Názory k článku Jak na výpočet starobního důchodu v roce 2021?

Jen pár poznámek (mám to čerstvě za sebou, šla jsem do důchodu v září):
1. Doba pojištění DP - krátí se i doba, kdy byl dotyčný evidován jako nezaměstnaný na Úřadu práce. Příklady výpočtu naleznete např. zde: https://www.cssz.cz/web/cz/-/doba-vedeni-uchazecu-na-uradu-prace-se-zapocitava-do-duchodu-jen-omezene
2. Pokud dokládáte neprokázané doby, nestačí jen doložit, že v době od - do jste pracovali ve firmě X. Je třeba doložit, jaký byl výdělek za tuto dobu, jinak vám tato doba stejně není uznána. Dříve stačilo doložit, že jste v době od - do pracovali ve firmě X (případně i svědecky), to ale dneska neplatí, protože důchod se dneska počítá z celoživotního výdělku (na rozdíl od dob dřívějších, kdy se počítalo posledních 5 nebo 10 let pracovní aktivity před odchodem do důchodu, podle toho, co bylo pro dotyčného člověka výhodnější).
3. Zkontrolujte si, aby doba zaměstnanosti DP (dle 2. bodu) dělená 365 dny... rada sice krásná, ale v praxi obvykle nepoužitelná. Neb málokomu se daří odcházet do důchodu tak, aby dosáhl PPL (= počet potřebných let) + 1. Mně třeba vyšel výpočet PPL + 271. Mám nebo nemám nechat státu oněch 271 dnů? Nakonec mu je nechám a nedopracuji tak, abych měla PPL+1rok + 1 den, protože by mi to přesáhlo přes 1.leden a přišla bych o valorizaci, která je vyšší, než PPL+1 rok. Bohužel o ty dny přicházím trvale, nepomůže mi ani odpracování dalšího roku navíc. Prostě důchod je vypočítán, udělá se dělicí čára, a pokud dále pracuji, abych si případně ještě zvýšila důchod, jedu znovu od nuly.

"Prostě důchod je vypočítán, udělá se dělicí čára, a pokud dále pracuji, abych si případně ještě zvýšila důchod, jedu znovu od nuly."

To záleží, jak se to vezme. Dopracovávat další rok z 271 dnů nad 365 bohužel letos opravdu nemá moc smyslu, protože výpočet roku 2021 je výrazně horší, než valorizovaný důchod 2020 (v takovém rozsahu je to poprvé od r. 1995, kdy platí současný zákon). Nicméně stále máte možnost tzv. "práce nad nárok", kdy se Vám při zastavení výplaty důchodu za každých odpracovaných 90 dnů zvýší výpočtový základ (a tedy také procentní výměra důchodu) o 1,5 %. Pokud byste si nechala důchod vyplácet v poloviční výši, je to za 180 dnů. Ta druhá verze mi moc smysl nedává, nicméně ta první, "statisticky vzato", zejména pro ženy smysl dává, a to hlavně krátce po dosažení důchodového věku, protože ženy u nás podle ČSSZ tráví v důchodu cca 29 let. Takže věšině z nich se ty nevyplacené důchody časem vrátí a ještě půjdou do plusu. U mužů už je práce nad nárok "ruská ruleta", (někdo říká sázka s bohem) protože jestliže doba návratnosti je mezi 15 až 16 roky, a muži v průměru stráví v důchodu asi 19 let (skoro o deset let méně než ženy), tak lze odhadnout, že v případě práce nad nárok se přibližně 40 % mužů "vrácení" těch tří nevyplacených důchodů po 250 - 350 Kč měsíčně nedožije.

Proč je výpočet důchodu 2021 výrazně horší jak výpočet z roku 2020? Proč to je od roku 1995 nejhorší výpočet?

