Dění ze zákulisí místnosti, kde se peče inflace, vynesl pro Blesk samotný guvernér ČNB Aleš Michl. Guvernér prozradil i leccos dalšího. Největší národohospodářskou chybu minulých let a také jak národní banka umožnila eráru zbrusu novými korunami financovat dluhy státu.
Aleš Michl byl od roku 2018 jedním ze sedmi radních ČNB, od roku 2022 stojí v čele této instituce, je guvernérem. V rozhovoru pro Blesk nedávno připomněl, že zdědil „totálně ztrátovou banku“ a dvoucifernou inflaci. Měli jsme se dlouho moc dobře a skončilo to inflací. I cosi takového tak trochu zaznělo v rozhovoru Blesku s guvernérem.
Za to, že jsme měli v celé Evropské unii největší inflaci očištěnou o volatilní vývoj cen energií a potravin, mohla tuzemská hospodářská politika. V rozhovoru pro Blesk to překvapivě připustil i guvernér Michl. Za aktuální pokles inflace pak připsal zásluhy svému týmu.
Naše zásluhy, jejich špatná politika
Nová bankovní rada, ve které je Michl od července 2022 guvernérem, podle Michlových slov dokázala snížit inflaci ze 17,5 % až na lednových 2,3 %. Guvernér poukázal na situaci, ve které jeho tým ústřední banku státu přebíral: Když byla nová bankovní rada jmenována, byla nejen největší inflace v historii České republiky, pominu-li to transformační období. Snížení inflace se podařilo doručit. Také jsme měli největší hospodářskou ztrátu, 480 miliard korun, čili zdědili jsme totálně ztrátovou banku.
Doručíme výsledky, opakoval několikrát čelný představitel národní banky v rozhovoru pro Blesk. A ano, Michlova bankovní rada otočila kormidlem peněžní a úvěrové politiky. Deník The Financial Times svým čtenářům umožnil nahlédnout, jak různé centrální banky zápolily s inflací. Česko se právě od poloviny roku 2022 vyznačuje stabilitou měnověpolitické sazby (policy rate, %). Právě o této stabilitě rozhodla Michlova bankovní rada.
Meziroční CPI inflace (červeně, %) vs. sazba ČNB (modře, %) (12. 3. 2024)
Inflace není o tom, jestli zdraží jogurt nebo máslo, vysvětloval pro Blesk guvernér Michl. Inflace bude nízká, pokud budou lidé spořit a méně utrácet.
Údajný inflační průšvih Rusnokovy rady
Guvernér Aleš Michl v rozhovoru pro Blesk otevřeně poukázal na pochybení někdejší politiky národní banky: Protože na přelomu let 2016–2017 došlo k největší národohospodářské chybě, kdy se takřka zdvojnásobila likvidita bankovního sektoru, a to špatným ukončením devalvace české koruny, nebo znehodnocení české koruny, abych byl odborně přesnější. Na tom vydělali spekulanti a prodělala ČNB. Touto chybou bylo vytvořeno přílišné množství peněz, které se daly do oběhu, roztočily se přes dluhy. Díky tomu se stát mohl velmi dobře zadlužovat.
Inflace je … o menším zadlužování, menším roztáčení peněz v ekonomice. Jen tehdy vám ta ekonomika neulítne tak, jak ulítla ve funkčním období předchozího guvernéra,
poukázal guvernér ČNB Michl tak trochu na exguvernéra Jiřího Rusnoka jako na původce inflačního průšvihu nedávných let.
Dvoucifernou inflaci guvernér Michl podle svých slov zdědil. Většina byla dovezená, byl to nákladový šok. Ten Michl pro Blesk vysvětlil na své kečupové teorii. Kečup z láhve nejprve neteče, pak vychrstne. V pandemii se ekonomika zastavila a pak inflace vyskočila – kečup vychrstl. Michl, stávající guvernér České národní banky, pak v rozhovoru pro Blesk uvedl další dva důvody inflačního průšvihu, který jsme v posledních letech zažili.
Zdrojem inflace byla výše zmíněná národohospodářská chyba, když ČNB v době intervencí proti koruně vytvořila v bankovním systému příliš mnoho korun (což fakticky znamená, že komerční banky získaly zdroje pro nákup vládních dluhopisů a monetizaci dluhu). A jak byly drženy příliš nízké úrokové sazby, na inflaci bylo zaděláno.
Spořit v Česku se už má opět vyplatit
Redaktorka Blesku Vera Renovica byla guvernérem ČNB Alešem Michlem pochválena, že se ptá na Michlův apel šetřit, neutrácet a sedět na penězích. Pozastavila se nad tím, neutrácení znamená výpadek spotřeby, to, že peníze neobíhají a ekonomika je utlumena. Michl si možná v rozhovoru posteskl nad minulým obdobím, kdy byly úrokové sazby pod inflací a ekonomika se nekontrolovatelně zadlužovala.
Guvernér vysvětlil, jak každý může pomoci snižovat inflaci: Pokud lidé budou spořit, budou méně utrácet a budou si více hledět financí, tak nám také pomáhají snižovat inflaci.
Předchozí politika nízkých úrokových sazeb vedla k zadlužování a spotřebě – kdo šetřil, neměl mít za tři.
