Názory k článku Jak porovnat náklady úvěru: proč nepoužívat RPSN?

Nevím, kdo psal článek, ale je to naprostý nesmysl. Ukazatel RPSN počítá s hodnotou peněz v čase, to co je v článku uváděno jako RPSN je ve skutečnosti pouze koeficient navýšení, který bere v potaz konečnou zaplacenou částku (zapůjčená částka + úroky + poplatky) a vyjadřuje ji jako podíl k zapůjčené částce, tudíž výsledek je v procentech a je pořád stejný, ať jej počítáme za 1 rok nebo 50 let. Zatímco RPSN je de facto koenficient navýšení, ale navíc bere v potaz faktor ČASU a proto je prozatím nejpřesnějším ukazatelem nkladavosti úvěrů a hypoték.

Přece když srovnáváte dvě nebo více půjček, abyste věděl která půjčka je pro Vás výhodnější, tak Vás čas nezajímá. Srovnáváte půjčky, které budete platit stejně dlouho.

Faktor času je Vám k ničemu, když si berete hypotéku proto, abyste měl kde bydlet..

Palo,

obecně platí, že na čase záleží a to hodně - je rozdíl,pokud máte splatit hypotéku za 10 let nebo ji splácíte 30 let (vliv inflace, ... přesto je pravda, že banky se proti tomu brání dobou fixace a od toho odvíjející se výši úrokové sazby). Ale dobře i pokud vezmeme 2 půjčky, které budeme splácet stejnou dobu, tak záleží na čase ve formě rozložení splátek.

Při dlouhodobém splácení je třeba vzít v potaz, na co si půjčíte. Jestliže na přímou spotřebu (hloupost, ale je to Vaše svobodná volba), pak má článek pravdu. Jiné je to s investičním úvěrem. Třeba se stavebním úvěrem na bydlení. Porovnejte si ceny nemovitostí s cenami před deseti lety. Vize, že nemovitosti časem zlevní, se nikdy a nikde dlouhodobě nenaplnila. V době krize se ceny zhoupnou a to je vše, pak rostou dál.

To že u nás to bylo po krizi v roce 2009 jen zhoupnutí, neznamená, že se to stejným způsobem bude opakovat i v budoucnosti.

To je bohužel něco, co nikdo neumí předpovědět, trhy se často chovají neracionálně. V kapitalistickém zahraničí ale nemovitosti rostou posledních 200 let a klesají dočasně a opravdu jen nepatrně jen v čase krize. Samozřejmě nelze počítat nesmyslné pojekty typu nové vesničky ve Španělsku, nebo nemovitosti na řeckých ostrovech. V ČR je ale stále nedostatek bytů kromě vybydlených sídlišť v Ústeckém kraji, kde je bytů nadbytek a nikdo je nechce kupovat.

Ceny nemovitosti, a ostatně všechno ostatního v posledních 10 letech rostou jen a pouze díky bezprecedentním finančním stimulům centrálních bank. Kolik lidí by si u nás mohlo dovolit hypoteční úvěr na 20-30 let s úrokovou sazbou 5%? Jistě ne tolik jako dnes při 1%. Tento "kapitál" je na trh uměle dodáván a rovněž uměle zvyšuje poptávku a tím ceny.
Když odhlédněme od našeho rybníčku, ve státech finanční krize začala jako nemovitotstní krize a nemovitosti klesly o desítky procent, jak lidé hromadně odstupovali od hypotečních smluv. S masivní injekcí financí se trh opět nafoukl. Stačí se podívat na nějaký graf celkových rozvah centrálních bank, třeba zde https://cdn.snbchf.com/wp-content/uploads/2016/08/central-bank-balance-sheets.jpg.
Je potřeba si uvědomit, že ceny dnes nemají mnoho společného s nabídkou a poptávkou v normálním tržním prostředí, protože poptávka byla dlouhodobě uměle zvýšena. Co se asi stane, až centrální banky tento stimulus ukončí a všechny přebytečné finance začnou z trhu naopak stahovat? FED oznámil začátek své "unwinding" strategie již od tohoto podzimu.