Já jsem psal:
".... výpočet roku 2021 je výrazně horší, než valorizovaný důchod 2020 (v takovém rozsahu je to poprvé od r. 1995, kdy platí současný zákon)."

a Vy to lehce dezinterpretujete takto:
"Proč výpočet důchodu 2021 výrazně horší jak výpočet z roku 2020? Proč to je od roku 1995 nejhorší výpočet?"

Vysvětlím, co jsem psal já. Zjednodušeně. Pro výpočet nových důchodů se historické výdělky každoročně přepočítávají koeficientem, odvozeným z růstu mezd dle předchozího roku (tedy pro rok 2021 podle letoška), vztaženým k průměrné mzdě dva roky zpět. Letos byl ovšem růst mezd velmi malý, takže tyto (historické) výdělky (vyměřovací základy) se z úrovně používané pro výpočet důchodu v r. 2020 přepočtou na úroveň pro rok 2021 koeficientem 1,0194, neboli, zvýší se jen o 1,94 %, což je velmi málo (mezi roky 2019/20 bylo zvýšení o 7,15 % a rok předtím dokonce o 8,43 %). Současně s tím se sice zvedají i redukční hranice a základní výměra důchodu, ale to zvedne nově vypočtený důchod poměrně málo. Například důchod přiznaný k 31.12. 2020 ve výši cca 15375 Kč, bude při stejných výdělcích avšak s datem přiznání 1.1.2021 činit cca 15645 Kč, tedy bude jen o cca 270 Kč vyšší. Pokud však jde o valorizaci již vyplácených důchodů, včentě letos vyměřených, ty budou od ledna valorizovány v průměru o 5,8 %. Respektive základní výměra se zvedne o 60 Kč a procentní o 7,1 %. To je dáno tím, že valorizační vzorec je jiný než pro výpočet nového důchodu, a to takový, že se valorizuje o celou inflaci + o 1/2 růstu reálných mezd, přičemž pokud je "seniorská inflace" vyšší než běžná, použije se pro valorizaci ta, která je vyšší. A letos nastalo to, co zatím nikdy, tedy celkově je vysoká inflace, vyšší je ta seniorská a současně stagnuje růst mezd, díky čemuž valorizované letošní důchody vycházejí výhodněji, než nově přiznávané. Například výše uvedený k 31.12.2020 přiznaný důchod 15375 Kč bude od první lednové splátky valorizován na 16279 Kč, tedy na částku o 634 Kč vyšší, než důchod přiznaný o den později k 1.1.2021, kterého se samozřejmě již valorizace v r. 2021 netýká.

Lapidárně řečeno, tento stav je způsoben tím, že přepočet dřívějších výdělků na současnou hodnotu peněz se řídí jinými pravidly, než valorizace důchodů. Zejména vůbec nepracuje s inflací, ale pouze s "hrubým" růstem mezd. A vzhledem k tomu, že poslední dvě vlády se jednostranně zaměřily na zlepšení valorizace stávajících důchodů a téměř neřešily výpočet důchodů nově přiznávaných (neb v době růstové fáze ekonomického cyklu se zdálo, že je to v pořádku), je to nyní tak, jak to je.

Snad jsem to napsal srozumitelně.

8. 12. 2020, 03:22 editováno autorem komentáře

Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, proč je výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 1,0194.

Podle ČSÚ činil růst mezd v 1. pololetí roku 2018 8,6 %, v 1. pololetí roku 2019 7,3 %. Což koresponduje s růstem přepočitávacího koeficientu v minulých letech. V roce 2020 činí růst mezd podle ČSÚ v 1. čtvrtletí 5 %, v 2. čtvrtletí o 0,5 % a celkem za obě čtvrtletí o 2,7 %. Za tři čtvrtletí roku 2020 byl růst o 3,6 %.
Což je více než 1,9 %.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-2-ctvrtleti-2020

Děkuji za osvětlení výpočtu přepočítávacího koeficientu růstu mezd.

