Názory k článku Jak (ne)přechytračit banku
Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
-
Já tuhle hru na kočku a myš chápu. Banky se snaží maximalizovat svůj zisk (přitáhnout bonitní klienty, u kterých vydělají na doplňkových službách, jako jsou pojištění, „prestižní“ karty, vyšší obraty na účtech a kartách, úvěry, zahraniční transakce a zprostředkování investic) a klienti minimalizovat náklady (a tito samozřejmě tyto doplňkové služby využívat nebudou, nebo alespoň ne v míře, jako ti klienti, kteří dané podmínky splní jen tak „mimochodem“ svým přirozeným chováním).
Pro trh je samozřejmě lepší, pokud by byli klienti ochotni více „hlasovat nohama“ a tedy byli mnohem pružnější v přecházení mezi bankami, bohužel jsou v tomto poměrně dost konzervativní. Pro někoho je důležité (ať objektivně nebo jen pro subjektivní pocit), že má pobočku svojí banky v dosahu, že může z bankomatu vybírat ob den, nebo jenom nemohou zrušit účet, protože mají u banky další služby, např. hypotéku. Pak mají jen dvě možnosti.
1) využívat ony mezery. Ono využívání mezer není zcela bez nákladů (ať jde o ztrátu úroku za několik dní, kdy jsou peníze na cestě mezi bankami, nebo uložení peněz na účtě za nižší úrok, než je nejlepší nabídka na trhu), ale stále je to levnější, než platit onen poplatek (nebo si to alespoň klient myslí, někdy se totiž může ukázat, že je levnější zaplatit onen poplatek a místo toho realizovat vyšší úrokový výnos jinde), plus jsou tu náklady, které se obtížně na peníze převádějí (čas, nutnost sledovat každoměsíční splňování podmínek).
2) využívat více produktů u více ústavů a přizpůsobit své chování těmto produktům (vybírat z bankomatu méně často a větší částky nebo vybírat jen z bankomatů „mojí“ banky i když to třeba znamená pamatovat na to při cestě z práce, protože v blízkosti domova žádný nemám). Tento způsob používám já, i když díky tomu, že žiji v Praze tak se nemusím tolik přizpůsobovat nebo omezovat, protože tu mám pobočky všech bank i záložen, stejně jako bankomaty včetně těch s rozšířenými funkcemi, jako jsou vklady.
Varianta 1) je méně náročná na znalosti (stačí si zapamatovat jakou podmínku musím splnit a starat se o ní), varianta 2) poskytuje více možností, ovšem je více náročná na znalosti bankovních produktů mnoha bank a záložen a průběžné sledování podmínek.
Zatímco 1) může provádět prakticky každý, 2) je spíše pro „nadšence“, které takové chování baví, protože objektivně vzato ty cca ušetřené dva tisíce za rok za to nestojí (subjektivně, ale ano :D ).
Buďme ale „dvojkařům“ vděčni, protože přinášejí na bankovní trh alespoň náznak konkurence a – i když jen velmi mírně – ovlivňují tak pro klienta pozitivně poplatkovou politiku bank. -
Pavel (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz
Přesto trochu nechtěně mám docela jednoduchou fintu. U Poštovky má naše rodina účet zadarmo a u mBank běžný účet. Protože z bezpečnostních důvodů odmítám nosit svoje celé konto v podobě plastikové kartičky stále u sebe, jsem solidární s obchodníky jež platba kartou stojí navíc 3% a také nerad zdržuji zákazníky pomalejší platbou kartou jsem nucen použít Poštovku pro výběr z bankomatu a mBanku pro platby. Otevření dvou účtů mělo jiný účel. Dnes mě tato diverzifikace umožňuje pružně reagovat na změny podmínek aniž bych vyvinul nějaké úsilí.
-
Bacha, tímhle to začíná. Pak si přibereš Axu kvůli dobře úročenému spořicímu účtu a hlavně výhodným kurzům při platbě kartou v cizích měnách (a konečně i poměrně slušnému poplatku při výběru v zahraničních bankomatech), FIO pro výhodné europlatby a hotovostní vklady a výběry na přepážce a nějakou tu další záložnu (Unibon, MSD,…) pro lepší zhodnocení volných prostředků, pak třeba ještě kreditní kartu nebo další produkt a za chvíli počet účtů na prstech nespočítáš :D
-
Jo, tak to mám přesně obráceně. 4 x eMax+ a 2 x eMax. Ale jinak už jsou to úplně normální účty.
1 x ING
2 x PS (1 x OUZ + 1 x ČK)
7 x mB (viz výše plus běžný)
2 x Axa
2 x FIO (1 x BU, 1 x FIOkonto)
1 x MPU
1 x MSD
2 x Unibon (běžný, spořící)
+ 2 x termíňák (nejsem si jist jestli to počítat jako účet) Unibon + vkladní knížka PS
no a karty FIO, 2× mB (debetka a kreditka), Axa a PS -
Pavel (neregistrovaný) ---.149.broadband11.iol.cz
Hezký blábol. Takový moralistický. Nedodržování pravidel…třeba u mBank. Nebo naopak přechytračení ČS. Autor zjevně neprostudoval jednak články s odkazy a jednak skutečné pozadí změn a chování těchto bank. Jinak by to nemohl napsat. A nebo je v tom snaha otupit hrot vášní vyvolaný právě těmi odkazobvanými články…kdo ví.
