Skutečnost: Mladý Rom z jiné země se přistěhoval do tehdy ČSSR, česky neuměl mluvit a nerozuměl. Protože jen rozhazoval rukami, byl posudkovým lékařem uznán jako "HLUCHONĚMÝ (!). A tak i následující posudkoví lékaři desítky let tento stav opisují. Svoje "tajemství hluchoněmoty" si velice pečlivě ochraňuje a má již perfektně nacvičené. Vždyť se jedná o nemalou podporu státu.
Kontrast: 23-letá Romka absolvovala několik neúspěšných operací srdce (rozdělení srdeční komory, neúspěšné sešívání chlopní s pozdější náhradou chlopní a stimulátorem, množství operací zanechalo i motorické poškození, jedna polovina plic nebyla snad několik let zásobená krví, ... mohla bych pokračovat. Před poslední operací v Motole p. Doc. P s kolegou Doc. ... mne jako doprovázející upozornila před operací, že pravděpodobnost přežití je =10%, že se pacientka může i při obyčejné chůzi "složit" a více se nenadechnout, velmi složitá operace srdce trvala ca min. 3x déle než častá operace stejně jmenované diagnózy, a pod.) Ta Romka je silně fyzicky pohybově omezena. Mám dojem, že opakovaná náhrada krevního oběhu při srdečních mimo srdce při operacích jí poznamenala i na schopnostech duševních.
Jaký byl výrok posudkové komise?: "PO PŘÍŠTÍM KONÁNÍ POSUDKOVÉ KOMISE SI BUDETE MUSET HLEDAT PRÁCI". (!)