Názory k článku Investujme jako profesionálové. Jak na to?
-
Ludek_II (neregistrovaný)
..ale to jsou porad a ty same nicnerikajici plky,kterych je vsude plno. Na otazku,zda pujde zlato nahoru, vam reknou,ze nemaji koule /kristalove/ Ale titiz odpornici presne vi,ze za 50let nebudou penze /na to asi koule netreba/ a cpou vas do piliru. Tady to investovani mi dost zavani spekulacemi. Klikat na forexy, px 50, investicni paky a na pocitaci prelevat virtualni kukurice,bavlny a ja nevim co jeste. To mohu rovnou sazet na hokej a fotbal.
-
Ghost (neregistrovaný)
Tak ono to je samozřejmě logické že... Přeci ten kdo tomu rozumí, má informace (ať již legálně, či nelegálně získané), či jiné "knowhow", tak přece nebude svoje moudra rozsévat veřejně... To by pak měli všichni stejnou šanci a jelikož je lidí jako sra.ek, tak by ve výsledku měli všichni jen málo... Takže je třeba si své vědění chránit a hromadit penízky pro sebe...
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Když bude rozsévat svá moudra veřejně, stejně tomu nikdo neuvěří.
V dlouhodobém horizontu téměř všichni malí a velká část středních investorů (myšleno pod stovky miliónů dolarů) přijde do ztráty.
Tyhle spekulativní investice jsou pyramidovou hrou, kde je čím dál menší prostor pro čím dál méně lidí těch nahoře v pyramidě.
Navíc tu máme podvody, zákony na vytěsňování minoritních akcionářů, a další a další.
Jinak řečeno, bláhový, kdo se chce zajistit na důchod na burze. Možná, pokud jde do důchodu do 10 let, ještě jakž takž.
Jenže celý finanční systém na celém světě je nemocný. Na světě je 400 × více peněz než zboží, které by se za to dalo koupit. Což znamená, že buď by se mělo 400 × zmenšit množství peněz v oběhu, nebo 400 × všechno naráz zdražit. A také přísně omezovat vyrábění nových nekrytých peněz jak v tiskánách, tak v bankách. Jen tak lze finanční systém uzdravit.
Spekulativní investice jsou zakrytím faktu, že finanční systém není v pořádku. Jenže realita a papírky nemohou být od sebe v opozici natrvalo. Protože finanční systém je nemocný, je třeba čím dál divočejších spekulací a rizikovějších, aby se to zakrylo.
Hlavní důsledek, co znamená, že peněz je 400 × více, že jde v zásadě o vyvlastňování majtku planety, tedy všech firem a lidí, směrem k horním patrům. Tedy jsme v důsledku všichni okrádáni neuvěřitelným způsobem.
Peníze budou ztrácet hodnotu, a za čas budou nejistým a nespolehlivým platidlem. Je třeba s tímto faktem pracovat. Zajistit se částečně majetkově a ve vhodné době papírky vyměňovat – dokud ještě někdo jim věří dostatečně, za něco reálného.
Stejně tak píšu všude, že v roce 2022–23 se rozpadne EU. Abych měl důkaz, že jsem to psal.
Stejně tak píšu všude, že za pár desetiletí bude v USA de facto komunismus nebo socialismus. Jen to bude mít jiné jméno, nějaké politicky korektnější.
Zprávy nás častují velmi výběrově, a záměrně se nic z mnoha zemí nedozvídáme. Co je v jižní Americe? Co se děje v Maďarsku, Švýcarsku? Co se děje ve většině zemí světa? Z českých zpráv se to nedozvíte. Proto je tu velmi zkreslený obraz o trendech.
