Hlavní navigace

Jak můžete zautomatizovat správu svých financí?

1. 9. 2021
Doba čtení: 15 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Co vše může dávat smysl zautomatizovat a zjednodušit, když nemáte čas starat se o své finance? Jak se o peníze starat, když jste sami nebo žijete v páru?

Jeden z nejčastějších problémů klientů, pokud jsou už otevření a přiznají to, je, že mají nepořádek v papírech. A tento nepořádek často odůvodňují tím, že na to nemají čas, nemají buňky, nerozumí tomu. Někteří se bojí z tohoto důvodu obrátit na finančního poradce. Nebojte se, nevím, jak ostatní, ale už mě dlouho klient nepřekvapil svým nepořádkem, dříve nastavená laťka nepořádku předchozích klientů je dostatečně hluboko.

Specializace v páru – potenciální riziko, ale výhody převažují

Zvláště riziková situace je u vdovců či rozvedených. V páru se často lidé specializují včetně finančních věcí. Z mých osobních poznatků i ze zkušeností okolí to často tak dopadá v páru u mnoha věcí, víceméně je tendence ke specializaci. Když se dva lidé potkají, pokud nepřišli z mama hotelu, museli předtím být schopni nějak zvládnout veškeré činnosti. Po spárování je tu vždy tendence přejít do režimu, že nějakou činnost víceméně vždy provádí jen jeden, nebo ji má jen na starosti s tím, že druhý je případně úkolován. Jinak vzniká dost sporů, jako když jsou dva kohouti na jednom smetišti, každý má trochu jinou představu. Osobně si myslím, že někde to má smysl, někde je lepší, když čelí těm sporům (např. péče o společné děti).

A péče o finance je právě jedna oblast, kde také dochází ke specializaci a často jeden z páru má na starosti finance obou. A když ten, který se na finanční věci specializoval, protože ho to o něco méně nudilo, o něco víc tomu rozuměl, nebo raději dělal tohle než něco jiného společného, zemře či se jen pár rozvede/rozejde, je problém. Jen pár let a člověk ztratí přehled, návyky, natož když spolu pár žije desítky let.

Nicméně problém nepořádku se může týkat i jednotlivců nebo i celých párů, kdy ani jeden z páru se tomu vlastně nevěnuje. Co s tím? Přínosy specializace jsou značné, prostě není čas a specializace šetří čas i energii. Můj názor je, ať to dělá jen jeden, ale ať druhý aspoň má velmi hrubý přehled nebo alespoň ví, kde nalezne v případě potřeby dokumenty. Ten, co se tomu věnuje, může pro toho druhého dělat seznam smluv, který třeba jednou ročně aktualizuje.  

Motivace aneb Proč se věnovat svým penězům

Je to trochu paradoxní. Většina lidí podniká, nebo se nechá zaměstnat kvůli penězům. Dokonce prý většina dělá práci, která je nebaví, kvůli větším penězům, které tato pro ně nezáživná práce nese. Stráví často přes 9 hodin (s cestou) mimo domov každý pracovní den jen kvůli práci, vydělávání peněz. Kdyby nemuseli, nepotřebovali peníze, do práce by často vůbec nechodili. A pak si někteří nejsou schopni udělat čas na správu peněz, které si vydělali tak časově náročným způsobem. Prvním negativním důvodem, proč se věnovat víc správě peněz, je to, že pokud něco zmeškáte, něco zanedbáte, můžete lehce přijít o peníze, pracně vydělané v práci. Protože promlčecí lhůty. Protože termíny. Hrozí zde riziko, že o peníze zase přijdete.

Nebo jen je utratí za pokuty, penále. Nebo koupí pro ně zbytečné věci a zpětně nákupu litují. Nebo jen jim peníze znehodnocuje inflace a lepší správou by inflace byla kompenzována, či i překonána. 

Přitom lepší správa peněz by jim mohla umožnit i dělat práci, která je baví, i když je méně placená. Z dlouhodobého hlediska si myslím, že v práci, která vás baví, v té rychleji postupujete, rychleji se zvyšuje plat (min. oproti lidem ve stejném oboru, které ta práce nebaví), nemluvě o lépe prožitém životě. Osobně preferuji práci, která mě baví, právě proto, že mě baví.   

Kolik času minimálně věnovat?

Nicméně kde je ta hranice? Jaké je minimum, které je nutné věnovat správě? Nelze obecně říct, stejně jako nelze říct, kolik času je tak akorát věnovat dětem. Jiné minimum je pro člověka, který se rozhodl investovat na akciové burze, jiné pro investora jen do českých státních dluhopisů. Mohl bych přidat další úrovně (podnikatel, pronajímatel, důchodce, absolvent školy), kteří zas mají úplně jinou úroveň a navzájem se tato dimenze kombinuje s předchozí. A úplně jinou úroveň má ten člověk, který má důvěryhodnou osobu, která se mu o část problémů stará.

