Situaci a nepřehlednost komplikuje i zde v ČR dlouhá pracovní doba. Kdyby byla na úrovni například Francouzské, Německé, tak odcházíte do penze o několik roků dříve. protože 35 hodin týdně není 40 hodin. Nejen v těchto zemích bude brzy zaveden 4 denní pracovní týden. Zde se zase bude diskutovat, otálet a přešlapovat. Není to v zájmů oligarchů. Prostě naše pracovní doba je velmi dlouhá. A za nízké mzdy zde lidé otročí příliš roků. Na druhou stranu zde máme skupiny lidí jako jsou poslanci či senátoři, kteří jen na náhradách dokáží měsíčně pobírat téměř 40 tisíc korun a to nezdaněně. Volny mají více než učitelé. Přes prázdniny kolem 40 dnů, minimálně 30 dnů na konci a začátku roku. "Práci" začínají v úterý a většinou do čtvrtka je vše "hotové". Celé týdny a měsíce se dokáží dohadovat, zda zřídit tu či onu vyšetřovací komisi... A potom nám paní ministryně financí s hereckým patosem sdělí, že se začne šetřit. Mohou začít u svých odměn.
Co Vám brání v tom, tedy pokud jste svéprávný a splňujete věkový limit, stát se tím poslancem nebo senátorem? A tedy tím, kdo vytváří pravidla? Případně někým jiným, kdo si (také) o svých příjmech (spolu)rozhoduje sám?
Jinak by mne zajímalo, z čeho čerpáte tu jistotu o 35 hodinové pracovní době v Německu, či že "v těchto zemích bude brzy zaveden 4 denní pracovní týden". Že je něco (smluvně) zavedeno v několika významných a hlavně prosperujících podnicích neznamená, že je to pravidlo, či že je to "nárokové".
V Německu je totiž podle zákona stále základem 48 hodinový pracovní týden s průměrem 8 hodin denně, tedy 6 pracovních dnů v týdnu. (Kratší pracovní doba je věcí smlouvy, případně kolektivní smlouvy, a je to "benefit".) Přestávky na jídlo a oddech, na rozdíl od ČR, se v Německu do pracovní doby nezapočítávají.
Dále cituji z webu eures-triregio.eu:
"Zaměstnanec pracující v pracovním poměru trvajícím déle než 6 měsíců může požadovat zkrácení pracovní doby sjednané ve smlouvě. Zkrácení své pracovní doby a rozsah tohoto zkrácení musí zaměstnanec uplatnit nejpozději 3 měsíce před začátkem uplatňování režimu kratší pracovní doby, přičemž by měl uvést, jaké rozvržení pracovní doby si přeje.
Pokud chce zaměstnanec snížit rozsah své pracovní doby, měl by se se zaměstnavatelem ve shodě dohodnout na jiné úpravě pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu, pokud tomu nebrání provozní důvody. Platí to však pouze pro podniky s více než 15 zaměstnanci.
Výpověď pracovního poměru daná zaměstnavatelem z důvodu, že zaměstnanec odmítá přejít z plné stanovené pracovní doby na kratší pracovní dobu nebo naopak, je neplatná.
V kolektivní smlouvě je možné sjednat i jinou úpravu ve prospěch zaměstnanců."
Český zaměstnanec podle zveřejněných údajů OECD, které jsou za rok 2017, odpracoval 1770 hodin. Jeho kolega v Německu 1363 hodin. Za jeden rok odpracuje český zaměstnanec o čtyři sta hodin více. Za čtyři roky dokonce o jeden rok více. A za čtyřicet let aktivního ekonomického života dokonce o deset let více.
Když něco kritizujete, nemusíte usilovat o kandidaturu a zvolení do Parlamentu ČR. Jedinec nikdy nic nezmění, to je pouze lež pro voliče.
35 hodin je v Německu v mnoha průmyslových odvětvích, další velké skupiny pracují v 37,5 hodinovém režimu. U nás se, jak jste chybně uvedl, nezapočítává přestávka na oddech do pracovní doby. S přestávkami jde u nás o 42.5 hodin týdně. Uvádí se čistá pracovní doba 40 hodin. Jinak u dvojsměnného provozu je krácena na 38,5 a u nepřetržitého na 37,5 hodin. Pokud Vám nebude ještě něco jasné, rád Vám vše vysvětlím.