Názory k článku Jak bezpečně platit na internetu? Vyberte si z 5 možností

Dovolím si opravit několik nepřesností:
1. Dobírka je možná i na Slovensko, sám jsem nějaké, jako zaměstnanec obchodu, posílal. Takže předpokládám, že to jde i obráceně
Bohužel stále platí, že některé obchody dobírky "upřednostňují", tedy když přijde zboží, tak zásilky na dobírku posílají přednostně :(

2. Při platbě kartou není vždy nutné zadávat CVV/CVC kód. Tedy u českých obchodů asi ano, ale pokud se bavíme o možnosti zneužití karty, tak případný zloděj moc dobře ví, na kterých zahraničních webech lze zaplatit jako MO/TO a tedy bez znalosti CVV/CVC. Navíc řada karet ani neumí MO/TO transakce blokovat, případně jsou limity pro ně spojeny s limitem pro výběr z bankomatu, atd.

3. Trochu nerozumím tomu jak může být převod na účet a dobírka jiné z hlediska bezpečnosti - v případě nějakého podvodu budu vymáhat peníze úplně stejně (obtížně)

4. Ještě k PayU. Kamarád má zrovna s tímto druhem platby nepříjemnou zkušenost, právě v kombinaci s AARON. Kupoval v této prodejně objektiv a při vracení ve 14 denní lhůtě dostal o cca 1200 Kč méně zpět. AARON se s ním odmítl bavit :(, pouze uvedl, že od PayU dostal částku o tuto sumu menší.

5. 3D Secure není ochrana zákazníka, ale obchodníka. Obchodník se tak jistí proti tomu, že nepřijme platbu odcizenou/zneužitou kartou. Případný zloděj ale ví, na jakých webech zaplatit bez nutnosti opisování autorizační SMSky, konkrétně např. v USA je podpora systému 3D Secure minimální. Platí to samé, co jsem uváděl v bodě 2, jen je takových webů mnohonásobně více, prakticky všechny mimo Evropu.
Na druhou stranu jsem se už setkal s weby, které přijímaly platby pouze kartami podporující 3D Secure. Kamarád si kupoval vstupenky na festival v Goodwoodu a ani jednou z jeho čtyř karet nešlo zaplatit, naštěstí měl mě, jako "přítele na telefonu" a zaplatil jsem jednou z mých karet (Citi).

6. pořízení další karty s nastavenými (nastavitelnými) limity, případně s minimálními zůstatky na účtech není žádný problém a nemusí to stát ani korunu.
Účty i s kartami vydávají zdarma:
bez dalších podmínek: Air Bank, FIO, mBank, Zuno
při splnění podmínek: Citi (obrat 25 000 Kč na účtu), Equa (obrat 10 000 Kč na účtu, nebo objem prostředků 100 000 Kč na všech účtech u banky, včetně spořicích a termíňáků), GE (http://www.mesec.cz/clanky/genius-gratis-novy-ucet-uplne-zadarmo-podle-hry-lovec-a-korist/), Poštovní spořitelna (On-line konto, průměrný zůstatek na účtu 15 000 Kč)

Nejširší rozsah nastavení limitů má v tomto případě mBank, která umožňuje i samostatné nastavení limitů pro zvláště nebezpečné MO/TO transakce. Její nevýhodou jsou ale nevýhodné kurzy při platbě v cizí měně.
O limitech na kartách jsem psal zde: http://www.mesec.cz/clanky/limity-pro-platebni-karty-a-pro-prevody/ je to sice již starší článek a ne vše je aktuální (např. FIO má nové karty, už nemá ty od ČSOB a je tam možná určitá správa limitů i když na mBank nemá), ale pro hrubou přestavu to stačí.

Další možností jsou kreditní karty. Ty mají dvě výhody:
1. poskytují bonusy za platbu - 1 až 2 % (Citi, GE, ČSOB, Raifka - vždy jeden z nabízených tarifů, Cetelem )
2. při zneužití karty nejde o vaše peníze, ale o peníze banky, nemůže se vám tak stát, že máte zablokované peníze na běžném účtu a kvůli tomu vám např. neprojde SIPO. Máte tak čas na to se "hádat" s bankou, třeba i přes finančního arbitra. V naprostě většině případů je banka povinna peníze vrátit, byť ji k tomu musí občas "pomoci" i ten finanční arbitr (pro klienty jsou jeho služby zdarma)
Vracecí kreditky něco stojí (obvykle mezi 50 a 100 Kč), pokud platíte menší objemy transakcí, můžete mít i bezplatné, které se od těch placených liší jen tím, že "nevrací" (mBank, GE, Raifka, Citi - vždy jeden z tarifů)

Dokonce je možné požadovat otevření balíku před převzetím. Na poštách se na to sice tváří dost nevraživě a bude nejspíše potřeba zavolat si vedoucí, ale stačí kouzelná větička "mám podezření na poškození zásilky" (viditelné poškození není nutnou podmínkou) a pošta musí umožnit prohlídku balíku.
Ale platí to jak u dobírek tak ostatních balíků. Jen u těch již zaplacených se musí člověk hádat s prodejcem na vrácení peněz.