-
Luboš (neregistrovaný) ---.karneval.cz
Nejhorší nápad klienta v bance je vložit své peníze do jejich fondů. Majitelé fondů si vesele s cizími penězi obchodují a klient fondů je obvykle tvrdě okraden. Já jsem hanebným chováním mé „osobní bankéřky“ přišel o třetinu mých vložených peněz. Bankéřka mi totiž odmítla splnit můj pokyn a to mé koupené fondy včas prodat. V bankách jsou často zločinné ženy, které myslí jen na svůj prospěch.
-
BAryk (neregistrovaný) ---.ariba.com
Autor tady píše o morálce spotřebitelů, ale to je morální nalákat spotřebitele nějakými parametry a pak je za chvíli sprostě a jednostranně změnit v jeho neprospěch? Z jakého důvodu banky neustále zdražují poplatky např. za SMS, příchozí platbu, trvalý příkaz atd. a to v řádu desitek procent, viz např. Raiffeisenbank letos ? Protože tím kompenzují svoji neschopnost nakládat efektivně se svěžrnými penězmi. Jak lze jinak vysvětlit, že pro spoustu bank tvoří příjem z poplatků značnou část zisku?
Jestliže se banka ke mně chová takhle, nevidím důvod proč se nechovat stejně. A pouze pokud nás bude dost tak to povede k tomu, že banky změní své chování …
-
žádná (neregistrovaný) 193.86.121.---
Morální to rozhodně není nalákat na něco, co se posléze změní. Byl by to běh na dlouhou trať, ale nebál bych se na to udělat zákon, že sjedná-li klient nějakou službu, musí být její úroveň nadále zachována ( … když politikům v předvolebním tláchání tak záleží na blahu občana …). Tzn. účet bude veden za podmínek a cen po celou dobu trvání. Pokud banka změní podmínky k lepšímu, mohl by klient stávající účet vypovědět a založit nový, výhodnější. Ale ne jednostranně změnit parametry a ceny v neprospěch klienta. To samé bychom mohli vyžadovat u ČEZu, vodáren, plynáren atd… Všichni jen a jen zdražují (mnohdy o 10 % a více, a argumentují, že zdražují „jen o inflaci“ – kolik tedy ta inflace ve skutečnosti je, když se oficiální inflace přiznává okolo 2 % a zdražuje se o 10 % ???), ale údaje o oficiální inflaci hovoří ve zcela jiných číslech!
Vratné lahve taky byly stále za 3,–, nevím proč vláda udělala nový zákon, kdy lidé mající doma lahve přišli zcela legálně z 31.7. na 1.8. o 2,– na lahvi. Ale jak pozoruji u řady obchodníků, v regálech a na tabulích s cenami vykupovaných lahví jsou stále informace o 3,– za lahev. Tak by mne zajímalo, kdyby na ně zákazník uhodil, co by platilo. Kdysi bylo dobrou ctí obchodníků, zjistil-li zákazník na účtence z pokladny jinou cenu než byla v regále se zbožím, tak mu obchodník vyplatil rozdíl, rozhodující byla cena na regále; dnes je rozdílů taky požehnaně, ale obchodník nabídne vždy jen vrácení celé, nespávně účtované částky proti vrácení zboží.Kdysi však byl extrém, když vám obchodník zcela legálně zálohoval láhev 1,–, ale zpět ji vykoupil za desetník. Tak musel být vytvořen zákon o stejné ceně při nákupu i odkupu. Když to jakžtakž fungovalo, tak musel být přijat zákon o pouhé korunové zálohě. Chudáci občané, kteří týden po výplatě hýřili chlebíčky, zákusky a večeřemi v restauracích, aby týden před výplatou jedli suchý chleba pořízený právě pomocí vratných lahví. Dřív za lahve aspoň něco obdrželi, dnes žádná sláva nebo aby měli garáž plnou lahví a vezli je vrátit do obchodu na kamionu, aby za ně něco utržili. To samé bezdomovci; netvrdím, že takto žijí všichni nebo velká část populace, ale dost takových znám, co se předvádí na veřejnosti, na jak drahé dovolené byli, jak značkové /a drahé/ mají brýle či jeansy, aby pak každý měsíc před výplatou žili tak jak popisuji.
-
cml11 (neregistrovaný) ---.51.broadband7.iol.cz
S energiemi je to stejné jako u banky. Smlouva bývá na dobu neurčitou a ve věci cen obsahuje jen odkaz na sazby, které se mohou změnit. Návrh zákona který by to znemožňoval je nesmysl a nepřinesl by nic pozitivního. Smlouvy na tyto služby by se začaly uzavírat na dobu určitou a periodicky byste musel uzavírat nové za novou cenu. Fakticky by se tedy jen zvětšila administrativa a nic by se tím nevyřešilo.