-
Karel (neregistrovaný)
Dividendy z akcií jsou ten nejvýhodnější důchod. Každý rok několik procent víc a potomci budou mít už tolik dividend, že nebudou nikdy pracovat. Však jen akcie západní Evropy a USA z indexu Stoxx50, Eurostoxx50 a Dow Jones. To znamená nikdy neprodávat tyto akcie. Např. BP, General Electric, Sanofi a dalších 17 akcií.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Stejně tak byste před 50 lety mohl napsat, že mít továrnu na psací stroje je to nejlepší zabezpečení na stáří. A že potomci mezitím rozšíří výrobu psacích strojů natolik, že nebudou nikdy pracovat.
Podle mého dividendy – v horizontu od 2030 – nebudou jako zabezpečení na stáří fungovat vůbec. Žádné. Celý spekulativní trh jde poměrně rychle do zadnice. Ale pravdou je, že 10–15 let bude ve stavu, kdy lze s ním nějak počítat.
Globalizací se dosáhlo stavu, kdy „teorie neustálého růstu“, následně sebelživě zabalená do „teorie trvale udržitelného růstu“ nemůže fungovat, protože se narazilo na limity prostoru, materiálu, velikosti planety. A růst směrem k Venuši, Marsu nebo Proximě Centauri, aby se rozšiřovaly možnosti – zatím nehrozí a velmi pravděpodobně ani naší generaci, ani potomkům v několika následujících generacích.
Výnosy spekulativních investic tedy budou čím dál menší za čím dál většího rizika. Postupně se řada lidí uchýlí i k podvodům, aby o něco zvýšilo šanci. A postupně se to celé jako systém rozsype na cimpr campr.
Ostatně se tak pomalu už děje.
-
ZSMI (neregistrovaný)
Tak pokud bychom vzali v potaz minulé výnosy tak melo smysl se zajistit na burze, např. od 60-70 let do dnes s dlouhodobým a konzistentním nakupováním akcie US to šlo, tak si nemyslím, že by to nešlo i do budoucna, jen je potreba se trefit a vybrat skvělé portfolio nadnárodních společností, polovinu portfolia cikklických titulů na které sou vázané komodity a polovinu anticiklických (TCO, MO, PG, KO, MCD a hromadu dalších), pokud se investuje na burze dlouhodobe desítky let nemůže to být na škodu, jen je nejvěší pitomost dávat všechno do burzy, tak mozná 30% porstředků zbytek podnikání a nemovitosti, jedině tak je mozné být KAPITALISTA se vším všudy.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Ale jistě. Vše jde, jen je potřeba … (tu vybrat porfolio, tu něco jiného).
To JEN je to čertovo kopýtko.
A to „jen vybrání“ je čím dál těžší, čím dál hůře předvídatelnější, a postupně za čím dál menších výnosů a čím dál většího rizika.
Až to postupně bude fakticky naprosto nepoužitelné.
-
Santiago (neregistrovaný)
> Na světě je 400 × více peněz než zboží, které by se za to dalo koupit
Nevim, kde na ta cisla chodite, ale pro srovnani HDP (tedy vicemene rocni produkce zbozi a sluzeb) USA za 2012 bylo ~15.7 T$, zatimco agregat M1 (tedy ~ hotovost a bezne ucty) take USA/2012 bylo ~2.3 T$. Samozrejme nema smysl to srovavat 1:1, protoze prvni je velicina typu flow, zatimco druha je typu stock. Muzu taky brat vetsi agregaty (napr. M2 ~10 T$), jenze ty jsou mene relevantni pro porovnani s produkci a maji mensi vliv na cenovou hladinu, A navic, bezna produkce neni jedina vec, ktera se da za penize koupit. Celkova hodnota dlouhodobych aktiv (napr. podniky, pozemky a budovy) bude radove vetsi.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Žádný ukazatel, který jste uvedl, neříká nic o hodnotě celosvětového majetku.
Kolik peněz leží nebo obíhá v bankách či obecně finančním systému, stejně jako žádný finanční ukazatel (jako stavová či derivační či integrační hodnota) nemá žádnou relaci k hodnotě celosvětového majetku a nedá se z toho nikterak vyčíst.
