Inflaci porazit nepůjde, už i protiinflační dluhopisy zrušili

U vkladových sazeb v bankách to při cenotvorbě funguje podobně jako s cenami pohonných hmot. Když zdražuje ropa, vyšší ceny se na čerpací stanice propisují rychle. A když cena komodity klesá, trvá vcelku dlouho, než pokles dolehne k těm, kteří pohonné hmoty nakupují.

Banky si dnes přes noc uloží u ústřední banky státu přebytečné koruny s 3,5% sazbou, ale klientům na vkladech nabídnou znatelně méně. A v bankovních službách lze klienty na poli vkladových sazeb cenově diskriminovat. Když ptáčka lapají, pěkně mu zazpívají – nabídnou lepší úrokovou sazbu. Když je ale ptáček v kleci a bankovní sedlina, zaparkované peníze, pěkně leží na vkladovém účtu, stačí zavřít klec a lepší úročení vztáhnout jen na účty nové generace.

Vítězové žebříčků spořicích účtů

Nahlédneme-li dnes do žebříčků úročení spořicích účtů, nejlepší konto nabízí 4% úrokovou sazbu. Má to ale háček, současně se spořením musíme zprostředkovaně přes banku investovat. A slibovaný úrokový výnos zahrnuje i úrokový bonus, který se nakonec nepočítá ani ze skutečně uložené sumy. Možná je to tak trochu zajíc v pytli – kdo to chce vyhodnotit, musí nastudovat poplatky i podmínky.

To v pořadí další účet s roční 3,7% vkladovou sazbou rovněž vyžaduje nakoupit i jiné „investiční“ produkty. Je to, jako by nám v obchodě nabídli akční slevu, ale jen za podmínky, že koupíme cosi, co vlastně ani nepotřebujeme, nebo jinde koupíme levněji. Největší háček je v tom, že zde je nutné jednorázově zainvestovat celých 300 tisíc korun. Nahlédnutí do sazebníku poplatků odhalí, že je uplatněn vstupní poplatek. Ten je u fondu peněžního trhu 0,5 % z vložené sumy, u fondu dluhopisového pak činí 1,75 % a u fondu akciového 3 %.

Další v pořadí podle zúročení stojící spořicí účet jiné banky nabízí 3,6% roční úrok. Nový vklad ale musí přijít na spořicí účet s příznakem „plus“ – v případě již existujících účtů jiných edicí tento bonus neplatí. Nabídka ovšem platí jen s limitem, u vkladů do částky 350 tisíc korun.

Ano, platí to jen a pouze pro nově vložené koruny. Je to časově omezená nabídka, přidávající k základní 2,8% sazbě bonusový úrok. Kdo měl u banky k rozhodnému datu své korunky uloženy, s tímto bonusem je prostě nezhodnotí. Z pohledu banky je to racionální, zvýšit sazby pro stávající vklady a nést vyšší nákladové úroky je pro banku neefektivní, bezdůvodné.

Zúročíme jen nové vklady, nebo pokud si u nás něco koupíte

Banka tímto vlastně říká, že chce nalákat nové vklady, nové zdroje svého financování. Jinde by si musela půjčovat dráž. Pokud by to bylo od banky centrální, šlo by o 5,5% lombardní sazbu – a u takového lombardního úvěru je nutné dát do zástavy odpovídající cenné papíry. A pokud si přebytečné korunky jiné banky mohou u ČNB jako ústřední banky státu dnes bezrizikově uložit na 14 dní („dvoutýdenní repo sazba“) za 4,5% sazbu, pak si v případě mezibankovní půjčky poskytnuté jiné bance jistě připočtou rizikovou přirážku.

Další v pořadí je spoření u banky, které nabízí 3,5% úročení – „výhodná kombinace spořicího účtu a investování“. I zde, podobně jako u jiných produktů křížového prodeje vkladových a investičních produktů, je model podobný. Obvykle je relativně lépe úročena maximálně částka, která je investována do bankou nabízených podílových fondů. Nastaveno je i časové omezení; 3,5% sazba je garantována jen na 1 rok. Minimálně zde lze spoření a investování začít od 30 tisíc korun.

Výhodou má být nižší vstupní poplatek při nákupu podílů ve fondu – namísto standardního 1 % je uplatněn poplatek ve výši 0,5 %. Nikoliv každý chce ale v obchodě nakupovat za každou cenu v akci a málokdo chce platit zbytečné vstupní poplatky. A investice by měly být nákladově efektivní, odpovídat sledovaným cílům, investičnímu horizontu, být odděleny od likvidní pohotově dostupné rezervy. To tyto kombinované produkty s podmínkami obvykle moc nesplňují.

Skutečně spořicí účty bez zbytečných podmínek

To si opravdu musím zakládat už třetí spořicí účet, aby mi zvýšili úrok? zazněla jednou otázka jednoho klienta nejmenované banky. A přišla i odpověď: Lepší úroková sazba bude nastavena právě u nového účtu a ten je nutné založit. Udávanou výhodou pro klienta má být, že si původní účet může ponechat. V realitě je to další finta, jak lze lákat klienty na relativně vyšší úrokovou sazbu a cenově diskriminovat – v tomto případě lepší sazbu nabídnout pouze pro účet se správným pořadovým číslem anebo názvem. Ve výsledku se pak nelze divit, že jsou úrokové sazebníky zapleveleny různými typy a generacemi účtů a jsou nadmíru nepřehledné.

