Názory k článku Jak (ne)přechytračit banku

Petr Bukač, ten nic neví,
přizdisráč je, malý, český!
Tenhle povzdech nad neférovostí bankovních klientů snad ani nemůže být považován za článek :-(

zejména v oblasti Managementu a kontroly
Mohu se zeptat, proč je to M velké? Jsem mimo já nebo autor citovaného textu má mnohaletou neznalost v řadě oblastí, zejména pak v oblasti českého jazyka?

Přesto trochu nechtěně mám docela jednoduchou fintu. U Poštovky má naše rodina účet zadarmo a u mBank běžný účet. Protože z bezpečnostních důvodů odmítám nosit svoje celé konto v podobě plastikové kartičky stále u sebe, jsem solidární s obchodníky jež platba kartou stojí navíc 3% a také nerad zdržuji zákazníky pomalejší platbou kartou jsem nucen použít Poštovku pro výběr z bankomatu a mBanku pro platby. Otevření dvou účtů mělo jiný účel. Dnes mě tato diverzifikace umožňuje pružně reagovat na změny podmínek aniž bych vyvinul nějaké úsilí.

Patrik tím chtěl říct, že nakonec dopadneš jako Dalibor Zdislav Chvátal:
„Má jednu ženu, tři děti, 39 platných platebních karet a 37 bankovních účtů.“ :-D

Na co tolik účtů vo.le ???

kolik z nich je eMaxovych? já mám 4× eMax a 2 eMax+, ale počítal bych to pouze za 2 účty.

Hezký blábol. Takový moralistický. Nedodržování pravidel…třeba u mBank. Nebo naopak přechytračení ČS. Autor zjevně neprostudoval jednak články s odkazy a jednak skutečné pozadí změn a chování těchto bank. Jinak by to nemohl napsat. A nebo je v tom snaha otupit hrot vášní vyvolaný právě těmi odkazobvanými články…kdo ví.

Díky za tenhle článek!

Běžte k Poštovní spořitelně-účet Zadarmo,tam to opravdu funguje,ale nesmíte vybírat či vkládat přímo v sektoru,tam je to zpoplatněné

přidávám jeden je i v Plzni

Nejhorší nápad klienta v bance je vložit své peníze do jejich fondů. Majitelé fondů si vesele s cizími penězi obchodují a klient fondů je obvykle tvrdě okraden. Já jsem hanebným chováním mé „osobní bankéřky“ přišel o třetinu mých vložených peněz. Bankéřka mi totiž odmítla splnit můj pokyn a to mé koupené fondy včas prodat. V bankách jsou často zločinné ženy, které myslí jen na svůj prospěch.

Autor tady píše o morálce spotřebitelů, ale to je morální nalákat spotřebitele nějakými parametry a pak je za chvíli sprostě a jednostranně změnit v jeho neprospěch? Z jakého důvodu banky neustále zdražují poplatky např. za SMS, příchozí platbu, trvalý příkaz atd. a to v řádu desitek procent, viz např. Raiffeisenbank letos ? Protože tím kompenzují svoji neschopnost nakládat efektivně se svěžrnými penězmi. Jak lze jinak vysvětlit, že pro spoustu bank tvoří příjem z poplatků značnou část zisku?

Jestliže se banka ke mně chová takhle, nevidím důvod proč se nechovat stejně. A pouze pokud nás bude dost tak to povede k tomu, že banky změní své chování …

Morální to rozhodně není nalákat na něco, co se posléze změní. Byl by to běh na dlouhou trať, ale nebál bych se na to udělat zákon, že sjedná-li klient nějakou službu, musí být její úroveň nadále zachována ( … když politikům v předvolebním tláchání tak záleží na blahu občana …). Tzn. účet bude veden za podmínek a cen po celou dobu trvání. Pokud banka změní podmínky k lepšímu, mohl by klient stávající účet vypovědět a založit nový, výhodnější. Ale ne jednostranně změnit parametry a ceny v neprospěch klienta. To samé bychom mohli vyžadovat u ČEZu, vodáren, plynáren atd… Všichni jen a jen zdražují (mnohdy o 10 % a více, a argumentují, že zdražují „jen o inflaci“ – kolik tedy ta inflace ve skutečnosti je, když se oficiální inflace přiznává okolo 2 % a zdražuje se o 10 % ???), ale údaje o oficiální inflaci hovoří ve zcela jiných číslech!
Vratné lahve taky byly stále za 3,–, nevím proč vláda udělala nový zákon, kdy lidé mající doma lahve přišli zcela legálně z 31.7. na 1.8. o 2,– na lahvi. Ale jak pozoruji u řady obchodníků, v regálech a na tabulích s cenami vykupovaných lahví jsou stále informace o 3,– za lahev. Tak by mne zajímalo, kdyby na ně zákazník uhodil, co by platilo. Kdysi bylo dobrou ctí obchodníků, zjistil-li zákazník na účtence z pokladny jinou cenu než byla v regále se zbožím, tak mu obchodník vyplatil rozdíl, rozhodující byla cena na regále; dnes je rozdílů taky požehnaně, ale obchodník nabídne vždy jen vrácení celé, nespávně účtované částky proti vrácení zboží.

