Názory k článku V hospodářství nastal útlum, jak z něj ven?
-
Tom (neregistrovaný)ale když nad tím člověk zapřemýšlí,tak zjistí, že je to hloupost.
Příklad USA: Téměř všechno zboží co se zde prodá, pochází z Číny, ale nic se tam nevyváží. Americké peníze mizí v Číně, ale nazpět přichází zboží, co se za pár měsíců pokazí, tak se musí koupit další a tak se roztáčí kolotoč neuvěřitelného zadlužování, protože na nové zboží už nejsou peníze -> mají je číňani.
Dovoz je v pořádku, jen pokud existuje vývoz ve stejné hodnotě, jinak dochází k nerovnováze. -
anonymníVidíte, a po převratu ekonomičtí "odborníci" typu Klaus, Dlouhý prohlašovali, že vše vyrábíme dráž než v cizině a budeme tedy všechno dovážet, když nám ten svět leží u nohou, když jsme udělali ten převrat. A začaly se zavírat fabriky, které vyráběly kvalitní a cenově dostupné zboží. Něco se "zprivatizovalo", aby to pak mohl zahraniční vlastník uzavřít, protože tu pro něj byla nepříjemná konkurence. Když někteří opravdoví odborníci upozorňovali na možný úpadek republiky, tak to byly "komunistické žvásty". V řadě odvětví jsme byli soběstační, dovoz by měl stačit jen k obohacení trhu. Ale my jsme se přeorientovali na dovoz, který po zlikvidování české konkurence vyšrouboval ceny všeho nebývale vysoko. A na nás zbyly jen zahraniční montovny, kde se více méně dělá za mzdu levné pracovní síly. Tomu odpovídá obrovský zahraniční dluh, který tu před 89. nebyl. Kdyby u nás existovala ochrana trhu, jako ji mají jiné vyspělé státy, nemuselo to dojít tak daleko.
Defacto jsem zkopíroval příspěvek Toma 6:38, jen místo USA použil ČR.
A ještě jedna chybná věc: úvěrování na spotřebu. Vcelku pochopitelné je zadlužit se na bydlení, na nějaký výrobní prostředek. Ale ne na to, když se lidem podělá lednička či telka nebo na dovolenou. A bohužel, kdyby se neúvěrovalo, tak by lidi tyto věci nemohli kupovat za hotové již daleko dříve, čímž by se i krize dostavila dříve. Úvěrování jen oddálilo krizi.
Jedná se tedy o nesoulad příjmů a výdajů velké skupiny obyvatel. Na druhou stranu je tu úzká skupina velmi bohatých, kteří si nechávájí např. sázet do zubů brilianty a dovážet ledovec z Antarktidy... -
V.Mlich (neregistrovaný)Co ta posledni veta? Jakoze by se jim to melo vzit? Kdyz nemame my, at nemaji ani oni?
Ten multiplikativni efekt je kladna zpetna vazba, ale pri znacnem vychyleni se dostavame do meznich hodnot, kde uz se dal jit proste neda. Takove mnozstvi hajzl-papiru nebo treba vlozek, chleba atd muze bez problemu kratkodobe kolisat +/- 20%, ale pri poklesu pod 50% uz je kazde procento skaramentsky znat. -
V.Mlich (neregistrovaný)Pokud by to z predesleho nebylo jasne, tak muj nazor je ten, ze kdyz ma neco velke vykyvy, je to v oblasti, kdy to vlastne neni potreba, takze poklesem v krizi se to vlastne uvede do normalu, krize ocisti od velkych bublin a zustane jen cista stava.
