Mám tento dotaz.
Do konce r. 2016 jsem byla zaměstnanec, od 1.1. 2017 jsem OSVČ hlavní činnost (1.rokem) a odvádím zálohově určenou částku OSSZ. Po skončení účetního období za rok 2017 budu odvádět ČSSZ částku vypočtenou z příjmů prvního roku podnikání, který je dle mého názoru vysoký (v podnikání se mi daří). Současně pečuji o osobu (maminku), která pobírá příspěvek na péči 2. stupně a rozumím tomu, že dokud jsem byla zaměstnancem můžu pro výpočet důchodu uplatnit vyloučenou dobu (za dobu péče) tím, že doložím ČSSZ doklad o této skutečnosti a zvýší se mi Osobní vyměřovací základ a tím i výše důchodu.
Dotaz:
Jak se mi bude započítávat vyloučená doba v době mého podnikání jako OSVČ?
Nevím, jak se mám rozhodnout, zda si mám nechat vyměřit odvod do soc.systému dle svých příjmů, nebo mám odvádět minimum. Stále nerozumím tomu, že OSVČ hradí jakési minimum a tím mají i nízké důchody. Doplňuji, jsem žena, r. nar. 1959, 2 děti, a do důchod bych měla jít v 61 + 8 měsíců.
Prosím, poraďte, jak mám řešit odvod ČSSZ tak, aby to pro mě bylo výhodně z hlediska výše budoucího starobního důchodu. Chápu, že bych měla mít sociální postoj a odvádět co nejvíce, aby bylo na důchody současných důchodců, ale popravdě přiznávám, protože pracuji celý život (intenzivně), chci být v důchodovém věku finančně zabezpečena.
Děkuji. Zuzana
Zdravím Zuzko,
péče o osobu blízkou ve druhém stupni závislosti se u OSVČ započítá obodobně, jako u zaměstnance, tedy může být, ale nemusí, vyloučenou dobou. Závisí to na tom, co pro Vás bude výhodnější. viz např. článek zde na Měšci: https://www.mesec.cz/clanky/na-co-nezapomenout-aby-se-vam-pece-o-blizke-zapocetla-do-duchodu/ .
Pokud se týká odvodu sociálního pojištění OSVČ, nemůžete se rozhodnout "odvádět minimum", pokud byste měla vzhledem ke zdanitelným příjmům (resp. vyměřovacímu základu) platit více.
Ono politiky a odboráři tak často zmiňované mimimum se totiž týká naopak těch, co by měli, vzhledem k dosaženým příjmům, odvádět méně (u sociálního odpovídá minimum odvodu z 1/4 průměrné mzdy v rozhodném období).
Vypočtený odvod si můžete dobrovolně navýšit, ale ve Vašem případě se to, s pravděpodobností blížící se jistotě, nevyplatí.
Váš důchod se totiž bude počítat z doby pojištění, získané od ukončení základní školní docházky (pravděpodobně od 1.9.1974, pokud jste nešla do školy o rok později), což je podstatné pro stanovení procentní výměry důchodu (za každý rok pojištění získáte 1,5 %), a dále z rozhodného období, které pro Vás začíná rokem 1986 a končí rokem před odchodem do důchodu, patrně 2020 (nebo 2019) - záleží na měsíci narození.
Z výdělků v rozhodném období, přepočtených právním předpisem stanovenými koeficienty na současnou hodnotu peněz, pak bude vypočten tzv. osobní vyměřovací základ, což je "průměrný měsíční výdělek v současné hodnotě peněz" v tomto rozhodném období. Jedná se o průměr za 420 (408) měsíců, Vy můžete ovlivnit již jen 24 - 36 měsíců!
Osobní vyměřovací základ se ovšem ještě dále redukuje, a to tak, že částka přesahující 1. redukční hranici, která je stanovena na 44 % průměrné mzdy (pro letošek1.RH = 13191 Kč) se započte pouze z 26 %!!! Výsledkem je pak tzv. výpočtový základ.
Důchod je složen ze základní výměry (letos 2700 Kč) a procentní výměry.
Procentní výměra důchodu se přitom stanoví tak, že se získané celé roky pojištění násobí 1,5 % a výsledek se násobí výpočtovým základem.
Pokud by tedy letos odcházel do důchodu člověk s osobním vyměřovacím základem o 10 tis. vyšším, než je redukční hranice (23191 Kč), se 40 roky pojištění a 420 měs. rozhodného období, jeho výpočtový základ bude 15791 Kč, z toho stanovená procentní výměra za 40 let pojištění (40 x 1,5% = 60%) bude 9475 Kč a vyměřený důchod 12175 Kč.
Pokud by se jednalo o OSVČ, která by poslední rok rozhodného období odvedla dobrovolně navíc 420000 Kč sociálního pojištění, pak by se tato částka rozložila do celého rozhodného období.
Tedy osobní vyměřovací základ by byl 24191 Kč, výpočtový základ 16051 Kč, procentní výměra 9631 Kč a vyměřený důchod jen 12330 Kč!!!.
Shrnuto - plaťte jako OSVČ ty tři (či dva) roky před důchodem jen to co máte, protože "karty už jsou dávno rozdány". Pokud máte peníze navíc, vhodně je investujte, nebo si založte penzijní spoření (III. pilíř).
