Vlákno názorů k článku Jak (ne)přechytračit banku od BAryk - Autor tady píše o morálce spotřebitelů, ale to je...

Autor tady píše o morálce spotřebitelů, ale to je morální nalákat spotřebitele nějakými parametry a pak je za chvíli sprostě a jednostranně změnit v jeho neprospěch? Z jakého důvodu banky neustále zdražují poplatky např. za SMS, příchozí platbu, trvalý příkaz atd. a to v řádu desitek procent, viz např. Raiffeisenbank letos ? Protože tím kompenzují svoji neschopnost nakládat efektivně se svěžrnými penězmi. Jak lze jinak vysvětlit, že pro spoustu bank tvoří příjem z poplatků značnou část zisku?

Jestliže se banka ke mně chová takhle, nevidím důvod proč se nechovat stejně. A pouze pokud nás bude dost tak to povede k tomu, že banky změní své chování …

Morální to rozhodně není nalákat na něco, co se posléze změní. Byl by to běh na dlouhou trať, ale nebál bych se na to udělat zákon, že sjedná-li klient nějakou službu, musí být její úroveň nadále zachována ( … když politikům v předvolebním tláchání tak záleží na blahu občana …). Tzn. účet bude veden za podmínek a cen po celou dobu trvání. Pokud banka změní podmínky k lepšímu, mohl by klient stávající účet vypovědět a založit nový, výhodnější. Ale ne jednostranně změnit parametry a ceny v neprospěch klienta. To samé bychom mohli vyžadovat u ČEZu, vodáren, plynáren atd… Všichni jen a jen zdražují (mnohdy o 10 % a více, a argumentují, že zdražují „jen o inflaci“ – kolik tedy ta inflace ve skutečnosti je, když se oficiální inflace přiznává okolo 2 % a zdražuje se o 10 % ???), ale údaje o oficiální inflaci hovoří ve zcela jiných číslech!
Vratné lahve taky byly stále za 3,–, nevím proč vláda udělala nový zákon, kdy lidé mající doma lahve přišli zcela legálně z 31.7. na 1.8. o 2,– na lahvi. Ale jak pozoruji u řady obchodníků, v regálech a na tabulích s cenami vykupovaných lahví jsou stále informace o 3,– za lahev. Tak by mne zajímalo, kdyby na ně zákazník uhodil, co by platilo. Kdysi bylo dobrou ctí obchodníků, zjistil-li zákazník na účtence z pokladny jinou cenu než byla v regále se zbožím, tak mu obchodník vyplatil rozdíl, rozhodující byla cena na regále; dnes je rozdílů taky požehnaně, ale obchodník nabídne vždy jen vrácení celé, nespávně účtované částky proti vrácení zboží.

Kdysi však byl extrém, když vám obchodník zcela legálně zálohoval láhev 1,–, ale zpět ji vykoupil za desetník. Tak musel být vytvořen zákon o stejné ceně při nákupu i odkupu. Když to jakžtakž fungovalo, tak musel být přijat zákon o pouhé korunové zálohě. Chudáci občané, kteří týden po výplatě hýřili chlebíčky, zákusky a večeřemi v restauracích, aby týden před výplatou jedli suchý chleba pořízený právě pomocí vratných lahví. Dřív za lahve aspoň něco obdrželi, dnes žádná sláva nebo aby měli garáž plnou lahví a vezli je vrátit do obchodu na kamionu, aby za ně něco utržili. To samé bezdomovci; netvrdím, že takto žijí všichni nebo velká část populace, ale dost takových znám, co se předvádí na veřejnosti, na jak drahé dovolené byli, jak značkové /a drahé/ mají brýle či jeansy, aby pak každý měsíc před výplatou žili tak jak popisuji.

S energiemi je to stejné jako u banky. Smlouva bývá na dobu neurčitou a ve věci cen obsahuje jen odkaz na sazby, které se mohou změnit. Návrh zákona který by to znemožňoval je nesmysl a nepřinesl by nic pozitivního. Smlouvy na tyto služby by se začaly uzavírat na dobu určitou a periodicky byste musel uzavírat nové za novou cenu. Fakticky by se tedy jen zvětšila administrativa a nic by se tím nevyřešilo.
.
Co se týče inflace, děláte ve své úvaze celkem obvyklou chybu, když zaměňujete příčinu s následkem. Obvykle uváděná Inflace se určuje jako změna ceny předem daného spotřebního koše (aktuálně 710 položek), který by měl zhruba odpovídat průměrné struktuře výdajů domácností (viz. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/spotrebni_kos_2010/$File/spot_kos2­010.xls ). Růst cen jednotlivých energií se následně projeví v inflaci podle míry jejich zastoupení ve spotřebním koši. Pokud někdo navyšuje cenu s inflací, buď mu vzrostly náklady (například navýšil platy zaměstnancům, podražili dodavatelé, zdražily provozní úvěry), nebo se snaží zvýšit zisk.

