Dovolím si opravit několik nepřesností:
1. Dobírka je možná i na Slovensko, sám jsem nějaké, jako zaměstnanec obchodu, posílal. Takže předpokládám, že to jde i obráceně
Bohužel stále platí, že některé obchody dobírky "upřednostňují", tedy když přijde zboží, tak zásilky na dobírku posílají přednostně :(
2. Při platbě kartou není vždy nutné zadávat CVV/CVC kód. Tedy u českých obchodů asi ano, ale pokud se bavíme o možnosti zneužití karty, tak případný zloděj moc dobře ví, na kterých zahraničních webech lze zaplatit jako MO/TO a tedy bez znalosti CVV/CVC. Navíc řada karet ani neumí MO/TO transakce blokovat, případně jsou limity pro ně spojeny s limitem pro výběr z bankomatu, atd.
3. Trochu nerozumím tomu jak může být převod na účet a dobírka jiné z hlediska bezpečnosti - v případě nějakého podvodu budu vymáhat peníze úplně stejně (obtížně)
4. Ještě k PayU. Kamarád má zrovna s tímto druhem platby nepříjemnou zkušenost, právě v kombinaci s AARON. Kupoval v této prodejně objektiv a při vracení ve 14 denní lhůtě dostal o cca 1200 Kč méně zpět. AARON se s ním odmítl bavit :(, pouze uvedl, že od PayU dostal částku o tuto sumu menší.
5. 3D Secure není ochrana zákazníka, ale obchodníka. Obchodník se tak jistí proti tomu, že nepřijme platbu odcizenou/zneužitou kartou. Případný zloděj ale ví, na jakých webech zaplatit bez nutnosti opisování autorizační SMSky, konkrétně např. v USA je podpora systému 3D Secure minimální. Platí to samé, co jsem uváděl v bodě 2, jen je takových webů mnohonásobně více, prakticky všechny mimo Evropu.
Na druhou stranu jsem se už setkal s weby, které přijímaly platby pouze kartami podporující 3D Secure. Kamarád si kupoval vstupenky na festival v Goodwoodu a ani jednou z jeho čtyř karet nešlo zaplatit, naštěstí měl mě, jako "přítele na telefonu" a zaplatil jsem jednou z mých karet (Citi).
6. pořízení další karty s nastavenými (nastavitelnými) limity, případně s minimálními zůstatky na účtech není žádný problém a nemusí to stát ani korunu.
Účty i s kartami vydávají zdarma:
bez dalších podmínek: Air Bank, FIO, mBank, Zuno
při splnění podmínek: Citi (obrat 25 000 Kč na účtu), Equa (obrat 10 000 Kč na účtu, nebo objem prostředků 100 000 Kč na všech účtech u banky, včetně spořicích a termíňáků), GE (http://www.mesec.cz/clanky/genius-gratis-novy-ucet-uplne-zadarmo-podle-hry-lovec-a-korist/), Poštovní spořitelna (On-line konto, průměrný zůstatek na účtu 15 000 Kč)
Nejširší rozsah nastavení limitů má v tomto případě mBank, která umožňuje i samostatné nastavení limitů pro zvláště nebezpečné MO/TO transakce. Její nevýhodou jsou ale nevýhodné kurzy při platbě v cizí měně.
O limitech na kartách jsem psal zde: http://www.mesec.cz/clanky/limity-pro-platebni-karty-a-pro-prevody/ je to sice již starší článek a ne vše je aktuální (např. FIO má nové karty, už nemá ty od ČSOB a je tam možná určitá správa limitů i když na mBank nemá), ale pro hrubou přestavu to stačí.