Může to být právě manžel/partner, může to být finanční poradce. Nicméně má to dva problémy, důvěru a to, že část věcí bychom si každý z nás měli dělat sami, nebo aspoň udržovat hrubou představu. Nejen z toho důvodu, že není dobré mít bezmeznou důvěru, ale také proto, že i já jako finanční poradce uvítám někdy druhý názor od své ženy, i když se jedná o můj obor, finanční poradenství. A současně je to dle mě způsob, jak prohlubovat svůj vztah, víc znát svého partnera. Nemluvě o riziku chyby, zvláště pokud to není váš obor, jen to jeden z vás dvou má na starosti.

Osobně si myslím, že každý by měl věnovat čas svým finančním věcem aspoň jednou měsíčně. Kolik to bude času, záleží na vaší situaci. Může to být půlhodina pro rychlou kontrolu, může to být i víc dní. Proč právě minimálně měsíčně? Hodně plateb je na měsíční bázi, tedy jednou měsíčně je hezké si udělat přehled o finančních tocích za uplynulý měsíc. Každý (měsíční) výpis máte možnost jen do pár dní reklamovat. Měsíc (častěji bývají dva měsíce) může být lhůta pro přihlášení své pohledávky za dlužníka v insolvenci. Měsíc je doba pro zaplacení kreditní karty, pokud ji používáte. Měsíc je takový kompromis mezi zaplacenými úroky a spotřebovaným časem pro zkontrolování kontokorentu, jestli ho náhodou nečerpáte, a případně na to reagovat.

A důrazně doporučuji alespoň jednou ročně se na své finanční věci podívat, i kdyby trakaře padaly.

Jak nepřijít o všechny peníze

Nicméně občas člověk měsíc vynechá a nic se nestane. Tak vynechá další měsíc, pak další. A jsou z toho pak i roky. Stane se něco? Možná ne. Možná ano. Insolvence dlužníků a smluvních partnerů by člověk měl kontrolovat měsíčně, jinak přijdete o možnost svou pohledávku uplatnit, jako byste za svou práci fakturu vůbec nevystavili, jako byste peníze nepůjčili, jako by vám nezpůsobili škodu, jako by nedlužili SVJ za služby. Ale řekněme, že občas stejně dostanete z insolvence málo nebo nic, takže to někoho netrápí, zvláště pokud se jedná jen o tisíce, a ne větší částku.

Nicméně pokud už rok nezkontrolujete, neřešíte některé věci, mohou se uplatnit již promlčecí lhůty. Co to je vlastně promlčení? Právní instrument, který způsobí, že i když máte smlouvu o půjčce, peníze šly účtem, ale tři roky (popř. 10 let po uznání dluhu) jste nic oficiálního nepodnikli, hledí se na to, jako byste nic nepůjčili a dlužník nemusí legálně vůbec nic vrátit. Stejně tak odškodnění za škodu (dopravní nehody, chyby lékaře – např. zalomený nástroj v zubu, zboží v záruce, výrobek, který vám způsobil škodu, řemeslník, co něco vám zničil, rozbil) je lépe řešit hned s právníkem, minimálně abyste se dozvěděli, kolik máte času na neformální, např. jen slovní vymáhání a kdy musíte podniknout už oficiální kroky, aby pohledávka nebyla promlčena. Zde vřele doporučuji pojištění právní asistence, abyste měli na koho se obrátit, i když půjde o drobné (alespoň 3000 Kč).

U některých záležitostí jsou tři roky (např. půjčka peněz), u jiných třeba 10 let. Smluvně může být ujednána promlčecí lhůta kratší, třeba i právě jen jeden rok. Nefakturujete, nepůjčujete, a tak si myslíte, že se vás to netýká? A co taková banka, u ní nemáte peníze? Jen si vezměte, kolik peněz zůstalo na anonymních vkladních knížkách nikým nevyzvednuté, část nestála lidem za vyzvednutí (plno drobných vkladů), část pravděpodobně patří již zemřelým osobám a část patřila zapomnětlivcům. A to ČS dobrovolně vyplácela několik let i promlčené vklady. Podobná situace může nastat, pokud neřešíte pojistné plnění, proto je tak důležité vědět aspoň zhruba, kde co má váš partner pojištěné nejen pro případ jeho smrti. Nebo prostě účet zruší banka a nedáte vědět, kam peníze poslat.