Jsem napsal jiný, už jen čekám na vydání :)

...a je zde :)
http://www.mesec.cz/clanky/tipy-na-kreditni-karty-s-dobrymi-kurzy-v-zahranici/

Kryptoměny mají jednu zásadní nevýhodu - nestabilní kurz. Mohou tak být aktuálně použity jen u služeb, kde když obchodník dostane o 50 % víc nebo míň, tak ho to nepoloží, maximálně dostane zaplaceno více či méně za svůj čas.
U zboží s maržemi v jednotkách, maximálně málo desítkách procent to nepřichází do úvahy.

Výhoda kryptoměn je u nelegálních obchodů, kde je snížená (nikoliv však zcela nemožná) dohledatelnost jednotlivých účastníků transakce. Vzhledem k vysokým maržím nevadí ani nestabilní kurz.

V eurech lze převádět po celé EU zdarma (mBank nebo Easychange/Eu­roplatba či jiné devizovky), doba převodu od 1 do několika dní.

U ostatních měn a do jiných zemí stačí zaplatit kartou - tady náklady záleží na smlouvě obchodníka s bankou, ale už i u nás není problém se dostat na 1,2 %. Případně přes PayPal, který je dražší - viz můj dřívější příspěvek. V obou případech má obchodník informaci o zaplacení okamžitě.

Pokud by obchodník měl u zboží s normální marží akceptovat kryptoměnu, musel by mít nějakou automatickou aktualizaci cen a stejně by to neřešilo změnu kurzu v období, kdy si zákazník zboží závazně objedná do okamžiku, kdy obchodník obdrží platbu a smění ji na pro něj akceptovatelnou měnu. Otázka je, kdo by nesl v tomto mezidobí (které může trvat desítky minut i hodiny) kurzové riziko? A jak to pak řešit s případnými reklamacemi či vrácením zboží?
Neříkám, že to nejde, ale proč znovu vynalézat kolo, když už tu jsou jiné metody platby, které mají toto vyřešeno a nevyžadují ani od zákazníka ani od obchodníka žádné dodatečné náklady?
A úspora by byla kolik? Jedno procento?

Kryptoměny mají smysl tam, kde přinášejí nějakou přidanou hodnotu. Samozřejmě je to hlavně šedá a černá ekonomika, která jim přišla na chuť - není to nic divného, nelegální obchod je obvykle první, kdo adoptuje nové technologie, protože mu přinášejí větší užitek, než legální části ekonomiky, mimo jiné proto, že pracuje s vyššími maržemi.
Pak jsou tu fanouškové, kteří rádi využijí novou věc, jen proto, že mohou. I to není nic divného, díky těmto "early adopters" se nové technologie rozšiřují - oni novou technologii propagují a vyžadují a tak se přidávají ostatní, jak na straně poptávky, tak na straně nabídky.
Další problém je, že tato měna není oficiálně uznána, což může znamenat problémy s účetnictvím (to šedá a černá ekonomika neřeší), viz například Kalifornie, která BitCoin zcela zakázala.

Ono jak které zahraniční platby. Převody v eurech v rámci EU umí zdarma mBank a pak některé devizové společnosti (např. Easychange), horší je to mimo EU a u jiných měn i když třeba PLN a HUF umí Fortissimo buď za stovku nebo zdarma (dle výše částky), za 250 Kč umí převody v USD, GBP, PLN, HUF banka FIO.

PayPal je také jednou z možností (stejně jako MoneyBookers nebo TransferWise), pro obchodníka ale znamená zátěž ve formě provize jako v případě platby kartou. Aktuální poplatek je 10 Kč + 3,4 % (2,9 % při překročení měsíčního obratu 70 000 Kč), což je více, než řada obchodníků platí za akceptaci karet - např. Kasa.cz platí 1,2 %. Ten pevný poplatek 10 kč je velkým handicapem při prodeji velmi levného zboží. V tuzemském prodeji tak má PayPal smysl jen pro velmi malé obchodníky, kterým se nevyplatí vlastní smlouva s bankou o akceptaci platebních karet.

Hodně nakupuji na německé a rakouské eBay a akceptace PayPalu je tam velmi malá - alespoň u neprofesionálních obchodníků - kupuji pro známého vláčky od sběratelů. Sice se to částečně zlepšilo (už to není jeden z deseti, ale tak jeden z pěti), ale často vyžadují za platbu PayPalem příplatek. Vzhledem k tomu, že mám platby v EUR přes devizovku zdarma, tak PayPal pro platby v EUR nepoužívám