Napriklad nesmyslne vysoka vyroba automobilu se krizi prirozene upravi, bohuzel nektere vlady se srotovnym snazi prodluzovat agonii, aby pak byl o to hlubsi propad :-( -
Michal Kára (neregistrovaný)To neni uplne pravda. Tim jak se prejde na "normalni" stav je docasne propad hlubsi. Dam takovy extremni priklad treba z oblasti aut: Rekneme, ze lide potrebuji auto jednou za 10 let, ale v dobrych casech ho kupovali jednou za 5 let. Tedy teoreticky se rocne musi vyrobit 1/10 poctu aut. Jenze ve chvili kdy prijde krize, tak maji vsichni auta maximalne 5 let stara a jak prejdou na ten interval 10 let, tak nebude 5 let nikdo potrebovat vubec zadne auto - to je mene, nez prirozena hodnota 1/10 poctu aut.
Je to samozrejme extremne zjednoduseny priklad, ale snad je z nej videt problematika oboru ktere vyrabi zbozi dlouhodobe spotreby...
Jinak se srotovnym souhlasim. -
Jarmila (neregistrovaný)Pak jsou ještě dva problémy, a to je životnost věcí (za socialismu lednice 25-30 let) a možnost koupit si novou za přijatelný peníz, např. každých 5 let.
Dneska je např. životnost lednice cca 7 let. Má smysl vyrábět pološunty s krátkou životností? I boty byly dříve ze solidního materiálu a světe div se se třeba mezi sourozenci - ale nejen mezi nimi - dědily. Móda vyžaduje rychlou obměnu textilií, bot a dalších komodit (kabelky, kravaty), co ale s tím starým? Vyhodit? Kam? recyklovat? Na co a jak? To auto má aspoň relativně dlouhou životnost, řada lidí má za celý svůj život tak 2-3, i když někdy taky jen jedno. Zato ledniček, praček... vystřídáte víc. -
Pokud si někdo kupuje šunty, tak mu opravdu lednice vydrží jen 7 let. U lednice, kde nejsou žádné pohyblivé součástky není důvod, aby nevydržela po celou dobu její morální životnosti - řekněme 20 let.
A rozhodně si běžná rodina nemohla za totáče koupit každých 5 let novou ledničku. My máme na chatě starou ledničku Elektrosvit (cca 80 l) a maminka za ní tehdy dala celou výplatu. -
Jarmila (neregistrovaný)Nemusíte kupovat šunt. Nám lednice s mrazákem vydržela 10 let. Pak se porouchal kompresor k mrazáku (mimochodem už jednou vyměněný, prý je to běžná porucha), náhradní se už nevyrábí. Lednice nám předtím vydržela celých 32 let, pak už netěsnilo těsnění a taky potřebovala doplnit chladivo. jenže tím byl freon a ty se už taky jako neekologické nevyráběly. I výrobce ledniček by chtěl jakési šrotovné, výrobce kotlů také, třeba i textilka by potřebovala "ošatné". Tak všichni alespoň neustále inovují a vyvíjejí. Oprava staršího výrobku není možná, když do toho náhradní součást prostě neseženete.
-
A můžu se zeptat co to bylo za značku?
Vím, že se hodně sypou třeba Whirpoolky, o levných "takyznačkách" nemá vůbec smysl mluvit.
I když ledničky před 10 lety a dnes je propastný rozdíl, jen spotřeba elektřiny byly několikanásobná, takže se výměna za novou může i vyplatit. Každopádně kvalitní značka by měla vydržet podstatně déle. -
Jarmila (neregistrovaný)Za socíku byla Calexka kvalitní lednicí, krátce po revoluci vcelku taky. Pak ji koupil kdosi ze Západu a kvalita holt šla do jetele. Hlavně že se novodobí kapitalisti holedbají kvalitou a kdoví čím, když někdy vidím ty šunty, co jsou schopni vyrobit, nacpala bych jim je s radostí do chřtánu, značka neznačka. Ta značka je tam jen proto, abych věděla, na koho mám nadávat.
-
Jarmila (neregistrovaný)Nezaplatila, nesmíte věřit spotřební propagandě. Schválně si vezměte spotřebu, kterou má stará, odečtěte spotřebu, kterou má nová (i ta něco žere, taky nejede na vzduch) a schválně jestli ušetříte. Já tvrdím, že pokud lednice odejde za 10 let, tak jste spíš prodělal.
