Jestli dobře rozumím tomu, co mi napsali z ministerstva financí, tak srážková daň zůstane na 15 %. Ještě to ale pro jistotu ověřuju, protože ta jejich odpověď je napsaná dost nesrozumitelně. Stejně jako zjišťuju, jestli se výnosů z kapitálu - pokud nejde o srážkovou daň - týká i ta druhá sazba. Přikládám mou otázku i odpověď z MF:
Jak to prosím podle návrhu bude s daní z výnosů ze spoření či z investic? Zůstane sazba ve výši 15 procent, nebo se také zvýší na 19 procent?
Zde je třeba upozornit na současnou disproporci mezi (a) příjmy ze zaměstnání, které jsou daněny 20,1 procenty, (b) příjmy ze samostatné činnosti, z nichž se kromě daně odvádí pojištění a (c) některými příjmy dle §§ 8, 9 a 10 (příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy), které jsou daněny 15 procenty. Vzhledem k celkovým pozitivním dopadům navrhovaných změn na čistý příjem poplatníků může mít ve výsledku návrh změn sazeb pozitivní dopad i na poplatníky, kteří mají zmiňované příjmy dle § 8, 9 a 10, neboť je běžné, že tito poplatníci mají rovněž příjmy ze zaměstnání či ze samostatné činnosti. Dle současné podoby návrhu se změna sazby v § 16 (z 15 na 19 %) týká všech příjmů, které jsou dnes daněny sazbou dle § 16, tedy všech § 6 – 10, které nejsou daněny srážkovou daní. Srážková daň (např. podíly na zisku) zůstane ve výši 15 %.
To jsou slova, které bych čekal od novináře, autora článku. Bohužel dneska články píšou ovečky. Zrušení superhrubé mzdy je důležité pro podnikání, aby i malý podnikatelé si mohli dovolit zaměstnance a nenutit je k OSVČ. Stát má vybírat daň větším zdaněním zisku, ne odíráním zaměstnanců.
Jezisi, takze ona se nebude rusit ale jen maskovat? Proboha, kdo psal clanek, se citim byt mystifikovany. Jsem se tesil, ze uz nebude a vse se pekne prrhledne slouci do jedne sazby at lidi vedi.
Sorry autore, ale jdi se zahrabat.
Vis co je neco rusit? Co to slovo vubec znamena?
V době před zavedením superhrubé mzdy jsem na výplatní pásce tehdejšího zaměstnavatele měl kolonku Mzdové nákldy, což byla v podstatě superhrubá mzda. A všichni věděli, kolik vlastně firmu stojíme. Takže pro to není nutné mít superhrubou mzdu. A jinak jsem to věděl i předtím. Kdo je trochu finančně gramotný, to věděl i tak.
Prosím vás, nevím jak vy, ale já mzdu dostávám za odvedenou práci = nejde o žádné dobrodiní mého zaměstnavatele, takže mi je celkem jedno, jestli budu nebo nebudu mít na výplatnici, kolik ho "každý měsíc stojím", protože každý měsíc mu svou práci u klientů vydělám mnohonásobek toho, co mám pak na výplatnici!!! to si spíš akorát vždycky uvědomím, že kdybych stejnou práci dělala sama na sebe, jsem na tom mnohem lépe!! takže superhrubou mzdu zrušit - je to nesmysl modrých lobbistů, které už NAŠTĚSTÍ odvál čas a jejich skandály a stejně by to mělo dopadnout i se superhrubou mzdou!!
Platit daně z daní je samozřejmě nesmysl, takže superhrubou mzdu je správné zrušit. K čemu jsou zaměstnanci nějaká nesmyslná čísla na výplatní pásce, které s jeho výplatou nijak nesouvisejí. Takže za mě ano, souhlas.
O živnostníky bych se nebál, jelikož ti žádné daně neplatí, tak je úplně jedno, jak se jakoby počítají, když výsledkem je stejně vždycky nulový odvod.
Ono je to presne naopak - s nicim nesouvisi tzv. "hruba" mzda. Superhruba znaci kolik stoji zamestnavatele zamestnanec. Cista je to, co pristane zamestnanci na uctu. Rozdil shrabne stat. K cemu je nejaky udaj nekde mezi tim? Stacila by jedna sazba nejakych 45 % ze superhrube a danove slevy jako jsou dnes a meli bysme stejnou danovou zatez, ale o dost min papirovani.
Dívám se na aktuální výplatní pásku, a
1. Nic takového jako "superhrubá mzda" tam není.
2. Je tam položka "Základ daně", což má být asi ta "superhrubá mzda", tedy celkové náklady.
3. Je tam položka Pojistné, dělené na Sociální Pojistné a Zdravotní pojistné a dále Pojistné firma.
4. Za starých časů před Kalouskem (do 2008) tam bývalo to samé (!), tedy včetně "Pojistné zaměstnavatel". Takže si kdo chtěl mohl přečíst celkové náklady na jeho mzdu.
Možná jen, že nebylo povinné uvádět "Pojistné zaměstnavatel", ale ono to v účetních programech stejně bylo, tak to stejně prakticky každý tiskl.