Kdysi však byl extrém, když vám obchodník zcela legálně zálohoval láhev 1,–, ale zpět ji vykoupil za desetník. Tak musel být vytvořen zákon o stejné ceně při nákupu i odkupu. Když to jakžtakž fungovalo, tak musel být přijat zákon o pouhé korunové zálohě. Chudáci občané, kteří týden po výplatě hýřili chlebíčky, zákusky a večeřemi v restauracích, aby týden před výplatou jedli suchý chleba pořízený právě pomocí vratných lahví. Dřív za lahve aspoň něco obdrželi, dnes žádná sláva nebo aby měli garáž plnou lahví a vezli je vrátit do obchodu na kamionu, aby za ně něco utržili. To samé bezdomovci; netvrdím, že takto žijí všichni nebo velká část populace, ale dost takových znám, co se předvádí na veřejnosti, na jak drahé dovolené byli, jak značkové /a drahé/ mají brýle či jeansy, aby pak každý měsíc před výplatou žili tak jak popisuji.

S energiemi je to stejné jako u banky. Smlouva bývá na dobu neurčitou a ve věci cen obsahuje jen odkaz na sazby, které se mohou změnit. Návrh zákona který by to znemožňoval je nesmysl a nepřinesl by nic pozitivního. Smlouvy na tyto služby by se začaly uzavírat na dobu určitou a periodicky byste musel uzavírat nové za novou cenu. Fakticky by se tedy jen zvětšila administrativa a nic by se tím nevyřešilo.
.
Co se týče inflace, děláte ve své úvaze celkem obvyklou chybu, když zaměňujete příčinu s následkem. Obvykle uváděná Inflace se určuje jako změna ceny předem daného spotřebního koše (aktuálně 710 položek), který by měl zhruba odpovídat průměrné struktuře výdajů domácností (viz. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/spotrebni_kos_2010/$File/spot_kos2­010.xls ). Růst cen jednotlivých energií se následně projeví v inflaci podle míry jejich zastoupení ve spotřebním koši. Pokud někdo navyšuje cenu s inflací, buď mu vzrostly náklady (například navýšil platy zaměstnancům, podražili dodavatelé, zdražily provozní úvěry), nebo se snaží zvýšit zisk.

Ten zákon by musel řešit a zakázat smlouvy na dobu určitou, případně se zkušební dobou např. 2 měsíce. Prostě dnes si založím účet za 50 Kč měsíčně, obsahuje ty a ty služby, další ty a ty služby jsou zpoplatněny extra za tyto a tyto peníze (banka by musela k účtu přiložit sazebník a obchodní podmínky) a šmitec. Za 2, 6 nebo 10 let chci to samé za ty samé peníze. Až si půjde někdo jiný založit někdy jindy ten samý nebo podobný účet, může být již dražší, obsahovat méně zahrnutých položek, ale zas ta cena a ty služby budou platit stále. Byla by to takové přátelské chování ke starým známým klientům, zatímco mnohdy se banky chovají lépe k novým příchozím klientům /viz hypotéky a startovací úroková sazba/ a na staré klienty kašlou – není to ale nutně pravidlem.
Spotřební koš obsahuje nesmysly v nesmyslném poměru a je koncipován spoku s výší infalce hlavně tak, aby vláda nemusela zvyšovat příjmy důchodcům, st. zaměstnancům. Každý občan si může udělat svůj soukromý spotřební koš a nějaké snížení ceny pověstných parních varhan je mu k ničemu. Každý důchodce vám třeba řekne, že díky nehorázně stoupajícím cenám nájmů, energií, léků se jim rapidně snižuje životní úroveň, přestože oficiální údaje o inflaci hovoří o pár drobných, vzhledem k většímu využívání těchto položek u důchodců než je zakalkulováno v oficiálním spotřebním koši však u nich nejde o pár drobných, ale o podstatný výdaj, který musí vykompenzovat drastickými úsporami někde jinde. Za komunistů jsme dělali vtípky, jak důchodci jedí konzervy pro psy a kočky, možná to bude stále aktuální, i když bych se nedivil, kdyby zvířecí konzervy byly dnes dražší /a kvalitnější/ než pro lidi, protože když srovnáte dnešní různá hotová jídla, vepřovku, čínský lančmít s tím, co se prodávalo za komunistů, tak dnes je to hrůza a děs a je mi záhadou, proč to lidi kupují, když se to nedá jíst. A snad ani zvířata to nepozřou – aspoň po koupi originál čínského lančmítu, jaký jsme znávali před 89., se lidem zvedl z obsahu a vůně kufr, a kocour jedící takřka vše i myši lovící k tomu čuchnul, ale nežral to. Zrovna tak podle něj poznáme šlehačku ve spray – když jde o rostlinnou imitaci, nežere jí, když jde o kvalitnější, žere jí= bohužel v těchto případech nefunguje ani tzv. cenové vodítko.

