Banky jsou dnes jako supermarkety. Je jich spousta na výběr a nabízí služby za takovou cenu, co je zákazník ochoten zaplatit, a nemá to absolutně nic společného s reálnými náklady. A podobně jako supermarkety mění ceny ze dne na den (jen to musí na rozdíl od nich pár měsíců předem oznámit).
Takže pokud je možná 90% populace ochotno platit za normální BÚ 100–200 Kč měsíčně, i když existují výrazně levnější možnosti, některé zcela zdarma vč. karet, tak proč to měnit? Já osobně využívám bankovní služby v rámci ČR lehce nadstandardně, mám 6 účtů a 3 karty. Nebýt účtu, který mám kvůli online přístupu k podílovým fondům, tak je to vše za NULA. Takhle bohužel platím nekřesťanských 29 Kč měsíčně.
Problém není v bankách, problém je v lidech a v jejich lenosti a strachu cokoliv změnit.
P.S.: Jako drobný akcionář některých našich významných bank těmto konzervativním klientům děkuji při každé výplatě dividiend, na kterou významnou měrou přispívají.
K těm supermarketům: hrozně se mi líbí, jak nyní na plakátech, v novinách uvádí: zlevnili jsme 1000 položek … Že taky stejně bombastickou formou neuváděli, když ty položky zdražovali. A za měsíc budou ceny bombasticky zlevněných výrobků na původní výši, ne-li vyšší. Když ale člověk slyší stesky výrobců, že oni nezdražují, tak pak už ono zdražování přichází v úvahu jen u prodejců, kteří jsou opět v zahraniční držbě a tedy i nemravný zisk odtéká opět ven z republiky.
Ano, Češi jsou velice konzervativní a tak raději nadávají, ale jezdí v předražených malých a málo vybavených škodovkách a mají vedeny draze bankovní účty. Mimo jiné.
PS: Jako drobný akcionář jsem si včera v ČS vybral jejich dividendu za roky 2008 a 2009. Mlaskal jsem a jen proklínám, když jsem tenkrát jejich akcie kupoval, že mne odborníci přímo v ČS nákup jejich akcií rozmlouvali a že jsem jich nekoupil ještě víc. Jenže ČS většinu akcionářů vytěsnila (především města a obce, která snad ze zákona dostaly nějaké akcie v rámci privatizace „povinně“ a pak ještě existovala nějaká „výhodná“ nabídka přímo od Erste o odkupu s tím, že jako zůstavší akcionář nebudu mít právo rozhododovat a tedy další „výhružka“ o „nevýhodnosti“ držet akcie České spořitelny. Děkuji tedy klientům ČS za dividendy; škoda jen, že většina dividend /nejen ČS/ odplouvá do ciziny, v případě spořitelny do Rakouska.
Ony ty banky jsou v tomto hodně podobné těm supermarketům. Ty si hlídají určité klíčové položky (nemusí to být nutně ty, které zákazníci nejvíce kupují, nebo za ně utrácejí největší část výplaty, ale takové, u kterých nejlépe znají jejich cenu), na které nalákají zákazníky s tím, že ti následně utratí i za další (již dražší) zboží. A je snad nemorální, pokud tam přijde zákazník jen pro určité zboží a zbytek koupí jinde? Supermarkety se snaží toto chování omezovat např. tím, že stanoví kvótu na denní nákup určitých výrobků i když to minimálně v minulosti bylo někdy posuzováno jako diskriminace zákazníka.
Banky se chovají stejně. Vědí, že zákazník z určité skupiny (dle příjmu, spravovaného majetku, obratu,…) se chová nějakým způsobem a tím bance generuje příjem, který převýší ztrátu z odpuštěných poplatků. Samozřemě i zákazník se může bránit, např. simulováním tohoto obratu přeposíláním mezi účty (je tak zařazen do skupiny, do které nepatří) a i banka se může bránit, např. tím, že místo obratu bude chtít potvrzení od zaměstnavatele o příjmech, stejně jako dnes chce od studentů potvrzení o studiu. A pak záleží na tom, jeslti na to budou jejich zákazníci ochotni přistoupit (já se domnívám, že většina nikoliv).
Stejně tak se může zákazník bránit tím, že z nabídky banky využívá pouze některé služby (ty, které jsou pro něj výhodné) a jiné služby využívá u jiného ústavu.
Ani jedno nepovažuji za nemorální, špatné, atd. Co se mi nelíbí je ono nakupování a vracení zboží, protože do toho tahá stranu (obchodníka), která z toho nic nemá a podmínky nenastavila. Ale pokud např. používá soukromou kartu k firemním nákupům (tak jako prakticky všichni výherci různých kartových soutěží, nebo „sběrači bodů“), tak v tom nevidím problém, pokud s tím nemá problém účetní ve firmě (neměla by, ale setkal jsem se i s tím, kdy ano).
Máte Patriku pravdu. Lidi se v SM/HM chytají na odporné průmyslové rohlíky za kačku a pak k nim nakoupí spoustu jiného, předraženého zboží. Na to obchodníci spoléhají. Někde jsem kdysi četl od někoho, kdo se sledováním obchodů živí, o tom, že kdyby se všichni zákazníci chovali rozumně a koupili opravdu jen levné a akční zboží, že by obchodníci brzy splakali nad výdělkem, ale i když jako národ ve srovnání s vyspělou cizinou máme hluboko do kapsy, u nás spotřebitelé nad převysokými cenami většinou na rozdíl od kolegů z vyspělější ciziny příliš nepřemýšlí. A jak tak koukám, v bankovnictví tomu je obdobně. Dále že ve výši očí jsou nejdražší výrobky, dole při zemi nebo naopak ve větší výši jsou levnější výrobky. Člověk žasne, jak se dají lidé oblbnout. Já takřka nesleduji zboží ve výšce očí a zaměřuji se vysoko nebo nízko, ale ne za cenu, abych nutně musel koupit to nejlevnější plné éček a rakoviny. Ale to jsem dělal ještě před tím, než jsem si přečetl takovéto rady.
