Jak zlepšit proces recruitmentu, aby firma mohla vybírat z více uchazečů, ale mohla snížit náklady na nábor?
Jak si po dvou letech vede v kontextu digitálních služeb státu a soukromých firem bankovní identita a jaké další usnadnění se v oblasti prokazování totožnosti chystá?
Úspěšnost náboru je závislá na tom, jak dobře to děláte
Schopnost firmy v recruitmentu je klíčová pro její úspěšnost. Jak proces zlepšit a zdvojnásobit počty kandidátů? Napovědět může případová studie kampaně České spořitelny. Jaký byl její cíl a jakých se podařilo dosáhnout výsledků? Jak tomu pomohla umělá inteligence, UX a kvalitní IT implementace? O tom nám na konferenci FIN (R)Evoluce 2023 povídal recruitment inovátor Milan Mahovský ze společnosti Dream.jobs.
Necelá polovina zemí ve světě má nezaměstnanost pod 6 %, což s sebou pro zaměstnavatele nese problémy s náborem. Ten v průměru trvá 41 dní, ale může se protáhnout i na několik měsíců.
Paradoxem podle Mahovského je fakt, že 95 % kandidátů, kteří přijdou na web nějakého zaměstnavatele a navštíví sekci Kariéra, odejde, aniž by na sebe zanechali jakýkoli kontakt. Na druhou stranu, velké společnosti v IT segmentu a byznysu (např. Alza nebo Seznam) podle něj reportují, že polovinu všech svých lidí dokážou nabrat přes svůj web.
Jak je možné proces náboru zdokonalit, Mahovský ilustroval na případové studii České spořitelny, která chtěla skrze spolupráci se společností Dream.jobs zlepšit kandidátskou zkušenost, získávat víc kandidátů a snížit náklady náboru.
Kariérní stránka proto byla vytvořena na Dream.jobs platformě. Hlavní změna byla v tom, že kandidát byl vyzván ne formulací „hledej pozice“, ale byl vyzván „nahraj životopis“. Životopis pak přečetla a vyhodnotila umělá inteligence a zobrazila pozice podle relevance. Pro kandidáty to bylo jednodušší. Tím jsme změnili kandidátskou cestu, na kterou byl zvyklý, ale s větším efektem,
vysvětlil Mahovský.
Případová studie České spořitelny, která chtěla zefektivnit nábor lidí
Pokud kandidáta přesvědčí 42 dnů dovolené a nahraje životopis, systém podle něj dokáže dokument vyhodnotit bez ohledu na to, že je v cizím jazyce, a porovnat ho s inzeráty. Po udělení GDPR souhlasu se kandidátovi zobrazí pozice seřazené podle jeho profilu a on si je jen dofiltruje, např. podle místa bydliště. Systém je tedy jednoduchý, což kandidáti oceňují a což je obecně něco, co jako uživatelé internetu chceme bez ohledu na to, zda jde o e-shop, nebo kariérní stránku.
Případová studie České spořitelny, která chtěla zefektivnit nábor lidí
Jaký byl výsledek? Česká spořitelna získala skoro dvojnásobek životopisů, uživatel dokázal proces na webu banky dokončit na tři kroky, umělá inteligence dokázala představit pozice, které by v kategorizacích kandidát možná neobjevil, a implementace trvala tři dny.
Naučili jsme se z toho, že uživatelé neumí zatím moc nahrávat životopisy přes telefon, takže pokud budete dělat kampaň, doporučujeme ji cílit na počítače,
shrnul Mahovský s tím, že toto řešení znásobuje konverzi počtu návštěvníků na životopisy a přetřídí pozice podle relevance. Cesta zájemce o práci po webu je pak o to příjemnější.
Bankovní identita: rok druhý
Další téma týkající se technologií nám přestavil výkonný ředitel společnosti Bankovní identita Marek Růžička. Ten nám přišel poreferovat o tom, jak se jí daří ve druhém roce jejího fungování v kontextu digitálních služeb státu i soukromých firem.
Na úvod připomněl, jak celé schéma bankovní identity funguje. Jsou v něm různí poskytovatelé identitních prostředků. Mezi ty se kromě bankovní identity řadí např. občanka s čipem, mojeID a další státní prostředky.
Schéma bankovní identity, státní a soukromá větev
Vedle toho jsou bankovní poskytovatelé identitních prostředků. Tedy banky, které se se státem dohodly, že se stanou vydavateli identit, které budou vydávat svým koncovým zákazníkům. Každému, koho někdy v takové bance fyzicky ztotožnily, vydají bankovní identitu (= prostředek elektronické identifikace). Následně ho ztotožní do základních registrů, propojí přes národní identitní bod a umožní tak, aby se skrze bankovní identitu přihlašoval ke službám státu. Druhá větev ve schématu představuje možnost přihlásit se přes BankID i k soukromoprávním poskytovatelům služeb.