Ten zákon by musel řešit a zakázat smlouvy na dobu určitou, případně se zkušební dobou např. 2 měsíce. Prostě dnes si založím účet za 50 Kč měsíčně, obsahuje ty a ty služby, další ty a ty služby jsou zpoplatněny extra za tyto a tyto peníze (banka by musela k účtu přiložit sazebník a obchodní podmínky) a šmitec. Za 2, 6 nebo 10 let chci to samé za ty samé peníze. Až si půjde někdo jiný založit někdy jindy ten samý nebo podobný účet, může být již dražší, obsahovat méně zahrnutých položek, ale zas ta cena a ty služby budou platit stále. Byla by to takové přátelské chování ke starým známým klientům, zatímco mnohdy se banky chovají lépe k novým příchozím klientům /viz hypotéky a startovací úroková sazba/ a na staré klienty kašlou – není to ale nutně pravidlem.
Spotřební koš obsahuje nesmysly v nesmyslném poměru a je koncipován spoku s výší infalce hlavně tak, aby vláda nemusela zvyšovat příjmy důchodcům, st. zaměstnancům. Každý občan si může udělat svůj soukromý spotřební koš a nějaké snížení ceny pověstných parních varhan je mu k ničemu. Každý důchodce vám třeba řekne, že díky nehorázně stoupajícím cenám nájmů, energií, léků se jim rapidně snižuje životní úroveň, přestože oficiální údaje o inflaci hovoří o pár drobných, vzhledem k většímu využívání těchto položek u důchodců než je zakalkulováno v oficiálním spotřebním koši však u nich nejde o pár drobných, ale o podstatný výdaj, který musí vykompenzovat drastickými úsporami někde jinde. Za komunistů jsme dělali vtípky, jak důchodci jedí konzervy pro psy a kočky, možná to bude stále aktuální, i když bych se nedivil, kdyby zvířecí konzervy byly dnes dražší /a kvalitnější/ než pro lidi, protože když srovnáte dnešní různá hotová jídla, vepřovku, čínský lančmít s tím, co se prodávalo za komunistů, tak dnes je to hrůza a děs a je mi záhadou, proč to lidi kupují, když se to nedá jíst. A snad ani zvířata to nepozřou – aspoň po koupi originál čínského lančmítu, jaký jsme znávali před 89., se lidem zvedl z obsahu a vůně kufr, a kocour jedící takřka vše i myši lovící k tomu čuchnul, ale nežral to. Zrovna tak podle něj poznáme šlehačku ve spray – když jde o rostlinnou imitaci, nežere jí, když jde o kvalitnější, žere jí= bohužel v těchto případech nefunguje ani tzv. cenové vodítko.

K vašemu příspěvku dnes 8:53: ano, od banky se dá odejít, máte-li kam. Znám spoustu lidí, co je konzervativních, raději budou nadávat a trpět jejich móresy. Pak část lidí se do opravdové banky bojí – zatímco do spořky jdete v montérkách a v holínkách, jinam by vás takto asi nevpustili. No a část lidí jinam nejde, protože ve městě je jen a jen Česká spořitelna, neumí nebo nechtějí účet ovládat elektronicky, řada operací se jinak nedá udělat, takže taky u ČS zůstávají.
Při rušení účtu se vás nikdo na důvod rušení neptá, maximálně vás zahrnou novými, modernějšími, výhodnějšími /ale pouze pro banku/ vychytralými produkty. A tuším že zrovna spořitelna zveřejnila, že i přes krizi /možná i nepatrný úbytek klientů/ jí zisk astronomicky roste. Nechápu. Sám jsem od spořky odešel cca před 10ti lety, když k nim musím někdy zavítat ohledně dobíhajících či dlouhodbých produktů, je to děs a běs. Opět nechápu, co tam ty lidi drží …

V pořádku je hlasovat nohama. Když banka upraví sazebník způsobem který se Vám nelíbí, přejdete k jiné a původní účet zrušte s odkazem na nový sazebník. Když bude takových lidí dost, banka pozná že přestřelila.