.
Co se týče inflace, děláte ve své úvaze celkem obvyklou chybu, když zaměňujete příčinu s následkem. Obvykle uváděná Inflace se určuje jako změna ceny předem daného spotřebního koše (aktuálně 710 položek), který by měl zhruba odpovídat průměrné struktuře výdajů domácností (viz. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/spotrebni_kos_2010/$File/spot_kos2010.xls ). Růst cen jednotlivých energií se následně projeví v inflaci podle míry jejich zastoupení ve spotřebním koši. Pokud někdo navyšuje cenu s inflací, buď mu vzrostly náklady (například navýšil platy zaměstnancům, podražili dodavatelé, zdražily provozní úvěry), nebo se snaží zvýšit zisk. -
lubik (neregistrovaný) 193.86.121.---
Ten zákon by musel řešit a zakázat smlouvy na dobu určitou, případně se zkušební dobou např. 2 měsíce. Prostě dnes si založím účet za 50 Kč měsíčně, obsahuje ty a ty služby, další ty a ty služby jsou zpoplatněny extra za tyto a tyto peníze (banka by musela k účtu přiložit sazebník a obchodní podmínky) a šmitec. Za 2, 6 nebo 10 let chci to samé za ty samé peníze. Až si půjde někdo jiný založit někdy jindy ten samý nebo podobný účet, může být již dražší, obsahovat méně zahrnutých položek, ale zas ta cena a ty služby budou platit stále. Byla by to takové přátelské chování ke starým známým klientům, zatímco mnohdy se banky chovají lépe k novým příchozím klientům /viz hypotéky a startovací úroková sazba/ a na staré klienty kašlou – není to ale nutně pravidlem.
Spotřební koš obsahuje nesmysly v nesmyslném poměru a je koncipován spoku s výší infalce hlavně tak, aby vláda nemusela zvyšovat příjmy důchodcům, st. zaměstnancům. Každý občan si může udělat svůj soukromý spotřební koš a nějaké snížení ceny pověstných parních varhan je mu k ničemu. Každý důchodce vám třeba řekne, že díky nehorázně stoupajícím cenám nájmů, energií, léků se jim rapidně snižuje životní úroveň, přestože oficiální údaje o inflaci hovoří o pár drobných, vzhledem k většímu využívání těchto položek u důchodců než je zakalkulováno v oficiálním spotřebním koši však u nich nejde o pár drobných, ale o podstatný výdaj, který musí vykompenzovat drastickými úsporami někde jinde. Za komunistů jsme dělali vtípky, jak důchodci jedí konzervy pro psy a kočky, možná to bude stále aktuální, i když bych se nedivil, kdyby zvířecí konzervy byly dnes dražší /a kvalitnější/ než pro lidi, protože když srovnáte dnešní různá hotová jídla, vepřovku, čínský lančmít s tím, co se prodávalo za komunistů, tak dnes je to hrůza a děs a je mi záhadou, proč to lidi kupují, když se to nedá jíst. A snad ani zvířata to nepozřou – aspoň po koupi originál čínského lančmítu, jaký jsme znávali před 89., se lidem zvedl z obsahu a vůně kufr, a kocour jedící takřka vše i myši lovící k tomu čuchnul, ale nežral to. Zrovna tak podle něj poznáme šlehačku ve spray – když jde o rostlinnou imitaci, nežere jí, když jde o kvalitnější, žere jí= bohužel v těchto případech nefunguje ani tzv. cenové vodítko.K vašemu příspěvku dnes 8:53: ano, od banky se dá odejít, máte-li kam. Znám spoustu lidí, co je konzervativních, raději budou nadávat a trpět jejich móresy. Pak část lidí se do opravdové banky bojí – zatímco do spořky jdete v montérkách a v holínkách, jinam by vás takto asi nevpustili. No a část lidí jinam nejde, protože ve městě je jen a jen Česká spořitelna, neumí nebo nechtějí účet ovládat elektronicky, řada operací se jinak nedá udělat, takže taky u ČS zůstávají.
Při rušení účtu se vás nikdo na důvod rušení neptá, maximálně vás zahrnou novými, modernějšími, výhodnějšími /ale pouze pro banku/ vychytralými produkty. A tuším že zrovna spořitelna zveřejnila, že i přes krizi /možná i nepatrný úbytek klientů/ jí zisk astronomicky roste. Nechápu. Sám jsem od spořky odešel cca před 10ti lety, když k nim musím někdy zavítat ohledně dobíhajících či dlouhodbých produktů, je to děs a běs. Opět nechápu, co tam ty lidi drží … -
Ten zákon by musel řešit a zakázat smlouvy na dobu určitou, případně se zkušební dobou např. 2 měsíce. Prostě dnes si založím účet za 50 Kč měsíčně, obsahuje ty a ty služby, další ty a ty služby jsou zpoplatněny extra za tyto a tyto peníze (banka by musela k účtu přiložit sazebník a obchodní podmínky) a šmitec. Za 2, 6 nebo 10 let chci to samé za ty samé peníze
V inflačním prostředí tohle nelze, stejně jako nelze nutit pekaře, aby mi „na věčné časy“ prodával rohlíky za cenu, jako když jsem k němu přišel prvně.