Naopak přebytek peněz je tak obrovský, že finanční systém funguje jen za obrovského zadlužování budoucnosti, jak států, tak jednotlivců. Tedy současný finanční systém se drží jen tak tak, a nefunguje už dávno na principu hodnoty, ale na principu dluhů mnoho desítek let do budoucna.
Jakmile se přestanou lidé a firmy zadlužovat, finanční systém se zhroutí velmi rychle. To jasně říká, na čem je postaven, a že skutečná současná hodnota majetku to není. Kromě toho je to část peněz kryta prací asijských dělníků a krvavýma rucema NATO, kteří zakrývají nemocnost své ekonomiky i finančního oběhu procesem zvaným „zavádění demokracie a přinášení lidských práv“.
Finanční systém je postaven dnes na tom, že vysává minulost i budoucnost a ničí obojí.
Banky i investoři dnes mají tak obrovský přebytek likvidity, že nemají kam ho píchnout (pozorný čtenář to přečte tak, že peníze nejsou podloženy ničím reálným v majetku, ale pouze schopností tiskáren či bankovních databází virtuálně generovat peníze jen tak z ničeho). V praxi se to projevuje tak, že banky se snaží střadatele spíše odradit, dávají jim nulové úroky, velké poplatky a vůbec diskomfort, protože peněz je moc a ničím to podloženo není.
Bankovní elita velmi dobře ví, že peníze nejsou kryté, a je jich mnohem více, než reálného světového majetku. Proto dezinformují veřejnost, a panikaří, kdykoli by měla nastat třeba deflace, jejíž hlavní nebezpečí je prakticky pouze v tom, že odhaluje skutečný stav polomrtvého finančního systému.
Ve skutečnosti je stav, kdy peněz je více, než by mělo být slouží k vyvlastňování majetku. Elita má skoro 400 × více peněz, než je světového majetku. Stačí jí vydat 1 % peněz co má a koupí si vše cenné i s chlupama a ještě to 20 × přeplatí. A to se děje. Proto nemocný stav finančního systému těm superbohatým náramně vyhovuje.
Poměr 400 × jsem kdysi velmi poctivě počítal asi měsíc z mnoha statistických údajů před několika lety. Dnes už to klidně bude třeba 2000 ×, protože se obecně zvětšuje.
Nicméně, pokud by majetku bylo více, než peněz v oběhu, řada událostí by se děla jinak, a stále jsme dnes ve zlatém období mohutného ekonomikcého růstu a bylo by kam růst. Krize by zaručeně nebyla. Centrální banky by vítaly deflaci, protože by srovnávala finanční systém a množství oběživa ke zdravější hodnotě. A každý dělník má mercedes.
-
Skrblík (neregistrovaný)
Čísla 400x nebo dokonce 2000x považuji za přehnaná, ale budiž. Nicméně i tak lze zadlužený finanční systém úspěšně vyléčit pomocí inflace (tj. růstem cen) a tím nastolit znovu rovnováhu a hlavně zlikvidovat dluhy. Přitom podniky budou díky růstu cen vysoce ziskové (stačí držet zásoby) a budou moci i vyplácet dividendy, akorát si za ně nic moc nekoupíte.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Což píšu výše, že finanční systém lze vyléčit. Teoreticky, fakticky na tom zatím není zájem, protože takto nemocný umožňuje fantastické vyvlastňování směrem k bankám a superboháčům, proti kterým je komunistické znárodňování nesmělý čajíček.
Vedlejší efekt, jako kolaterální škoda, dostatečné inflace pro uzdravení finančního systému, je ztráta důvěra ve finanční systém a peníze vůbec. Ono totiž léčení musí být prováděno také jistou spoluprací pacienta.