5. Úplně stačilo, pokud by šlo Kalouskovi o navenek deklarovaný cíl uvádět na výplatnici celkové náklady, kdyby Kalousek doplnil do zákona, že je povinné uvádět položku "Celkové náklady" a položku "Pojistné zaměstnavatel". A nemusel dělat žádnou "reformu", se všemi naprosto zbytečnými náklady s tím spojenými. Stejně to každý měl v programu, nic by to nestálo.
6. Výsledkem Kalouskovy "reformy" byla spousta nákladů a zvýšení daní u průměrného platu o několik málo stokorun.
7. Tímto se Babiš dostává na stejnou úroveň s Kalouskem, co se týče naprosto zbytečné administrativní zátěže a zbytečných výdajů za aktualizace a školení. Pouze není jisté, jestli dojde k snížení, či zvýšení daní o několik stokorun. A také pro koho. Za Kalouska daně pro nízkopříjmové stouply, pro vysokopříjmové výrazně klesly (což byl zcela zjevně skutečný Kalouskův cíl). Uvidíme, jak dopadne konečná Babišova verze.
V podstatě je to pravda. Ale Kalousek nedostal, ale Kalousek si stanovil. A nebylo to 15%, ale jakákoli (ve skutečnosti jen zdánlivě) jednotná sazba. Jen si vzpomeň, jak do poslední chvíle licitoval například o nových, ještě vyšších sazbách DPH (Z 5% zvýšil nižší sazbu na 15%, ale do poslední chvíle hovořil 17,5 19 i 21%). A výnos daně se změnil. Ale jinak je to pravda.
Takže v podstatě zjednodušil daňový systém, ne? A umožnil budoucí změnu v tom smyslu, že by se daň začala počítat rovnou ze superhrubé mzdy (nákladové). Změna by to pak byla pouze "administrativní" a výnos daně by se nezměnil. Pak by najednou mohla platit jen jedna daň z příjmu, která by do sebe zahrnula i soc a zdrav "pojištění" (čti daň). A daňové přiznání by mělo jen tři kolonky: úhrn všech příjmů, zaplacená záloha na daň a zbývá doplatit/vrátit. No a pak pár řádek na daňové slevy - na poplatníka, na dítě, na úvěr, penzijko, .......
Kolik by se pak ušetřilo papíru a elektřiny....
Souhlasím se zrušením superhrubé mzdy, zbytečná administrativa.Obyčejní lidé slyší na hrubou a čistou mzdu.Zavedla bych ale paušální daň,to se vybralo na daních nejvíc:Platili hospodští zelináři kadeřnice maséři atd. práce, kde jde dělat bez účtu.Prostě museli zaplatit i když vykazovali nízký příjem.Většinou to fungovalo bez reptání.Úlevy na daních žádné a byl by daleko menší úřednický arzenál,který by pracoval na počítačích a vypočítat daně by umêl každý sám.Úlevy a odečty bych řešila úplně jiným systémem (třeba přes socialku).
Schovali skutečnou výši mzdy zaměstnanci? To je teda přínos... Reálné zdanění práce je někde mezi 45-50% (plus mínus dle výše platu a uplatněných slev). Tohle se celou dobu před běžně pracujícími lidmi schovává. A pak ještě další daně, DPH a spotřební (benzín, alkohol....), a další a další, které tu reálnou daňovou zátěž posouvají někam k 60-75%.
A což teprve až budeme v té slavné EU z čistých příjemců dotací, čistými plátci. A až budeme muset vyplácet ingeneerům a doktorům ze Sýrie stejné dávky jako v Německu . Kde si vy hov.da myslíte že na to vezmeme ? No přeci z daní, milánci, z daní. Zruší se starobní důchody a budete makat až do doby než zdechnete. Tak zanechte myšlenek na vojebávání státu, páni podnikatelé.
Sorry Jako. ( Agent Bureš)
Už tady někdo v tomhle státě zjišťoval,kolik odvádí živnostníci?Co vím,všichni jsou v prodělku a brečí,daně neodvádí protože nevydělávají,zaměstnanci se u nich mají jak prasata v žitě a to neustálé zvyšování jejich platů,to je taky fuška.Proto ať je daň jakáje,je to jedno,oni si s ní vždy poradí!
Zdravím všechny...a prosím o radu.....nejsem účetní-takže může mi tu někdo poradit JAK se vypočítá čistá mzda?Myslela jsem,že je to HRUBÁ mzda mínus DAŇ?Např.hrubá mzda uváděná jako 29 782,-Kč mínus 6000,-Kč daně má být v čistém 20 505,-Kč?????A žádná jiná srážka není.......děkuji za pomoc
Tady máš aplikaci na Android
https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.martiska.net.mzdovykalkulator
Superhrubá mzda pro OSVČ znamenala změnu, že výpočet daně nezávisí na výpočtu SP a ZP, dřív se o pojistné snižoval základ daně a tak se nejdřív muselo spočítat SP a ZP.
Na druhou stranu tahle změna znamenala, že u příjmu ze zaměstnání ze zahraničí se počítá fiktivní superhrubá zahraniční mzda, aby se pak tedy mohla zdanit těmi 15%.