Já jsem uvažovala takto: ano, mohla jsem si odchod do důchodu odložit a dopracovat oněch cca 90 dnů, aby se mi počet odpracovaných let zvýšil o jeden rok. Ale tím bych se připravila o cca 4 důchody (mám +- 15.500, přišla bych tedy o 62.000,- Kč.). Těch cca 90 dnů by mi těsně lízalo konec roku, čili by se mi taky mohlo stát, že odejdu do důchodu 31.12. (abych stihla lednovou valorizaci + letošní mimořádný příspěvek ve výši 5.000,- Kč) a budu mít počet odpracovaných let + 362 dny. To by mě teda krkalo víc. Takže jsem oněch 271 dnů oželela, přišla jsem v životě o víc. Kdybych ale odcházela do důchodu někdy v srpnu, možná bych to ještě dopracovala, nevím. Ale těch 62.000,- je milých, zvláště v situaci, kdy nám zaměstnavatel kvůli covidu nařídil pracovat jen na 50%, tam je půlroční propad znát. Souběhem důchodu a práce se aspoň vyrovná (pro rejpaly: té práce mám ještě tak na půl roku, nemá smysl, aby si zaměstnavatel hledal a zaškoloval někoho jiného, když už ta práce pomalu končí a poté jí budce možná tak na několik hodin měsíčně. To bude pro někoho leda tak na přilepšení, třeba pro ženu na mateřské práce na několik hodin měsíčně).

Článek je sice "v zásadě" věcně správný, nicméně tvrzení níže:

"......zákon je konstruován tak, aby k výrazným skokovým změnám nedocházelo. U většiny lidí to je pár desetikorun (max. 100 Kč při OVZ asi 28 000 Kč) do minusu a u těch vyvolených (OVZ asi 35 000 Kč a více) nějaká stokoruna do plusu...."

je třeba brát s jistou rezervnou, a to zejména na přelomu let 2020 a 2021. Osobně každému kdo dosáhne důchodového věku v 1. čtvrtletí 2021 doporučuji, datum přiznání důchodu si pečlivě rozmyslet a spočítat. Jen pro srovnání příklad blízký mé situaci.

Dosažení důchodového věku 31.1.2021, rok 2020 je celý dobou pojištění a současně vyloučenou dobou, 47. rok pojištění bude získán k 5.1.2021.

Varianta 1.
Žádost o důchod uplatněna k datu nároku, osobní vyměřovací základ v r. 2021 = 23910 Kč, vypočtený důchod = 16069 Kč.

Varianta 2.
Žádost o přiznání předčasného důchodu k 31.12. 2020, osobní vyměřovací základ v r. 2020 = 23500 Kč, uznáno 46 roků pojištění (- 1,5% oproti důchodovému věku), krácení pro předčasnost 0,9 %, vypočtený předčasný důchod = 15376 Kč. Po valorizaci v 01/2021 = 16280 Kč (tedy o 211 Kč vyšší).

Varianta 3.
Jako varianta 2., s tím, že je pokračováno v pojištěném zaměstnání až do konce ledna 2021 bez výplaty předčasného důchodu. Při dopracování všech dnů do data nároku (nesmí chybět ani jediný a nelze dopracovat později) se zruší krácení 0,9 % i když i nadále půjde formálně o předčasný důchod. Výše důchodu by tak stoupla z 15376 Kč na 15533 Kč a po valorizaci v 01/2021 by činila 16499 Kč (tedy o 430 Kč více, než ve variantě 1.). Současně však bude již k 5.1.2021 získán další celý rok pojištění , což navýší výpočtový základ, a tedy i procentní výměru, o 1,5 %. A výsledný důchod tak dosáhne výše 16693 Kč (a tedy o 624 Kč více, než ve variantě 1.).

Z uvedených příkladů je zřejmé, že na přelomu tohoto a příštího roku je velmi významé datum k němuž je důchod přiznán, dále datum, od něhož bude vyplácen a samozřejmě získané dny pojištění v této době, přičemž rozdíly mohou být nikoli malé, a to i při nepříliš vysokých osobních vyměřovacích základech.