Mimochodem asi tak na úrovni těch našich před 25-ti lety. Dnes máme výrazně vyšší požadavky.
A co se týče tornáda, tak už několik let tam mají nařízení, že musí mít jakési protivětrnné obezdívky. Přecijen, ten papundekl byl demolován příliš často.
Také proto to tam mají tak levné. Je to papundekl, našim požadavkům zcela nevyhovující, s životností 30 let. A proto tam mají všeude i klimatizaci. To je efekt unimobuňky - vyjde slunce, hned je tam vedro. Zajde, hned je tam zima. Ta klimatizace je bída, ne luxus.
Sranda je, že papundekl, byť v lepším provedení nežli v USA, u nás chytráci prodávají za cenu solidního baráku.