Mimochodem ten náš paskvil s pojistným co není daň např. znamená, že ČR má nízkou daň z příjmu - a při smlouvě o dvojím zdanění tak může nastat, že ačkoli v zahraničí zaplatím celkově na odvodech méně než by to bylo v ČR, tak stejně ČR nic nedostane - protože se počítají jen daně, ne odvody (Příklad: daň v ČR je 19%, daň=odvody v zahraničí 30%, daň+odvody v ČR 45%).
Já bych jako řešení navrhoval spojit sociální, zdravotní, nemocenskou a daně do jedné položky a jedné platby. Počítané samozřejmě ze superhrubé, protože hrubá už nebude existovat (nebude žádné SP/ZP, které by mě platit zaměstnavatel.)
To je na celé věci fascinující. Pravice, levice, stát řídím jako firmu, všichni se chovají stejně.
Nikdo není schopen a (nebo) ochoten udělat jednoduchou věc: všechny příjmy vezmu, ročně z toho základu odečtu nějaký nezdanitelný základ, případně nějaké peníze na určené věci (děti apod.). Zbytek vezmu, zdaním a pošlu. x% daň z příjmu, y% sociálce, z% zdravotní (ať nevytváříme nový úřad, co to bude přijímat a přeposílat).
Všechno, žádné rozlišování práce na dohodu (za nějakých podmínek daním, za nějakých nedaním), hlavní pracovní poměr, nebo vedlejší OSVČ (platím daň, platím zdravotní, ale ne sociálku). Vše stejné pro všechny, jedno zda mladík, nebo důchodce, žádné speciality.
Ale to už není neschopnost, to je neochota tohle udělat.
Jenže i tak se dostáváte k problému, co je to příjem. Jsou to všechny peníze, které získáte? Když najdete na ulici stovku, je to zdanitelný příjem? Když vám v obchodě vrátí peníze, je to zdanitelný příjem? Tohle možná vypadá absurdně, ale když pekař prodá rohlík, je jeho příjmem celá cena rohlíku, nebo si může odečíst cenu mouky? A pokud si může do nákladů dát cenu mouky, může si tam dát i cenu nového zástřihu u holiče? Tohle je to, co dělá celý daňový systém složitým, definice, co je příjem a co je náklad. A toho se nezbavíte v žádném systému danícím příjmy. Pokud chcete daňový systém zjednodušit, tak musíte danit něco, co je jednoznačně a jednoduše definovatelné, neskrytelné, nepopíratelné. A to jsou jedině nemovitosti. Jednoduchý daňový systém by danil jen nemovitosti a nic jiného.
Jinými slovy, danil byste majetek, bez ohledu na to, zda je ta nemovitost "vykšeftovaná za měsíc", nebo zda je to výsledek práce několika generací? A pokud by někdo "vše prožral" a neměl žádné neovitosti, žádné daně by neplatil?
Obecně se na úrovni odborných diskuzí spíše doporučuje danit spotřebu (DPH, případně daň z obratu a spotřební daň), než dlouhodobý majetek či práci, neb to nejméně podvazuje iniciativu pracovat a zabezpečovat potomky. Navíc plátců daně (těch co odvádějí daň vybranou od poplatníků státu) je při danění spotřeby výrazně méně, tedy je to lépe kontrolovatelné.
U nemovitostí spíš vidím jako rozumné danit pouze jejich převody, mimo převodů na osoby blízké (viz NOZ).
Mimochodem, to co je zdanitelný příjem a co jsou výdaje na zajištění a udržení příjmů (náklady) je z obecného hlediska jednoduché. Co v tom u nás působí chaos je to, že v žákonu jsou pouze příkladmé výčty toho, co uznatelným nákladem je a co nákladem není. A z podstaty věci jsou některé výdaje hraniční, zeména, když narazíte na závistivého úředníka, který je toho názoru, že nemá daň vybrat správně, ale že má vybrat daň maximální. Pro právní jistotu by stačilo vymezit pouze jednu skupinu, třeba toho co uznatelným nákladem je, a to konečným výčtem, jednou za pět let to novelizovat, a bylo by.
Daně by nakonec samozřejmě platili všichni, protože i ten, kdo žádnou nemovitost nemá, si koupí chleba, do jehož ceny bude započítaná i daň zemědělce z pole a daň pekaře z pekárny a do nájmu bytu mu zase majitel započítá i daň z něj. A jak byla nemovitost získaná, je přece naprosto irelevantní.
Ve výsledku by naopak všichni nakonec platili méně, protože na výběr tak jednoduché daně, jako jedaň z nemovitosti by stačila ani ne desetina dnešních berních úředníků.
Daň z příjmu může vést k pěkným paradoxům. V Německu si třeba jeden podnikatel do nákladů započítával pravidelné návštěvy místního bordelu, a když na něj berní úředníci zaklekli, tak u soudu vyhrál, protože v Německu jsou daňově uznatelné náklady dost obecně formulované jako vše, co zvýší produktivitu, a ten podnikatel na datech prokázal, že vždy po návštěvě bordelu má týden vyšší příjmy.