Výpočet důchodu je složitý dokonce i pro potenciální důchodce s VŠ vzděláním. Přesto věřím, že práce účetních je v ČSSZ pečlivá, důkladná a přesná. Nicméně oni pracují podle určité předlohy dodané z vyšších míst a ta patrně v pořádku není. Práce našich zákonodárců bývá velmi často nekompetentní až lajdácká, mnoho schválených zákonů
nepřežije v původním znění ani jednu sezónu, u jiných chybí vymahatelnost na jejich dodržování, nedostatečné jsou mzdové tarify a jiné centrálně určené limity, když nevystihují skutečnou hodnotu práce, ale stejně nespravedlivé je často i subjektivní hodnocení pracovníka jeho nadřízeným. Výsměchem pro ostatní je např. skutečnost, že si poslanci určují výši svého platu sami. I daňové zákony mnohdy umožňují několikerý výklad. Mění se i podmínky pro vyplácení důchodů, často je někdo zvýhodněn a naopak. V roce 2012 došlo k tzv. malé reformě, kdy byl odstraněn strop penzí pro ty plátce daně, kteří měli vysoce nadprůměrné mzdy, a to na úkor ostatních. Ovšem několik let před tím existoval strop pro částky odvedené na sociální pojištění. Teď se žádá přidávat všem důchodcům stejnou částku, nikoliv tu procentuální. Jiná procenta však platí pro důchodce a jiná pro zaměstnance. Ale ani stejná procenta pak nejsou spravedlivá, pokud se vyměřují z důchodu a platu poslance, že?
Strop nově vyměřovaných penzí samozřejmě existuje, a to díky redukčním hranicím. Viz § 15 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění v aktuálním znění.
Pro stanovení výpočtového základu pro určení procentní výměry důchodu se příjmy, z nichž je odváděno sociální pojištění, do první redukční hranice započítávají v plné výši. Příjmy mezi první a druhou redukční hranicí se započtou ve výši 26 % a příjmy nad druhou redukční hranici se nezapočtou vůbec. Přitom první redukční hranice je na úrovni 44 % průměrné mzdy (pro rok 2017 je to 12423 Kč) a druhá redukční hranice je naúrovni 400 % průměrné mzdy (pro rok 2017 je to 112928 Kč).
Uvažovaný "poslanec", jehož sousedovi evidentně chcípla koza, může tedy mít v r. 2017 vyměřený důchod maximálně z částky 112928 Kč osobního vyměřovacího základu, což např. při 45 odpracovaných letech odpovídá důchodu 28575 Kč. To je sice poněkud více, než je průměrný důchod, nicméně rozdíl mezi průměrnou a maximální mzdou je podstatně větší, než mezi průměrným a maximálním důchodem.
A taky jsme slyšeli z úst exministra Mládka a poté i od Štěcha, že živnostníci jsou parazité a zaměstnanci jsou chudáci, kteří na systém doplácejí. Že je to trochu jinak, vlastně nikdo z politiků neřekl. Možná jsou podnikatelé v produktivním věku elitou národa, ale protože odvádějí méně než ostatní, tak je v důchodovém věku příjmy ostatních předhoní o několik koňských délek. A to hlavně proto, že větší část pojistného za své zaměstnance odváděli právě oni. Kromě toho pro úspěch podnikání potřebuje více individuálních schopností a vědomostí než ti ostatní, naopak výhody ostatních (nemocenská, placená dovolená) s nimi nesdílejí. Takže by solidarita jedněch k druhým féž potřebovala jisté úpravy.
Další idealista, který věří, že zaměstnavatel něco odvádí za zaměstnance. Odvody za zaměstnavatele jsou jen zástěrkou, aby se zaměstnanci neptali,kolik ve skutečnosti zaplatí na sociálním, zdravotním a nemocenském. Krom toho, že musejí vydělat na stroje,budovy a další zařízení továren, ve kterých pracují.