Na druhou stranu nic proti ničemu by nebylo, kdyby banka jakékoliv zhoršení podmínek musela adresně klietům oznámit – tedy např. s výpisem a kokrétním přehled úkonů kterých se to týká. Ale lidi by stejně nebyli ochotni „hlasovat nohama“. Místo toho budou nadávat, jak je banky odírají. -
Nox (neregistrovaný) ---.sattnet.cz
Ovsem v pripade zdrazeni by mela byt predchozi smlouva zrusena a zakaznikovi nabidnuty 2 moznosti: respektovat zvysenou cenu nebo jine podminky a byt stale zakaznikem, nebo skoncit smluvni vztah s firmou. Ale bez pisemneho souhlasu by firma nemela pokracovat ve smlouve. Osobne to vidim jako podvod.. zacnu neco odebirat za 100 Kc/mesic a oni najednou zdrazi na 1 000 000 mesicne, coz zjistim az ve chvili, kdy uz je pozde a musim to zaplatit?
-
anonym (neregistrovaný) ---.6.broadband5.iol.cz
Telefonní operátoři nastavili už před lety ceny značně vysoko. Vám se nezdá 5,50 za minutu hodně? Mne tedy ano. Obdobně jako banky by bylo dobré bojkotovat i telefonní operátory, jenže čeští lidé jsou dost blbí a pomatení a nevydrží chvíli bez ukájení mobilem (ani za volantem).
-
Tomáš (neregistrovaný) ---.105.broadband13.iol.cz
5,50 před deseti lety mělo jinou cenu než dnes. Krom toho nemyslím, že jinde (v jiných zemích) by nabízeli nějak zásadně lepší ceny.
Nevím, jak byste chtěl (masově) bojokovat operátory, bez telefonů to sice do určité míry jde, ale jak dlouho (v dnešní době)? To by asi bojkot moc účinný nebyl. Dokud narozdíl od banki není někdo zadarmo, těžko co dělat. -
K. (neregistrovaný) 193.86.121.---
Domnívám se, že 5,50 za minutu je hodně, a to i dnes.
Záleží taky na přepočtu kupní síly obyvatel. Jestliže pro někoho představuje minuta hovoru 1/4 hodinu práce, je to víc, než pro někoho v cizině, který si na minutu hovoru vydělá třeba jen za 2 minuty. Přepočítávání cena služby x € (cca 26 CZK) je nesmyslné, nevypovídající. To pak vychází některým ekononům dobře, že máme stejné ceny jako na západě (kde však mají 5× vyšší příjmy, ale to už radši nikdo neříká).
Bojkovat – ale vždyť co zbytečných hovorů se uskuteční. Nejsem milovník odposlechů, ale nelze nevyslechnout, o čem si lidí telefonují. Většinou o nesmyslech, kdyby drželi ústa (a krok), bylo by to asi užitečnější. O ozáření palice ani nemluvě.
-
lubik: Mrzí mě, že máte z České spořitelny špatný pocit. Věřte, že uvítáme jakékoliv konstruktivní připomínky, které nám pomohou vylepšit naše služby. Pokud byste měl chuť, pošlete mi prosím kontakt na email rnavratil zavináč csas tečka cz. Roman Navrátil, Specialista komunikace ČS pro sociální média
-
xls (neregistrovaný) ---.161.broadband11.iol.cz
Když slyším o českých bankách, otevírá se mi v kapse kudla a začíná vřít krev Jánošíků a Robinů Hoodů. Tyhle etický úvahy v článku mají asi stejnou hodnotu jako když komouši analyzují činy bří Mašínů. Proto z mýho etickýho hlediska se krást samozřejmě nemá, ale okrást zloděje je menší zlo než nekrást – a to je právě příklad těch bank.
-
davko (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz
Souhlasím s autorem. Triky v původních článcích jsou směšné (až se divím, že je tento server zveřejnil). Např. nechápu, kdo by kupoval zboží a následně vracel jenom proto, aby ušetřil 9 Kč za výběr z bankomatu. Nebo zakládal a hned zase rušil trvalý příkaz kvůli 3 Kč. Podle reakcí pod těmito članky to bohužel vypadá, že jsme národ kolenovrtů.
Já jsem např. u KB platil za běžný účet 49 Kč mesíčně + dalších cca 50 Kč za různé poplatky (za příchozí platbu, trvalé příkazy atd.).