Pokud se týká doby péče jako doby vyloučené, uvidíte jaká bude situace v době před odchodem do důchodu. Zda bude výhodnější tuto dobu vyloučit či ne záleží na dřívějších příjmech i příjmech ze SVČ (Jinak podotýkám, že péčí se osobní vyměřovací základ nezvýšuje tím, že by byla péče nějak ohodnocena, ale vyloučením této doby se součet předchozích příjmů rozdělí na kratší období, podobně jako u péče o děti či u nemoci.)
Děkuji za odborný výklad k uplatnění vyloučené doby při péči o osobu pobírající Příspěvek na péči. Domnívala jsem se, že uplatnění vyloučených dob je vždy výhodně zajistit si vyloučenou dobu a tím si zvýším osobní vyměř.základ. PROČ TO NENÍ VŽDY VÝHONÉ?
Penzijní spoření III. pilíře už mám. Do st.důchodu půjdu dle počtu dětí v 61 letech 8 měsíců, t.j za 3 r. 8 měsíců.
A máte pravdu v tom, že se můj nyní roční od letošního roku (poměrně vysoký příjem) cca 500 000,- Kč rozmělní do celého produktivního života a redukční hranice mi pak srazí výpočtový vyměřovací základ (dle dosažené redukční hranice). Což bych také měla zvážit. Dříve jsem byla zaměstnanec za trochu nižší než průměrnou mzdu.
DO TÉTO DISKUZE PŘISPÍVAJÍ I ODBORNÍCI? Zdá se mi, že jste osoba z ČSSZ Praha. Vaše odpověď je odborná a obsahuje užitečnou radu. Zkoušela jsem se poradit na OSSZ a i přes jejich ochotu mi takto nikdo neporadil.
Přeji Vám hezký den a ještě jednou děkuji. Zuzka
Z ČSSZ nejsem, mám jen při povolání potřebu pochopit jak co funguje a tedy tak trochu "profesionální deformaci". Plus k tomu (nyní nevyužívanou) účetní kvalifikaci :-)
Jinak k tomu vyloučení - pokud vychází, bez doby kterou je možno vyloučit, osobní vyměřovací základ vyšší, nežli průměrný příjem v době s možností vyloučení, je zpravidla vhodné vyloučení. A při nižšším OVZ je to naopak.
Zjednodušený příklad 1: OVZ za 30 let (360 měs.) = 25000 Kč, suma výdělků = 9000000 Kč. Průměrný příjem následující 3 roky (36 měs.) je při péči jen 6000 Kč/měs. a suma výdělků = 180000 Kč. Bez vyloučení klesne OVZ na 9180000 Kč / 396 měs. = 23182 Kč.
Zjednodušený příklad 2: OVZ za 30 let (360 měs.) = 25000 Kč, suma výdělků = 9000000 Kč. Průměrný příjem následující 3 roky (36 měs.) je 30000 Kč/měs. a suma výdělků = 1080000 Kč. Bez vyloučení stoupne OVZ na 10080000 Kč / 396 měs. = 25455 Kč.
Zuzano, vy jako pečující o svoji maminku a současně jako podnikatelka jste do castky 66000,- osvobozena z plateb socialniho pojištění. Optejte se na to nejake sikovne ucetni!!! Doba pecovani se bere jako doba vyloucena z hlediska naroku na duchod. Pak az vam v Praze budou pocitat duchod tak si muzete vybrat, co se vam zapocte do duchodu-jestli péče nebo prijmy z podnikani.
Děkuji za názor. Ještě Vás prosím o upřesnění.
Jak to myslíte, že jsem osvobozena jako OSVČ pečující o maminku, pobírající příspěvek na péči z plateb soc.pojištění "do částky 66 000,- Kč".
Myslíte to tak, že se jedná o částku, kterou si vydělám za celý rok?
Nebo konstatujete částku ve smyslu, že do částky 66 000,- Kč z celkového výdělku nemusím platit soc.p.?
Kdybych si za celý rok vydělala pouze 66 000,- Kč, pak je to strašně málo na živobytí (za 1 měsíc = 5 500,- Kč)
a to mě mate.
Můžete mi napsat, který právní předpis, příp. §§ toto uvádí?
Děkuji předem za odpověď. Zuzka
No, ta částka 66 tis. je trochu nepřesný údaj ;-) Týká se totiž spíše drobných přivýdělků (např. k důchodu, k zaměstnání a pod.), tedy celkem jistě nikoli Vašeho případu, jestliže se Vám "daří".
Jde o to, že podle § 10 ods. (2) zák. 155/1995 Sb. "Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky;".
Pokud je roční příjem (po odečtení výdajů na zajištění a udržení příjmu) nižší, není taková (vedlejší) OSVČ povinně účastna důchodového pojištění, a tedy ani neplatí pojistné. Pokud je ta částka překročena, je účast na důchodovém pojištění i pro OSVČ vedlejší povinná.
(Rozhodná částka se stanoví "poněkud nejednoduše" (viz předpis výše), a před nějakou dobou byla opravdu cca 66 tis., ale pro rok 2018 je 71950 Kč.)