K vašemu příspěvku dnes 8:53: ano, od banky se dá odejít, máte-li kam. Znám spoustu lidí, co je konzervativních, raději budou nadávat a trpět jejich móresy. Pak část lidí se do opravdové banky bojí – zatímco do spořky jdete v montérkách a v holínkách, jinam by vás takto asi nevpustili. No a část lidí jinam nejde, protože ve městě je jen a jen Česká spořitelna, neumí nebo nechtějí účet ovládat elektronicky, řada operací se jinak nedá udělat, takže taky u ČS zůstávají.
Při rušení účtu se vás nikdo na důvod rušení neptá, maximálně vás zahrnou novými, modernějšími, výhodnějšími /ale pouze pro banku/ vychytralými produkty. A tuším že zrovna spořitelna zveřejnila, že i přes krizi /možná i nepatrný úbytek klientů/ jí zisk astronomicky roste. Nechápu. Sám jsem od spořky odešel cca před 10ti lety, když k nim musím někdy zavítat ohledně dobíhajících či dlouhodbých produktů, je to děs a běs. Opět nechápu, co tam ty lidi drží …

V pořádku je hlasovat nohama. Když banka upraví sazebník způsobem který se Vám nelíbí, přejdete k jiné a původní účet zrušte s odkazem na nový sazebník. Když bude takových lidí dost, banka pozná že přestřelila.

Když slyším o českých bankách, otevírá se mi v kapse kudla a začíná vřít krev Jánošíků a Robinů Hoodů. Tyhle etický úvahy v článku mají asi stejnou hodnotu jako když komouši analyzují činy bří Mašínů. Proto z mýho etickýho hlediska se krást samozřejmě nemá, ale okrást zloděje je menší zlo než nekrást – a to je právě příklad těch bank.

Pokud se banka chová se svými dvacetistránkovými smlouvami s minipísmem pod čarou na každé straně na hraně etiky, pak ani já nebudu tohle řešit u svého konání vůči bance. Jak prosté.

Přesně tak. Jinak mě ty rady nepřipadají jak návod „Jak přechcat banku“, ale spíš „Jak se nenenechat přechcat od banky.“

mit banku, tak lakam hlavne tu nebonitni klientelu, dycky maj nakej prijem a dokazou ho rozfovrovat vobratem a bez rozmyslu driv jak milionar co skudli a skudli

Souhlasím s autorem. Triky v původních článcích jsou směšné (až se divím, že je tento server zveřejnil). Např. nechápu, kdo by kupoval zboží a následně vracel jenom proto, aby ušetřil 9 Kč za výběr z bankomatu. Nebo zakládal a hned zase rušil trvalý příkaz kvůli 3 Kč. Podle reakcí pod těmito članky to bohužel vypadá, že jsme národ kolenovrtů.
Já jsem např. u KB platil za běžný účet 49 Kč mesíčně + dalších cca 50 Kč za různé poplatky (za příchozí platbu, trvalé příkazy atd.).
Takže když teď někdy náhodou zaplatím 9 Kč u mBank za měsíc, je to stále směšná částka oproti pravidelným poplatkům u jiných bank.