Na druhou stranu na všem se dá najít něco málo pozitivního. Pokud nebudete mít přehled o svých financích, je dost pravděpodobné, že vás to mrzet nebude. Pokud nebudete vědět, že jste si někde mohli vzít peníze po partnerovi, nebo dokonce zapomenete na své peníze, nevadí, o čem člověk neví, to ho nemrzí. Horší je, když se pak dozvíte po promlčení či po přihlašování k insolvenci, že nějaké peníze jste tam měli.

Jak co nejméně času věnovat finančním věcem?

Ať už potřebujete jakýkoliv minimální čas pro správu financí, jsou věci, kterými můžete čas na správu minimalizovat. 

Využívejte trvalé příkazy. Já trvalý příkaz využívám u všech plateb, kde se nemění výše platby. Některá pojištění, i když třeba jen ročně placená, dále spoření, investování. Klienti takto řeší splátky úvěrů (pozor na doplacení úvěru, raději bych použil inkaso), alimenty, placení energií (opět bych použil inkaso, abych ani jednou ročně nemusel měnit platbu), placení nájemného (i zde by šlo využít inkaso, ale záleží, jak moc důvěřujete pronajímateli) atp. 

Inkaso, nebo SIPO?

Využívejte inkaso, zvláště u dlouhodobějších smluv. Popřípadě SIPO. To asi každý zná. Jen zopakuji, že ho lze platit bez jakýchkoliv poplatků, stačí si rozpis posílat na e-mail. Ale nemohu nezmínit jedno bezpečnostní upozornění. Je to obstarožní nástroj, který obsahuje implicitní riziko zneužití/chyby. Střežte číslo SIPO stejně jako PIN ke kartě. Komukoliv totiž stačí uvést vaše číslo SIPO a nikdo se na nic neptá, prostě zařadí platbu na rozpis vašeho SIPO. Ať už úmyslně, nebo neúmyslně, vyloučení platby a její vrácení řešíte vy. 

Nedomýšlel jsem, jak se toto dá jednoduše zneužít, ale vzhledem k tomu, že dost lidí SIPO prostě platí a dost často neví, co vše tam je, mohou nějakou dobu platit i cizí účet a vůbec na to nepřijdou. Jak probíhá spolupráce bank a České pošty, jsme psali v tomto článku.

Na SIPO byste si měli vzpomenout i v případě, že něco platíte a už to platit nechcete, může trvat měsíce to z toho Sipa dostat – setrvačnost lidské mysli je občas značná a vy pak musíte ztrácet čas (pokud si vůbec vzpomenete) tím, že budete dostávat své peníze zpět.

Nemluvě o tom, že vyznat se v tom, za který měsíc vlastně platba odchází, není lehké. Je to za minulý, aktuální, nebo budoucí? U každé platby/dodavatele to může být jinak. Už jsem měl klienta, který chtěl pojištění, ale podmínkou bylo, aby si pojišťovna byla schopna strhnout roční pojistné přes SIPO. Jinak spíše doporučuji klasické inkaso než SIPO, protože když vaše SIPO neodejde z důvodu nedostatečného limitu nebo nedostatečného zůstatku na účtě, naúčtují vám poplatky a neodejdou úplně všechny platby a velmi složitě se řeší, když klient nemá na zaplacení celého Sipa a potřebuje např. spoření daný měsíc nezaplatit.

Co všechno jde zaplatit přes inkaso

Osobně mám raději inkaso než SIPO z důvodu bezpečnosti, jednodušší správy, možnosti prioritizovat či nezaplatit některé služby. Raději nezaplatit spoření na stavebko či penzijko (na penzijko zaplaťte minimálně 100 Kč z důvodu započítání doby, pokud ji nemáte ještě splněnu) než nezaplatit za energie, telefon. Oproti trvalému příkazu je změna výše platby u inkasa (doplacení úvěru, změna záloh energií, změna ročního pojistného díky bonusu, malusu, snížení pojištěné hodnoty např. u aut) bezpracná, má ji na starosti smluvní partner (pojišťovna, banka, dodavatel energie).

Inkasem lze platit i daň z nemovitosti, splátky úvěrů i spoření na stavební spoření, prakticky všechna pojištění (dokonce pojišťovna může dát jednorázovou slevu), nebo třeba dorovnání kreditu u některých služeb na vámi zadanou úroveň (např. Odorik), nebo dorovnání zůstatku běžného účtu ze spořicího účtu u některých bank. Nebo splátky nepravidelných výdajů, pokud je platíte kreditní kartou (ale zde to bývá bohužel často za poplatek u banky, která vám kreditku vydala, když chcete vždy dát 100% splátku). Ale i když je to někdy zpoplatněné, ušetříte čas a často ten poplatek je nižší než hodnota vašeho času stráveného ručním řešením (zvláště když banky postupně přidávají další a další kroky k přihlašování, viz dále).

