Vlákno názorů k článku Stávky i mimo kolektivní vyjednávání jsou legální, ale bez pravidel od Michal Kára - V onom rozsudku "21 Cdo 2104/2001" jsou další...
-
Michal Kára (neregistrovaný)
V onom rozsudku "21 Cdo 2104/2001" jsou další podstatné věty, které autor neuvedl: "I toto právo (na stávku mimo kolektivní vyjednávání) musí však být vykonáváno způsobem, který šetří jak práva osob na stávce nezúčastněných, tak práva zaměstnavatele. Jinak řečeno, ani skutečnost, že se někdo zúčastní stávky, jej neopravňuje k tomu, aby nad míru nezbytnou pro realizaci práva na stávku omezoval práva jiných osob."
A co vím, soud se otočil právě na tomto - jelikož stávka zásadním způsobem zasáhne do možnosti pohybu ostatních občanů, měli jim odboráři dát více času se na to připravit. Limit ze Zákona o kolektivním vyjednávání použil pouze jako měřítko, ne to ustanovení samotné.
Všechny nejasnosti by mohl vyřešit zákon o stávce mimo kolektivní vyjednávání (jehož existenci ústava nepřímo předpokládá). Vláda jej chce připravit, ale vypadá to, že levice chce zachovat stávající právní nejistotu...
A k politické stávce ještě jednu věc k filozofickému zamyšlení: Jak se slučuje demokratický princip "jeden muž jeden hlas" s právem na politickou stávku, kde jsou váhy hlasů ("vydírací potenciál") jednotlivých občanů diametrálně rozdílné?
-
Autor článku (neregistrovaný)
Z příslušného judikátu jsem vybral jen tzv. právní věty s obecným významem, citovaná ve sbírkách nebo přehledech judikatury. Jinak ale samozřejmě, jakkoliv straním spíše odborům, připomínku beru, uznávám a souhlasím. Nicméně je třeba si uvědomit, že aby stávka měla smysl, opravdu musí bolet, jakkoliv je to nepříjemné - i mně zkazila čtvrteční program (včera by mi nevadila...). K otázce, že stávka ne vždy bolí toho, proti komu je namířena, což je právě typické pro stávky mimo kolektivní vyjednávání, jsem se vyjadřoval již, myslím, v předchozích materiálech, proto se touto otázkou již nezaobírám.
ČLÁNKY DO MAILU