Naše původní lednice, Calex, běhala přes 30 let. Sousedovi odešla Lehelka za 20. Když lednice odejde brzy, spíš to byla smůla na špatný kus, na značce nezáleží. To jsou slova opraváře ledniček. Podle něj je životnost dnešních ledniček něco kolem 10-12 let. -
Akutuální spotřeba dnešních moderních ledniček se u nejlepších modelů u (u 2 metrových ledniček) pohybuje kolem 0,8 kWh. Za 365 dní to tak dělá 292 kWh.
U 5 až 10 let starých ledniček to je asi 1100 kWh (u starších ještě víc). Rozdíl je 808 kWh, při 4,50 za kWh to dělá 3 636 Kč ročně, za 10 let rozdíl 36 000 Kč - za to by byla supr lednička :D -
anonymníCalexky byly i za socialismu kvalitní, jinak by komunista už tehdy nedával záruku 5 let na kompresor. To vám spíše odpadlo madlo na otevírání. To se stalo tchyni, která si ji koupila těsně po převratu, tzn., že ještě dojížděly socialistické modely. Jinak žádný problém.
Co se týká spotřeby - současné mají nižší spotřebu. Ale na člověka působí hrozivě prvotní výdaj za nákup nové ledničky, kdežto jestli platí každý měsíc zálohu na elektřinu o pár korun víc, tak to tak nebolí. Pokud to převedu na automobily, taky si místo auta se spotřebou 6/100 za 300 tisíc nepůjdete koupit hybyrida se spotřebou 4,5/100, ale za 1,3 mil. A náš lid je naučen, že dokoud to funguje, tak se toho nezbaví. Platí jak u aut (průměrné stáří přes 13 let !!!), tak u ledniček, mrazáků, mixérů, žehliček ale třeba i nemovitostí. Koukněme se jaké barabizny se nákladně renovují (nemyslím nyní nějaké kulturní památky). Lepší by bylo je zbourat a postavit dle nových, moderních dispozicí z moderních, kvalitních materiálů. Ale to ne, raději se opravují stylem "lidová tvořivost". -
pepa (neregistrovaný)
Jste dost naivni nebo nevite o cem mluvíte, konkrétně u lednic Vám značka kvalitu rozhodně nezaručí, akorát zaplatíte mnohem vice při koupi, ale pak se poděla i bosch, liebherr, elektrolux (nutno dodat, ze elektrolux nepovazuji za lepsi znacku, spise za prumer) apod
Je to stejne jako u autoklimatizaci, kdy u nekterych i lepších vozu je nutne doplnit chladivo kazdy rok pred sezonou.
Ono totiz malokdo vi, ze nejproblemovejsi cast chladnicky je vyparnik, ktery je zality v izolaci za zadni stenou lednice – vyparnik je hlinikovy (trochu je to podobne chladici v aute) a ma zalisovane privodni trubky z oceli. Pri provozu dochazi k pnuti, nekdy i ke korozi vlivem kondenzace vody a netesnost je na svete. A prave tyto vyparniky, jelikoz nejsou videt, tak na nich vyrobci setri nejvice, takze pak ma stejny vyparnik levna lednice od Calexu ci Zannusi i ta draha treba od Liebherru.
Tyto vady se vyskytuji u vsech znacek – rika se jim unik do kastle a je to neopravitelne, nekteri opravari dofouknou medium a ono to treba tyden mesic nebo rok vydrzi, ale je to vzdy sazka do lotërie zaplatit 1500–2500,– a cekat, kdy to znovu zdechne.