Takže když teď někdy náhodou zaplatím 9 Kč u mBank za měsíc, je to stále směšná částka oproti pravidelným poplatkům u jiných bank. -
žádná (neregistrovaný) 193.86.121.---
Na radách jak šetřit na bankovních poplatcích nevidím nic špatného. Dosavadní pravidla umožňují občanovi ušetřit, tak se svobodně může rozhodnout, zda na metody šetření přistoupí či nikoliv. Ano, jedná se o kolenovrtství, každý uznává jiné výdaje. Pro někoho je moc stovka za účet měsíčně, ale krabička cigaret denně ho nerozhází. Horší to mají samozřejmě ti, co si nemohou dovolit ani krabičku cigaret ani účet za stovku. Pominu, co je na vině, že nemohou utrácet, to je na jinou diskuzi. Ale pokud chce občan ušetřit, tak se skutečně musí věnovat i takovýmto návodům a návody na Měšci jsou dobré a přijdou vhod (vzpomeňme rozbory kurzů u transakcí platebními kartami v cizině nebo ceny elektřiny jednotlivých dodavatelů). Někdo s SM/HM uvítá levné kuřecí řízky či mléko v akci, jiný nižší poplatky v bance, jiný test praček s výsledkem, že pračka za 20 tisíc pere na houby a neekonomicky a pračka za 10 tisíc výtečně, to samé s pracími prášky a pokud spáchám dopravní přestupek a mám na to žaludek, tak se mohu vymluvit na osobu blízkou, a taky ušetřím – a za všechny takové návody, pokud jsou v rámci platných zákonů či obchodních podmínek – DÍKy. Je pak otázkou, jak se s tím dotčené subjekty vyrovnají – či nějak zareagují v podobě poplatků někde jinde, či zda zvýší stávající ceny či zda snad neoželí trochu toho nemravného zisku.
-
xf (neregistrovaný) ---.i4g.tmcz.cz
Opravdu si tohle zasloužilo vyjít jako samostatný článek?
Doufal jsem, že se něco dozvím, a když odfiltruji úvahy o nesmrtelnosti chrousta, vysvětlující odstavec že poplatky jsou vlastně fajn (asi měl vyvolat emoce v diskuzi), výzvy k nihilismu, tak z článku nezůstane nic. -
TVK (neregistrovaný) ---.ludik.cz
Banky jsou dnes jako supermarkety. Je jich spousta na výběr a nabízí služby za takovou cenu, co je zákazník ochoten zaplatit, a nemá to absolutně nic společného s reálnými náklady. A podobně jako supermarkety mění ceny ze dne na den (jen to musí na rozdíl od nich pár měsíců předem oznámit).
Takže pokud je možná 90% populace ochotno platit za normální BÚ 100–200 Kč měsíčně, i když existují výrazně levnější možnosti, některé zcela zdarma vč. karet, tak proč to měnit? Já osobně využívám bankovní služby v rámci ČR lehce nadstandardně, mám 6 účtů a 3 karty. Nebýt účtu, který mám kvůli online přístupu k podílovým fondům, tak je to vše za NULA. Takhle bohužel platím nekřesťanských 29 Kč měsíčně.
Problém není v bankách, problém je v lidech a v jejich lenosti a strachu cokoliv změnit.
P.S.: Jako drobný akcionář některých našich významných bank těmto konzervativním klientům děkuji při každé výplatě dividiend, na kterou významnou měrou přispívají. -
žádná (neregistrovaný) 193.86.121.---
K těm supermarketům: hrozně se mi líbí, jak nyní na plakátech, v novinách uvádí: zlevnili jsme 1000 položek … Že taky stejně bombastickou formou neuváděli, když ty položky zdražovali. A za měsíc budou ceny bombasticky zlevněných výrobků na původní výši, ne-li vyšší. Když ale člověk slyší stesky výrobců, že oni nezdražují, tak pak už ono zdražování přichází v úvahu jen u prodejců, kteří jsou opět v zahraniční držbě a tedy i nemravný zisk odtéká opět ven z republiky.
Ano, Češi jsou velice konzervativní a tak raději nadávají, ale jezdí v předražených malých a málo vybavených škodovkách a mají vedeny draze bankovní účty. Mimo jiné.
PS: Jako drobný akcionář jsem si včera v ČS vybral jejich dividendu za roky 2008 a 2009. Mlaskal jsem a jen proklínám, když jsem tenkrát jejich akcie kupoval, že mne odborníci přímo v ČS nákup jejich akcií rozmlouvali a že jsem jich nekoupil ještě víc. Jenže ČS většinu akcionářů vytěsnila (především města a obce, která snad ze zákona dostaly nějaké akcie v rámci privatizace „povinně“ a pak ještě existovala nějaká „výhodná“ nabídka přímo od Erste o odkupu s tím, že jako zůstavší akcionář nebudu mít právo rozhododovat a tedy další „výhružka“ o „nevýhodnosti“ držet akcie České spořitelny. Děkuji tedy klientům ČS za dividendy; škoda jen, že většina dividend /nejen ČS/ odplouvá do ciziny, v případě spořitelny do Rakouska. -
Ony ty banky jsou v tomto hodně podobné těm supermarketům. Ty si hlídají určité klíčové položky (nemusí to být nutně ty, které zákazníci nejvíce kupují, nebo za ně utrácejí největší část výplaty, ale takové, u kterých nejlépe znají jejich cenu), na které nalákají zákazníky s tím, že ti následně utratí i za další (již dražší) zboží. A je snad nemorální, pokud tam přijde zákazník jen pro určité zboží a zbytek koupí jinde? Supermarkety se snaží toto chování omezovat např. tím, že stanoví kvótu na denní nákup určitých výrobků i když to minimálně v minulosti bylo někdy posuzováno jako diskriminace zákazníka.
