Náhrada mzdy za dovolenou, za pracovní neschopnost nebo nařízenou karanténu (prvních 14 dnů), ale i odstupné nebo náhrada mzdy při překážkách v práci, to vše se počítá z průměrného výdělku. Na druhou stranu se od průměrného výdělku odvozuje i limitovaná výše náhrady škody, kterou má uhradit zaměstnanec zaměstnavateli. Máte dostat odstupné či úrazovou rentu, nebo platit náhradu škody?
Abyste nebyli ošizeni, musí být průměrný výdělek správně stanoven, tedy správně vypočten. I mimořádná odměna náležející za období delší než jen jedno kalendářní čtvrtletí musí být řádně rozpočítána.
Při náhradách a odstupném se vychází z příjmu za předchozí kalendářní čtvrtletí
Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaného zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. To říká ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce. Hned následující § 354 říká, že oním rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí.
Průměrný výdělek se tedy zjišťuje vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku a zohlední se příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud jste však neodpracovali v rozhodném období alespoň 21 dnů, použije zaměstnavatel pravděpodobný výdělek.
Kdy a jak se projeví mimořádné navýšení příjmu o odměnu či prémii?
Ale jak zohlednit mimořádnou odměnu, prémii nebo podíly na hospodaření, které nejsou příjmem jen za jeden měsíc nebo jedno kalendářní čtvrtletí, ale oceňují práci zaměstnance za delší období? Hovoříme zde například o celém pololetí nebo roce. Jak se toto projeví na vašem průměrném výdělku? Budou všechny vaše nároky vyšší v následujícím kalendářním čtvrtletí, nebo bude navýšený příjem ovlivňovat a zvyšovat jeho nároky (popř. naopak povinnosti) po delší dobu?
Někdy by se hodilo, aby to bylo jen v následujícím kalendářním čtvrtletí, pokud v něm zrovna nečerpáte dovolenou nebo vám právě nevzniká nárok na odstupné. A naopak by se zrovna nehodilo, kdyby se jednalo o výši škody, kterou máte coby zaměstnanec svému zaměstnavateli nahradit. Zápočet mimořádné odměny do průměrného výdělku všechna tato plnění významně navýší.
Ale co když v kalendářním čtvrtletí, které následuje po vyplacení mimořádně vysoké částky, jež výrazně navýšila příjem, nemáte na nic podobného, jako je náhrada mzdy za dovolenou, za pracovní neschopnost, nebo za překážky v práci, nárok? K tomu ani nemarodíte, ani nečerpáte dovolenou.
Rozpočítání odměny za období delší než kalendářní čtvrtletí
Jestliže je vám v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjištění průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí (ust. § 358 zákoníku práce).
Zbývající část této mzdy nebo platu se vám zahrne do hrubé mzdy nebo platu při zjištění průměrného výdělku v dalším období. Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. Do hrubé mzdy se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy odpovídající odpracované době.
Nejvyšší soud ČR (NS) připomíná, že v případě mzdy (části mzdy), která je poskytována za delší období než za kalendářní čtvrtletí, se určí pro účely zjišťování průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí a zbývající část této mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (rozsudek NS spis. zn. 21 Cdo 3559/2021 ze dne 21. 12. 2022).
Příklady ze soudní síně
1. případ
Byla-li zaměstnanci zúčtována a vyplacena mimořádná odměna za časové období jednoho roku v říjnu 2011, znamená to, že pro účely výpočtu průměrného výdělku je třeba její poměrnou část (jednu čtvrtinu) zahrnout do základu pro výpočet průměrného výdělku i v prvních třech kalendářních čtvrtletích roku 2012 (spis. zn. 21 Cdo 2343/2015).
2. případ
V dalším případě šlo o rozpočítání pololetní odměny vyplacené ve 2. čtvrtletí v
poměrných částech (polovina) do příjmu za 3. a 4. čtvrtletí, což ovlivňuje nároky ve 4. čtvrtletí a 1. čtvrtletí roku následujícího:
Nejvyšší soud řešil, jak správně rozpočítat pololetní odměnu ve výši 40 000 Kč vyplacenou ve 2. čtvrtletí roku 2017. Taková odměna se započítá v poměrných částech (jako polovina) do příjmu za 3. a 4. čtvrtletí (roku 2017).
Jestliže byla zaměstnankyni ve mzdě za měsíc červenec 2017 zúčtována k výplatě i pololetní odměna ve výši 40 000 Kč, je nutné při zjišťování průměrného výdělku zahrnout polovinu této částky do hrubé mzdy ve třetím čtvrtletí roku 2017 a druhou polovinu této částky do hrubé mzdy ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017. Pololetní odměna vyplacená ve 2. čtvrtletí kalendářního roku tedy musí být poměrně rozdělena a rovným dílem započítána do průměrného výdělku za následující 3. a 4. kalendářní čtvrtletí (rozsudek spis. zn. 21 Cdo 3559/2021)
Rozpočítání do budoucna a navýšení budoucích nároků zaměstnance
Mimořádná odměna či prémie tedy ovlivní další období, a to tak dlouhé, za které sama náleží: čtvrtletní odměna další čtvrtletí, pololetní odměna další pololetí, roční odměna další 4 kalendářní čtvrtletí, ale pochopitelně ne zpětně, to by se všechny nároky zaměstnance musely složitě přepočítávat, ale do budoucna.
ČLÁNKY DO MAILU