Aby banka mohla poskytovat bankovní identitu, musí se nejprve stát vydavatelem identit. Musí projít všemi bezpečnostními a technologickými procesy, opatřeními a certifikací tak, aby se vůbec mohla napojit na základní registry. Pak se může napojit na společný podnik Bankovní identita, který zajišťuje agregaci všech těchto identit a nabízí je přes jedno komunikační rozhraní poskytovatelům soukromých služeb.
Během dvou let se značně rozšířila nabídka možností, jak digitální cestou konzumovat služby státu, a zároveň přibývá i firem, které totéž umožňují v soukromém sektoru. Za rok 2022 si BankID vyzkoušelo alespoň jednou v portálech státní správy něco přes dva miliony lidí (za rok 2021 cca 700 tis. unikátních uživatelů). V soukromém sektoru to bylo v roce 2021 kolem 150 tis. unikátních uživatelů a za minulý rok kolem 750 tisíc těchto uživatelů. Počet firem se zvýšil z hodnot kolem 75 asi na 150 firem. Co je podstatné i pro nějakou diskusi se státem, je, že bankovní identitu se lidi za tu dobu opravdu naučili používat. Takže z těch různých možností identitních prostředků se bankovní identita stala zdaleka tou nejpoužívanější, zejména pro přistupování ke službám státu,
okomentoval statistiky za loňský rok Růžička.
Uživatelé si na ni ale zvykají i v soukromém sektoru. Když Penzijní společnost České spořitelny zprovoznila svůj nový portál s možností přihlášení přes BankID, 60 % nových smluv penzijního spoření uzavřených online bylo podle Růžicky sjednáno právě přes BankID. U společnosti Sazka volí klienti v rámci digitálního kanálu BankID ve více než 70 % případech. Podobně nedávno spouštěla nový portál NN Pojišťovna a za velmi krátkou dobu BankID pro komunikaci využilo přes 50 tis. klientů. K ověření ji využívá i COOP ve svých prodejnách s částečným bezobslužným provozem, který generuje 10 % tržeb navíc.
Společnosti Bankovní identita se ale podařilo penetrovat i další trhy. Všechny zdravotní pojišťovny, kromě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), už umožňují (nebo se na to chystají) digitální komunikaci přes BankID, a to včetně možnosti s využitím navazujícího elektronického podpisu Sign snadno přejít ke konkurenci. VZP by se měla napojit zhruba v polovině roku.
Další oblastí, kde se začíná používat bankovní identita, je vzdělávání, kdy řada univerzit začíná nabízet svým studentům možnost se takto ztotožnit např. při podávání přihlášky ke studiu, zápisu či přihlašování ke zkouškám. Bankovní identita se dá využít například i ve sdílených službách, např. v autopůjčovnách a službách sdílených aut, elektrokoloběžek či kol.
Chystané novinky
Společnost Bankovní identita se navíc v současné době snaží se svou zmíněnou službou BankID Sign, tedy elektronickým podpisem fungujícím na bázi bankovní identity, usilovat o status kvalifikovaného elektronického podpisu, který funguje na základě nařízení eIDAS a v současnosti ho vydává jen Česká pošta (PostSignum), společnost První certifikační autorita a eIdentita.
Novinka by usnadnila plnou digitalizaci hypoték, kdy by už nebylo nutné zajít na katastrální úřad s úředně ověřeným podpisem, což je nyní jediný krok, který není možné vyřešit online.
Obecně by se tím výrazně zjednodušily procesy, které vyžadují kvalifikovaný nebo úředně ověřený podpis.
V pilotním režimu také Bankovní identita testuje ověření věku v rámci své připravované služby BankID Plus. Přibližujeme se připravované evropské legislativě, podle které bychom u sebe mohli jednou nosit digitální peněženky a v nich tzv. digitální atributy. Buď celý náš profil, což máme dnes na občankách, nebo konkrétní parametr. Tedy například to, že jsem starší 18 let. Protistrana, která v danou chvíli potřebuje pouze potvrzení věku, přitom nemusí vědět, kdo jsem, jak se jmenuju nebo kdy přesně jsem se narodil,
vysvětlil Růžička s tím, že Bankovní identita vyvinula aplikaci, přes kterou takové potvrzení bude možné například přes QR kód.
Jak se dá využít chystaná služba BankID Plus
Zmíněná evropská digitální peněženka, jejíž legislativa se v současnosti připravuje, by mohla vést k tomu, že na úrovni států EU vzniknou digitální identitní systémy, které umožní prokazovat digitální identitu na celém území EU jak ve státní, tak soukromé sféře.
Informace k chystané evropské legislativě