Michlův tým nyní prosazuje vyšší úrokové sazby, aby se podpořilo spoření a produktivní investice. Cílem je vyhnout se opakování nízkých úrokových sazeb, které vedly k předchozí inflaci.
Michl je kritický vůči předchozímu trendu zadlužování a zvyšování spotřeby. Namísto toho propaguje spoření, zvyšování produktivity a podnikání jako faktory, které mohou posunout ekonomiku vpřed. Michl podtrhl, že preferuje vyšší úrokové sazby, které by měly podpořit spoření a práci, přestože by to mohlo snížit ekonomický růst.
Sazby mají být vyšší, ale ne zase až moc vysoké – nejspíš kvůli strašáku deflace. Takový strašák dnes obchází v Arménii.
Arménii se navzdory globální inflační vlně i díky vskutku přísné peněžní a úvěrové politice podařilo vyvarovat se dvouciferné inflaci. Prostřednictvím nebývale vysoké úrokové sazby a fakt přísné měnové politiky inflaci podlomili nohy. Kritici by vyslovili, že svou úrokovou politikou vyvolali deflaci a udělali národohospodářskou chybu.
Meziroční CPI inflace (červeně, %) vs. měnověpolitická sazba v Arménii (modře, %) (12. 3. 2024)
Sazby vyšší, ale ne až moc vysoké
Rašínovský duch, pracovat a šetřit. Šetřit se má opět vyplatit a úrokové sazby mají být vyšší, než bývaly. Nikoli však příliš vysoké. Sazby do 1 % by se podle nejvyššího představitele národní banky opakovat neměly. Způsobují nezdravý růst. Éra, kdy šlo sjednat hypoteční úvěr kolem dvou procent, aktuálně nehrozí: Já jsem proti opakování nulové úrokové sazby nebo úrokové sazby mezi nulou a jedničkou,
vyslovil nedávno guvernér Michl.
Michl tak tvrdí, že návrat k době, kdy úrokové sazby byly pod dvě procenta, není pravděpodobný. Místo toho zdůrazňuje potřebu spoření a práce, aby se inflace udržela pod kontrolou a hospodářství mohlo zdravě růst. Když byly úvěry k mání pod 1 % ročního úroku, vytvářelo to nezdravý růst. Cílem Michlova týmu je vyhnout se opakování extrémně nízkých úrokových sazeb, které vedly k předchozí inflaci.
Na dotaz, zda se úvěry budou za Michlova funkčního období nabízet za úrok kolem 3 %, guvernér ČNB připustil, že je to možné: Podle mě se k takové úrokové sazbě můžeme ještě dostat. Hovořil jsem hlavně o tom neopakovat nulové úrokové sazby nebo úrokové sazby mezi nulou a jedničkou, kdy běžný ani spořicí účet nevynáší vůbec nic, a ztrácíte tak dlouhodobě na inflaci, anebo hypotéka je extrémně levná při úrokové sazbě 1 %, nebo pod 1 %. To je podle mě nezdravý růst a takové nastavení ekonomiky bych nechtěl opakovat.
Hospodářská politika a růst
Co se týká hospodářské politiky, zaznělo i opatrné národohospodářské poukázání na nedostatečné úsilí vlády o konsolidaci veřejných financí. Jakoby varování před možnými negativními důsledky vysokého veřejného dluhu pro hospodářství. Michl tak zdůraznil potřebu vyvážené fiskální politiky a snižování veřejného dluhu. Ač to neřekl nahlas, zdá se být logické, že pokud erár bude sekat deficity, monetární politika by měla být přísnější.
Co se týká hospodaření státu, péče o cenovou stabilitu si žádá doručení výsledku konsolidace – tedy snížení deficitu veřejných financí. Zde guvernér Michl vnímá jistý stín: Když si nadefinuji deficit veřejných financí jako to, jak dopadl státní rozpočet, jak dopadly obce a kraje, a dám všechno dohromady, tak vzhledem k HDP loni deficit veřejných financí dokonce vzrostl.
Co se týká udržitelného hospodářského růstu, došly nápady a hospodářství se překlopilo na dotační ekonomiku, která churaví. S růstem produktivity nepomůže rozdávání peněz, ale inovace anebo nějaká technická nebo technologická změna, zauvažoval guvernér ČNB v rozhovoru pro Blesk: V ekonomice je dost peněz na to, aby dobré nápady byly zaplaceny. Problém teď nejsou peníze, problém je ten nápad. Když se na to podíváte v dějinách, tak ekonomiku nakoplo třeba kolo, nemyslím jízdní kolo, ale kolo, když bylo vynalezeno do strojů, do mlýnů.
Ekonomika potřebuje inovace a produktivitu práce, nikoliv jen zadlužování a spotřebu. Michlovy úvahy o tom, co hýbe produktivitou, pokračují národohospodářskými reflexemi vskutku vhodnými pro přednášení na akademické půdě: Takže nejdříve se z mechanických součástek vyrobilo kolo. Potom motory, auta a letadla. Následovala elektronika, rádio, televize nebo osobní počítač. Teď lidé pracují se součástkami softwarového charakteru. Nejen program v počítači, ale umělá inteligence a další věci na to nabalené. To nám může pomoct s růstem produktivity práce, s novým nápadem a nakopnout ekonomiku dál. Prostě trh vede ekonomiku k růstu, nikoliv vláda nebo Česká národní banka.
ČLÁNKY DO MAILU