Na radách jak šetřit na bankovních poplatcích nevidím nic špatného. Dosavadní pravidla umožňují občanovi ušetřit, tak se svobodně může rozhodnout, zda na metody šetření přistoupí či nikoliv. Ano, jedná se o kolenovrtství, každý uznává jiné výdaje. Pro někoho je moc stovka za účet měsíčně, ale krabička cigaret denně ho nerozhází. Horší to mají samozřejmě ti, co si nemohou dovolit ani krabičku cigaret ani účet za stovku. Pominu, co je na vině, že nemohou utrácet, to je na jinou diskuzi. Ale pokud chce občan ušetřit, tak se skutečně musí věnovat i takovýmto návodům a návody na Měšci jsou dobré a přijdou vhod (vzpomeňme rozbory kurzů u transakcí platebními kartami v cizině nebo ceny elektřiny jednotlivých dodavatelů). Někdo s SM/HM uvítá levné kuřecí řízky či mléko v akci, jiný nižší poplatky v bance, jiný test praček s výsledkem, že pračka za 20 tisíc pere na houby a neekonomicky a pračka za 10 tisíc výtečně, to samé s pracími prášky a pokud spáchám dopravní přestupek a mám na to žaludek, tak se mohu vymluvit na osobu blízkou, a taky ušetřím – a za všechny takové návody, pokud jsou v rámci platných zákonů či obchodních podmínek – DÍKy. Je pak otázkou, jak se s tím dotčené subjekty vyrovnají – či nějak zareagují v podobě poplatků někde jinde, či zda zvýší stávající ceny či zda snad neoželí trochu toho nemravného zisku.

Opravdu si tohle zasloužilo vyjít jako samostatný článek?
Doufal jsem, že se něco dozvím, a když odfiltruji úvahy o nesmrtelnosti chrousta, vysvětlující odstavec že poplatky jsou vlastně fajn (asi měl vyvolat emoce v diskuzi), výzvy k nihilismu, tak z článku nezůstane nic.

Banky jsou dnes jako supermarkety. Je jich spousta na výběr a nabízí služby za takovou cenu, co je zákazník ochoten zaplatit, a nemá to absolutně nic společného s reálnými náklady. A podobně jako supermarkety mění ceny ze dne na den (jen to musí na rozdíl od nich pár měsíců předem oznámit).
Takže pokud je možná 90% populace ochotno platit za normální BÚ 100–200 Kč měsíčně, i když existují výrazně levnější možnosti, některé zcela zdarma vč. karet, tak proč to měnit? Já osobně využívám bankovní služby v rámci ČR lehce nadstandardně, mám 6 účtů a 3 karty. Nebýt účtu, který mám kvůli online přístupu k podílovým fondům, tak je to vše za NULA. Takhle bohužel platím nekřesťanských 29 Kč měsíčně.
Problém není v bankách, problém je v lidech a v jejich lenosti a strachu cokoliv změnit.
P.S.: Jako drobný akcionář některých našich významných bank těmto konzervativním klientům děkuji při každé výplatě dividiend, na kterou významnou měrou přispívají.

K těm supermarketům: hrozně se mi líbí, jak nyní na plakátech, v novinách uvádí: zlevnili jsme 1000 položek … Že taky stejně bombastickou formou neuváděli, když ty položky zdražovali. A za měsíc budou ceny bombasticky zlevněných výrobků na původní výši, ne-li vyšší. Když ale člověk slyší stesky výrobců, že oni nezdražují, tak pak už ono zdražování přichází v úvahu jen u prodejců, kteří jsou opět v zahraniční držbě a tedy i nemravný zisk odtéká opět ven z republiky.

Ano, Češi jsou velice konzervativní a tak raději nadávají, ale jezdí v předražených malých a málo vybavených škodovkách a mají vedeny draze bankovní účty. Mimo jiné.
PS: Jako drobný akcionář jsem si včera v ČS vybral jejich dividendu za roky 2008 a 2009. Mlaskal jsem a jen proklínám, když jsem tenkrát jejich akcie kupoval, že mne odborníci přímo v ČS nákup jejich akcií rozmlouvali a že jsem jich nekoupil ještě víc. Jenže ČS většinu akcionářů vytěsnila (především města a obce, která snad ze zákona dostaly nějaké akcie v rámci privatizace „povinně“ a pak ještě existovala nějaká „výhodná“ nabídka přímo od Erste o odkupu s tím, že jako zůstavší akcionář nebudu mít právo rozhododovat a tedy další „výhružka“ o „nevýhodnosti“ držet akcie České spořitelny. Děkuji tedy klientům ČS za dividendy; škoda jen, že většina dividend /nejen ČS/ odplouvá do ciziny, v případě spořitelny do Rakouska.