Jak vyřešit výkyvy na účtu?

Zřiďte si kontokorent – nebudete muset řešit tak často nízký zůstatek běžného účtu – druhou možností je na běžném účtě držet vyšší zůstatek, který necháte napospas inflaci, či již zmíněné automatické dorovnání zůstatku ze spořicího účtu. Co je lepší u vás, záleží na vás a výkyvech na vašem účtě a na riziku, jak často budete čerpat kontokorent.

Zřiďte si kreditní kartu – nebo opět udržujte vyšší zůstatek běžného účtu. Například pravidelné platby vyřešit pravidelným příjmem (výplatou, trvalým příkazem ze spořicího účtu), nepravidelné budete hradit kartou a jednou měsíčně zaplatíte v bezúročném období.

Trvalé příkazy a inkasa mohou způsobit, že vlastně veškeré toky z účtu a na účet se dělají automaticky, i když jste v práci nebo na dovolené, služební cestě. Kontokorent a kreditka, popřípadě vyšší zůstatek udržovaný na účtě, vyřeší kolísání zůstatku na účtu (když máte vyšší výdaje, např. během dovolené, nebo když máte nižší příjmy – po dovolené u podnikatelů). A získáte tak téměř bezúdržbový účet. 

Zadání příkazu a přihlášení v bance

Pozor si dávejte na banky, které zvyšují časovou náročnost zadání příkazu tím, že zesložiťují přihlašování. Air Bank rozdělila přihlašování na dva kroky (zadat login, zadat heslo), a navíc mezi tyto kroky někdy vkládá dotaz na datum narození a kód v SMS, kvůli tomu už není tak výhodné používat správce hesel a jejich (polo)automatické vyplňování přihlašovacích údajů. mBank neustále chce ověřovat zařízení (zvláště pokud neukládáte cookies v prohlížeči), navíc tento počet ověřených zařízení je omezen na 10, které musíte po jednom mazat (s ověřením např. přes SMS). Když naplníte počet, umožní vám přihlásit jen jednorázově. Takže jejich účet, který používám snad od jejich vstupu na trh, opouštím.

FIO má taky ověřování zařízení, ale není omezen jejich počet a i mazání je výrazně jednoduší. Jiné banky chtějí SMS při každém přihlášení. Pokud máte a chcete používat mobilní zařízení, přihlašování se zjednoduší, nicméně to není cesta pro dříve narozené, konzervativce, paranoiky.

Některé automatizace budou znamenat využívat o něco dražší či zpoplatněné služby, jiné znamenají důvěru v partnera. Vybírám z těch nejčastějších rozhodování.

Telefonní operátoři

Lepší tarify člověk získá, když jednou za čas pohrozí odchodem. Bohužel tahle cesta je čím dál pracnější, pro líné či zaneprázdněné klienty nepřipadá v úvahu. Pokud potřebujete tarif do výtahu, zařízení, Vodafone stále nabízí tarif s nulovým paušálem a s možností inkasa. Pro tohle použití bezpracné a celkově levná služba.

Tam, kde je vyšší útrata, ale nevyplatí se neomezený tarif, doporučuji virtuální operátory. Dobrou zkušenost mám s Odorikem, že víceméně jednou nastavíte účet a dál se nemusíte starat (+ inkaso udržující kredit). Neomezené tarify sice získáte levněji přes zaměstnanecké tarify, jako je VUT mobil, ale pokud ho nemáte přímo, ale přes nějakého příbuzného, zavoláte na barevná čísla, musíte se vyrovnat s příslušným zaměstnancem víceméně ručně. Když takovou nabídku nemáte kolem sebe nebo občas voláte na barevná čísla a nechcete ručně doplácet známému/příbuznému, tak víceméně zbývá mít tarif u hlavních operátorů.

Dodavatelé energie

Každoročním začatým procesem přechodu, kterým si vynutíte retenční nabídku, můžete ušetřit tisíce. Pokud to přestanete dělat, operátor vám po určité době nastaví jeden z nejdražších tarifů a hojí se na vaší lenosti. Osobní zkušenost mám s tímto procesem pro rodinný dům s vysokou spotřebou, kde jde o tisíce. Klient pak raději přešel od Europe Easy Energy k MND.