V pořadí další spořicí účet jiné banky aktuálně nabízí 3,1% sazbu. Banka hlásá a láká: „Mít své úspory u nás se vyplácí. Úrok u spořicího účtu jsme zvýšili v poslední době už dvakrát… a od února znovu! Pro všechny a bez zbytečných podmínek.“ Banka takto hledá zdroje financování a láká vkladatele konstatováním „už nemusíte studovat úrokové lístky ostatních bank“. Lepší sazba je ovšem limitována do částek do 200 tisíc korun. Jde o banku, která se zaměřuje na poskytování spotřebitelských úvěrů, vklady na spořicích účtech jsou pro ni levnějším zdrojem financování.

Podobnou nabídku s 3,01% úročením nabízí i jiná banka. Nikoliv 3%, ale 3,01%, přesnost na dvě desetinná místa! S nápadem, jak vkladové úročení alespoň opticky nafouknout, vytvořit lákadlo, vždy přijde jedna banka a ostatní se později inspirují. A nejde jen o práci s čísly. Podobně tomu tak bylo i s limitováním toho, jaká částka bude úročena a jak bude uplatňováno úročení pásmové. Inovace u jedné z bank, u které, když vklad překročí stanovený limit, úroková míra bez varování klesne pro celý vklad, je asi hledáním někoho, kdo sedne na lep.

Zpět ale k onomu spořicímu účtu nabízejícímu 3,01% úročení. U toho překvapivě limit vložené částky neexistuje a úročení je nabízeno u účtu, ke kterému je nabízena platební karta a který funguje v běžném platebním styku. Použít lze trvalé i jednorázové příkazy k úhradě. Při uvedení byl tento svými vlastnostmi běžný účet označen bankou jako „unikátní“ – měl propojit tradiční bankovnictví se světem FinTech.

V realitě ke správě nabízí jen internetové bankovnictví, není možné ho spravovat a obsluhovat v aplikaci pro chytré telefony. Jde o banku, která minimalizuje své náklady a už si vystačí s jedinou pražskou pobočkou. Není tajemstvím, že je na prodej. Nicméně oním lepším 3,01% úrokem banka zúročí třebas i oněch 100 tisíc eur, spadajících pod zákonné pojištění vkladů.

Další banka 2,5 % i bez podmínek, další o setiny vyšší sazba

Vkladovou úrokovou sazbu ve výši 2,5 % nabízí už i banka, která má vcelku širší pobočkovou síť. Tento úrok garantuje pro vklady do 200 tisíc korun. Pokud si banka přebytečnou likviditu aktuálně ukládá u ČNB za 3,5% sazbu, pak má i při tomto 2,5% nákladovém úroku nepřehlédnutelný úrokový výnos. Ano, vyšší úrokové sazby ústřední banky státu v tomto ohledu zlepšují hospodaření obchodních bank a do kapes střadatelů sužovaných inflací toho moc nepřihraje.

K sazbě 2,5 % stačí přidat pouhých 0,08 % a v žebříčku úročení poskočit o příčku výše. Ano, v pořadí další banka nabízí 2,58% úročení spořicího účtu. Umná práce se stanovením úrokové míry s přesností na dvě desetinná místa opravdu přináší ovoce. A kdo se svým vkladem přijde ve správný čas, využije vyhlášenou marketingovou akci, může mít i úročení lepší.

Neplatí to vlastně pouze u této banky, úrokové sazebníky jsou účtů různých edicí, generací a názvů plné. Vadou na kráse ovšem je, že úročení nakonec dříve či později míří dolů a rozumný klient tyto účty opouští, podobně se vyhazuje cosi obnošené a použité.

Snad jediná z obchodních bank, která pro tu správnou edici spořicího účtu nabízí do sumy až 150 tisíc uložených korun 1,5% úročení, ve své komunikaci jednou vyslovila i varování: Pozor, spořicí účet neslouží k poražení inflace, ale k vytváření krátkodobých rezerv. Teprve až si klient vytvoří rezervu, má začít uvažovat o tom, jak a do čeho investovat, třeba i pravidelně.Ano, obzvláště v inflačních dobách spořicí účet není ke spoření peněz vhodný.

Inflaci porazit nepůjde, už i protiinflační dluhopisy zrušili

Obavou a hrozbou, nejen pro české luhy a háje, se opět jednou stala inflace. Ceny prý byly a budou do nevídaných výšin taženy „dokonalou bouří“. Někdejší slova o možnosti polévat hospodářství živou vodou nových úvěrů, nade všechny meze nafukovat bilance bank o nové úvěry, byla zapomenuta.

Centrální banky, pro které má být nízká inflace závazkem, mandátem, nejprve inflaci zlehčovaly, později komunikovaly, že je přechodná. Prostě se to sešlo, nikdo to nečekal. Stejně tak nikdo nečekal, že stát, jehož představitelé v dobách mírné inflace nabízeli občanům dluhopisy jako zajištění se vůči inflaci, v době, kdy inflace zaklepe na dveře, tento instrument ze dne na den stopne.

Nejvyšší zájem měli občané tradičně o pořízení protiinflačního dluhopisu, jehož výnos kopíruje meziroční vývoj inflace, oznámil odbor Řízení státního dluhu a finančního majetku ministerstva financí. Celkem 99,7 % z vypůjčené částky představovalo variantu dluhopisu, kdy výdělek bude odpovídat inflaci. Nelze se divit, v dobách inflačních, kdy úrokové výnosy ani zdaleka nepokryjí inflaci, je zajištění proti inflaci hledáno a žádáno.