Hlavní navigace

Názory k článku Forfaiting - peníze (skoro) ihned a bez rizika

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 16. 11. 2005 9:27

    Milan (neregistrovaný)
    Pokud jsem to dobře pochopil, tak exportér prodá svoji pohledávku se slevou bance. Kolik tak průměrně činí tato sleva (diskont) u pohledávky splatné za 6 měsíců? Předpokládám, že diskont nemůže být větší, než zisková marže exportéra, jinak by se mu nevyplatilo vůbec takto postupovat...
  • 16. 11. 2005 14:13

    jezevec (neregistrovaný)
    Předpokládám, že diskont nemůže být větší, než zisková marže exportéra, jinak by se mu nevyplatilo vůbec takto postupovat...


    BRILANTNÍ ÚVAHA, PANE !!!!!!!!!!!!!
    (co třeba započíst náklady na forfia rovnou do ceny projektu, jako se to dělá u pozastávek na úvěr?)
  • 18. 11. 2005 8:38

    Milan (neregistrovaný)
    O.K. Jak vysoké jsou pro příklad tyto náklady (v procentech) v případě, že je potřeba získat peníze 6 měsíců před splatností pohledávky? A ještě mám jeden dotaz: co je to pozastávka na úvěr? To slyším poprvé v životě, jsem totiž laik v těchto věcech. A ještě k těm maržím: nebude ten exportér, který si započte (zvýší o ) náklady na "forfia" svojí marži mít menší šanci (jestli vůbec) získat danou zakázku (konkurovat cenou) proti jinému exportérovi, který nemusí forfaitovat a tedy ani počítat s náklady na forfaiting?
  • 18. 11. 2005 21:04

    jezevec (neregistrovaný)
    nejsem bankéř, ale jen prašivý uživatel - forfia na 6 měsíců bych šacoval kolem 10% (diskontní sazba včetně commitment fee a poplatku za administraci) - liší se ovšem podle rizikovosti a ta může ovlivnit cenu o několik jednotek procent.

    pozastávka na úvěr - češtěji by asi bylo úvěr na pozastávku - jest situace, kdy po investorovi je žádána pozastávka (kauce, zádržné, prostě poslední splátka), obvykle ve výši 10%, obvykle na jeden rok, ale někdy i po celou dobu záruky, nebo část po dobu záruky - a dodavatel si tolik peněz na kauci nemůže nechat pozastavit na tak dlouho, protože třeba ve stavebnictví pozastávky obvykle převyšuje celou obchodní marži stavebníka. takže si musí vzít úvěr na to, aby mohl tuto kauci poskytnout - a samozřejmě jí započítá do ceny.

    otázce znevýhodnění exportéra který "nemusí" forfaitovat moc nerozumím. pochopitelně pokud jeden dodavatel započte náklady na forfaiting a druhý ne, za předpokladu že by měli stejně naceněnou zakázku, na to vám stačí matematika základní školy abyste věděl kdo bude dražší. ale to není tak jednoduché ani jednoznačné. peníze mají svojí cenu - ať už držím dlouhou splatnost z vlastních zdrojů, nebo z půjčených zdrojů, cena peněz se moc lišit nebude. dále forfaitující subjekt si kupuje především snížení rizika - ten druhý riskuje že padne na dršku a nebo si rizika započte jinak než forfia. to nemá jednoznačnou odpověď. řekněmě že forfaitig ovlivní výslednou cenu jiným způsobem než bez něj - ale nějaké pojistky proti nezaplacení a proti kursovým rizikům a proti překlenování financí na půl roku budou dělat všichni, forfaiting je jedna z metod, nikoli nutně nejdražší až do bezvýhodnosti.
  • 6. 1. 2006 18:14

    Evan (neregistrovaný)
    Forfaitují se převážně pohledávky prvotřídních bank. Ty ostatní jsou vždy "otapetovány" vysokou marží.
  • 12. 9. 2006 17:52

    Kadlec (neregistrovaný)
    autor dr. Vinter by se mel spise zamyslet nad svou komunistickou minulosti, pred tim nez nam zacne prednaset sve arogantni vymysli, jakozto neuspesneho a vyhozeneho manazera, ktereho jiz nikdo nechce zamestnat pro uplnou neschopnost, do te doby dokud jeho Dr. Vinter otec alias STB agent Vítr a za komunistu sef komunisticke Zivnobanky v Londyne, drzel nad synackem ochranou ruku, tak jej vsude drzeli. Ted je to uz jen prominentni komunisticky ditko, ktery se placa v kapitalismu.
    Vydavatele by meli lustrovat od jakeho povlu zverejnujou clanky.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).