Na jedné straně provádět čím dál divočejší a rizikovější spekulace, které nakonec zaplatí někdo jiný, protože banky a další velké subjekty jsou „too big to fail“ – což jen zvyšuje chuť po větších ziscích, riziku a spekulacích. A na straně druhé se snažit inflací a dalšími dávat do pořádku systém – taková léčba je neúčinná.
Základní problém je, že svět nelze matematicky modelovat jedinou proměnnou zvanou peníze. Takový náhled nutně musí selhat v horizontu delších než řádově roky. Krátkodobě na burze lze velmi vydělat na výkyvech, a takový jednoduchý model umožňuje velmi zbohatnout sem tam. A takový pohled na budoucnost v důchodu, zejména jako masový prostředek – je strategický a plánovací nesmysl.
V zásadě se postupně uspořádává svět, či spíše bude uspořádávat, do jiných pravidel a jiného společenského uspořádání, které tu ještě nebylo.
Ohledně ekonomiky, financí a bank lze parafrázovat: Kultura stvořila civilizaci. Civilizace stvořila prosperitu. Prosperita stvořila obchod a finance a banky. Banky, obchod a finance stvořily velké bohaté subjekty s velkoui mocí. Velké bohaté subjekty s velkou mocí ničí postupně prosperitu, pak civilizaci, pak kulturu.
Finanční systém by se měl tvrdě regulovat, což se neděje a není samozřejmě z různých stran vůle to dělat. Namísto uzdravení je spíše snaha jeho przněním na něm pohádkově vydělávat. Tím nutně finanční systém skončí tak, že přijde obdoba měnové reformy 1953, ale nebude jediná, budou probíhat celé série takových reforem, částečně řízených, částečně jako přirozené krachy, transformace či překvapení. Některé měny či investiční nástroje, a to ve velkém bude končit rovnou zmizením. Postupně zmizí právo, pravidla, budou i podvody a krádeže na financích, měnách, tocích, instrumentech, akciích, atd. v rozsahu, kterému neuvěříte. Psal jsem to jenom proto, abych vysvětlil první příspěvek výše, že zabezpečení na důchod na spekulacích bude pro většinu lidí fikce a prodělají.
Nelze si myslet, že na straně jedné se všichni zabezpečení prostředky spekulativních investic (ála 2. důchodový pilíř), nebude-li a straně druhé k tomu protiváha v materii, tedy nebude tu výroba, produkce, služby, mzdy, atd.
A protože kdo dnes pracuje rukama, či hlavou, a skutečně něco užitečného dělá – nikoli jen byrokracii, bordel, zajišťuje dotace či lobuje, nebo prodává pojištění těm, co ho nepotřebují, či podvádí – ten je socka. Vlastně společnost je nemocná už tím, že status dělají jen prachy. A v takové společnosti je jakékoli důchodové zabezpečení na celonárodní úrovni nesmysl, protože nebude fungovat. Jedno jestli státní či soukromé a komerční.
-
Santiago (neregistrovaný)
> Žádný ukazatel, který jste uvedl, neříká nic o hodnotě celosvětového majetku.
Celkove mnozstvi realneho kapitalu lze zhruba odhadnout z HDP pomoci capital-output ratio (pomer mezi produkci a realnym kapitalem), to byva 2-3, takze i kdyz vezmu dolni odhad, tak mi to dava hodnotu americkeho realneho kapitalu na min. 30 T$ a to je jen jeden druh majetku, jsou dalsi druhy majetku (napr. pozemky), ktere v tom vubec nejsou zapocitane. Druhy udaj (M1), ktery jsem uvadel, je primo mnozstvi penez (i kdyz tady zavisi na tom, co presne povazujeme za penize).
Takze strucne:
1) (velmi podhodnoceny) dolni odhad US majetku je 30 T$
2) mnozstvi US penez je ~2 T$
3) tedy tezko lze tvrdit, ze penez je radove vic nez majetku, kdyz jich je radove mene.
ČLÁNKY DO MAILU