Banky se chovají stejně. Vědí, že zákazník z určité skupiny (dle příjmu, spravovaného majetku, obratu,…) se chová nějakým způsobem a tím bance generuje příjem, který převýší ztrátu z odpuštěných poplatků. Samozřemě i zákazník se může bránit, např. simulováním tohoto obratu přeposíláním mezi účty (je tak zařazen do skupiny, do které nepatří) a i banka se může bránit, např. tím, že místo obratu bude chtít potvrzení od zaměstnavatele o příjmech, stejně jako dnes chce od studentů potvrzení o studiu. A pak záleží na tom, jeslti na to budou jejich zákazníci ochotni přistoupit (já se domnívám, že většina nikoliv).
Stejně tak se může zákazník bránit tím, že z nabídky banky využívá pouze některé služby (ty, které jsou pro něj výhodné) a jiné služby využívá u jiného ústavu.
Ani jedno nepovažuji za nemorální, špatné, atd. Co se mi nelíbí je ono nakupování a vracení zboží, protože do toho tahá stranu (obchodníka), která z toho nic nemá a podmínky nenastavila. Ale pokud např. používá soukromou kartu k firemním nákupům (tak jako prakticky všichni výherci různých kartových soutěží, nebo „sběrači bodů“), tak v tom nevidím problém, pokud s tím nemá problém účetní ve firmě (neměla by, ale setkal jsem se i s tím, kdy ano). -
lubik (neregistrovaný) 193.86.121.---
Máte Patriku pravdu. Lidi se v SM/HM chytají na odporné průmyslové rohlíky za kačku a pak k nim nakoupí spoustu jiného, předraženého zboží. Na to obchodníci spoléhají. Někde jsem kdysi četl od někoho, kdo se sledováním obchodů živí, o tom, že kdyby se všichni zákazníci chovali rozumně a koupili opravdu jen levné a akční zboží, že by obchodníci brzy splakali nad výdělkem, ale i když jako národ ve srovnání s vyspělou cizinou máme hluboko do kapsy, u nás spotřebitelé nad převysokými cenami většinou na rozdíl od kolegů z vyspělější ciziny příliš nepřemýšlí. A jak tak koukám, v bankovnictví tomu je obdobně. Dále že ve výši očí jsou nejdražší výrobky, dole při zemi nebo naopak ve větší výši jsou levnější výrobky. Člověk žasne, jak se dají lidé oblbnout. Já takřka nesleduji zboží ve výšce očí a zaměřuji se vysoko nebo nízko, ale ne za cenu, abych nutně musel koupit to nejlevnější plné éček a rakoviny. Ale to jsem dělal ještě před tím, než jsem si přečetl takovéto rady.
Snažíme se chovat taky tak, že se snažíme koupit výhodně v akci. Ale aby to bylo v akci opravdu výhodné. Když kouknu do slevových sešitků Intersparu, tak co v nich mají mnohdy „zlevněno“, to se jinde za tu cenu nebo i nižší prodává zcela běžně, bez akce. V Kauflandu ve středu připravují zboží na akční místa na novou akci od čtvrtka, je označeno dodatkem „supervýhodné“ ale s původní, vyšší cenou, a lidi to berou o 106, takže na vlastní akci mnohdy již nic nevyzbyde. Tak takhle se nechováme. Jenže poslední dobou snad u všech obchodů vyjma Globusu narážíme na prázdné regály, případně regály zaplněné jiným, dražším zbožím, případně na regály s omluvnými cedulkami ve smyslu, že zboží bude co nejdříve /rozuměj – po skončení akce, za vyšší cenu/ dodáno. A tohle těm obchodům zazlíváme a víceméně se snažíme do nich nelézt – je to takové pohrdání zákazníkem. Jenže Globus není bohužel na každé dědině, takže občas člověk musí i jinam. A je zajímavé, že ikdyž má někdy Globus omezen prodej zboží na jednotlivý nákup, nikdy jsme se s omezením v praxi nesetkali ani u sebe ani u ostatních kupujících. Třeba Vietnamci s plným vozíkem Studentské pečetě, na konci akce jsme tam náhodou jeli a ona ta pečeť byla stále. Ve všech druzích. Známý včelař tam jel pro cukr pro včely. Ze slušnosti nabral „povolených“ 10 kg a pak znova. Asi ho někde zmerčili nebo si ho pamatovali – co prej blbne takhle po troškách. Ať ráčí zajet dozadu na rampu a hodí mu tam celou paletu. Tomu říkám vážit si zákazníka. Nechtěl jsem Globusu dělat reklamu, ale když jsme zažili jen jednou jedinkrát, že něco v akci neměli. Byla to balená voda, když jsme objeli prodejnu, pro jistotu jsme se tam jeli ještě mrknout – a vody tam bylo mraky – ve všech variantách.A že do Globusu, když ho u nás otevřeli, jezdíme aspoň 1× týdně; do doby, než ho u nás otevřeli, jsme měli obdobné, i když ne tak časté zkušenosti z Prahy, i když tam, srovnáme-li i jiné řetězce, nemají neustále něco vyprodáno jako u nás. Tam by je asi voliči hnali …
-
anonym (neregistrovaný) ---.6.broadband5.iol.cz
Asi nevíte, jak to v českých luzích a hájích chodí.