MND je sice dražší než pracné roční odcházení, ale současně je levnější než základní tarif Europy Easy Energy a podobných dodavatelů. U MND je navíc možnost přejít na fixované ceny energií, vymyšleno to mají tak, že smlouva je na dobu neurčitou, kdykoliv můžete odejít, jen případná věrnostní sleva se zpětně odečte/přičte. Doporučuji zakotvit u nějakého dodavatele, který drží rozumné ceny i pro lidi, kteří to nesledují. Ať už MND, se kterou mám osobní zkušenost, nebo třeba Skautská energie, kde mám jen reference. 

Poskytovatelé internetu

Zde obvykle u pevného připojení nebývá problém s bezpracností. U sporadického připojení lze opět využít služeb poskytovatelů à la Odorik, nabízejí oproti hlavním operátorům počítání po kB. Pro některé využití by se vám mohla hodit nedávno nabízená nabídka O2, zvláště pokud hodně cestujete a můžete si pořídit router a ten si brát s sebou na služební cesty, chalupy a používat i doma.

Havarijní pojištění

Koupíte si nové auto, které chcete havarijně pojistit. Stále hodně pojišťoven vám druhý rok ponechá pojistnou částku, i když při totální škodě vám zaplatí výrazně méně, tržní cenu, pokud nemáte připojištění GAP (Guaranteed Asset Protection – s tímto připojištěním GAP je mu uhrazen i rozdíl mezi tržní a původní cenou). Takže mnoho klientů musí ručně změnit pojistnou částku, protože úspora na pojistném, zvláště v prvním roce, je řádově i tisíce. Popřípadě využít nabídky à la Direct, která automaticky snižuje v prvních letech pojistnou částku a tím i pojistné – nepřesné, ale lepší než nic. Zde asi není ideální řešení.

Klientům nabízím to, že jim ročně vyjedu před výročím nabídku pojištění na jejich auta (ať už povinné ručení, nebo havarijní pojištění) a oni se tak mohou rozhodnout, jestli to nechají být, nestojí jim cenový rozdíl za aktivitu, nebo ji vypoví a uzavřou novou jinde. Naštěstí se jedná o neživotní pojištění, které lze sjednat na dálku tím, že se pak zaplatí na účet pojišťovny. U havarijního pojištění vás často čeká navíc focení auta, kdy mnohdy stačí nainstalovat aplikaci a fotit mobilem dle instrukcí.

Sjednávání přes internet

Máte na výběr sami si sjednat přes internet přímo s pojišťovnou, nebo sjednávat s poradcem. Úvodem, jsem finanční poradce, mohu být neúmyslně zaujatý. Na jedné straně je sjednávání přes internet snadné, často se slevou, bez potřeby „ztrácet“ čas s poradcem. Přesto vám to obecně nedoporučuji. Je mnoho pojištění a u každého jsou jiné důvody, možné problémy, proč si nechat poradit. Takže jen obecně a na pár příkladech. Slevu vám často může dát i poradce stejnou i vyšší, ale především vám může cenově porovnat s jinými nabídkami jiných pojišťoven, kde ušetříte výrazně více (i když s nižší procentuální slevou). Ale nejen pojištění není jen o ceně, ale především o pojistných či smluvních podmínkách.

skoleni_20_9

Navíc nemá smysl ušetřit na pojištění a pak se divit, že pojišťovna neplní. Na co si dávat pozor u pojištění staveb, jsem sepsal v tomto článku. Na jedné straně by vám takové články mohly stačit, proto je píšu, abyste se vyhnuli nejčastějším a nejvážnějším problémům. Na druhé straně nemálo času strávíte čtením takových článků, které mnohdy překročí čas, který vám individuálně věnuje finanční poradce. Navíc informace v článku stárnou, přestávají být platné nebo přesné. Poradce by vám měl poradit, jak minimalizovat riziko podpojištění. Řekne vám, kde případně ušetřit a kde raději ne. I takové jednoduché pojištění (protože je přeregulováno), jako je povinné ručení, má smysl dělat přes poradce.

Článek si nečiní ambice na kompletnost ani na popsání podrobností. Je to takový přehled toho, co vše může dávat smysl zautomatizovat, zjednodušit, když nemáte čas, ale přitom jste se kompromisně starali o své finanční záležitosti. Pokud vám zbude více času na jiné věci a/nebo vám ušetří peníze (pokuty, poplatky, promlčení, nižší ceny služeb) a/nebo se sníží riziko, že něco prošvihnete, zkazíte, článek splnil svůj účel.

Autor článku

Autor je finančním poradcem firmy OK Klient a předseda zájmové skupiny SIG Peníze v Mense ČR.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).