To je článek jak pro zabržděné. Pomocí dlouhých úvah dospějete k závěru, že dlužit kratší dobu je výhodnější. Škoda, fakt škoda je, že jste tu myšlenku nedotáhli do konce a nedospěli k závěru, že když člověk nedluží vůbec, pak nemá žádné náklady na úvěr. Na Nově byste za to dostali určitě nějakou cenu.
Dál mám pochybnost o tom, jestli vůbec tušíte, jak se RPSN počítá. Kdybyste totiž tušili, druhá část článku by vůbec nevznikla. RPSN je takové procento úročení, kdy součet diskontů všech půjček ke dni první půjčky je roven součtu diskontů všech plateb ke dni první půjčky. Vzhledem k tomu, že půjčka bývá většinou jedna a to v den první půjčky, pak je diskont půjček přímo výše půjčky. Tedy hledá se takové procento úročení, pře kterém součet současných hodnot všech splátek (plateb) vyjde ve výši půjčky. Tak a teď se zkuste zamyslet nad těma myšlenkovýma pochodama, co tvoříte. RPSN je přesně to, co se snažíte najít.
Součet splátek je pak kravina. Sami píšete, že to nezohledňuje čas. Jen připomenu, že lidi si berou půjčky právě proto, že potřebné peníze nemají v daný čas. Tedy zanedbat čas popírá důvod půjčky. Chjo, jděte třeba prodávat zeleninu.

Článek není o tom, jak počítat hodnotu peněz, ale jak vybírat úvěr. Jak se píše v závěru, je správným měřítkem diskontovaný součet splátek. Součet splátek je sice obecně "kravina", ale s klesajícími úrokovými sazbami se jeho nepřesnost snižuje (až k nule při nulových sazbách).

Lojzíku nezlobte se ale ne každý je finančně gramotný jako Vy. Myslím že většina čtenářů jsou obyčejní lidé a těm je článek určen pro lepší přehled proto není důvod k jeho napadání. Zkuste tuto problematiku vysvětlit jednoduše a stručně šedesátiletému člověku nebo seniorům.

Naopak RPSN je jediný správný ukazatel pro výběr pújčky. Porovnávat třeba samozřejmě stejně dlouho trvající pújčky. Dobu splácení si třeba vybrat podle toho, jak velké splátky jsem schopen splácet. Potom při nižší RPSN bude splátka nižší a přeplatím méně. Dokonce při nižším RPSN je možné, že dokážu splácet úvěr za kratší dobu, čím přeplatím ještě méně.

Upřímně, vůbec jsem nepochopil, co se nám autor článku snaží sdělit. Na začátku pracuje s RPSN, se současnou a budoucí hodnotou peněz a přitom srovnává 2 v reálu zcela nesrovnatelné půjčky (1 rok vs. 10 let).

A v další části se dozvím, že prostě stačí sečíst splátky, protože obvykle srovnávám úvěry naopak s podobnou splatností. Pokud je to tak, tak přece nemusím nic počítat, ale stačí mi právě to RPSN, které je přepočteno na nákladový úrok na roční bázi, kdy i jen toto číslo mi poměrově ukáže, který úvěr je výhodnější.

A pokud srovnávám úvěry s výrazně odlišnou splatností, tak tam je obvykle limitujícím faktorem výše měsíční splátky než celkový přeplatek. Protože pak i nevhodně zvolený spotřebitelský úvěr v "zanedbatelné" výši může být pro domácnost značnou zátěží.

Když např. při stejné RPSN je možnost zvolit mezi splatností 2 nebo 6 let, tak je sice pochopitelné, že ve druhém případě bude přeplatek znatelně vyšší (při současných úrocích o něco více než 3x), ale taky měsíční splátka bude o více než 60% nižší a nebude tolik zatěžovat a ohrožovat rodinný rozpočet.

Podobně třeba, jen v delším časovém horizontu a při vyšších měsíčních splátkách, tzn. rizicích, u hypotéky. Asi je a i v budoucnu bude výrazný rozdíl platit měsíčně po 10 let (a po nějakou dobu) "na hraně" třeba 20 tisíc nebo 25 let pouze 9 tisíc už teď "levou zadní".

A navíc je dost možné že po 25 letech a splaceném úvěru bude mít člověk možná více peněz, než kdyby splácel jen těch 10 let. Pokud bude prvních deset let žít tak skromně jako kdyby splácel jen deset let. (Tedy bude to platit dokud nebude deflace nebo skoro deflace).

RPSN skutecne neni vhodne kriterium pro vyber uveru - fakticky jde jen o zpresnenou urokovou sazbu dok tere se zapocitaji poplatky atd. Rekl bych ze ten priklad to ukazuje dost jasne. Ano, je prehnany, ale to priklady byvaji.