Máte Patriku pravdu. Lidi se v SM/HM chytají na odporné průmyslové rohlíky za kačku a pak k nim nakoupí spoustu jiného, předraženého zboží. Na to obchodníci spoléhají. Někde jsem kdysi četl od někoho, kdo se sledováním obchodů živí, o tom, že kdyby se všichni zákazníci chovali rozumně a koupili opravdu jen levné a akční zboží, že by obchodníci brzy splakali nad výdělkem, ale i když jako národ ve srovnání s vyspělou cizinou máme hluboko do kapsy, u nás spotřebitelé nad převysokými cenami většinou na rozdíl od kolegů z vyspělější ciziny příliš nepřemýšlí. A jak tak koukám, v bankovnictví tomu je obdobně. Dále že ve výši očí jsou nejdražší výrobky, dole při zemi nebo naopak ve větší výši jsou levnější výrobky. Člověk žasne, jak se dají lidé oblbnout. Já takřka nesleduji zboží ve výšce očí a zaměřuji se vysoko nebo nízko, ale ne za cenu, abych nutně musel koupit to nejlevnější plné éček a rakoviny. Ale to jsem dělal ještě před tím, než jsem si přečetl takovéto rady.

Snažíme se chovat taky tak, že se snažíme koupit výhodně v akci. Ale aby to bylo v akci opravdu výhodné. Když kouknu do slevových sešitků Intersparu, tak co v nich mají mnohdy „zlevněno“, to se jinde za tu cenu nebo i nižší prodává zcela běžně, bez akce. V Kauflandu ve středu připravují zboží na akční místa na novou akci od čtvrtka, je označeno dodatkem „supervýhodné“ ale s původní, vyšší cenou, a lidi to berou o 106, takže na vlastní akci mnohdy již nic nevyzbyde. Tak takhle se nechováme. Jenže poslední dobou snad u všech obchodů vyjma Globusu narážíme na prázdné regály, případně regály zaplněné jiným, dražším zbožím, případně na regály s omluvnými cedulkami ve smyslu, že zboží bude co nejdříve /rozuměj – po skončení akce, za vyšší cenu/ dodáno. A tohle těm obchodům zazlíváme a víceméně se snažíme do nich nelézt – je to takové pohrdání zákazníkem. Jenže Globus není bohužel na každé dědině, takže občas člověk musí i jinam. A je zajímavé, že ikdyž má někdy Globus omezen prodej zboží na jednotlivý nákup, nikdy jsme se s omezením v praxi nesetkali ani u sebe ani u ostatních kupujících. Třeba Vietnamci s plným vozíkem Studentské pečetě, na konci akce jsme tam náhodou jeli a ona ta pečeť byla stále. Ve všech druzích. Známý včelař tam jel pro cukr pro včely. Ze slušnosti nabral „povolených“ 10 kg a pak znova. Asi ho někde zmerčili nebo si ho pamatovali – co prej blbne takhle po troškách. Ať ráčí zajet dozadu na rampu a hodí mu tam celou paletu. Tomu říkám vážit si zákazníka. Nechtěl jsem Globusu dělat reklamu, ale když jsme zažili jen jednou jedinkrát, že něco v akci neměli. Byla to balená voda, když jsme objeli prodejnu, pro jistotu jsme se tam jeli ještě mrknout – a vody tam bylo mraky  – ve všech variantách.A že do Globusu, když ho u nás otevřeli, jezdíme aspoň 1× týdně; do doby, než ho u nás otevřeli, jsme měli obdobné, i když ne tak časté zkušenosti z Prahy, i když tam, srovnáme-li i jiné řetězce, nemají neustále něco vyprodáno jako u nás. Tam by je asi voliči hnali …

Kupovat balenou vodu ve slevě je prima nápad. Z kohoutku je „v akci“ pořád a narozdíl od té balené je aspoň čerstvá. Reklama holt funguje :-)

Taky občas nakupuju v akci, zvláště pak když brácha kupuje cukr pro včely. Sice jezdíme s košíkem narvaným cukrem, i když je třeba stanoveno, že má být max. 10 kg na zákazníka a den. Pokladní ale nákup rozepisuje na víc nákupů, což jí projde, a neakceptuje platbu kartou. Stálo by ji to místo. V hotovosti je to bez problémů.
Blbé je to, že včelaři se honí za cukrem v akci, ale nejde uzavřít smlouvu přímo s cukrovarem, majitelé cukrovarů údajně nechtějí (a obchodníci to pak neudělají). Byli by spokojeni všichni, včelaři i cukrovar.