Snažíme se chovat taky tak, že se snažíme koupit výhodně v akci. Ale aby to bylo v akci opravdu výhodné. Když kouknu do slevových sešitků Intersparu, tak co v nich mají mnohdy „zlevněno“, to se jinde za tu cenu nebo i nižší prodává zcela běžně, bez akce. V Kauflandu ve středu připravují zboží na akční místa na novou akci od čtvrtka, je označeno dodatkem „supervýhodné“ ale s původní, vyšší cenou, a lidi to berou o 106, takže na vlastní akci mnohdy již nic nevyzbyde. Tak takhle se nechováme. Jenže poslední dobou snad u všech obchodů vyjma Globusu narážíme na prázdné regály, případně regály zaplněné jiným, dražším zbožím, případně na regály s omluvnými cedulkami ve smyslu, že zboží bude co nejdříve /rozuměj – po skončení akce, za vyšší cenu/ dodáno. A tohle těm obchodům zazlíváme a víceméně se snažíme do nich nelézt – je to takové pohrdání zákazníkem. Jenže Globus není bohužel na každé dědině, takže občas člověk musí i jinam. A je zajímavé, že ikdyž má někdy Globus omezen prodej zboží na jednotlivý nákup, nikdy jsme se s omezením v praxi nesetkali ani u sebe ani u ostatních kupujících. Třeba Vietnamci s plným vozíkem Studentské pečetě, na konci akce jsme tam náhodou jeli a ona ta pečeť byla stále. Ve všech druzích. Známý včelař tam jel pro cukr pro včely. Ze slušnosti nabral „povolených“ 10 kg a pak znova. Asi ho někde zmerčili nebo si ho pamatovali – co prej blbne takhle po troškách. Ať ráčí zajet dozadu na rampu a hodí mu tam celou paletu. Tomu říkám vážit si zákazníka. Nechtěl jsem Globusu dělat reklamu, ale když jsme zažili jen jednou jedinkrát, že něco v akci neměli. Byla to balená voda, když jsme objeli prodejnu, pro jistotu jsme se tam jeli ještě mrknout – a vody tam bylo mraky – ve všech variantách.A že do Globusu, když ho u nás otevřeli, jezdíme aspoň 1× týdně; do doby, než ho u nás otevřeli, jsme měli obdobné, i když ne tak časté zkušenosti z Prahy, i když tam, srovnáme-li i jiné řetězce, nemají neustále něco vyprodáno jako u nás. Tam by je asi voliči hnali …
Asi nevíte, jak to v českých luzích a hájích chodí.
My např. nemáme vodovod ani kanalizaci (město cca 7 tisíc obyvatel), stále se jen slibuje, ale finanční přednost dostává místní fotbalové hřiště. Na nic jiného nejsou peníze, je to horší než za komunistů, bohužel. Takže až budete někomu radit vodu z kohoutku, bumbejte z řeky nebo místního rybníka, potoka či kaluže, uvidíte jak dlouho vám ona „akce“ vydrží a pak raďte k balené vodě. V Praze vodu ionizují, ale my nejsme bohužel z Prahy. V práci sice máme vodovod s pitnou vodu, ale ten chlor je humáč na entou.
Po povodních je balená voda nutností, na hezky dlouho. To si nikdo z teoretiků nedokáže představit.
Jinak ještě odbočím ke Globusu a Kauflandu, o kterém se zmiňoval lubik dnes 13:01. Nedá mi to se podělit: těsně před povodněni přinesla média info o kvalitě špekáčků na základě testu iDnes. Pak ale přišla voda, nešel proud telefony sice šly, když zapojili proud, přestaly jít telefony a s nimi samozřejmě i ADSL, teď jsem si však vzpomnněl, takže zde je odkaz na test kvality: http://ekonomika.idnes.cz/specialni-priloha.asp?y=test/test-spekacku.htm
zde je odkaz na diskuzi: http://ekonomika.idnes.cz/diskuse.asp?iddiskuse=A100804_1427633_test_spi (zatím 7 stran)
a zde odkaz na průvodní článek: http://ekonomika.idnes.cz/ctvrtina-spekacku-dostala-na-ohni-petku-bylo-v-nich-malo-masa-p5c-/test.asp?c=A100804_1427633_test_spi
Taky občas nakupuju v akci, zvláště pak když brácha kupuje cukr pro včely. Sice jezdíme s košíkem narvaným cukrem, i když je třeba stanoveno, že má být max. 10 kg na zákazníka a den. Pokladní ale nákup rozepisuje na víc nákupů, což jí projde, a neakceptuje platbu kartou. Stálo by ji to místo. V hotovosti je to bez problémů.
Blbé je to, že včelaři se honí za cukrem v akci, ale nejde uzavřít smlouvu přímo s cukrovarem, majitelé cukrovarů údajně nechtějí (a obchodníci to pak neudělají). Byli by spokojeni všichni, včelaři i cukrovar.