Další možností jsou kreditní karty. Ty mají dvě výhody:
1. poskytují bonusy za platbu - 1 až 2 % (Citi, GE, ČSOB, Raifka - vždy jeden z nabízených tarifů, Cetelem )
2. při zneužití karty nejde o vaše peníze, ale o peníze banky, nemůže se vám tak stát, že máte zablokované peníze na běžném účtu a kvůli tomu vám např. neprojde SIPO. Máte tak čas na to se "hádat" s bankou, třeba i přes finančního arbitra. V naprostě většině případů je banka povinna peníze vrátit, byť ji k tomu musí občas "pomoci" i ten finanční arbitr (pro klienty jsou jeho služby zdarma)
Vracecí kreditky něco stojí (obvykle mezi 50 a 100 Kč), pokud platíte menší objemy transakcí, můžete mít i bezplatné, které se od těch placených liší jen tím, že "nevrací" (mBank, GE, Raifka, Citi - vždy jeden z tarifů)
specificky v česku platí opakovaně známá zkušenost - že pokud platíte méně dostatkové nebo skladově nedostupné zboží, obchodník vždycky (časově)upřednostní zákazníka platícího dobírkou, a tomu se odesílá okamžitě aby si to nerozmyslel - zatímco těm kdo již zaplatili kartou, teprve začne produkt shánět.
Často se to traduje, na internetu nakupuji téměř každý týden, vždy platím kartou, pokud ji obchodník akceptuje, ale nikdy se mi nestalo, že bych měl prodlevu s dodáním, protože platím předem. Totéž při platbách převodem na účet (pokud obchodník nepřijímá karty). Dobírku nevyužívám nikdy, resp. pouze v případech, kdy jiná možnost platby není.
Dokonce je možné požadovat otevření balíku před převzetím. Na poštách se na to sice tváří dost nevraživě a bude nejspíše potřeba zavolat si vedoucí, ale stačí kouzelná větička "mám podezření na poškození zásilky" (viditelné poškození není nutnou podmínkou) a pošta musí umožnit prohlídku balíku.
Ale platí to jak u dobírek tak ostatních balíků. Jen u těch již zaplacených se musí člověk hádat s prodejcem na vrácení peněz.
Asi ano, ale dobírku zpravidla využívám při dovozu balíku domů. A v podstatě nic jiného, než že by krabice byla nějak roztrhaná nebo promáčknutá mi řidič poštovního vozu nevezme. Těžko bych na řidiči mohl chtít rozbalovat tu zásilku. V tomto jsem realista. Raději tedy preferuji osobní převzetí na nějaké pobočce a poštou beru věci jenom spíše méně náchylné na zničení.
Kryptoměny mají jednu zásadní nevýhodu - nestabilní kurz. Mohou tak být aktuálně použity jen u služeb, kde když obchodník dostane o 50 % víc nebo míň, tak ho to nepoloží, maximálně dostane zaplaceno více či méně za svůj čas.
U zboží s maržemi v jednotkách, maximálně málo desítkách procent to nepřichází do úvahy.
Výhoda kryptoměn je u nelegálních obchodů, kde je snížená (nikoliv však zcela nemožná) dohledatelnost jednotlivých účastníků transakce. Vzhledem k vysokým maržím nevadí ani nestabilní kurz.
Kolísavost kurzu není problém pokud je využit platební operátor (např. bitpay) okamžitě převádějící přijatou kryptoměnu na měnu státní.
Hlavní výhoda kryptoměn je v současnosti rychlý a levný způsob převádění peněz do zahraničí. Nelegální obchody jsou jen okrajová záležitost (stejně jako u hotovosti) i když v médiích nejvíce propíraná.
V eurech lze převádět po celé EU zdarma (mBank nebo Easychange/Europlatba či jiné devizovky), doba převodu od 1 do několika dní.
U ostatních měn a do jiných zemí stačí zaplatit kartou - tady náklady záleží na smlouvě obchodníka s bankou, ale už i u nás není problém se dostat na 1,2 %. Případně přes PayPal, který je dražší - viz můj dřívější příspěvek. V obou případech má obchodník informaci o zaplacení okamžitě.