Takze jedine, co je dozajista klumpr je beko, indesit a ariston a z toho ostatniho račte si vybrat… -
asdf (neregistrovaný)To je mýtus, že spotřeba elektřiny u starých chladniček je několikanásobná. Mnohem více záleží na prostředí a na využívání. Kdo má chladničku někde, kde je celé léto k 30 st C a v zimě to vytápí na 25, tak se nesmí divit, že mu chladnička odejde za 5 let, protože kompresor jede po celou dobu prakticky nonstop. Já mám třeba mrazničku a ledničku v nevytápěném prostoru, v zimě tam je okolo 5 st C a na spolehlivou funci potom stačí dvě hodiny denně chodu kompresoru, to mám spínacími hodinami nadstavené na dobu levného tarifu. V létě potom využívám všech 8 hodin levného tarifu a v případě pařáků potom přimrazuji drahým denním proudem co 2 - 3 hodiny co 15 - 30 minut chodu. Ledničku Calex máme nějak 25 let, mražák asi 20 let. Jediná technická změna, která může zásadně ovlivnit, je kompresor a na tom se toho už moc vylepširt nedá. Dá se o pár procent zlepšit účinnost, takže kompresor méně hřeje a vytlačí více chladiva, jenže takové kompresory bývají dražší a v dnešní době, kdy prodává hlavně cena, většina výrobců asi spíše sáhne po tom levnějším kompresoru, který má navíc ještě nízkou životnost.
-
asdf (neregistrovaný)Na spotřebě se dá ušetřit třeba u televizorů, ale zase nižší třídy. Když se starý televizor s obrazovkou a spotřebou 120 - 150 watt nahradí novějším LCD se spotřebou 30 - 50 watt. Nebo třeba u počítačů, když člověk zrovna nepotřebuje hrát hry nebo upravovat video, místo procesoru s výkonem 120 watt použije procesor s výkonem 60 watt, podobně použije místo samostatné grafiky integrovanou na základní desce nebo rovnou použije do počítače základní desku z notebookových řešení.
-
anonymníŘada lidí sice ušetří pár watů za novou ledničku nebo telku s nižší spotřebou, ale pak si koupí domácí kino, kde pro pořádný hutný zvuk je potřeba velká spotřeba. Zrovna tak u vaření: koupíte kus masa místo z býčka z letité krávy (to se prý pozná až na plotně - řezník tam může mít cedulku o původu jakoukoliv) a musíte péct, dusit, vařit (odoborníci nechť prominou, nevyznám se přesně v technologiích přípravy jídla - toto přenechávám v každém případě manželce) o nějakou tu minutu či hodinu déle a veškeré svícení úsporkami a nižší příkon ledničky či mrazničky jde vniveč.
Ostatně, když budou lidé šetřit, dopadne to jako např. s vodou - dál se rapidně zdraží a zaplatíte stejně, jako když šetřit nebudete. Ale ono se zdražuje vlastně vše, ať šetříte nebo nešetříte - jen se hledá způsob, jak zvýšení cen "obhájit". proto jde jednou o nižší spotřebu spotřebitelů při stejných fixních nákladech, jindy o nevýhodný kurz €, potřetí že si nějaký dramatik špatně uprdl ... -
Já mám ledničku AEG (dvoumetrová), kterou jsem kupoval v březnu 2000. Tehdy, kdy byla spotřeba levných ledniček kolem 3 kWh / den, se tahle honosila 1 kWh.
Rozhodně není umístěna v ideálních podmínkách - 1 pokojový byt, topení stále na stupeň č. 5 (nemíním chodit doma ve svetru :D). Od té doby jede nonstrop. Její spotřebu jsem neměřil, ale než jsem si pořídil počítač tak jsem měl celkovou spotřebu bytu 2 kWh / den (podle faktur od PRE), takže by to odpovídalo.