My např. nemáme vodovod ani kanalizaci (město cca 7 tisíc obyvatel), stále se jen slibuje, ale finanční přednost dostává místní fotbalové hřiště. Na nic jiného nejsou peníze, je to horší než za komunistů, bohužel. Takže až budete někomu radit vodu z kohoutku, bumbejte z řeky nebo místního rybníka, potoka či kaluže, uvidíte jak dlouho vám ona „akce“ vydrží a pak raďte k balené vodě. V Praze vodu ionizují, ale my nejsme bohužel z Prahy. V práci sice máme vodovod s pitnou vodu, ale ten chlor je humáč na entou.
Po povodních je balená voda nutností, na hezky dlouho. To si nikdo z teoretiků nedokáže představit.
Jinak ještě odbočím ke Globusu a Kauflandu, o kterém se zmiňoval lubik dnes 13:01. Nedá mi to se podělit: těsně před povodněni přinesla média info o kvalitě špekáčků na základě testu iDnes. Pak ale přišla voda, nešel proud telefony sice šly, když zapojili proud, přestaly jít telefony a s nimi samozřejmě i ADSL, teď jsem si však vzpomnněl, takže zde je odkaz na test kvality: http://ekonomika.idnes.cz/specialni-priloha.asp?y=test/test-spekacku.htm
zde je odkaz na diskuzi: http://ekonomika.idnes.cz/diskuse.asp?iddiskuse=A100804_1427633_test_spi (zatím 7 stran)
a zde odkaz na průvodní článek: http://ekonomika.idnes.cz/ctvrtina-spekacku-dostala-na-ohni-petku-bylo-v-nich-malo-masa-p5c-/test.asp?c=A100804_1427633_test_spi -
Jarmila (neregistrovaný) 62.168.1.---
Taky občas nakupuju v akci, zvláště pak když brácha kupuje cukr pro včely. Sice jezdíme s košíkem narvaným cukrem, i když je třeba stanoveno, že má být max. 10 kg na zákazníka a den. Pokladní ale nákup rozepisuje na víc nákupů, což jí projde, a neakceptuje platbu kartou. Stálo by ji to místo. V hotovosti je to bez problémů.
Blbé je to, že včelaři se honí za cukrem v akci, ale nejde uzavřít smlouvu přímo s cukrovarem, majitelé cukrovarů údajně nechtějí (a obchodníci to pak neudělají). Byli by spokojeni všichni, včelaři i cukrovar. -
Tomáš (neregistrovaný) ---.105.broadband13.iol.cz
Jen ještě k v minulém článku zmíněným limitům u eKonta – v pravidlech mají:
„Do příjmové transakce se nezapočítávají následující operace: příchozí platby z běžných účtů téhož majitele, příchozí platby ze Spořicího účtu téhož majitele, převody z termínovaných vkladů na běžný účet, převody mezi jednotlivými měnami účtu (konverze měn), kreditní převody ve prospěch běžného účtu z úvěrových účtů, připisované úroky, reverzní karetní transakce.“
Jednak nevím, jestli těmi účty nemyslí pouze účty u RB (když Spořicí je s velkým S), a dále, jak může klient ovlivnit, zda mu banka počítá nebo nepočítá platby z jeho účtu jinde do obratu? Není do určité míry věcí banky, jak systém provozuje? -
mm (neregistrovaný) ---.eurotel.cz
Ad a je nesmysl kupovat a vracet zboží pro ušetření poplatku za výběr z bankomatu. O tom žádná. na druhou stranu slova: „Co je dnes zdarma bude vždy zdarma…“ a následné zavedení poplatků moc spolu nekorespondují. Taky řeči o tom,<< že kdybych měl kartu M-bank určitě bych utratil 4.000 měsíčně abych dosáhl na výběry z bankomatu zdarma>> (v odrážkách namísto uvozovek je to proto, že to není přesná citace) se stávají Boha pustým nesmyslem v okamžiku žije – li člověk na dědině, pracuje ve vedlejší a kartou zaplatí tak maximálně 1 x do měsíce při cestě do supermarketu.
Ajen tak úplně mimochodem, byly-li by ty poplatky srovnatelné, jako u mateřských bank v zahraničí, nic proti. proč však jsou v České republice jedny z nejvyšších? -
JirkaZ (neregistrovaný) 77.48.17.---
Proč jsou poplatky jedny z nejvyšších ? Cena je vždy vysoká tak, aby ji zákazník ještě byl ochoten zaplatit. To platí vždy, nejen u bankovních poplatků. Pokud se tedy bude na serverech jenom kecat a nebude se hlasovat nohama a řídit peněženkou, poplatky neklesnou, ikdyby se dělo nevím co.