Pokud by obchodník měl u zboží s normální marží akceptovat kryptoměnu, musel by mít nějakou automatickou aktualizaci cen a stejně by to neřešilo změnu kurzu v období, kdy si zákazník zboží závazně objedná do okamžiku, kdy obchodník obdrží platbu a smění ji na pro něj akceptovatelnou měnu. Otázka je, kdo by nesl v tomto mezidobí (které může trvat desítky minut i hodiny) kurzové riziko? A jak to pak řešit s případnými reklamacemi či vrácením zboží?
Neříkám, že to nejde, ale proč znovu vynalézat kolo, když už tu jsou jiné metody platby, které mají toto vyřešeno a nevyžadují ani od zákazníka ani od obchodníka žádné dodatečné náklady?
A úspora by byla kolik? Jedno procento?
Kryptoměny mají smysl tam, kde přinášejí nějakou přidanou hodnotu. Samozřejmě je to hlavně šedá a černá ekonomika, která jim přišla na chuť - není to nic divného, nelegální obchod je obvykle první, kdo adoptuje nové technologie, protože mu přinášejí větší užitek, než legální části ekonomiky, mimo jiné proto, že pracuje s vyššími maržemi.
Pak jsou tu fanouškové, kteří rádi využijí novou věc, jen proto, že mohou. I to není nic divného, díky těmto "early adopters" se nové technologie rozšiřují - oni novou technologii propagují a vyžadují a tak se přidávají ostatní, jak na straně poptávky, tak na straně nabídky.
Další problém je, že tato měna není oficiálně uznána, což může znamenat problémy s účetnictvím (to šedá a černá ekonomika neřeší), viz například Kalifornie, která BitCoin zcela zakázala.
Jak funguje on-line platba Platební bránou velmi pěkně popisuje Fio banka, která aktuálně spolupracuje s platebními bránami GoPay a PayU.
Odkaz http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/internetbanking/platebni-brana
Hodně nakupuji (a někdy i prodávám) v zahraničí. Z toho důvodu nepovažuji možnost platby převodem za vhodnou. Převody do a ze zahraničí jsou nehorázně drahé a pokud nemáte účet v zahraničí, nejde tento způsob prakticky použít.
V článku pak zcela chybí zmínka např. o paypalu, který je velmi známý a používaný a využívají jen i některé české obchody i když jich není moc.
Ono jak které zahraniční platby. Převody v eurech v rámci EU umí zdarma mBank a pak některé devizové společnosti (např. Easychange), horší je to mimo EU a u jiných měn i když třeba PLN a HUF umí Fortissimo buď za stovku nebo zdarma (dle výše částky), za 250 Kč umí převody v USD, GBP, PLN, HUF banka FIO.
PayPal je také jednou z možností (stejně jako MoneyBookers nebo TransferWise), pro obchodníka ale znamená zátěž ve formě provize jako v případě platby kartou. Aktuální poplatek je 10 Kč + 3,4 % (2,9 % při překročení měsíčního obratu 70 000 Kč), což je více, než řada obchodníků platí za akceptaci karet - např. Kasa.cz platí 1,2 %. Ten pevný poplatek 10 kč je velkým handicapem při prodeji velmi levného zboží. V tuzemském prodeji tak má PayPal smysl jen pro velmi malé obchodníky, kterým se nevyplatí vlastní smlouva s bankou o akceptaci platebních karet.
Hodně nakupuji na německé a rakouské eBay a akceptace PayPalu je tam velmi malá - alespoň u neprofesionálních obchodníků - kupuji pro známého vláčky od sběratelů. Sice se to částečně zlepšilo (už to není jeden z deseti, ale tak jeden z pěti), ale často vyžadují za platbu PayPalem příplatek. Vzhledem k tomu, že mám platby v EUR přes devizovku zdarma, tak PayPal pro platby v EUR nepoužívám