Jinak na spotřebu má vliv několik faktorů. Hlavně kvalita izolace, kvalita kompresoru, technický návrh provedení chladící soustavy, atd. -
asdf (neregistrovaný)Rozhodně ty faktory nemají takový vliv, aby rozdíl spotřeby byl několikanásobný. U ledniček se podle mně hodně používá zmenšování výkonu kompresoru. Ve starých Calexkách byl kompresor nějak 500 - 700 wattový, on se taky v té době menší špatně vyráběl. I v létě kromě extrémního horka běžel tak 15 minut z hodiny, po zbytek doby stál. Pokud se lednička neotvírala. Byla tady tedy technická rezerva, do nových podobných ledniček se použil kompresor třeba 300 wattový, ten třeba v létě za stejných podmínek běžel furt. Bylo ale potom jasné, že řešení se silnějším kompresorem spotřebovalo více elektřiny, řešení se slabším kompresorem za stejnou dobu natočilo více provozních hodin a tudíž kompresor rychleji odešel. Je to potom taky hodně o metodice těchto zkoušek, jakým způsobem se to vlastně měří. Při spotřebě jeden kilowatt za den, pokud má kompresor běžet nonstop, měl by výkon jen asi 40 watt. To je evidentně nesmysl. 300 wattový kompresor současné úsporné ledničky, má li za den spotřebovat 1 kilowathodinu, běží každou hodinu tak 6 - 7 minut, po zbytek času stojí. Jenže zvyšte okolní teplotu o 10 st C a kompresor běží 12 - 14 minut a jeho spotřeba je dvakrát vyšší.
-
Já můžu posloužit pouze vlastním měřením - jak jsem uvedl, 1 pokojový byt, topení v kuchyni i obýváku na max a celková spotřeba celého bytu 2 kWh / den. Když odečtu svícení, TV a občas pečení a friťák (vařím na plynu), tak ta lednička o moc větší spotřebu než 1 kWh /den prostě mít nemůže (jo a to jí místo standardních 5 °C mám nastavenou na 2 °C).
Max. příkon je udáván 160 W, zmrazovací kapacita 12 kg / 24 hodin. -
V.Mlich (neregistrovaný)Ve skutecnosti se ale spotreba nezastavi skokem, jen se objevi signaly, ze by se mel kouhoutek vyroby zacit privirat. Misto toho ale zavedou srotovne, kterym se snazi prinutit ke koupi noveho auta ne po 5 ale uz po 2 letech, jako by nebyly dobre casy, ale vyborne. Takze doba, kdy nebude potreba ZADNE auto nebude 5 let ale 8.
-
Pavel (neregistrovaný)No, nevím jak vy, ale používám věci, dokud slouží, a nekupuji si nové jen proto, že mám pocit, že už jsou staré. Takže ledničku mám 30 let (a stále slouží jako nová), televizi jsem si koupil novou po 20 letech, protože na 16:9 pasportovaných do 4:3 se na 30cm uhlopříčce už nedalo koukat, rodičům jsem teď ke zlaté svatbě dal mikrovlnku, když ta stará po 25 letech definitivne odešla, atd. A jestli někdo na něco dává nějaké šrotovné je mi fuk a v mém rozhodování mě nijak neovlivní.
-
anonymníSvětovou ekonomickou krizi částečně oddálilo otevření zemí bývalého východního bloku západu. Ten sem začal chrlit svou nadvýrobu, a naše fabriky krachovaly. Odbyt oné nadvýroby byl u nás zajištěn, protože tu byl po některých výrobcích hlad, protože za socíku patřily mezi nedostatkové nebo příliš drahé (mikrovlnky, mrazáky ...) Dnes si sice mikrovlnku pořídím za1/3 platu, dřívejc to bylo za 3/4 platu. Ale zase dřívejc byly voda, plyn, elektřina za pakatel. Tak se to nějak tak vyrovnává a běžný člověk měl hluboko do žlabu tenktrát, a má hluboko i dnes.