A žije-li človek na dědině a pracuje ve vedlejší, tak opravdu neuplatní platební kartu, ale neuplatní ani hotovost. Nebo je ve vaší „dědině“ nějaký obchod ?Nebo snad bankomat či pobočka banky ? Asi ne. Takže stejně jedete do města. Jsem na tom stejně. Ve městě je jedna „banka“(tedy ČS) a jedna pošta (s Poštovní spořitelnou). To je celý výběr kamenných poboček. Ani u jední z nich žádný účet nemám. Žádné poplatky již několik let neplatím. Nemám potřebu chodit na pobočku, co bych tam taky dělal, že.
Takže se přestaňte vymlouvat na okolnosti a začněte přemýšlet. Určitě ušetříte. -
Jarmila (neregistrovaný) 62.168.1.---
I člověk na dědině platí elektřinu (vodu nemusí, jak jsme viděli výše), může mít plyn, občas nějaký ten poplatek (popelnice), pojištění, dětem obědy ve školce, škole. Na to může mít účet zdarma. Kartu neuplatní, protože jede keš, ten jeden obchod v obci karty stejně nebere. Co mu brání mít vkladní knížku Poštovní spořitelny? Poštu Vám snad nezrušili, tak máte hotovost prakticky vždycky po ruce (teda ne v sobotu a v neděli, kdy má pošta zavřeno).
-
Pavel (neregistrovaný) ---.149.broadband11.iol.cz
No ono se tady zase takl moc vybirat neda. FIO neni banka a treba jeji kartove operace majimnoh aomezeni, ktere ne kazdy je schopen zkousnout. mBank je banka na puli cesty a hodne se snazi, aby odsud vypadla uplne. Pro me neduveryhodna. A co tu mate dal? RB s jejimi 25 tisici prijmu na konto? Pro bezneho cloveka, ktery tobere v hrube ruce to neni reseni a takovy sychy ze spolecny ucet a podobne, to uz zavani radami viz shora. A jine banky se poplatkove pohybuji plusminus stejne. No ja to zkusim s tou CS. Uvidime..
-
1) velmi nízký limit, 30 000 Kč týdně (prý jde individuálně na základě obratů a zůstatků zvýšit)
2) se základní kartou zdarma (Maestro) není možné platit na Internetu a není embossovaná (i když to zase někdo může brát jako (bezpečnostní) výhod)
3) disponibilní limit na kartě se neověřuje on-line k zůstatku na účtu, ale dávkově několikrát během dne (prý 4 krát)
4) nejsou vidět blokace, ale až skutečně stržené transakce (s několikadenním zpožděním)
Nic z toho není přímo tragické, ale chápu, že ne každému to vyhovuje. -
Pavel (neregistrovaný) ---.149.broadband11.iol.cz
Děkuji za přehledný souhrn. Body 1 a 2 by mi vcelku ani nevadily, ale body 3 a zejména 4 já osobně vnímám jako tragické. Dá se s tím žít, ale je to velmi nepříjemné. Jsem v IB své banky denně několikrát a sleduji hodně ukazatelů. A zejména tedy bod 4 me na FIO děsně mrzí. Ale teď s tím asi nic neudělají.
-
Méďa Béďa (neregistrovaný) ---.docent.klfree.cz
1) Řekl bych, že pro většinu klientů FIO je ten limit dostatečný. Bonitní klienti nepochybně používají účet u RB, kde si s manželkou dokola točí výplatu, aby měli vedení účtu zdarma, a k němu kartu s násobným limitem ;-).
4) Stejně tak funguje např. kreditka od Citi a jistě i řady dalších bank…
-
- Project Manager - Finance
- Mistr vizualizace CRM dat
- Bankéř pro movitou klientelu (m/ž), Frýdek - Místek
- Bankéř pro občany (m/ž), Frýdek - Místek
- Asistent/ka finančního ředitele
- Účetní specialista /specialistka IFRS (Hustopeče)
-
- Komunikace s lidmi v souladu s fungováním mozku
- Efektivní zpětná vazba
- Nábor nových zaměstnanců v souladu s GDPR
- Emoce pod kontrolou I – Emoční inteligence a sebeuvědomění
- Strategie získání TOP kandidáta
- NLP koučink II. - Praktické techniky pro život
-
- Project Manager - Finance
- Mistr vizualizace CRM dat
- Bankéř pro movitou klientelu (m/ž), Frýdek - Místek
- Bankéř pro občany (m/ž), Frýdek - Místek
- DATOVÝ ANALYTIK
- Účetní specialista /specialistka IFRS (Hustopeče)
-
- Komunikace s lidmi v souladu s fungováním mozku
- Efektivní zpětná vazba
- Obecně o funkcích v Excel
- Emoce pod kontrolou I – Emoční inteligence a sebeuvědomění
- Strategie získání TOP kandidáta
- NLP koučink II. - Praktické techniky pro život