Jen ještě k v minulém článku zmíněným limitům u eKonta – v pravidlech mají:
„Do příjmové transakce se nezapočítávají následující operace: příchozí platby z běžných účtů téhož majitele, příchozí platby ze Spořicího účtu téhož majitele, převody z termínovaných vkladů na běžný účet, převody mezi jednotlivými měnami účtu (konverze měn), kreditní převody ve prospěch běžného účtu z úvěrových účtů, připisované úroky, reverzní karetní transakce.“
Jednak nevím, jestli těmi účty nemyslí pouze účty u RB (když Spořicí je s velkým S), a dále, jak může klient ovlivnit, zda mu banka počítá nebo nepočítá platby z jeho účtu jinde do obratu? Není do určité míry věcí banky, jak systém provozuje?

Ad a je nesmysl kupovat a vracet zboží pro ušetření poplatku za výběr z bankomatu. O tom žádná. na druhou stranu slova: „Co je dnes zdarma bude vždy zdarma…“ a následné zavedení poplatků moc spolu nekorespondují. Taky řeči o tom,<< že kdybych měl kartu M-bank určitě bych utratil 4.000 měsíčně abych dosáhl na výběry z bankomatu zdarma>> (v odrážkách namísto uvozovek je to proto, že to není přesná citace) se stávají Boha pustým nesmyslem v okamžiku žije – li člověk na dědině, pracuje ve vedlejší a kartou zaplatí tak maximálně 1 x do měsíce při cestě do supermarketu.
Ajen tak úplně mimochodem, byly-li by ty poplatky srovnatelné, jako u mateřských bank v zahraničí, nic proti. proč však jsou v České republice jedny z nejvyšších?

Proč jsou poplatky jedny z nejvyšších ? Cena je vždy vysoká tak, aby ji zákazník ještě byl ochoten zaplatit. To platí vždy, nejen u bankovních poplatků. Pokud se tedy bude na serverech jenom kecat a nebude se hlasovat nohama a řídit peněženkou, poplatky neklesnou, ikdyby se dělo nevím co.
A žije-li človek na dědině a pracuje ve vedlejší, tak opravdu neuplatní platební kartu, ale neuplatní ani hotovost. Nebo je ve vaší „dědině“ nějaký obchod ?Nebo snad bankomat či pobočka banky ? Asi ne. Takže stejně jedete do města. Jsem na tom stejně. Ve městě je jedna „banka“(tedy ČS) a jedna pošta (s Poštovní spořitelnou). To je celý výběr kamenných poboček. Ani u jední z nich žádný účet nemám. Žádné poplatky již několik let neplatím. Nemám potřebu chodit na pobočku, co bych tam taky dělal, že.
Takže se přestaňte vymlouvat na okolnosti a začněte přemýšlet. Určitě ušetříte.

I člověk na dědině platí elektřinu (vodu nemusí, jak jsme viděli výše), může mít plyn, občas nějaký ten poplatek (popelnice), pojištění, dětem obědy ve školce, škole. Na to může mít účet zdarma. Kartu neuplatní, protože jede keš, ten jeden obchod v obci karty stejně nebere. Co mu brání mít vkladní knížku Poštovní spořitelny? Poštu Vám snad nezrušili, tak máte hotovost prakticky vždycky po ruce (teda ne v sobotu a v neděli, kdy má pošta zavřeno).

No ono se tady zase takl moc vybirat neda. FIO neni banka a treba jeji kartove operace majimnoh aomezeni, ktere ne kazdy je schopen zkousnout. mBank je banka na puli cesty a hodne se snazi, aby odsud vypadla uplne. Pro me neduveryhodna. A co tu mate dal? RB s jejimi 25 tisici prijmu na konto? Pro bezneho cloveka, ktery tobere v hrube ruce to neni reseni a takovy sychy ze spolecny ucet a podobne, to uz zavani radami viz shora. A jine banky se poplatkove pohybuji plusminus stejne. No ja to zkusim s tou CS. Uvidime..

FIO JE banka.

Jaké omezení kartových operací má FIO? Jsem u nich teprve pátým rokem, tak bych se rád dozvěděl něco nového…

že se se dá i na finančním webu najít tolik zábavy. Pane autore, beru jako jedinou pragmatickou motivaci to , že vám ten článek zaplatili. Jinak to zavání ..nu je sobota..