Aby výrobci měli zajištěn odbyt, dělají šunty, který sotva přežijí záruční dobu. A jak se bouřili, když se u nás se zpožděním oproti EU zaváděla 2letá záruční lhůta. Chápu, že by rádi, aby si člověk kupoval nové zboží už po 3/4 roce, protože oprava by byla příliš drahá nebo nejsou náhradní díly. Co však s těmi vyslouženými věcmi? Jsme zahlcováni odpadem pocházejícícm z jiných zemí. Ať vezmu automobilový šrot, který se sem legálně dováží - auto tady sice ještě chvíli pojezdí, ale pak je ho nutné stejně sešrotovat - a to u nás, i když pochází z Německa či ve Francie. Rovněž tak ostatní "kvalitní výrobky z Itálie nebo Číny.
Také se snažíme užívat výrobky, dokud slouží a pokud nebyly nějak extra překonány. Kombinovaná lednička s mrazákem vyyráběná na Slovensku v kooperaci s Jugoslávii - tehdy nedostatková, jede bez problémů už přes 20 let. Tuhle jsme měnili, po 18 letech, nějaký neznačkový rumunský mrazák. Taky běhal bez problémů, až u něj odcházelo těsnění a začal se moc namrazovat, čímž furt jel a následně se utavil kompresor. Ale že bychom nákupem nového, úspornějšího mrazáku pocítili nějakou úlevu na elektřině (myslím v kWh, ne v korunách - elektrika jde furt nahoru, tam člověk nižší spotřebu nepocítí), to ne. Friťák Moulinex, koupený ještě za socíku, nám odešel po více než 20ti letech, taky jsme nepociťovali nutnost výměny, když ještě fungoval. Koupili jsme si designově modernější, jinak po stránce vlastního konstrukčního provedení byl prakticky stejný. Mikrovlnku Whirlpool taky už máme nějaký ten pátek, maká bez problémů, byť tato značka byla a i dnes je cenově o dost výš. Automatickou pračku Romo jsme kupovali po převratu, kdy platy stagnovaly, ale všechno šlo na světové ceny. A 16 tisíc za pračku při 3tisícovém platu byla darda. Ale pračka slouží stále, měla 2 mechanické poruchy, hluboko po záruce, které jsem si opravil sám, když jsem si náhradní díly objednal na dobírku ve Fulneku /dnešní opraváři postupují dnes naprosto stejně - přijedou, zjistí poruchu, objednají díl, přijednou, vymění - a vy platíte majlant/. Když jsem byl v jednom skladu náhradních dílů*, a tam jsem byl svědkem, jak nějaký pan sháněl čerpadlo do automatické pračky nějaké neznačky (Ariston či Ardo?) a jaký byl můj i jeho šok, když za to čerpadlo chtěli 3 tisíce (původně stálo 6 tisíc, ale nějaký opravář ho léta s sebou vozil v autě a nikde ho neudal, tak mělo poškozenou krabičku, jinak bylo nové). Ta pračka totiž jinak stála 6 tisíc celá.
*V tom skladu jsem sháněl plotýnku na elektrický sporák. Taky koupený za socíku - jugoslávský Končar vyráběný (montovaný) v licenci na Slovensku ve Filakovu. Taky maká bez problémů už 20 let, každodenně se na něm vaří či peče v troubě. Když jsme si cca před 7 lety nechali stavět od Koryny novou kuchyň, tak jsme do sestavy žádný nový vestavný sporák či troubu nedávali, ale ten stávající jsme umístili na kraj linky, a v případě jeho výměny za obdobný, nevestavný, nejsou problémy. Pár mlet jsoú na trhu sklokeramické desky, a už byly překonány indukčními. Ty jsou zatím ale dost drahé, a nikdo nemá mnoho zkušeností, jak budou poruchové či jak dlouho vydrží a jestli se tedy jejich přizovací cena zaplatí ve formě rapidně nižší spotřeby elektřiny.
Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci. Pokud se vám lednička nebo mrazák odporučí během dovolené, vyplavíte sousedy a ještě máte zničený obsah v řádu tisíců Kč, jistě to není dobré. Nejsem přínosem pro ekonomiku, protože jiní, co si koupí levnější zboží, jej musí třeba 4x měnit (a tím udělat výrobci a prodejci kšeft), já mám stále stejné. Ale zase ušetřím životní prostředí, i když nejsem žádný zelený mozek, který by se vešel na nějaký komín, když se mu něco nelíbí. -
Roman (neregistrovaný)takže podle mě jakákoliv opatření placená z našich peněz nejsou rozumná a je to asi jako když topícímu hodíte hokejku, vlastně každý kdo mohl, tak už auto má a není tady velká kupní síla obyvatel, teď se řeší energie a zateplení a ne auta, silné ročníky už je mají a jsou kvalitní, takže vydržej pěkně dlouho, jsou to přece jednoduchý počty. Budoucnost mají sociální a zdravotní služby, za to lidi daj prachy vždycky, státní sféra je poměrně stabilní, ale spíše bych počítal s bankrotem státu či devalvací měny(historické cykly)
Podporu v nezam je třeba zvýšit, pač v ní bude kdekdo,daně obrovsky snížit a zjednodušit(odpočty u aut jsou málo).Díky socanům na to doplatí naše děti,pač nešetřili když mohli,to jim u voleb nezapomenu.
Jaká opatření navrhujete Vy? -
anonymníNa jedné straně výrobci ledniček, mrazáků, sporáků. Na druhé straně energentické monopoly. Běžný lid by měl jen a jen plýtvat. Na obou stranách. Kde ale na to má brát, aby si každý 2. rok mohl pořídit nový spotřebič a a zároveň by měl díky svým úsporám více platit za energie. Nejde to dohromady.
-
Robot. (neregistrovaný)
Výkonnost průmyslové výroby 21. století v obrovském objemu výrobních specializací markantně navyšuje zavedená robotika. Robotizované komplexy a počítačově řízené výroby a výrobní odvětví navozují relativně rychlé nasycení trhů zbožím. Lidská práce je nahrazována robotikou a finanční odměna se kumuluje v úzkém počtu zaměstnanců robotizované výroby. Stát zavádí a podporuje rekvalifikaci, avšak rekvalifikovaní často práci nenajdou. Roste nezaměstnanost a trh je zaplavený vysoce kvalitním zbožím, avšak kupní síla obyvatelstva se stále panicky snižuje.
Co má udělat stát pro rozvoj obchodu? Robotizované výroby zdanit podstatně vyšší daní a finance přesunout do rozvoje humanitních sociálních sítí, podpory školství, morální výchovy,vědy,kultury.
Zavedení elektronické pracovní karty občana jednoznačně umožní verifikoval občanovu profesní úroveň a navozuje možnost v kterémkoliv místě eurozóny se ucházet o práci. Elektronické pracovní karty budou umožňovat stálý růst šíře i specializace kvalifikace občana 21.století. Povinný limit plnění na elektronické pracovní kartě pro čerpání dovolené, pro čerpání podpory v nezaměstnanosti, pro čerpání nemocenské, nároku na předdůchodový odpočinek atd..Pro programátory je elektronická pracovní karta s mezinárodní platností zajímavý projekt.
Jak z propadu celosvětové ekonomiky? Realizace energetických, dopravních projektů v rámci OSN. Realizace vzdělávacích center pro občany zemí OSN.Realizace nového myšlení morální výchovy občana ve sjednoceném svazku OSN. Hledání efektivity a návratnosti investic ve všech oblastech výroby. Vzdělání a kulturní rozvoj rozvojovým zemím za jejich přírodní bohatství. Např.: Zavedení povinné čtyřhodinové pracovní povinnosti a tím střídaní až šesti čerstvých pracovníků na jednom pracovním místě za 24 hodin navodí rozdělení finanční odměny a vynuluje nezaměstnanost. Ceny výrobků se nadále budou snižovat soustavným tlakem na inovace. Co je dnes nové zítra bude staré. ......Co vy na to???
ČLÁNKY DO MAILU